7 As 90/2012 — Nejvyšší správní soud

22 A 24/2023- 38 - text  7 22 A 24/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D. ve věci žalobce: Ing. P. T. zastoupen Mgr. Petrem Pulcerem, advokátem se sídlem 28. října 3117/61, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Opavě sídlem Praskova 194/11, 746 01 Opava za účasti: Statutární město Ostrava, Městský obvod Krásné Pole sídlem Družební 576, 725 26 Ostrava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 3. 2023, č.j. ZKI OP-O-2/80/2023-6 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou, doručenou soudu dne 11. 5. 2023, domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj ze dne 30. 11. 2022, č.j. OR-403/2022-807-50. Citovaným rozhodnutím Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj nevyhověl návrhu žalobce na opravu chyby v katastrálním operátu. Žalobce v návrhu na opravu chyby v katastrálním operátu považoval za chybný: „nynější zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí u současného pozemku parc. č. X v k.ú. X a a navrhuje, aby katastrální úřad prověřil správnost zápisu předchozího vlastnického práva (ve prospěch Statutárního města Ostravy) k pozemku parc. č. XA v k.ú. X a opravil chybu v katastrálním operátu tak, že zapíše jako vlastníka pozemku parce. Č. XA v k.ú. X Ing. P. T.“ 2. Žalobce v podané žalobě uvedl, že napadeným rozhodnutím jej žalovaný přímo zkrátil na jeho právech a navrhl, aby bylo v celém rozsahu zrušeno. Konkrétně uvedl následující žalobní námitky. 3. Za prvé se žalobce domnívá, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, když se žalovaný nijak nevypořádal s odvolacími námitkami žalobce, které uvedl ve svém odvolání proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj. 4. Ve druhé žalobní námitce žalobce namítl, že žalovaný v napadeném rozhodnutí neobjasnil, z jakého zákonného důvodu a právního titulu došlo v roce 1997 v souvislosti s neměřickým záznamem KP Ostrava č. 719, PVZ 305/1997 k oddělení pozemku parc. č. XB o výměře 5 645 m², zapsán na LV č. X pro k.ú. X, přičemž v souvislosti s citovaným neměřickým záznamem byl žalobce svémocně zbaven vlastnického práva k pozemku, který je nyní označen jako parc. č. XA. Žalobce uvedl, že oznámení o změně mu nebylo v roce 1997 oznámeno, nebylo oznámeno ani osobě oprávněné z věcného břemene (p. I. T.). Žalobce považuje postup Katastrálního úřadu v Ostravě v roce 1997 vztahující se k PVZ 305/1997 za zřejmý omyl bez zákonné opory, tak jak má omyl na mysli rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 40/2007. Žalovaný v napadeném rozhodnutí nevyvrátil argumentaci žalobce, že Katastrální úřad v Ostravě neměřickým záznamem č. 719 ze dne 28. 8. 1997 umožnil a provedl vznik pozemku p.č. XA a až poté, dne 23. 9. 1997, byl tento pozemek parc. č. XA přidán (ručně dopsán zástupcem navrhovatele JUDr. S.) do Návrhu ze dne 22. 7. 1997 a zápis pak byl proveden dne 24. 9. 1997. 5. Jako třetí žalobní námitku žalobce uvedl, že žalovaný se nevypořádal se závěry znaleckého posudku č. 4/2021 znalce Ing. Š. M., když závěry znaleckého posudku vyvracejí promítnutí geometrického plánu č. 337-11-201-920/60 a sám žalovaný v napadeném rozhodnutí uvádí, že dle geometrického plánu č. 337-11-201-920/60 „mělo“ dojít ke změně hranice, „mělo“ dojít ke zvětšení výměry, neuvádí, že k této změně skutečně došlo. Proto se ze skutečnosti změny nemohlo vycházet v roce 1997. Dále se dle žalobce nevypořádal se související námitkou, a to, zda je závazný zápis o zvětšení pozemku na ručně psaném LV č. X pro k.ú. X a dále zda došlo k majetkoprávnímu vypořádání nebo jde o nevypořádaný obligační závazek, který nepřísluší žalovanému posuzovat. 6. Obsahem poslední žalobní námitky žalobce je jeho tvrzení, že byl v souladu s ustanovením § 11 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění účinném k 1. 1. 1993, k datu 1. 1. 1993 v dobré víře, že je vlastníkem tehdejšího pozemku parc. č. XB, o výměře 5 645 m² s tehdejším průběhem vlastnické hranice, tak jak byl zapsána na LV č. X pro k. ú. X. Přesto v roce 1997 žalobce své vlastnické právo nezákonným způsobem a postupem ztratil (svémocně byl zbaven vlastnického práva k pozemku, který je nyní uveden jako parc. č. XA, a to v souvislosti s neměřickým záznamem KP Ostrava č. 719, OVZ 305/1997), když žalovaný zákonnost svého postupu v roce 1997 neprokázal. 7. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, neboť má za to, že zjistil přesně a úplně skutkový stav věci potřebný pro posouzení, zda údaje katastru nemovitostí jsou zatíženy chybou ve smyslu § 36 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí - dále jen „katastrální zákon“), tj. chybou vzniklou v důsledku zřejmého omylu při správě a vedení katastru nemovitostí. Dle názoru žalovaného žalobce neuvedl v žalobě žádné nové skutečnosti, které by žalovaný při svém rozhodování již nezkoumal, proto odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí i odůvodnění rozhodnutí správního orgánu 1. stupně. 8. Osoba zúčastněná na řízení se ve věci nevyjádřila. Zjištění z obsahu správních spisů 9. Ze správního spisu krajský soud zjistil, že dne 30. 5. 2022 se žalobce obrátil na Katastrální úřad Moravskoslezského kraje s návrhem na opravu chyby v katastru nemovitostí v katastrálním území K. P. Návrh se týkal pozemku parc. č. XA, k.ú. X, jenž je v katastru nemovitostí evidován ve vlastnictví Statutárního města Ostrava se svěřenou správou nemovitostí ve vlastnictví obce pro Městský obvod K. P. Žalobce považoval zápis za chybný a požadoval opravu zápisu vlastnického práva dle § 36 katastrálního zákona tak, že se jako vlastník pozemku parc. č. XA v k.ú. X zapíše žalobce. Přílohou návrhu byl znalecký posudek č. 4/2021 znalce Ing. Š. M. 10. Katastrální úřad prošetřil historický vývoj pozemku parc. č. XB a z něj oddělených pozemků parc. č. XC a parc. č. XA. Ve vztahu k pozemku parc. č. XA přitom zjistil při společném zobrazení katastrální mapy a zpřesněného rastru mapy pozemkového katastru pro k.ú. X, že hranice mezi pozemky parc. č. XC a XA, která byl určena na neměřickém záznamu č. 719 z roku 1997, neodpovídá geometrickému a polohovému určení hranice mezi původními pozemky parc. č. PK XD a parc. č. PK XE. Vzhledem k této zjištěné chybě vyhotovil katastrální úřad neměřický záznam č. XF k.ú. X s návrhem na opravu chybného zobrazení společné hranice parcel č. XC a XA a změnu výměr parcel. 11. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem a nově vyhotovenému neměřickému záznamu vyzval katastrální úřad žalobce i vlastníka pozemku č. XA k ústnímu jednání, na nějž se žalobce dostavil, přičemž v reakci na toto jednání zaslal žalobce katastrálnímu úřadu své stanovisko, v němž trval na svém požadavku, aby byl jako vlastník pozemku parc. č. XA v k.ú. X zapsán žalobce. Katastrální úřad hodlal provést opravu chybně určené hranice mezi pozemky parc. č. XC a XA z roku 1997 dle nově vyhotoveného neměřického záznamu č. 2562. Žalobce však s tímto postupem nesouhlasil a požadoval opravu dle své žádosti v celém rozsahu. 12. Katastrální úřad žádosti žalobce nevyhověl a opravu v údajích katastru nemovitostí dle § 36 katastrálního zákona neprovedl; oznámení o neprovedení opravy bylo žalobci doručeno dne 20. 9. 2022. Dne 29. 9. 2022 byl katastru nemovitostí doručen nesouhlas žalobce s neprovedením opravy chyby dle jeho návrhu; dnem podání nesouhlasu zahájil katastrální úřad ve věci správní řízení. 13. Katastrální úřad jako správní orgán prvního stupně po přezkoumání námitek žalobce svým rozhodnutím ze dne 30. 11. 2022, č.j. OR-403/2022-807-50 nevyhověl žádosti žalobce na opravu chyby v údajích katastru nemovitostí, když v řízení o opravě chyby může řešit a opravovat pouze ty chyby, které vznikly zřejmým omylem při správě a vedení katastru nemovitostí, tedy chyby jasné a zřetelné. Poukázal přitom na konstantní judikaturu Nejvyššího správního soudu stanovující, že institut opravy chyb v katastru nemovitostí nemůže sloužit ke změně právních vztahů k nemovitostem ani k odstraňování sporů týkajících se těchto vztahů (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 3. 2011, č.j. 4 As 34/2010-41, publ. ve Sb.NSS pod č. 1028/2011). 14. K odvolání žalobce proti citovanému rozhodnutí rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím. Dospěl k závěru, že se v projednávané věci nejedná o zřejmou chybu v údajích katastru nemovitostí ve smyslu § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona, když zápis vlastnického práva k pozemku parc. č. XA odpovídá listinám uloženým ve sbírce listin Katastrálního úřadu. Tvrzení žalobce, že je vlastníkem pozemku parc. č. XA, z listin založených ve sbírce listin nevyplývá. Žalovaný tedy vzhledem k výše uvedeným skutečnostem odvolání žalo