2 As 27/2007 — Nejvyšší správní soud

65 A 91/2016- 62 - text - 9 - pokračování 65 A 91/2016 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D., a soudkyň Mgr. Jany Volkové a Mgr. Barbory Berkové v právní věci žalobce P. N., bytem U Ž. 22, P., t. č. ve vazbě ve Vazební věznici O., zastoupeného Mgr. Antonínem Novákem, advokátem se sídlem Politických vězňů 359/2, Olomouc, proti žalovanému Vězeňské službě České republiky, Generálnímu ředitelství vězeňské služby ČR, se sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 7. 2016, č. j. VS-105995-2/ČJ-2016-800040-INFZ, ve věci žádosti o poskytnutí informace, t a k t o : I. Rozhodnutí Vězeňské služby České republiky, Generální ředitelství vězeňské služby ČR ze dne 22. 7. 2016, č. j. VS-105995-2/ČJ-2016-800040-INFZ, a rozhodnutí Vězeňské služby České republiky – Vazební věznice Olomouc ze dne 30. 6. 2016, č. j. VS-37653-4/ČJ-2016-803740, s e z r u š u j í. II. Vězeňské službě České republiky – Vazební věznici Olomouc s e n a ř i z u j e poskytnout ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí žalobci informaci: 1) Podléhá nákup za více jak 1000 Kč povolení ředitele, jenž musí být dopředu vydáno i v případě nákupu kolků soudních v kantýně? 2) Jaká je průměrná doba na vyřízení povolení k nákupu nad 1000 Kč ředitelem? A může se věc protáhnout? 3) Musí žádosti o povolení nákupu nad 1000 Kč ředitel vyhovět? 4) Jaký je jediný možný čas odeslání pošty v daném dni? 5) Ve kterém jediném možném čase lze požádat o formulář k žádance na nákup nad 1000 Kč? 6) Pošta je doručována obviněným v jakém jediném čase ve dne? 7) Jsou soudní kolky v kantýně běžně či jen na objednávku, jde-li o kolky za 5000 Kč? 8) Na jaké cele jsem umístěn a kdy dané oddělení věznice má přístup do kantýny? A kdy v ten den se nákup realizuje?“ III. Žalovaný je p o v i n e n zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení žalobce částku, jejíž výše bude vyčíslena samostatným usnesením. O d ů v o d n ě n í: Žalobce se žalobou doručenou krajskému soudu dne 31. 8. 2016 a v jejím doplnění ze dne 29. 4. 2017 domáhá, aby krajský soud zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 7. 2016, č. j. VS-105995-2/ČJ-2016-800040-INFZ (dále jen „napadené rozhodnutí“), a věc žalovanému vrátil k novému rozhodnutí. Napadeným rozhodnutím žalovaný zrušil rozhodnutí Vězeňské služby České republiky – Vazební věznice O. (dále jen „vazební věznice“) ze dne 30. 6. 2016, č. j. VS-37653-4/ČJ-2016-803740, a současně zastavil řízení. V žalobě žalobce brojil proti rozhodnutí správních orgánů, které mu neposkytly informace na základě jeho žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „informační zákon“). Žalobce tvrdil, že vazební věznice je povinna poskytovat informace podle informačního zákona, které se vztahují k její působnosti. Znění otázek v žádosti o poskytnutí informací žalobce nezavdává žádnou pochybnost o tom, že se jedná o informace, které se vztahují k působnosti povinného subjektu a které má povinný subjekt k dispozici. Žalobce zejména nesouhlasí s tím, že by se jednalo o vytváření nových informací; jde o sdělení informací notoricky známých vedení věznice, nikoli však žalobci (jinak by informace nepožadoval). Žalobce taktéž brojil proti tvrzení žalovaného, že od něj žalobce požaduje vydání veřejné listiny. Všechny informace, které žalobce žádal, se týkají jeho práv, proto by mu je měly správní orgány poskytnout. Ze shora uvedených důvodů proto žalobce navrhl, aby krajský soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalovaný ve vyjádření uvedl, že pro poskytnutí informací musí být vždy splněna podmínka, že jsou vyžadovány informace vztahující se k působnosti povinného subjektu. Působnost tak nemůže být založena na základě požadavku nebo vyjádření žadatele o poskytnutí informace. Přestože podání žalobce odkazovalo v nadpisu na informační zákon, vazební věznice byla „úkolována“ k vydání autoritativního potvrzení údajů pro soudní řízení. Žalovaný z posouzeného merita podání z 23. 6. 2016, označeného jako žádost o poskytnutí informace, měl za to, že toto podání vybočilo z rámce práva na svobodný přístup k informacím. Žalovaný posoudil věc tak, že se žalobce nedomáhal informací ve smyslu informačního zákona, ale domáhal se, aby vazební věznice vydala veřejnou listinu, kterou žalobce posléze předloží soudu jako důkazní prostředek v rámci občanskoprávního řízení. Prostřednictvím informačního zákona si tak žalobce hodlá opatřit plný důkaz, který není třeba ničím doplňovat. Tuto skutečnost lze dovodit z textu žádosti o informace, kde žalobce uvedl: „Nebráním se poskytnutí žádaných 8 (10) odpovědí v rámci jiného sdělení, než podle zákona č. 106/1999 Sb., leč, musí dojít k jejich poskytnutí v plném rozsahu“. S ohledem na charakter dotazů předložených vazební věznici a na kontext učiněného podání, žalovaný dospěl k závěru, že jsou dány podmínky pro použití § 90 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „s. ř.“). Důvodem pro zrušení rozhodnutí vazební věznice a zastavení řízení jsou průkazná zjištění a fakt, že žádostí o informace nebyl naplněn smysl informačního zákona. Žalovaný podání žalobce posuzoval podle jeho obsahu, nebylo pro něj významné, jak toto podání žalobce označil. Žalovaný uvážil smysl projevu vůle a uzavřel, o jaký úkon se jedná. Žalovaný dále žádal, aby krajský soud posoudil a rozhodl předběžnou otázku: „Náleží nebo nenáleží právo na poskytování informací mezi politická práva, která jsou vězněným osobám do určité míry zákonem omezena?“. Ze soudního a správního spisu krajský soud zjistil následující skutečnosti: Podáním ze dne 23. 6. 2016, označeným jako „Žádost o informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb. v současném znění“ žádal žalobce vazební věznici, aby mu odpověděla na dotazy: „A) Podléhá nákup za více jak 1000 Kč povolení ředitele, jenž musí být dopředu vydáno i v případě nákupu kolků soudních v kantýně? B) Jaká je průměrná doba na vyřízení povolení k nákupu nad 1000 Kč ředitelem? A může se věc protáhnout? C) Musí žádosti o povolení nákupu nad 1000 Kč ředitel vyhovět? D) Jaký je jediný možný čas odeslání pošty v daném dni? E) Ve kterém jediném možném čase lze požádat o formulář k žádance na nákup nad 1000 Kč? F) Pošta je doručována obviněným v jakém jediném čase ve dne? G) Jsou soudní kolky v kantýně běžně či jen na objednávku, jde-li o kolky za 5000 Kč? H) Na jaké cele jsem umístěn a kdy dané oddělení věznice má přístup do kantýny? A kdy v ten den se nákup realizuje?“ Současně žalobce uvedl, že zná odpovědi na žádané informace (A - ano, B -týden a může se protáhnout, C - nemusí, D - ráno v 9h 30 min, E - při raportu cca v 8 h ráno, F - pošta přichází cca v 12 h 30 min, G - vyšší částka jako je 5000 Kč je jen na objednávku, H - na cele 21/2 a druhé oddělení, nemůže jít do kantýny jindy než v pátek), ale musí je doložit pro soudní řízení, neboť důkazní břemeno je na tom účastníku řízení, který brojí proti žádosti soudu o uhrazení 5000 Kč v soudních kolcích do pěti dnů. Žalobce dále uvedl, že „účelem je tedy povinnost účastníka řízení prokázat (aniž by zcizil vnitřní řád věznice) skutečnosti notoricky známé zaměstnancům a obviněným, leč neznámé mimo vazební věznici.“ Také sdělil, že se nebrání poskytnutí žádaných odpovědí v rámci jiného sdělení, než „podle zákona č. 106/1999 Sb.“. Rozhodnutím o odmítnutí žádosti ze dne 30. 6. 2016, č. j. VS-37653-4/ČJ-2016-803740, vazební věznice žádost o poskytnutí informací odmítla, protože podle § 2 odst. 4 informačního zákona se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. V odůvodnění vazební věznice uvedla, že žádost posoudila a rozhodla, že se informace neposkytují za použití § 15 odst. 1 a § 2 odst. 4 informačního zákona. Žádosti nevyhověla, neboť žalobcem požadované informace „nevlastní, protože nejsou vazební věznicí nikde definovány. Všechny mimořádné nákupy ve vězeňské kantýně jsou řešeny vždy individuálně, dle konkrétního případu a přesný postup tedy není nikde přesně písemně stanoven“. Proti rozhodnutí vazební věznice brojil žalobce odvoláním. Žalovaný napadeným rozhodnutím rozhodnutí vazební věznice zrušil a řízení zastavil. Žalovaný uvedl, že žádost žalobce odkazuje v nadpisu na informační zákon, ale z jeho dikce vyplývá, že žalobce žádá ověření a tvrzení fakt notoricky známých ve vazební věznici, ale neznámých mimo ni. Správní orgán byl tedy „úkolován“ k vydání autoritativního potvrzení údajů. Žalovaný sdělil, že po posouzení merita žádosti dospěl k závěru, že tato žádost vybočuje z rámce práva na svobodný přístup k informacím. Nejedná se tedy o žádost o poskytnutí informace, protože nesplňuje podmínku stanovenou zákonodárcem stricto sensu v § 14 odst. 2 věta první informačního zákona. Žalobce totiž svou žádostí nepožaduje informace ve smyslu informačního zákona, ale po vazební vězn