4 Ads 57/2009 — Nejvyšší správní soud

72 Ad 38/2024- 48 - text  6 72 Ad 38/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Rýznarovou ve věci žalobce: M. P. bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 6. 2024, č. j. X, ve věci průkazu osoby se zdravotním postižením takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 6. 2024, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce trpí roztroušenou sklerózou. Spor byl o to, jestli žalobce má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením ZTP/P a jestli u něj lze shledat těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení tří a více funkčních celků pohybového ústrojí s případnou odkázaností na vozík pro invalidy. 2. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Olomouci (dále jen „úřad práce“) z 6. 9. 2023, č. j. X, kterým úřad práce zamítl žádost žalobce o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením. 3. Žalobce v žalobě namítal, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné a je v rozporu s lékařskými zprávami, které žalobce předložil ve správním řízení. Zprávy neurologa z 16. 6., 30. 6., 12. 7., 11. 8., 10. 10. 2023 a 19. 2. 2024, zprávy praktické lékařky z 31. 10. 2023 a 4. 10. 2023 a rehabilitačního lékaře z 22. 1. 2024 prokazují, že u žalobce jde o těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení tří a více funkčních celků pohybového ústrojí s případnou odkázaností na vozík pro invalidy. Žalobce má postiženy kolenní a kyčelní klouby a pravý pletenec ramenní. Žalobce má již rok půjčený invalidní vozík, ze kterého ale padá a není se schopen na něj dostat vůbec anebo jen s velkými obtížemi. Vozík musí ovládat jiná osoba. Ani manželka nezvládá péči o žalobce a ten uvažuje o ústavu. Žalobce trpí sekundárně progresivní formou roztroušené sklerózy (EDSS 7) a z ní vyplývají obtíže žalobce. Žalobce naplňuje podmínky přílohy č. 4 odst. 3 písm. f) nebo n) k vyhlášce č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „vyhláška“). 4. Žalovaný v napadeném rozhodnutí neshledal, že u žalobce jde o zvlášť těžké nebo úplné funkční postižení pohyblivosti ve smyslu § 34 odst. 3 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon o poskytování dávek“ nebo „zákon č. 329/2011 Sb.“), tj. že je osobou, která je schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna chůze a v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. 5. Tento stav prokázaly posudek Lékařské posudkové služby Okresní správy sociálního zabezpečení Olomouc (dále jen „OSSZ“) z 23. 8. 2023 a v odvolacím řízení posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci v Ostravě (dále jen „posudková komise“) z 23. 2. 2024. Členem posudkové komise byl i neurolog. 6. Posudková komise citovala z propouštěcí zprávy neurologa z hospitalizace od 8. 8. 2023 do 11. 8. 2023, že psychomotorické tempo žalobce bylo v normě a chůze spastická s čtyřkolovým chodítkem. Trofika horních končetin byla uspokojivá, taxe prst-nos poměrně přesná a žalobce oboustranně svedl špetku. Žalobce trpěl únavou a měl omezenou soběstačnost mobility s oporou o hůl 30 m. Žalobce byl schopen stoje s oporou a chůze byla možná s oporou vycházkové hole a druhé osoby v rozsahu 10 m. Podle nálezu z rehabilitace MUDr. K. z 22. 1. 2024 žalobce je schopen chůze s jednou vycházkovou holí, s doprovodem, pár metrů již i bez doprovodu. Žalobce byl s rehabilitací spokojen. Posudková komise doplnila, že ze sociálního šetření a posudkového řízení vyplynulo, že žalobce je schopen chůze v rozsahu 10 m po bytě, s oporou manželky. Chůze je šouravá. Žalobce bydlí ve třetím patře bytového domu, kde se nenachází výtah. Žalobce schody schází a vychází pouze v nutných případech a trvá mu to dlouho. Ve škále EDSS je žalobce na stupni 7, který znamená velmi obtížnou až nemožnou hybnost, závislost na invalidním vozíku a přesuny do vozíku a jeho ovládání bez cizí pomoci se zachováním základní soběstačnosti. Ošetřující lékař nemůže potvrdit, že žalobce splňuje kritéria pro přiznání průkazu ZTP/P. Tuto kompetenci má pouze lékař posudkové služby a vychází přitom z výsledků funkčního vyšetření ošetřujícího lékaře, odborného lékaře, případně z výsledku vlastního vyšetření. Nehodnotí se postižení nebo diagnóza, ale její funkční dopad. U žalobce bylo zjištěno podstatné omezení schopnosti pohyblivosti, a to na úrovni těžkého funkčního postižení. Žalobce je schopen samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopen chůze se značnými obtížemi i na krátké vzdálenosti (má průkaz ZTP). 7. Posudková komise v doplňujícím posudku z 11. 3. 2024 na dotaz žalovaného, proč se u žalobce nejedná o zvlášť těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení tří a více celků pohybového ústrojí a na žádost, aby se posudková komise vypořádala s posudkem o invaliditě Institutu posuzování zdravotního stavu Ústí nad Labem ze 7. 3. 2024, kde je uvedeno, že se u něho jedná o zvlášť těžké paretické postižení dolních končetin, že se zdravotní stav neustále zhoršuje a je zde akutnost přiznání průkazu ZTP/P, uvedla, že setrvává na svém hodnocení. Závěr o zvlášť těžkém paretickém postižení dolních končetin v posudku o invaliditě neodpovídá funkčnímu postižení zvláště těžkému pro účely průkazu osoby se zdravotním postižením. Z komplexní zdravotní dokumentace žalobce jednoznačně vyplývá, že je schopen chůze o vycházkové holi na krátkou vzdálenost nebo je mobilní s oporou, například chodítka. Jedná se o kombinaci několika (tří a více) postižení pohybového systému se zvlášť těžkými funkčními následky na pohyblivost, například kombinace těžkého postižení několika úseků páteře a těžkého postižení nosných kloubů obou dolních končetin nebo uvolňování a nestabilitu pánevního pletence se středně těžkými parézami obou dolních končetin nebo nedostatečný vývin dvou končetin a hrudníku (či jeho deformity) nebo těžké atrofie trupového a končetinového svalstva zpravidla s odkázaností na invalidní vozík. Odkázanost na vozík pro invalidy musí být dlouhodobá (déle než rok) a musí být dána pohybovým selháním atd. 8. Žalovaný v návaznosti na posudek posudkové komise ve znění jeho doplnění konstatoval, že u žalobce nebyl prokázán zdravotní stav stejný nebo funkčními důsledky srovnatelný se stavem podle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. Při hodnocení závažnosti funkčního postižení pohyblivosti nebo orientace se vychází z poruchy funkčních schopností s nejvýznamnějším dopadem na schopnost pohyblivosti nebo orientace (§ 34b zákona č. 329/2011 Sb.). Rozhodujícím důkazem byl posudek posudkové komise. Posouzení zdravotního stavu žalobce pro účely příspěvku na péči a invalidního důchodu se liší od posouzení zdravotního stavu pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením, kdy se hodnotí zdravotní stav z hlediska podstatného omezení schopnosti pohyblivosti a orientace z důvodu funkčního postižení. Žalobce nesplnil kritéria nároku na průkaz ZTP/P tak, jak je stanovil zákonodárce. 9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě nad rámec napadeného rozhodnutí vysvětlil, že žalobce nenavrhl provedení dalších důkazů, aniž by namítal neprovedení některého z důkazů. Žalobce nekonkretizoval případné rozpory v podkladech rozhodnutí. Žalovaný nevycházel pouze z doplňujícího posudku z 3. 5. 2024, ale i z posudku posudkové komise z 23. 2. 2024. Oba měly shodný závěr. Předložené lékařské zprávy podle závěrů posudkové komise neprokázaly podstatné omezení schopnosti pohyblivosti na úrovni zvlášť těžkého funkčního postižení nebo úplného postižení pohyblivosti. Podle lékařských zpráv je žalobce schopen pohybovat se samostatně s oporou. Žalobce necituje například z jím doložené zprávy MUDr. O., že je u něho možný stoj s oporou, chůze možná s oporou vycházkové hole nebo druhé osoby, v rozsahu 10 m; či ze zprávy MUDr. K., že chůze je možná s jednou vycházkovou holí, doprovodem, pár metrů již i bez; dále z propouštěcí zprávy Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, že chůze je spastická s čtyřkolovým chodítkem, mobilita s oporou o hůl 30 m. Zdravotní stav žalobce byl hodnocen posudkovou komisí opakovaně a dvěma různými neurology. Podle žalovaného byl posudek posudkové komise úplný, přesvědčivý a komplexní. U postižení tří celků vyhláška nemá na mysli kolena, kyčle, ramena ap. Podle § 9 odst. 3 zákona č. 329/2011 Sb. dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav musí trvat více než rok; totéž platí i pro odkázanost na invalidní vozík. 10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudn