18 Ad 22/2025 – Krajský soud v Ostravě

18 Ad 22/2025- 30 - text  9 18 Ad 22/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Gavendovou ve věci žalobkyně: M. D. zastoupena JUDr. Radimem Kubicou, MBA, advokátem sídlem O. Lysohorského 702, 738 01 Frýdek-Místek proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 5. 2025,o invalidním důchodu, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozhodnutím ze dne 17. 2. 2025, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), žalovaná podle § 41 odst. 3 a pro nesplnění podmínek § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) zamítla žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu a konstatovala, že žalobkyni nadále náleží invalidní důchod druhého stupně, neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 10. 2. 2025 je žalobkyně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně. Žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí brojila námitkami, neboť s posouzením svého zdravotního stavu nesouhlasila. Žalovaná rozhodnutím ze dne 14. 5. 2025, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), námitky žalobkyně zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. 2. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s. ř. s.), domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. II. Žaloba 3. Žalobkyně nesouhlasila s napadeným rozhodnutím a navrhovala, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k novému projednání a rozhodnutí. 4. Žalobkyně v žalobě namítala, že žalovaná nenaplnila ust. § 3 správního řádu, neboť řádně nezjistila skutkový stav věci, a proto došlo k výraznému podhodnocení jejího zdravotního stavu, když v návaznosti na žádost žalobkyně došlo fakticky naopak ke snížení invalidity na stupeň první, a to posudkem o invaliditě ze dne 6. 5. 2025 vypracovaným MUDr. B. L. Ten přestože v posudku uvedl, že nepředpokládá výrazné zlepšení zdravotního stavu, konstatoval, že by míra poklesu pracovní schopnosti měla spíše odpovídat hodnotě pod hranicí 35 % (tedy i pod prvním stupněm invalidity). Závěr posudku o tom, že míra invalidity je nižší, je tak dle žalobkyně nelogický. Žalobkyně uvádí, že její zdravotní stav se od posledního zkoumání zhoršil, kdy tento odpovídá zvýšení stupně invalidity z druhého na třetí, což vyplývá z lékařských zpráv, mj. poslední z 18. 6. 2025, ve které její ošetřující lékař popsal posuny a dekompenzaci trupu na podkladě skoliózy s předpokládanou progresí klinických obtíží, dospěl tedy ke stejnému závěru, jako posudkoví lékaři, kdy popisuje stav žalobkyně jako spíše nezlepšitelný, s předpokladem zhoršení. Dále žalobkyně spatřuje nesprávný postup při hodnocení stupně invalidity v tom, že posudkoví lékaři nehodnotili její zdravotní stav jako celek, ale zaměřovali se na jednotlivé diagnózy, její zdravotní stav by však měl být posuzován v úplnosti ke všem problémům, které jí brání ve výkonu stabilního zaměstnání a vedení normálního života. Žalobkyně uvádí, že v minulosti byla schopna s pomocí léků vykonávat alespoň drobné činnosti (fotografování, venčení psů), nicméně její aktuální zdravotní stav jí nyní ani toto neumožňuje, aniž by musela být konstantně pod silnou opioidní léčbou. Pravidelné rehabilitace a podpůrné léčby, které žalobkyně podstupuje, nevedou k dlouhodobému zlepšení jejího zdravotního stavu, mohou sloužit toliko k mírné úlevě příznaků. 5. Žalobkyně je toho názoru, že pokles její pracovní schopnosti naplňuje podmínky pro invaliditu třetího stupně. III. Vyjádření žalované 6. Žalovaná ve svém vyjádření nejprve připomněla vlastní předmět tohoto řízení, tj. žádost o zvýšení invalidního důchodu, potažmo její zamítnutí, nikoli tedy žalobou zdůrazňované snížení. Žalovaná je přesvědčena, že nic nepodporuje slova žalobkyně o nenaplnění ust. § 3 správního řádu. Dle žalované shromážděné podklady v daném případě pro invaliditu vyššího stupně rozhodně nesvědčily. Žalovaná je přesvědčena, že v projednávaném případě byl lékařem vypracován posudek, kterým posudkový lékař jasně ozřejmil jak zkonstatované dominantní postižení, tak zvolenou taxaci v rámci příslušné kapitoly přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Názorová pluralita dle žalované nezakládá vadnost napadeného rozhodnutí. Žalovaná následně poukazuje na právní rámec a ustanovení zákona o důchodovém pojištění a s. ř. s., závěrem navrhuje žalobu zamítnout. IV. Obsah správních spisů a řízení před krajským soudem 7. V průběhu řízení si krajský soud vyžádal správní (posudkový) spis a také správní (dávkový) spis žalované, z nichž vyplývají následující skutečnosti. 8. V roce 2015 byla žalobkyně uznána invalidní v prvním stupni invalidity, v roce 2018 jí pak byla invalidita zvýšena na druhý stupeň. 9. Dne 4. 12. 2024 si žalobkyně podala žádost o zvýšení stupně invalidity, na základě čehož lékař pověřený vypracováním posudku pro IPZS Frýdek-Místek posoudil zdravotní stav žalobkyně a vydal posudek ze dne 10. 2. 2025 se závěrem, že u žalobkyně jde nadále o invaliditu druhého stupně. Pokles pracovní schopnosti žalobkyně hodnotil lékař dle kapitoly XIII., oddílu E, položky 2b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, ve výši 50 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je dle posudku chronický polytopní vertebrogenní algický syndrom v terénu těžké dětské idiopatické skoliosy, stav po stabilizační operaci Th 6-11 úseku v roce 2005. Bylo konstatováno, že zdravotní stav žalobkyně nelze další léčbou zásadně ovlivnit, kontrola invalidity se proto jeví jako nedůvodná. 10. Žalovaná na základě závěrů shora uvedeného lékařského posudku IPZS prvostupňovým rozhodnutím žádost žalobkyně o změnu invalidního důchodu zamítla s konstatováním, že žalobkyni nadále náleží invalidní důchod druhého stupně. 11. Žalobkyně proti tomuto rozhodnutí brojila námitkami ze dne 12. 3. 2025 a namítala, že nesouhlasí s rozhodnutím, neboť její zdravotní stav se prudce zhoršuje s vážným vlivem na fyzickou i psychickou stránku bez vize a možnosti zlepšení. Dále popsala svůj zdravotní stav degenerativních změn páteře, což má vážný vliv i na její psychickou stránku a uvedla nemožnost schopnosti pracovního procesu i běžného života. Uvedla výčet diagnóz a navrhovala přiznání invalidity třetího stupně, k námitkovému řízení doložila nové podklady k posouzení. 12. Pro účely námitkového řízení žalovaná nechala vypracovat posudek o invaliditě ze dne 6. 5. 2025. Posudkový lékař IPZS, oddělení pro námitkové a odvolací řízení LPS I, dospěl k závěru, že u žalobkyně již nejde o invaliditu druhého stupně, ale jde o invaliditu prvního stupně. Lékař shledal, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je juvenilní skolioza hrudní páteře, stav po operaci s vertebrogenním algickým syndromem dle neurologické zprávy bez významného neurologického nálezu, který omezuje fyzické schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnosti, což odpovídá kapitole XIII., oddílu E, položky 2b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Dospěl k závěru, že pracovní schopnost žalobkyně poklesla o 40 %. K datu vydání napadeného rozhodnutí lékař námitkového řízení konstatuje, že byly zjištěny posudkově významné skutečnosti, které vedly ke změně prvoinstančního posudkového závěru. Lékař v prvním stupni řízení nadhodnotil funkční dopad rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na pokles pracovní schopnosti, kdy posouzení lze považovat za proklientsky nadhodnocené. Dle doložené dokumentace odpovídá spíše poklesu pracovní schopnosti pod 35 %, ale s ohledem na délku trvání invalidity byla přiznána invalidita I. stupně. Datum změny stupně invalidity je stanoveno na 10. 2. 2025, vzhledem k tomu, že se nepředpokládá další významné zlepšení zdravotního stavu, je další kontrola invalidity neúčelná. Posudkový lékař v námitkovém řízení tak hodnotil stav žalobkyně odlišně od posudkového lékaře v I. stupni řízení. 13. Na základě posudku o invaliditě ze dne 6. 5. 2025 vydala žalovaná dne 14. 5. 2025 napadené rozhodnutí, proti kterému žalobkyně brojila žalobou. 14. Následně žalovaná, rovněž na základě posudku o invaliditě ze dne 6. 5. 2025 v řízení zahájeném z moci úřední, vydala dne 27. 5. 2025 rozhodnutí č.j. X, kterým podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. e) a ustanovení § 41 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění od 14. 6. 2025 snížila výši invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně na invali