CS · EN DE FR brzy

9 As 66/2009 — Nejvyšší správní soud

ECLI: ECLI:CZ:KSOS:2013:78.Ad.66.2012.44
Datum: 2013-09-17
Z rozhodnutí: Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Bohuslavy Drahošové a soudců JUDr. Miroslavy Ježoviczové a JUDr. Petra Indráčka v právní věci žalobce: Třinecké železárny, a.s., IČ 18050646, se sídlem Třinec-Staré Město, Průmyslová 1000, zastoupeného zmocněncem JUDr. Stanislavem Kadlubiecem, adresa pro doručování: Třinecké železárny, a. s., PJ – právní odbor, Průmyslová…
78 Ad 66/2012- 44 - text pokračování - 28 - 78Ad 66/2012 78Ad 66/2012-44 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Bohuslavy Drahošové a soudců JUDr. Miroslavy Ježoviczové a JUDr. Petra Indráčka v právní věci žalobce: Třinecké železárny, a.s., IČ 18050646, se sídlem Třinec-Staré Město, Průmyslová 1000, zastoupeného zmocněncem JUDr. Stanislavem Kadlubiecem, adresa pro doručování: Třinecké železárny, a. s., PJ – právní odbor, Průmyslová 1032, Třinec-Staré Město, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem v Opavě, Kolářská 451/13, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 27.8.2012 č.j. 2460/1.30/12/14.3 a opravného usnesení ze dne 3.9.2012 č.j. 2460/1.30/12/14.3-Us t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Žalobou ze dne 24.10.2012 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce č.j. 2460/1.30/12/14.3 ze dne 27.8.2012 a opravného usnesení ze dne 3.9.2012 č.j. 2460/1.30/12/14.3-Us. Uvedl, že těmito rozhodnutími byl zkrácen na svých právech ve smyslu ustanovení § 65 zákona č. 150/2002 Sb., s uvedenými rozhodnutími nesouhlasí. Pod bodem I. žaloby se žalobce domáhal zrušení napadených rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost výroků a jejich nedostatečné odůvodnění z důvodu nesprávného výkladu právních předpisů a právního posouzení věci, z důvodu nesprávných skutkových závěrů v důsledku nesprávného právního posouzení. Pod bodem II. žaloby uvedl, že žalovaný nijak neodůvodňuje svůj zřejmý názor, podle něhož právní pojmy „ochranné zařízení“ a „uzavřená část zařízení“ považuje za významově stejné a zaměnitelné (za synonyma téhož), přestože na tomto svém názoru zakládá své rozhodnutí o pochybení žalobce, resp. když žalovaný pro tento účel nijak neobjasňuje významy těchto právních pojmů. Pod bodem III. žaloby uvedl, že pojem "ochranné zařízení" definován v ustanovení § 2 písm. c) nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, a to tak, že „Pro účely tohoto nařízení se rozumí ………ochranným zařízením mechanické, elektrické, elektronické nebo jiné obdobné zařízení sloužící k bezpečnosti a ochraně života a zdraví zaměstnanců" a další požadavky na "ochranné zařízení" jsou uvedeny v ustanovení § 3 odst. 4 téhož právního předpisu, podle něhož „Ochranné zařízení musí mít pevnou konstrukci odolnou proti poškození, musí být umístěno v bezpečné vzdálenosti od nebezpečného prostoru, nesmí bránit montáži, opravě, údržbě, seřizování, manipulaci a čištění; přístup zaměstnance musí být omezen pouze na tu část zařízení, kde je prováděna činnost, a to pokud možno bez sejmutí ochranného zařízení, nesmí být snadno odnímatelné nebo odpojitelné, nesmí omezovat výhled na provoz zařízení více, než je nezbytně nutné, musí splňovat další technické požadavky na blokování nebo jištění stanovené zvláštním právním předpisem, popřípadě normovou hodnotou, nevyplývají-li další požadavky ze zvláštního právního předpisu". Pojem "uzavřená část zařízení" obdobným způsobem, jak je tomu u pojmu "ochranné zařízení" vymezen není, avšak v příloze č. 4 výše uvedeného nařízení tento pojem "uzavřená část zařízení" používá v požadavku č. 2 tak, že "Ochrana otvorů uzavřených částí zařízení umožňující přístup k pohyblivým částem uzamykatelnými nebo blokovanými ochrannými zařízeními". Ze srovnání citovaných ustanovení, zvláště pak textu požadavku č. 2 v příloze č. 4 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., které hovoří o použití specifických "ochranných zařízení" v případě "uzavřených částí zařízení", tak nepochybně vyplývá, že tyto pojmy nejsou zaměnitelné a každý z nich označuje jinou věc. Dále žalobce uvedl, že je toho názoru, že a/ pojem "uzavřená část zařízení" znamená: aa/ takovou část zařízení, která je trvale znepřístupněná a ke které tedy při běžném, obvyklém provozování zařízení včetně obvyklé provozní údržby není žádný přístup, a ani z podmínek běžného, obvyklého provozování zde není žádná potřeba, aby takový přístup byl zřízen, přičemž, ab/ případný otvor do takového části zařízení je zřízen jen pro účely vybočující z jeho obvyklého provozování, tedy např. pro jeho opravy či rekonstrukce, a ac/ jen v případě takového otvoru, zřízeného pro tyto účely překračujícího potřeby obvyklého provozování zařízení, tedy otvoru umožňujícího překonání "uzavření zařízení" musí být opatřen "uzamykatelnými nebo blokovanými ochrannými zařízeními "; b/ pojem "ochranná zařízení" jsou všechna ostatní "mechanická, elektrická, elektronická nebo jiná obdobná zařízení sloužící k bezpečnosti a ochraně života a zdraví zaměstnanců", a to i v případě otvorů zřízených pro účely běžného, obvyklého provozu včetně běžné údržby zařízení, tedy otvory v těch částech, které nejsou "uzavřenými částmi zařízení". Uvedl, že žalovaný tyto právní pojmy "ochranné zařízení" a uzavřená část zařízení" nesprávně nerozlišuje a považuje je za významově stejné a zaměnitelné, nesprávně výše uvedené právní předpisy vykládá a na základě tohoto nesprávného výkladu také dospívá k nesprávným právním závěrům. Pod bodem IV. žaloby uvedl, že otvor v dané věci byl určen k potřebám obvyklého, běžného provozování předmětného zařízení (za splnění ostatních podmínek zajišťujících bezpečnost a ochranu zdraví), a tedy ochranné zařízení na tomto otvoru nebylo ochranným zařízením na "uzavřené části zařízení" a tedy nebylo nutné, aby splňovalo též požadavek č. 2 přílohy č. 4 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., a ochranné opatření v dané věci splňovalo veškeré požadavky obsažené v ustanovení § 2 písm. c) nařízení vlády č. 378/2001 Sb. a v ustanovení § 3 odst. 4 téhož právního předpisu, když žalobcem použitý kovový kryt, zabraňující nahodilému vniknutí do otvoru, byl zcela dostatečný a odpovídající požadavkům právních předpisů. Z tohoto důvodu názor žalovaného, že žalobcem použitý kovový kryt byl nedostatečný, je nesprávný a neodpovídající požadavkům právních předpisů. Použitím výše uvedeného kovového krytu žalobce žádný právní předpis neporušil a tedy a/ žalobce se nedopustil správního deliktu, jak nesprávně tvrdí žalovaný, jakož i Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj v pvoinstančním rozhodnutí, b/ není zde důvod pro uložení pokuty a c/ není zde důvod pro uložení žalobci povinnosti k náhradě nákladů správního řízení. Žalovaný v písemném vyjádření k podané žalobě ze dne 28.11.2012 navrhoval zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Pod bodem III. vyjádření uvedl, že konstatuje, že v rámci provedeného správního řízení bylo dostatečně potvrzeno kontrolní zjištění, které bylo náležitě doloženo a týkalo se skutkového stavu, že žalobce jako zaměstnavatel na pracovišti hrubé a jemné třídírny koksu minimálně v den pracovního úrazu J. S., nar. X, dne 26.09.2011 provozoval zařízení pro plynulou dopravu nákladu - konkrétně pásový gumotextilní dopravník P 213, jehož hnací buben byl opatřen pevným kovovým krytem (představující uzavřenou část zařízení) s otvorem umožňující přístup k pohyblivým částem, viz doklad č. 36 (foto č. 14 a 15). Tento otvor byl v rozporu s ustanovením čI. 2 přílohy č. 4 nařízení vlády č. 378/2001 Sb. chráněn odnímatelným kovovým krytem (přestavujícím ochranné zařízení) připevněným na pevném krytu pouze šroubovým spojem v horní části krytu. Žalovaný konstatoval, že se jako odvolací orgán v rámci odvolacího řízení s těmito podstatnými skutečnostmi ve svém rozhodnutí řádně vypořádal. Poukázal na ustanovení čI. 2 přílohy č. 4 nařízení vlády č. 378/2001 Sb. a uvedl, že dalším požadavkem na bezpečný provoz a používání zařízení pro plynulou dopravu nákladů je ochrana otvorů uzavřených částí zařízení umožňující přístup k pohyblivým částem uzamykatelnými nebo blokovanými ochrannými zařízeními. V konkrétním případě uváděný pevný kovový kryt představuje uzavřenou část zařízení s otvorem umožňujícím přístup k pohyblivým částem a ochrana otvoru odnímatelným kovovým krytem (představujícím ochranné zařízení daného otvoru, avšak na pevném krytu připevněným pouze šroubovým spojem v horní části krytu). Tímto skutkovým stavem bylo tedy současně porušeno ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., podle kterého je zaměstnavatel povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány. Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí musí být vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců. Ad b) Žalovaný shodně se žalobou konstatoval, že pojem "ochranné zařízení je definováno v ustanovení § 2 písm. c) nařízení vlády č. 378/2001 Sb., podle kterého pro účely tohoto nařízení se rozumí ochranným zařízením mechanické, elektrické, elektronické nebo jiné obdobné zařízení sloužící k bezpečnosti a ochraně života a zdraví zaměstnanců. Uvedl, že další požadavky na ochranné zař

Citovaná ustanovení

§ 103 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 65 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 36 (251/2001 Sb.)§ 30 (251/2005 Sb.)§ 101 (262/2006 Sb.)§ 102 (262/2006 Sb.)§ 103 (262/2006 Sb.)§ 105 (262/2006 Sb.)§ 107 (262/2006 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.