5 Afs 115/2006 — Nejvyšší správní soud

65 A 76/2023- 80 - text  9 65 A 76/2023 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Jantoše a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Markéty Fialové ve věci žalobců: a) E. S. bytem X b) F. Š. bytem X c) J. V. bytem X d) J. V. bytem X e) J. N. bytem X f) B. V. bytem X g) Mgr. T. M. bytem X h) D. T. bytem X všichni zastoupeni advokátem JUDr. Milanem Janíčkem sídlem Slovanská 255/21, 787 01 Šumperk proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 40a, 779 00 Olomouc za účasti: A. D. p.s., IČO X sídlem 7. k. 198, X D. zastoupen advokátem JUDr. Josefem Sedláčkem sídlem Starobranská 4, 787 01 Šumperk o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 9. 2023, č. j. KUOK 89040/2023, ve věci existence veřejně přístupné účelové komunikace, takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 15. 9. 2023, č. j. KUOK 89040/2023, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit každému z žalobců na náhradě nákladů řízení 12 138,50 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. Milana Janíčka, sídlem Slovanská 255/21, 787 01 Šumperk. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. [OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK] 2. Žalobci jsou vlastníky souboru pozemků vyplňujících na obrázku jižní prostor mezi Lesní cestou D. a silnicí II/315 vymezených na obrázku výše (pořízen z veřejně dostupného portálu mapy.cz). Přes jejich pozemky vede na obrázku orientačně vymezená sporná cesta (konkrétní specifikace prostřednictvím pozemků, na nichž se nachází, níže v následujícím odstavci), která spojuje areál střelnice provozovaný osobou zúčastněnou na řízení se silnicí II/315, a představuje tak jediný příjezd (pro motorová vozidla) ke střelnici. Jak je z obrázku patrné, sporná cesta nespojuje střelnici se silnicí přímo, nýbrž prostřednictvím tzv. Lesní cesty D. 3. Žalobci se žádostí ze dne 27. 11. 2020 domáhali určení podle § 142 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), „že cesta vedoucí po částech pozemků p. č. X orná půda, p. č. XA orná půda, p. č. XB trvalý travní porost, p. č. XC orná půda, p. č. XD orná půda, p. č. XE ostatní plocha, p. č. XF lesní pozemek, p. č. XG orná půda, p. č. XH lesní pozemek, p. č. XI lesní pozemek, p. č. XJ lesní pozemek, vše v k. ú. X, není veřejně přístupnou účelovou komunikací“ (dále jen „sporná cesta“). Důvodem žádosti byla skutečnost, že spornou cestu vedoucí přes jejich pozemky začaly intenzivně využívat jiné osoby k přístupu k areálu osoby zúčastněné na řízení, který je tvořen malorážkovou střelnicí na pozemcích parc. č. XK a parc. č. XL, oba v k. ú. X (dále jen „střelnice“). Městský úřad Zábřeh (dále jen „správní orgán I. stupně“) rozhodnutím ze dne 5. 5. 2023, č. j. MUZB/08883/2023/OD, žádost žalobců zamítl. Proti tomuto rozhodnutí si podali žalobci odvolání, které žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. II. Argumentace stran 4. Žalobci se žalobou domáhali zrušení napadeného rozhodnutí. Předně namítali nesprávné zjištění skutkového stavu a opomenutí některých důkazních návrhů. Správní orgán I. stupně se nevypořádal náležitě se všemi jejich návrhy a námitkami, zejména podáním ze dne 27. 2. 2022, kde se vyjadřovali k charakteru cesty, k pasportizaci, námitkami týkajícími se zatížení pozemků v soukromém vlastnictví právními formami socialistického užívání, jakož i námitkami týkajícími se navazující účelové komunikace na pozemku parc. č. XM v k. ú. X (Lesní cesta D.), která dle žalobců slouží pouze L. Č. Správní orgán I. stupně neprovedl náležité dokazování, jak bylo navrhováno podáním ze dne 13. 4. 2022, případně učinil nesprávná skutková zjištění, taktéž se nevypořádal s podáními učiněnými před a po rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 2. 2022, č. j. KUOK 19799/2022 (prvním rozhodnutím žalovaného bylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušeno). Žalovaný toto pochybení nenapravil. 5. Žalobci dále namítali absenci argumentace k užívání Lesní cesty D. Odůvodnění, že Lesní cesta D. musí být z povahy věci užívána i ostatními subjekty, neboť na Lesní cestu D. navazuje sporná cesta, je nesrozumitelné. Lesní cesta D. navazující na silnici II/315 slouží pouze L. Č. Pozemek, na němž se nachází (parc. č. XM), požívá ochranu jako pozemek sloužící k plnění funkce lesa. Na účelovou komunikaci L. Č. tak nemůže navazovat veřejně přístupná cesta ke střelnici. Závěr o tom, že Lesní cesta D. je komunikací veřejnou, není ničím podložen. Správní orgán I. stupně vadně interpretoval zápis sepsaný dne 5. 8. 1975 ve věci kolaudace Lesní cesty D. Jazykovým výkladem ze zápisu „souhlasíme a vyslovujeme souhlas s uzavřením cesty pro jinou dopravu než LZ“ lze jednoznačně dospět k závěru, že takováto cesta měla sloužit jen lesnímu závodu. Správní orgán I. stupně neodkázal na konkrétní podklady, které by měly prokazovat uzavření cesty vždy až na hranici (vzdálenějších) lesních pozemků. Dále správní orgán I. stupně pominul, že v době rozhodnutí již měl k dispozici žádost L. Č. o dopravní značení o uzavření komunikace dopravní značkou v místě napojení na silnici II/315. Tvrzení žalovaného, že „do této doby zde pozemní komunikace uzavřena být nemohla, neboť jinak by nemuselo být vedeno toto správní řízení“, je nesrozumitelné. 6. Další námitkou žalobci rozporovali existenci potřeby využívání sporné cesty. Pozemky žalobců jsou obhospodařovány ze silnice II/315, nikoliv z Lesní cesty D. a sporné cesty. Závěr žalovaného, že sporná cesta slouží k přístupu k areálu osoby zúčastněné na řízení a i k obhospodařování jiných pozemků, není ničím podložen, když žádný z účastníků řízení neuvedl, že by spornou cestu potřeboval k jejímu užívání. D. z. a.s. kromě pozemků žalobkyně a) a žalobce b), které jsou přístupné sjezdem v místě styku Lesní cesty D. se silnicí II/315, provozuje na pozemcích žalobců i dalších vlastníků v zájmové oblasti zemědělskou výrobu. Tato společnost se vyjádřila tak, že spornou cestu k přístupu k obslužnosti pozemků nevyužívá. Splnění podmínek pro existenci veřejně přístupné cesty nelze dovozovat z toho, že ačkoliv jsou v současnosti pozemky obhospodařovány jako celek, tak v budoucnosti tomu tak být nemusí. 7. Žalobci dále namítali, že není patrné, jaký závěr správní orgán I. stupně učinil z obsahu spisu bývalého Okresního národního výboru v Šumperku Výst./3576/1976. Jediným závěrem je dle žalobců to, že se jednalo o územní rozhodnutí, které neobsahovalo řešení příjezdu, a to tak, že je k předmětnému areálu, kde se střelnice nachází, nutno vybudovat/upravit lesní cestu. Tato cesta však není totožná se spornou cestou. Ke stavbě střelnice nebylo vydáno žádné stavební povolení ani kolaudační rozhodnutí, dokument o schůzi kolaudační komise dne 4. 6. 1977 je dokumentem politickým. 8. Pokud jde o činnost osoby zúčastněné na řízení, žalobci poukázali na skutečnost, že byla zapsána ve veřejném rejstříku 1. 1. 2014 s tím, že ve spolkovém rejstříku má zapsanou sportovní a zájmovou činnost. Vedlejší (komerční) činnost se objevila až ve stanovách přijatých koncem roku 2019 (zapsáno do veřejného rejstříku 10. 3. 2022). Tedy až poté, co se žalobci začali bránit komerční činnosti a poškozování předmětných pozemků. Jak osoba zúčastněná na řízení, tak i její předchůdce Z. S. (dále jen „S.“), měli spolkovou povahu, tj. uspokojovat zájmovou činnost svých členů (činnost interní povahy, ke které nelze přiřadit rovnítko pro využívání veřejností). Následně osoba zúčastněná na řízení začala používat střelnici ke komerčním účelům, čemuž se žalobci bránili, neboť začalo docházet k poškozování předmětných i přilehlých pozemků, k nedovoleným skládkám apod. Není důvod, aby spornou cestu užívala veřejnost, a pokud by měl být zajištěn přístup ke střelnici pro členy osoby zúčastněné na řízení, je toto možno řešit soukromoprávní úpravou. Střelnice byla historicky využívána pouze členy spolku, teprve až osoba zúčastněná na řízení ji začala používat ke komerčním účelům. Žalovaný se prvkem veřejnosti cesty důsledně nezabýval. 9. Žalobci dále namítli, že není zřejmé, jaké závěry z výpovědi svědka S. učinil správní orgán I. stupně. Závěr správního orgánu I. stupně, že S. měl podle výsledku územního řízení vybudovat spornou cestu, je nesprávný. Rovněž je třeba odmítnout závěr správního orgánu, že komunikaci, ke které bylo potřeba rozhodnutí o přípustnosti stavby, mohla být povolena i přes skutečnost, že se potřebné povolení nedochovalo. Závěr žalovaného, že z předložených podkladů je zřejmé, že S. měl vybudovat právě spornou cestu, je nekonkrétní a neodpovídá skutečnosti. Původní cesta, kterou měl S. vybudovat, je ta, na které bylo prováděno první místní šetření. 10. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Kromě nadbytečné doslovné rekapitulace průběhu správního řízení, žaloby a závěrů obsažených v rozhodnutí správn