2 Azs 92/2005 — Nejvyšší správní soud

65 A 61/2023- 40 - text 7 65 A 61/2023 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Jantoše a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Markéty Fialové ve věci žalobce: Ing. B. H. bytem X zastoupen advokátem Mgr. Stanislavem Bodlákem sídlem Sobotín 270, 788 16 Petrov nad Desnou proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 40a, 779 00 Olomouc o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 6. 2023, č. j. KUOK 57722/2023, ve věci opatření k nápravě zjištěných nedostatků, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Městský úřad Šumperk, odbor životního prostředí (dále jen „správní orgán I. stupně“) obdržel od podniku L. Č. r. s. p. jakožto držitele honitby X Obora oznámení o ukončení nájmu uvedené honitby ke dni 30. 4. 2022, a to na základě výpovědi nájemní smlouvy ze dne 29. 3. 2022 učiněné ze strany držitele honitby adresované uživateli honitby, společnosti J. s. r. o. Na základě uvedeného oznámení správní orgán I. stupně vyzval uživatele honitby k neprodlenému odevzdání průkazu mysliveckého hospodáře a průkazu myslivecké stráže žalobce, vyúčtování zbylých plomb vydaných na myslivecký rok 2021 a odevzdání zbylých plomb vydaných pro uvedenou honitbu na myslivecký rok 2021. Vzhledem k tomu, že na výzvu nebyly požadované doklady odevzdány, správní orgán I. stupně zahájil řízení o uložení opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Po provedeném řízení následně rozhodnutím ze dne 24. 2. 2023, č. j. MUSP 27377/2023/R-7 uložil podle § 61 odst. 3 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“) žalobci opatření k nápravě zjištěných nedostatků, spočívající ve vrácení: průkazu mysliveckého hospodáře ev. č. X vydaného pro žalobce; průkazu myslivecké stráže ev. č. X vydaného pro žalobce a zbylých plomb vydaných pro uvedenou honitbu na myslivecký rok 2021. Žalobci byla dále uložena povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. 2. Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně podal žalobce odvolání, které žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. II. Argumentace stran 3. Žalobce se domáhal zrušení napadeného rozhodnutí, přičemž žalobní body soud shrnuje následovně. 4. Správní orgán I. stupně se žádným způsobem nevypořádal s podáními, které v dané věci učinil zástupce žalobce, Mgr. Bodlák, a to nejméně s podáními ze dne 16. 1. 2023 a ze dne 20. 2. 2023. Pakliže správnímu orgánu I. stupně chyběla plná moc, k jejímu doplnění žalobce nevyzval. Správní orgán I. stupně tedy porušil § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), neboť nevyzval žalobce k odstranění vad podání, které bylo podáno bez plné moci. Správní orgán I. stupně tak zatížil své řízení a rozhodnutí vadou nezákonnosti, neboť bez reflexe na právního zástupce a bez náležité výzvy k doložení plné moci postupoval v řízení a rozhodl meritorně. Žalobce v této souvislosti odkázal analogicky na judikaturu týkající se nereflektování blanketních odvolání. 5. Správní orgán I. stupně nevyzval právního zástupce žalobce výzvou k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí dle § 36 odst. 3 správního řádu. Právnímu zástupci tak bylo znemožněno reagovat v celé šíři námitek. Vyzvání pouze žalobce nestačí. 6. Žalobce dále namítal, že správní orgán I. stupně nereflektoval veškeré námitky, které v řízení ve svých podáních činil právní zástupce žalobce, který byl k doložení plné moci vyzván až v rámci odvolacího řízení. 7. Žalobce dále namítal nevykonatelnost rozhodnutí správního orgánu I. stupně z důvodu absence stanovení lhůty pro splnění povinnosti opatření k nápravě zjištěných nedostatků. 8. Žalobce dále poukázal na skutečnost, že v době rozhodování správních orgánů nebylo dosud skončeno řízení před Okresním soudem v Bruntále pod sp. zn. 18 C 362/2022, v rámci kterého byla řešena oprávněnost podané výpovědi z nájmu honitby. 9. Konečně žalobce namítal nesprávné zjištění skutkového stavu a v důsledku toho porušení zásady materiální pravdy. 10. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Uvedl, že správní orgán I. stupně opakovaně žalobce vyzýval k doplnění plné moci, na výzvy však nebylo nikdy reagováno. Na tom, že zástupce žalobce byl materiálně se všemi prováděnými úkony správního orgánu seznámen, nic nemění ani to, že zástupce byl k doložení plné moci vyzván až po podání odvolání. Samotný žalobce přitom nahlížel do spisu správního orgánu v původním řízení, nemohl tak být zkrácen na svých právech tím, že byl obesílán přímo on a nikoliv jeho zástupce, který se správnímu orgánu neprokázal plnou mocí. Dále uvedl, že správní orgán I. stupně se zcela dostatečně a vyčerpávajícím způsobem vypořádal s relevantními námitkami žalobce. K námitce o nevykonatelnosti výroku uvedl, že lhůta vyplývá přímo ze zákona o myslivosti (neprodleně). K neskončenému civilnímu řízení pak žalovaný uvedl, že obecně se má na právní jednání hledět jako na platné, dokud není prokázán opak. Žalovaný tak na doloženou výpověď z nájmu hleděl jako na platnou, jelikož do doby vydání napadeného rozhodnutí nebyla soudem prohlášena za neplatnou. 11. U ústního jednání dne 10. 9. 2024 účastníci setrvali na svých stanoviscích. III. Posouzení věci soudem 12. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu dle podané žaloby a v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 s. ř. s., přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 13. Krajský soud nejprve považuje za nutné vyjádřit se ke kvalitě uplatněných žalobních námitek. Náležitosti žaloby upravuje § 71 s. ř. s., který mj. ukládá žalobci povinnost uvést v žalobě konkrétní (tj. ve vztahu k žalobci a k projednávané věci individualizovaná) skutková tvrzení doprovázená (v témže smyslu) konkrétní právní argumentací, z nichž plyne, z jakých důvodů žalobce považuje napadené výroky rozhodnutí za nezákonné. Žalobce je povinen popsat, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl žalovaný, potažmo správní orgán I. stupně, vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti [viz rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005-58]. Každý žalobní bod je pak způsobilý projednání v té míře obecnosti, ve které byl formulován. Míra preciznosti žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit (viz rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78). 14. Z uvedeného je v první řadě zřejmé, že jako žalobní námitka neobstojí pouhá enumerace údajně porušených zásad správního řízení, jelikož žalobce je povinen označit konkrétní žalobní námitky v kvalitě popsané ve výše uvedené judikatuře. Úkolem soudu není za žalobce domýšlet jeho právní argumentaci, dovozovat či dohledávat tvrzení, která uváděl v dřívějších řízeních či podáních. Tímto postupem by totiž soud porušil zásadu rovnosti stran a do jisté míry nahrazoval činnost žalobce při formulaci námitek (srov. rozsudek NSS ze dne 15. 11. 2022, č. j. 7 Afs 111/2022-27). 15. Z popsaných důvodů rovněž jako řádná žalobní námitka neobstojí ani námitka nesprávného zjištění skutkového stavu, která ze strany žalobce nebyla žádným způsobem konkretizována. Krajský soud nemá, jak tuto námitku vypořádat, neboť z jejího znění není seznatelné, v jakých konkrétních ohledech byl závěr o zjištěném skutkovém stavu nesprávný. Krajský soud tak může na tuto zcela obecnou námitku reagovat stejně obecným způsobem a uzavřít, že nesprávné zjištění skutkového stavu věci neshledal. 16. Obdobně příliš obecná je i námitka, že správní orgán I. stupně nereflektoval veškeré námitky, které v řízení činil právní zástupce žalobce. I u této námitky platí výše uvedené, a sice že žalobce byl povinen označit konkrétní námitky, s nimiž se správní orgán opomněl vypořádat. Pouhý odkaz na námitky uplatněné v průběhu správního řízení jako žalobní námitka nemůže obstát. V každém případě je však nutno zdůraznit, že se při soudním přezkumu správního řízení uplatňuje tzv. zásada jednotnosti správního řízení, která znamená, že správní řízení před správním orgánem I. stupně i před správním orgánem II. stupně tvoří jeden celek, pročež pochybení správního orgánu I. stupně může svým postupem a rozhodnutím napravit nadřízený správní orgán v řízení odvolacím. Žalobce přitom vůbec nenamítal, že by se snad žalovaný opomněl s nějakou jeho námitkou vypořádat. Krajskému soudu tak nezbývá, než uvedenou námitku vyhodnotit jako nedůvodnou. 17. Již konkrétněji žalobce přistoupil k první žalobní námitce o ne