5 Afs 59/2007 — Nejvyšší správní soud

22 A 66/2015- 84 - text pokračování 7 22 A 66/2015 22 A 66/2015 – 84 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci žalobce ORSEA, spol. s r. o., se sídlem Nábřeží 599, ZlínPrštné, zastoupeného Mgr. Petrem Burečkem, advokátem se sídlem Jurečkova 643/20, Ostrava-Moravská Ostrava, proti žalovanému Celnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj se sídlem nám. Sv. Čecha 8, Ostrava-Přívoz, ve věci nezákonného zásahu žalovaného, t a k t o : I. Žaloba, aby soud určil, že zásah žalovaného, spočívající v nevyplacení pohledávky žalobce za žalovaným ve výši 3 000 000 Kč, jakožto v podobě finančních prostředků uvolněného zajištění daně ze systému GLZ daňového skladu CZ1106111S001, zrušeného na základě rozhodnutí o odejmutí povolení k provozování daňového skladu č. j. 111675-2/2014-570000-11, které bylo společností MERSY Ostrava s. r. o., IČ: 28645952, se sídlem Cihelní 3286, OstravaMoravská Ostrava, složeno převodem na depozitní účet pro zajištění daně zřízený žalovaným, byl nezákonný, a žalovanému přikázal, aby vyplatil žalobci částku ve výši 3 000 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobou ze dne 3. 7. 2015 se žalobce domáhal ochrany před nezákonnými zásahy žalovaného, které měly spočívat v tom, že - žalovaný nevyplatil pohledávku žalobce za žalovaným ve výši 3 000 000 Kč, představující v podobě finančních prostředků uvolněné zajištění daně ze systému GLZ daňového skladu CZ1106111S001, zrušené na základě rozhodnutí o odejmutí povolení k provozování daňového skladu č. j. 111675-2/2014-570000-11, které bylo společností MERSY Ostrava s. r. o., IČ: 28645952, se sídlem Cihelní 3286, Ostrava-Moravská Ostrava, složeno převodem na depozitní účet pro zajištění daně zřízený žalovaným; - žalovaný postihl pohledávku žalobce za žalovaným ve výši 3 000 000 Kč exekučním příkazem č. j. 29846/2015-570000-42 ze dne 18. 3. 2005, vydaným v rámci daňové exekuce vedené na majetek daňového dlužníka MERSY Ostrava s. r. o., IČ: 28645952, se sídlem Cihelní 3286, Ostrava-Moravská Ostrava, a že došlo k jejímu vyplacení dle tohoto exekučního titulu. Žalobce v žalobě uvedl, že dne 11. 2. 2015 byla uvolněna částka 3 000 000 Kč ze systému GLZ ze zajištění daně zrušeného daňového skladu CZ1106111S001 společnosti MERSY Ostrava s. r. o., a to na základě rozhodnutí o odejmutí povolení k provozování daňového skladu. Pohledávka společnosti MERSY Ostrava s. r. o. byla smlouvou ze dne 26. 1. 2015 postoupena žalobci, což bylo žalovanému oznámeno dne 6. 3. 2015. Výzvou ze dne 9. 4. 2015 vyzval žalobce žalovaného k úhradě této pohledávky, což žalovaný odmítl s tím, že dne 18. 3. 2015 vydal žalovaný exekuční příkaz č. j. 29846/2015-570000-42, kterým byla nařízena exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, a to pohledávky výše specifikované, k zaplacení nedoplatku vyměřeného rozhodnutími správce daně č. j. 29654/2015-570000-31 a č. j. 29650/2015-570000-31 z téhož dne v celkové výši 3 808 455 Kč. Dle žalobce je nepřípustné, aby byla daňovou exekucí postižena pohledávka třetí osoby, odlišné od osoby daňového dlužníka, kdy ještě před vydáním exekučního příkazu došlo k postoupení pohledávky i k notifikaci této skutečnosti žalovanému. Exekuční příkaz byl vydán v rozporu se zákonem. Žalobce dále uvedl, že žalovaný nerespektoval ustanovení § 20 odst. 22 písm. c) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, neboť zůstatek zajištění po úhradě případných pohledávek týkajících se daně, má být vrácen do 30 kalendářních dní od použití zajištění na tyto pohledávky. Uvedená lhůta uplynula již 29. 12. 2014, přesto bylo zajištění dle tvrzení žalovaného „uvolněno“ až 11. 2. 2015. Přeplatek je uveden ostatně i Potvrzení o stavu osobního účtu ze den 9. 2. 2015, vydaném žalovaným; na tomto potvrzení jsou dále uvedeny zajišťovací příkazy, které byly ovšem posléze zrušeny. K exekučnímu příkazu žalobce podotkl, že byl vydán v absurdní situaci, kdy žalovaný vystupoval jako exekuční orgán i jako oprávněný a poddlužník, jemuž se ukládá, aby sám sobě vyplatil postoupenou pohledávku; to je dle žalobce nepřípustné. Pohledávka žalobce tak byla nezákonným postupem žalovaného užita na úhradu dluhu třetí osoby (společnosti MERSY Ostrava s. r. o.) Krajský soud žalobu nejprve posoudil jako nepřípustnou, neboť měl zato, že žalobci slouží k ochraně jeho práv žaloba proti exekučnímu příkazu, mající přednost před zásahovou žalobou. Usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 22 A 66/2015-19 ze dne 30. 7. 2015 o odmítnutí žaloby bylo následně rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 167/2015-46 ze dne 28. ledna 2016 zrušeno. Nejvyšší správní soud s ohledem na text žaloby dovodil, že žalobce nebrojí proti exekučnímu příkazu, ale proti nevyplacení částky 3 000 000 Kč a postupu podle exekučního příkazu, nadto žalobce ani nebyl účastníkem exekučního řízení, takže mu nesvědčí aktivní legitimace k podání žaloby proti exekučnímu příkazu. Nejvyšší správní soud následně Krajskému soudu v Ostravě uložil, aby zkoumal, zda žalobce vyčerpal jiné právní prostředky ochrany nebo nápravy ve smyslu § 85 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a to se zřetelem k ustanovení § 261 odst. 6 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „d. ř.“). Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 11. dubna 2016 zrekapituloval skutkový stav, kdy uvedl, že ve věci vydal 18. 3. 2015 exekuční příkaz, jímž byla postižena pohledávka společnosti MERSY Ostrava s. r. o. ve výši 3 000 000 Kč, představující částku uvolněnou 11. 2. 2015 ze systému GLZ. Exekuční příkaz nabyl právní moci 20. 3. 2015; proti příkazu si podal daňový subjekt námitku, kde argumentoval postoupením pohledávky na žalobce, nevyplacením peněžité částky v zákonné lhůtě a nepřípustnosti uložení povinnosti žalovaným sobě samému. Žalovaný k námitce uvedl, že daňová exekuce byla vedena v souladu se zákonem. Poukázal na specifické postavení státu, který vystupuje prostřednictvím svých orgánů, případně subjektů stanovených zákonem. Pravomoc žalobce jakožto správce daně se řídí daňovými zákony, kdežto vystupování České republiky v právních vztazích zákonem č. 219/2000 Sb. a potažmo zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen „o. z.“). Povaha nedoplatku neumožňovala jeho prosté započtení, neboť by to odporovalo § 163 d. ř. Žalovaný pokládá postoupení pohledávky za rozporné s ustanovením § 1881 odst. 2 o. z., podle něhož nelze postoupit pohledávku, která zaniká smrtí nebo jejíž obsah by se změnou věřitele k tíži dlužníka změnil. Zhoršení postavení věřitele vyvozuje z předluženosti společnosti MERSY Ostrava s. r. o. Žalovaný dále uvedl, že postoupení pohledávky mu bylo oznámeno v době, kdy daňovému subjektu bylo stanoveno zajištění daně zajišťovacími příkazy z 5. 2. 2015, které byly ovšem 11. 3. 2015 zrušeny pro nedostatečné odůvodnění; proto byly 18. 3. 2015 vydány zajišťovací příkazy nové a téhož dne byl vydán i předmětný exekuční příkaz na přikázání pohledávky. Ze spisové dokumentace a shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že společnosti MERSY Ostrava s. r. o. bylo rozhodnutím č. j. 111675-2/2014-570000-11 odejmuto povolení k provozování daňového skladu. V důsledku této skutečnosti vznikl této společnosti nárok na vrácení zajištění ve výši 3 000 000 Kč. Tato částka byla uvolněna ze systému GLZ dne 11. 2. 2015. Dne 5. 2. 2015 vydal žalovaný zajišťovací příkazy č. j. 13828/2015-570000-31 a č. j. 13831/2015-570000-31, jimiž zajistil u společnosti MERSY Ostrava, s. r. o. úhradu dosud nestanovené spotřební daně z lihu za zdaňovací období duben 2014 ve výši 640 395 Kč a za zdaňovací období červen 2014 ve výši 3 168 060 Kč. Tyto zajišťovací příkazy byly následně dne 11. 3. 2015 zrušeny. Společnost MERSY Ostrava s. r. o. dopisem ze dne 2. 2. 2015 oznámila žalovanému, že postoupila shora specifikovanou pohledávku ve výši 3 000 000 Kč na žalobce. Oznámení bylo žalovanému doručeno dne 6. 3. 2015. Dne 18. 3. 2015 vydal žalovaný zajišťovací příkazy č. j. 29654/2015-570000-31 a č. j. 29650/2015-570000-31, jimiž zajistil u společnosti MERSY Ostrava, s. r. o. úhradu dosud nestanovené spotřební daně z lihu za zdaňovací období duben 2014 ve výši 640 395 Kč a za zdaňovací období červen 2014 ve výši 3 168 060 Kč. Na základě těchto zajišťovacích příkazů byl téhož dne vydán exekuční příkaz č. j. 29846/2015-570000-42, jímž bylo žalovanému jako poddlužníkovi uloženo vyplatit pohledávku dlužníka společnosti MERSY Ostrava s. r. o. ve výši 3 000 000 Kč, představující uvolněnou částku ze systému GLZ (zajištění daně zrušeného daňového skladu) na účet žalovaného jakožto správce daně. Exekuční příkaz nabyl právní moci dne 23. 4. 2015. Dne 23. 3. 2015 podala společnost MERSY Ostrava s. r. o. námitku proti postupu sprá