— Nejvyšší správní soud

65 A 116/2016- 119 - text  11 65 A 116/2016 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Barbory Berkové a soudců Mgr. Jany Volkové a Mgr. Michala Rendy ve věci žalobců: a) J. P., narozený dne X bytem Z. P. 6, X J. b) A. P., narozena dne X bytem Z. P. 6, X J. oba zastoupeni advokátem Mgr. Pavlem Švestákem sídlem Starobranská 4, Šumperk proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc za účasti: G., s. r. o., IČO X sídlem K. 96/940, X Ú. n. L. zastoupena advokátem Mgr. Kamilem Stypou sídlem Rubešova 162/8, 120 00 Praha o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 26. 10. 2016, č. j. KUOK 102557/2016, a č. j. KUOK 103519/2016, ve věci vyvlastnění, takto: I. Řízení o žalobě žalobce a) proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 10. 2016, č. j. KUOK 102557/2016, se v části, v níž bylo zamítnuto odvolání žalobce a) proti výroku 3. rozhodnutí Městského úřadu Jeseník, Odboru stavebního úřadu a územního plánování, ze dne 14. 6. 2016, č. j. MJ/23568/2016/OSUUP/Dr, a v této části rozhodnutí Městského úřadu Jeseník potvrzeno, vylučuje k samostatnému projednání. II. Řízení o žalobě žalobkyně b) proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 10. 2016, č. j. KUOK 103519/2016, se v části, v níž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně b) proti výroku 3. rozhodnutí Městského úřadu Jeseník, Odboru stavebního úřadu a územního plánování, ze dne 14. 6. 2016, č. j. MJ/30937/2016/OSUUP/Dr, a v této části rozhodnutí Městského úřadu Jeseník potvrzeno, vylučuje k samostatnému projednání. III. Ve zbytku se žaloba zamítá. IV. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. V. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: A) Vymezení věci 1. Žalobci se včasně podanou žalobou domáhali zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 10. 2016, č. j. KUOK 102557/2016 a č. j. KUOK 103519/2016, (dále jen „napadená rozhodnutí“), kterými žalovaný zamítl odvolání žalobců proti rozhodnutím Městského úřadu Jeseník, Odboru stavebního úřadu a územního plánování (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 14. 6. 2016, č. j. MJ/23568/2016/OSUUP/Dr a č. j. MJ/30937/2016/OSUUP/Dr, a tato rozhodnutí potvrdil. Správní orgán I. stupně rozhodl o omezení vlastnického práva u pozemků ve vlastnictví žalobců zřízením věcného břemene, o lhůtě, ve které je společnost R. G. s. r. o. (v napadených rozhodnutích žalovaného její nástupce, společnost G. s. r. o., dále jen „vyvlastnitel“) povinen zahájit uskutečňování účelu vyvlastnění, o náhradě za vyvlastnění a o náhradě nákladů řízení. B) Žaloba 2. Žalobci požadovali, aby krajský soud zrušil napadená rozhodnutí žalovaného. Konkrétně namítali, že: a) se správní orgány nezabývaly možností vést plynárenskou soustavu v jiném území a dále střetem veřejných zájmů. Správní orgány měly zkoumat, zda neexistuje jiné území, které by bylo způsobem využití vhodné pro vedení plynárenské soustavy a na kterém by nedocházelo k omezení vlastnického práva jiných subjektů. Nemovitosti ve vlastnictví žalobců jsou zemědělskou půdou, která má značný význam k zajištění reprodukce krajiny. Správní orgány také nezdůvodnily, proč je zvolená trasa vedení plynovodu jediná možná a nezabývaly se tím, proč veřejný zájem na vedení plynovodu převažuje nad nedotknutelností vlastnického práva žalobců; b) vyvlastnitel neuzavřel s žalobci smlouvu o zřízení věcného břemene. Podle § 59 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), byl provozovatel distribuční soustavy povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely plynárenských zařízení, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti. Neuzavření smlouvy o zřízení věcného břemene nebylo v posuzované věci způsobeno žalobci, protože vyvlastnitel předložil žalobcům návrh smlouvy v podobě, která neodpovídala rozsahu dotčení jejich práv. V průběhu jednání mezi vyvlastnitelem a žalobci došlo následně ke shodě na podstatných náležitostech smlouvy, a to v návrhu smlouvy ze dne 11. 4. 2014, ve kterém se smluvní strany domluvily na kompenzaci ve výši 495 Kč za m². Tento návrh smlouvy sice vyvlastnitel nepodepsal, ale předložil ji jako podklad ve správním řízení vedeném u Městského úřadu v Jeseníku pod sp. zn. MJ/11600/2013/OSMI/Š. Vyvlastnitel tak se smlouvou nakládal, jako by byla platná; c) výše úplaty za zřízení věcného břemene je nesprávná. Vyvlastnitel v dokumentu nazvaném jako Smlouva o zřízení věcného břemene ze dne 23. 7. 2014 navrhl úplatu za zřízení věcného břemene v nedostatečné výši. Vycházel ze znaleckého posudku č. 2014/254, vypracovaného Ing. P. K. Znalec nezdůvodnil, jak dospěl k procentnímu vyjádření simulovaného nájemného za situace, kdy výpočet nedokládá srovnáním s žádným obdobným vztahem v dané lokalitě. Nově navržená výše úplaty za omezení vlastnického práva nebyla stanovena na základě řádného odůvodnění znaleckým posudkem, a proto se nejednalo o návrh ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (dále jen „zákon o vyvlastnění“). Podle žalobců správní orgány určily náhradu za zřízení věcného břemene v nedostatečné míře, zcela neodpovídající rozsahu omezení vlastnického práva; náhrada nepokrývá ani náklady žalobců. Žalobci mají za to, že jim měly být nahrazeny i náklady na zastoupení advokátem ve správním řízení podle § 10 odst. 2 zákona o vyvlastnění. Podle žalobců jsou náklady na zastoupení advokátem účelně vynaloženým nákladem vzniklým v souvislosti s vyvlastněním, který mají správní orgány povinnost žalobcům nahradit; d) ke stanovení náhrady za vyvlastnění dle znaleckého posudku nebyly splněny zákonné podmínky. Podle žalobců správní orgány neměly při stanovení výše náhrady za zřízení věcného břemene vycházet ze znaleckého posudku J. Š. Podle žalobců jim nebyla správně doručena výzva k určení znalce a o následném odvolání proti této skutečnosti odvolací orgán nerozhodl. Náhrada tak byla stanovena nezákonně; e) znalecký posudek, jehož závěry se správní orgány řídily při stanovení náhrady za zřízení věcného břemene, neodpovídá pravidlům pro oceňování majetku a je v rozporu se zákonem č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Znalec měl při zpracování znaleckého posudku pro určení náhrady za zřízení věcného břemene vycházet ze Smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 11. 4. 2014 jako ze smlouvy o smlouvě budoucí a z ceny nájmu pozemku v dané lokalitě; toto zjištění však ze znaleckého posudku nevyplývá. Předložený znalecký posudek byl pro vadnost v řízení před správními orgány nepoužitelný a správní orgány jej neměly použít jako podklad pro určení náhrady za vyvlastnění; f) správní orgány stanovily nepřiměřeně dlouhou dobu pro zahájení účelu vyvlastnění a nenabídly žalobcům náhradní pozemek. Skutečnost, že má být zřízeno věcné břemeno z důvodu vedení plynovodního potrubí neodůvodňuje, že byla stanovena doba pro zahájení účelu vyvlastnění v nejvyšší přípustné míře, kterou zákon umožňuje. Správní orgány se také nepokusily nahradit újmu žalobců nabídkou jiného pozemku. C) Vyjádření žalovaného 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě sdělil, že: 4. ad a) v průběhu vyvlastňovacího řízení je třeba prokázat soulad s cíli a úkoly územního plánování. Tomuto zákonnému požadavku vyvlastnitel vyhověl tím, že ve vyvlastňovacím řízení předložil územní rozhodnutí Městského úřadu Jeseník ze dne 9. 5. 2013, č. j. MJ/11600/2013/08/OSMI/Š, kterým tento správní orgán rozhodl, že vedení plynovodu bude umístěno mimo jiné nad pozemky ve vlastnictví žalobců. Územní rozhodnutí nabylo právní moci dne 31. 5. 2013. Dne 20. 4. 2015 podal vyvlastnitel u správního orgánu I. stupně žádost o prodloužení platnosti územního rozhodnutí, požádal tak o prodloužení územního rozhodnutí před uplynutím jeho platnosti. S ohledem na ustanovení § 93 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), se běh lhůty platnosti územního rozhodnutí podáním žádosti stavěl, územní rozhodnutí tak bylo v době řízení o vyvlastnění platné a správní orgány byly oprávněny z něj vycházet. 5. Žalovaný doplnil, že veřejný zájem na zřízení a provozování plynovodu spatřoval v tom, že plynovod by měl zásobovat strategickou komoditou, zde zemním plynem, významnou část území a přispíval by k jejímu rozvoji. Tento veřejný zájem převažuje nad zachováním dosavadních práv žalobců; 6. ad b) smlouva o smlouvě budoucí obsahovala částku, kterou navrhli žalobci, nikoli vyvlastnitel. Listina předložená žalobci neobsahuje podpis zástupců vyvlastnitele. Žalovaný měl za to, že se jedná o návrh smlouvy o smlouvě budoucí na zřízení věcného břemene, kterou žalobci zaslali vyvlastniteli. Ten tento návrh vzhledem k nepřiměřené ceně za zřízení věcného břemene nepřijal. O platnou smlouvu se tak nejednalo; 7. ad c) náklady na zastoupení nejsou náklady