9 As 90/2008 — Nejvyšší správní soud

65 A 85/2024- 29 - text  12 65 A 85/2024 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Jantoše a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Markéty Fialové ve věci žalobce: T. S. bytem X zastoupený advokátkou Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou sídlem Husovo náměstí 139, 584 01 Ledeč nad Sázavou proti žalovanému: Městský úřad Jeseník sídlem Masarykovo náměstí 1/167, 790 01 Jeseník o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném jím pod sp. zn. MJ/48652/2023/OP/DoV takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: A) Shrnutí obsahu podání účastníků Žaloba 1. Žalobce se žalobou na ochranu proti nečinnosti podle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“) domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat do 15 dnů od právní moci rozsudku rozhodnutí v řízení o přestupku ve věci označené v záhlaví. 2. Uvedl, že mu byl v označeném řízení dne 7. 9. 2023 doručen příkaz, jímž mu byla uložena pokuta za přestupek. Jelikož s příkazem nesouhlasil, podal proti němu dne 14. 9. 2023, tj. v osmidenní zákonné lhůtě, odpor. Žalovaný však po jeho podání v řízení nepokračoval a nevydal meritorní rozhodnutí, ačkoli mu již uplynula zákonná 60denní lhůta k jeho vydání. Podle žalobce byl odpor podán v souladu s § 37 odst. 4, věty první zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, e-mailem z adresy jeho zmocněnce K. K. (X) na adresu e-podatelny žalovaného, přičemž tento e-mail byl podepsán uznávaným elektronickým podpisem. 3. Dále žalobce uvedl, že se před podáním žaloby obrátil s žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu na příslušný nadřízený správní orgán žalovaného, Krajský úřad Olomouckého kraje (dále „krajský úřad“), který ji však neshledal důvodnou a ve sdělení ze dne 24. 9. 2024 konstatoval, že odpor podaný K. K. nebyl s to vyvolat právní účinky, neboť byl podepsán elektronickým podpisem A. H., a tudíž předmětný příkaz nabyl dne 16. 9. 2023 právní moci. S tímto závěrem ale žalobce nesouhlasil. Odpor podle něj vady nevykazoval, neboť byl opatřen elektronickým podpisem, jehož číslo certifikátu měl tehdejší zástupce žalobce evidováno v registru obyvatel, a tedy se na takový podpis mělo nahlížet podle § 6 odst. 2 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů (dále „zákon o právu na digitální služby“), dokonce jako na ověřený podpis zástupce žalobce. I kdyby však byl odpor vadný, stíhala žalovaného povinnost vyzvat podle § 37 odst. 3 správního řádu právě zástupce žalobce, jakkoli o zastoupení existovaly pochybnosti (viz NSS sp. zn. 6 As 405/2017), k odstranění vady podání, tj. k doplnění řádného certifikátu elektronického podpisu či doplnění vlastnoručního podpisu. To ale neučinil, takže ani neohraničil lhůtu, ve které žalobce mohl vadu odstranit. Žalobce vadu odstranil dne 1. 10. 2024 v reakci na sdělení krajského úřadu, ze kterého se teprve dozvěděl, v čem je spatřován důvod neakceptace odporu. Tím, že lhůta k odstranění vady podání neuplynula, bylo podle žalobce toto odstranění včasné a zhojovalo eventuální vady odporu. Zároveň tehdejší zástupce žalobce podal dne 7. 10. 2024 další podnět k uplatnění opatření proti nečinnosti, v němž vysvětlil, že podání odporu bylo řádné a požádal krajský úřad o přehodnocení jeho stanoviska, k čemuž ale nedošlo. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Potvrdil, že mu byl odpor doručen 14. 9. 2023 z e-mailové adresy X, avšak byl podepsán kvalifikovaným elektronickým podpisem A. H., přestože byl jako zmocněnec žalobce v podání označen K. K. Dále zdůraznil, že k podání nebyla připojena plná moc, jež by K. K. opravňovala ve věci za žalobce jednat. Usnesením ze dne 18. 9. 2023 proto žalobce vyzval, aby podání v souladu s § 37 odst. 2 správního řádu doplnil a poučil jej o následcích nedoplnění. Jelikož žalobce ve stanovené lhůtě nezareagoval, nabyl příkaz dne 16. 9. 2023 právní moci. Dále žalovaný potvrdil, že mu dne 2. 10. 2024 zaslal K. K. plnou moc opravňující ho jednat v daném řízení za žalobce, substituční plnou moc pro A. H. a odpor podepsaný žalobcem i K. K. 5. Vložení certifikátu elektronického podpisu A. H. v registru obyvatel u jména K. K. podle žalovaného neznamená, že je A. H. oprávněna podepisovat za K. K. písemnosti svým jménem a nahrazovat tak jeho podpis. Mezi tvrzením žalobce, že podpis A. H. nahrazuje podpis K. K., a skutečností, že K. K. udělil A. H. substituční plnou moc k zastupování žalobce, je podle žalovaného rozpor, stejně jako mezi tím, že e-mailem podaný odpor byl elektronicky podepsán A. H., ale originál odporu (doručený 2. 10. 2024) K. K. Žalovaný taktéž nemohl dojít k závěru, že odpor e-mailem podává A. H., neboť ta nebyla označena jako osoba, která podání činí. Možnost nahrazení podpisu K. K. elektronickým podpisem A. H. z žádného právního předpisu nevyplývá, naopak se jeví jako nelogická, neboť by v praxi nešlo odlišit, které podání skutečně učinil K. K., a které za něj učinila bez jeho vědomí A. H. 6. Za mylnou označil žalovaný argumentaci § 6 odst. 2 zákona o právu na digitální služby. Vloží-li podle něj osoba do registru obyvatel kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis, který patří jiné osobě, je zřejmé, že jí tento podpis nepatří, přičemž i z veřejně dostupného návodu k zápisu kvalifikovaného certifikátu do registru obyvatel vyplývá, že je nutno použít certifikát vydaný pro danou osobu. 7. Podání K. K. doplněno nebylo, a tudíž nemohlo podle žalovaného vyvolat právní účinky, protože neobsahovalo podpis podatele. Proto také nebyl K. K. vyzván k dodání plné moci k zastupování žalobce. Absenci povinnosti správního orgánu vyzývat podatele k doplnění řádného podání v případě podání podle § 37 odst. 4 správního řádu potvrzuje podle žalovaného judikatura i systematický výklad. Doplnění plné moci a řádně podepsaného odporu po lhůtě stanovené v § 37 odst. 4 správního řádu již podle žalovaného nemohlo mít žádné účinky. 8. Dále žalovaný uvedl, že pochybil vydáním usnesení ze dne 18. 9. 2023, neboť k vyrozumění o svém postupu měl zvolit jen neformální sdělení. Pochybnost o řádném doplnění podání by však podle něj mohla vzniknout jen pokud by podání bylo doplněno do konce stanovené lhůty, což se nestalo. 9. Závěrem žalovaný dodal, že jsou mu známy obstrukční praktiky žalobce i K. K. a A. H., což by mělo být důvodem zvláštního zřetele hodným k nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení v případě úspěchu žalobce ve věci. B) Posouzení věci krajským soudem 10. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. 11. Soud nejprve zkoumal včasnost žaloby. Podle § 80 odst. 1 s. ř. s. žalobu lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon. 12. Počátek roční lhůty pro včasné podání žaloby se odvíjí ode dne, kdy podle žalobních tvrzení a argumentace měla marně uplynout lhůta k vydání rozhodnutí o přestupku. 13. Podle § 94 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, vydá je správní orgán nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení. 14. Mělo-li podle žaloby dojít ke zrušení příkazu podáním odporu 14. 9. 2023, měl žalovaný navazující rozhodnutí o přestupku vydat nejpozději do 60 dnů od zrušení příkazu, tj. do pondělí 13. 11. 2023. Konec jednoleté lhůty k podání žaloby proto připadl na středu 13. 11. 2024. Jelikož byla žaloba u soudu podána dne 8. 11. 2024, byla podána včas. 15. Dále žalobce splnil i podmínku přípustnosti žaloby ve smyslu § 79 odst. 1 s. ř. s., a to tím, že bezvýsledně vyčerpal prostředky, které správní řád stanoví k ochraně proti nečinnosti správního orgánu, neboť krajský úřad jeho podnětu podle § 80 odst. 3 správního řádu nevyhověl. 16. Jelikož byly splněny veškeré procesní podmínky věcného projednání žaloby, přistoupil soud k posouzení důvodnosti žaloby, a to na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s.), a to v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, neboť žalobce i žalovaný s takovým postupem souhlasili. 17. Podle § 90 odst. 1 věty první zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Z § 150 odst. 3 správního řádu pak vyplývá, že proti příkazu může ten, jemuž se povinnost ukládá, podat do 8 dnů ode dne oznámení příkazu odpor, jehož podáním se příkaz ruší a řízení pokračuje. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor,