4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

22 A 18/2024- 93 - text  11 22 A 18/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D. ve věci žalobce: Ing. P. B. zastoupen Mgr. Denisou Belošovičovou, LL.M., advokátkou sídlem Bohumínská 788/61, 710 00 Ostrava proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 2771/117, 702 18 Ostrava za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) REAL BUSINESS CONTACT s. r. o. sídlem Soběšická 194/12, 614 00 Brno – Husovice 2) CETIN, a.s. sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha 9 3) P. K. zastoupena JUDr. Leošem Brantálem, advokátem sídlem 28. října 1727/108, 702 00 Ostrava 4) Městský obvod Vítkovice Sídlem Mírové náměstí 516/1, 703 79 Ostrava - Vítkovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 12. 2023, č.j. MSK 19539/2022 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 18. 3. 2024 domáhal přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání právní předchůdkyně žalobce p. S. B. a společnosti REAL BUSINESS CONTACT s.r.o. a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 22. 11. 2021, č. j. SMO/226496/21/ÚpaSŘ/Šv. Tímto prvostupňovým rozhodnutím bylo vydáno společné povolení č. 26/2021 a schválen stavební záměr nazvaný „Parkoviště L.“ na pozemcích parc. č. XA a XB v katastrálním území X (dále jen „Společné povolení“). 2. Žalobu podal jako správce pozůstalosti po S. B., která dne X, tedy ještě před vydáním napadeného rozhodnutí, zemřela. Do pozůstalosti přitom patří i předmětné pozemky, kterých se přímo dotýká Společné povolení. Žalobci bylo na základě jeho žádosti doručeno napadené rozhodnutí dne 7. 3. 2024, přičemž žalobu podal dne 18. 3. 2024. Soud tak má jednoznačně za to, že žaloba byla podána ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). 3. V podané žalobě se žalobce domáhá zrušení napadeného rozhodnutí, neboť je dle jeho názoru zmatečné a nepřezkoumatelné, což konkretizoval následujícími námitkami: v první žalobní námitce žalobce nesouhlasí s názorem žalovaného, že skutečnost, že se správní orgán 1. stupně nezabýval veškerými úvahami, názory nebo důkazy namítajících účastníků řízení neznamená, že je rozhodnutí nesprávné nebo nezákonné. Žalobce má za to, že je povinností správního orgánu vypořádat se se všemi námitkami vznesenými v průběhu stavebního řízení, jinak lze takové rozhodnutí považovat za nepřezkoumatelné. Zároveň žalobce uvedl, že žalovaný potvrdil rozhodnutí správního orgánu 1. stupně bez toho, aby se řádně a pečlivě zabýval námitkami právní předchůdkyně žalobce. 4. V druhé žalobní námitce žalobce nesouhlasí s postupem žalovaného, který vyhodnotil odvolání tak, že směřuje proti závazným stanoviskům a k nim si vyžádal potvrzení od nadřízených správních orgánů. Žalobce podal odvolání proti Společnému povolení, nikoli proti jednotlivým závazným stanoviskům. Ne všechny námitky uvedené žalobcem byly řešeny v závazných stanoviscích; k namítanému snížení kvality prostředí, světelným emisím a vibracím nebyla vydána žádná závazná stanoviska a žalovaný se těmito námitkami vůbec nezabýval. 5. Třetí žalobní námitkou žalobce tvrdí, že považuje za nesprávný závěr žalovaného, který se nezabýval částí námitek p. S. B. uvedenými v bodech Ad1), Ad2) a Ad5) napadeného rozhodnutí a námitek v bodech Ad3) a Ad6) rozhodnutí, jelikož příslušné nadřízené správní orgány orgánů, které vydaly závazná stanoviska, se těmito námitkami zabývaly a shledaly je nedůvodnými a žalovaný se s tímto hodnocením ztotožnil. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí však není zřejmé, kterými částmi námitek uvedenými v bodech Ad1), Ad2) a Ad5) se žalovaný odmítl zabývat a kterými ne. 6. Ve čtvrté námitce žalobce uvedl, že žalovaný námitky v bodech Ad1), Ad2), Ad5) napadeného rozhodnutí shledal jako nedůvodné. Není zřejmé, kterých částí těchto námitek se týká konstatování o nedůvodnosti. 7. Za páté se žalobce domnívá, že žalovaný se měl zabývat všemi námitkami a všemi skutečnostmi uvedenými v odvolání, což neučinil, z rozhodnutí není zřejmé, který námitkami se zabýval, kterými ne a v jakém rozsahu. 8. Jako šestou žalobní námitku žalobce uvedl, že se žalovaný nezabýval jeho námitkou o zvýšení emisí výfukových plynů dostatečně a řádně. 9. V poslední námitce žalobce žalovanému vytýká, že v rozhodnutí dostatečně neodůvodnil, proč je nedůvodná námitka o časovém vymezení, kdy mohou probíhat stavební práce. 10. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout; odkázal na vypořádání odvolacích námitek v odůvodnění napadeného rozhodnutí a konstatoval, že z odůvodnění je zcela zřejmá opodstatněnost a zákonnost zamítnutí podaného odvolání a žádná z žalobních námitek nezpůsobila změnu jeho stanoviska. Zjištění z obsahu správních spisů 11. Ze správních spisů soud zjistil, že na základě žádosti stavebníka p. P. K. (dále také jen „stavebník“) bylo dne 14. 4. 2021 Magistrátem města Ostravy, odborem územního plánování a stavebního řádu jako správním orgánem 1. stupně zahájeno společné územní a stavební řízení pro stavební záměr nazvaný „Parkoviště L.“ na pozemcích parc. č. XA a XB v katastrálním území X. Stavba se skládá ze dvou objektů, a to neveřejné parkoviště pro osobní automobily s kapacitou 26 parkovacích stání v uzavřeném oploceném areálu sloužící pro potřeby uživatelů bytového domu č.p. X na ulici L. 40, který je ve vlastnictví stavebníka, a objektu areálová dešťová kanalizace se dvěma vsakovacími jímkami. Oba objekty jsou umístěny na pozemcích ve vlastnictví stavebníka. 12. Právní předchůdkyně žalobce uplatnila proti projednávané stavbě námitky jako vlastník pozemků parc. č. XC, XD, XE, XF a XG v k.ú. X, přičemž všechny tyto pozemky a stavby na nich mají s pozemky ve vlastnictví stavebníka část společné hranice. Dále jsou jednotlivé námitky označeny pro přehlednost shodně jako v napadeném rozhodnutí. 13. Ad 1) Konkrétně právní předchůdkyně žalobce nesouhlasila s umístěním parkovacích stání č. 25 a 26 na hranici s jejími pozemky a stavbami na nich z důvodu, že bude docházet k poškozování zděné zídky či stěn těchto staveb vlivem negativních účinků emisí vzniklých při parkování vozidel (vibrace, otřesy) a vlhkostí při odklízení sněhu z parkoviště. Současně nesouhlasila s umístěním těchto parkovacích stání do mezery mezi jejími stavbami a bytovým domem ve vlastnictví stavebníka z důvodu jejich možné kolize s plánovanou výtahovou šachtou a dešťovou kanalizací, jež mají být součástí budoucí rekonstrukce bytového domu a rovněž z důvodu, že se žádný z dotčených orgánů nezabýval nevhodným umístěním těchto parkovacích stání z hlediska požární bezpečnosti a bezpečnosti života a zdraví osob. 14. Ad 2) Nesouhlasila právní předchůdkyně žalobce s umístěním parkovacího stání č. 1 až na hranici s jejím pozemkem parc. č. XD a k zadní stěně garáže na tomto pozemku z důvodu, že parkováním bude docházet k poškozování garáže vznikem trhlin a v zimním období vlhkostí při odklízení sněhu z parkoviště. 15. Ad 3) Právní předchůdkyně žalobce dále namítala, že stavebník nepředložil stanovisko Krajského úřadu Moravskoslezského kraje k záměru podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. 16. Ad 4) Právní předchůdkyně žalobce uvedla, že nebyla předložena stanoviska všech vlastníků veřejné dopravní či technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem. 17. Ad 5) Právní předchůdkyně žalobce namítla, že v projektové dokumentaci není obecně řešena ochrana okolních pozemků a staveb před celkovými negativními účinky emisí ze stavby a provozu parkoviště pro 26 vozidel, tzn. ochrana před hlukem, vibracemi, výfukovými plyny, v nočních hodinách i světly, čímž dojde k výraznému znečištění životního prostředí v blízkém okolí a k narušení lokálního mikroklimatu i ke snížení obvyklého komfortu bydlení; proto požadovala vypracování znaleckého posudku ke stavbě. 18. Ad 6) Právní předchůdkyně žalobce nesouhlasila, aby stavební práce probíhaly denně od 6:00 do 22.00 hodin a navrhla, aby byly povoleny pouze v pracovní dny od 8:00 do 17:00 hodin. 19. Na základě výše uvedených námitek správní orgán 1. stupně vyžádal a obdržel tyto podklady: a) Vyjádření k námitkám ze dne 11. 6. 2021 vyhotovené Magistrátem města Ostravy, odbor ochrany životního prostředí; kde je uvedeno, že „Parkoviště L.“ není stacionárním zdrojem znečišťování ovzduší, proto nebylo vydáno závazné stanovisko z hlediska ochrany ovzduší. Stavební záměr „Parkoviště L.“ nespadá do procesu posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Vzhledem k tomu, že předmětné parkoviště bude sloužit k parkování vozidel přilehlého bytového domu, nedojde ke zvýšení koncentraci výfukových plynů v této lokalitě a množství zde parkujících vozidel se realiza