5 As 29/2007 — Nejvyšší správní soud

22 Af 44/2018- 39 - text  4 22 Af 44/2018 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Martina Láníčka a JUDr. Miroslavy Honusové ve věci žalobce: H. T. N., IČO 63351781 sídlem Seifertova 871, 739 61 Třinec zastoupený advokátem Mgr. Janem Sikorou sídlem nám. Míru 551, 739 61 Třinec proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 1387/7, 140 96 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 10. 2018, č. j. 55239-2/2018-900000-319 ve věci pokuty za přestupek podle zákona o spotřebních daních takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Celního úřadu pro Moravskoslezský kraj (dále jen „celní úřad“) ze dne 29. 8. 2018 č.j. 2374-25/2018-570000-12, kterým byla žalobci uložena pokuta 40 000 Kč za spáchání přestupku podle § 135p odst.2 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSD“). 2. Žalobce v žalobě uvedl, že se plně doznává ze spáchání přestupku, uvědomuje si závažnost a nezákonnost svého jednání a je ochoten nést za něj následky. Nesouhlasí však s výší pokuty. I přesto, že již jednou došlo ke snížení pokuty pod spodní hranici stanovenou zákonem (ze 60 000 Kč na 40 000 Kč), považuje pokutu za nepřiměřenou vzhledem k tomu, že za tabákové výrobky vynaložil 1 400 Kč a dopustil se tak jednání s nízkým rozsahem. Výše pokuty také způsobí nepřiměřený zásah do jeho osobní, majetkové a obchodní sféry – žalobce je podnikající fyzickou osobou, je na něm finančně závislá manželka a tři děti. Pokuta může být pro žalobce až likvidační. Žalobce doložil přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017 a čestné prohlášení manželky, správní orgány posoudily majetkové a osobní poměry žalobce nedostatečně. Žalobce dále nesouhlasil s tím, že žalovaný hodnotil jako přitěžující okolnost, že žalobce skladoval neznačené tabákové výrobky ve své prodejně. Žalobce je tam měl pro svou osobní spotřebu, nenabízel je zákazníkům. Dále žalobce namítl, že pokud žalovaný v napadeném rozhodnutí poukázal na věc vedenou u celního úřadu pod sp.zn. 65189-7/2017-570000-12, pak tam uvedené tabákové výrobky náležely prodavačce paní L., s žalobcovým podnikáním neměly nic společného. Žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil, případně aby snížil pokutu na 10 000 Kč. 3. Žalovaný ve vyjádření s odkazem na nálezy Ústavního soudu uvedl, že pokuta v daném případě rozhodně nenaplňuje znaky likvidační pokuty. Dále zopakoval argumentaci z napadeného rozhodnutí, a ke zmiňovanému jinému řízení u celního úřadu uvedl, že paní L. se přihlásila pouze k vlastnictví cigaret, nikoli dalších tabákových výrobků – neznačeného řezaného tabáku. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. 4. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „s.ř.s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 5. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že dne 8.1.2018 při místním šetření v žalobcově prodejně „Obchod a Textil“ v Třinci zjistili příslušníci celního úřadu na dně krabice s cukrovinkami celkem 790 ks cigaret, které neměly tabákovou nálepku. Žalobce k tomu uvedl, že jsou jeho majetkem, koupil je od neznámého muže ke své osobní spotřebě. Celní úřad vydal ve věci příkaz dne 22.5.2018, žalobce proti němu podal odpor, načež dne 23.7.2018 vydal celní úřad rozhodnutí o přestupku podle § 135p odst.2 ZSD a uložil žalobci pokutu ve výši 60 000 Kč. Žalobcovy odvolací námitky byly shodné s nynějšími žalobními námitkami a směřovaly pouze do výše pokuty. Celní úřad poté rozhodnutím ze dne 29.8.2018 snížil pokutu pod zákonem stanovenou sazbu na 40 000 Kč. K žalobcově odvolání žalovaný potvrdil toto rozhodnutí nyní napadeným rozhodnutím ze dne 31.10.2018. V odůvodnění se mj. zabýval skutkovými okolnostmi důležitými z hlediska výše pokuty i osobním a majetkovým stavem žalobce (str.4 až 8 rozhodnutí). 6. Soud především uvádí, že správní orgány se v daném případě zabývaly skutkovými a právními okolnostmi věci velmi pečlivě, podrobně a s logickou argumentací. Na jejich závěry lze podle názoru soudu plně odkázat, aniž by bylo nutno donekonečna rekapitulovat odpovědi, jichž se žalobci dostalo již ve správním řízení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31.5.2018 č.j. 1 As 175/2017-33). To platí zejména o námitce, že výše pokuty způsobí nepřiměřený zásah do žalobcovy osobní, majetkové a obchodní sféry a může být pro žalobce až likvidační. Žalovaný se zejm. na str.7 napadeného rozhodnutí podrobně zabýval žalobcovou situací (manželka, dvě společné děti, nově v odvolání uplatněná vyživovací povinnost k dalšímu dítěti, finanční poměry doložené přiznáním k dani z příjmů fyzických osob) i tím, co lze považovat za likvidační pokutu ve světle rozhodnutí Ústavního soudu. Krajský soud má společně s žalovaným za to, že uložená pokuta 40 000 Kč sice je zásahem do žalobcových majetkových práv (což je ostatně funkcí pokuty), nikoli však zásahem nepřiměřeným či snad likvidačním. Pokud jde o námitku, že žalobce vynaložil na předmětné cigarety jen 1400 Kč, k tomu soud připomíná, že ZSD netoleruje skladování žádného množství neznačených tabákových výrobků. V daném případě se jednalo o 790 kusů cigaret, žalobce se snaží skutek bagatelizovat, žalovaný se však věcí zabýval komplexně, zejména s přihlédnutím k předchozímu šetření v žalobcově prodejně (k tomu viz. bod 8 rozsudku). Soud nesdílí žalobcův názor, že by se správní orgány zabývaly jeho poměry ve vztahu k výši pokuty nedostatečně. 7. Pokud jde o přitěžující okolnosti, ty jsou v § 40 zákona č. 250/2016 Sb. (dále jen „nový přestupkový zákon“) uvedeny příkladmo (srov. „zejména“). Žalovaný správně poukázal na to, že žalobce provozuje prodejnu, v níž lze zakoupit mj. tabákové výrobky – v souvislosti s tím, že žalobce měl předmětné cigarety bez tabákové nálepky přímo v této prodejně. Soud společně s žalovaným má za to, že u takto uskladněných výrobků existuje mnohem vyšší riziko případného prodeje než pokud by byly uskladněny jinde (např. v žalobcově bytě). Žalobci byla pokuta uložena za skladování předmětných výrobků, nikoli za jejich „nabízení“ zákazníkům, žalovaný se v napadeném rozhodnutí zabýval pouze mírou potenciálního rizika jejich prodeje. Tím, proč se nemohlo jednat o tabákové výrobky pro žalobcovu osobní spotřebu, se žalovaný podrobně zabýval v odůvodnění napadeného rozhodnutí na str.4. 8. Pokud jde o věc vedenou u celního úřadu pod sp.zn. 65189-7/2017-570000-12, k ní a jejímu vztahu k nyní projednávané věci se žalovaný také již vyjadřoval (str. 5 až 6 napadeného rozhodnutí) a soud uvádí, že skutečnosti tam popsané odpovídají obsahu správního spisu (rozhodnutí ze dne 1.10.2018 č.j. 7526-9/2018-570000-12). Ve stručnosti lze uvést, že místnímu šetření v žalobcově prodejně dne dne 8.1.2018 předcházelo šetření již dne 11.5.2017, při němž byly nalezeny neznačené tabákové výrobky, a to jednak cigarety, k nimž se přihlásila prodavačka paní L., a dále řezaný tabák, přičemž žalobce byl uznán vinným přestupkem pouze ve vztahu k řezanému tabáku. Pokud tedy v žalobě argumentuje cigaretami a paní L., je jeho námitka lichá a zjevně zavádějící. 9. Soud tedy neshledal žádnou z žalobních námitek důvodnou, proto žalobu zamítl v souladu s § 78 odst.7 s.ř.s. 10. Žalobce dále v souladu s § 65 odst.3 s.ř.s. žádal soud o snížení pokuty na 10 000 Kč. Podle názoru soudu, s ohledem na výše rozvedenou argumentaci, je rozhodnutí žalovaného zákonné, a zároveň ani soud neshledal, že by výše pokuty byla v daném případě nepřiměřená. Je třeba poukázat i na to, že pokutu bylo možno uložit v rozmezí od 50 000 Kč do 10 000 000 Kč (§ 135p odst.4 ZSD) a pokuta byla již snížena pod zákonem stanovenou dolní hranici sazby v souladu s § 44 nového přestupkového zákona na 40 000 Kč. K jejímu dalšímu snížení soud žádný důvod neshledal. O návrhu na moderaci soud nerozhodoval samostatným výrokem v souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 20.10.2014 č.j. 8 As 34/2013-38. 11. Procesně úspěšnému žalovanému (§ 60 odst. 1 s.ř.s.) nevznikly v řízení žádné náklady převyšující jeho běžnou činnost, soud proto rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, jak je uvedeno ve výroku II. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Ostrava 11. dubna 2019 JUDr. Monika Javorová předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje