20 Ad 8/2024 – Krajský soud v Ostravě

20 Ad 8/2024- 238 - text  11 20 Ad 8/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Volkovou ve věci žalobce: Ing. J.C. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 1. 2024, o invalidním důchodu, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 10. 1. 2024, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení. III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozhodnutím ze dne 9. 10. 2023, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), žalovaná zamítla žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu podle § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). Žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí brojil námitkami, jelikož měl za to, že mu měl být přiznán třetí stupeň invalidity. Žalovaná rozhodnutím ze dne 10. 1. 2024, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalobcovy námitky zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. 2. Žalobce se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (s. ř. s.), domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. II. Žaloba 3. Žalobce v žalobě namítal, že žalovaná dostatečně nezjistila jeho zdravotní stav. Měl za to, že nesprávně vyhodnotila příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Posudkový lékař hodnotil zdravotní stav podle kapitoly XIII., oddílu A, položky 1b vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Žalobce má naopak za to, že toto hodnocení je v rozporu s lékařskými nálezy a jeho zdravotní stav měl být hodnocen podle kapitoly V. (duševní poruchy a poruchy chování), položky 4e vyhlášky o posuzování invalidity (invalidita třetího stupně). Dále uvedl, že posudkový lékař nedostatečně zkoumal jeho zdravotní stav a na jednání ani nebyl přizván. Posudek vykazuje značné nedostatky a v rozhodnutí se žalovaná nevypořádala s žalobcovými námitkami. Na závěr dodal, že příčinou jeho dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu je více zdravotních postižení. 4. Měl za to, že jeho zdravotní stav odpovídá minimálně třetímu stupni invalidity. III. Vyjádření žalované 5. Žalovaná se ve vyjádření nejprve zaměřila na právní rámec, ustanovení zákona o důchodovém pojištění a na posudky lékařů k posouzení zdravotního stavu žalobce. Je přesvědčena, že po zhodnocení veškeré předložené zdravotní dokumentace žalobce byl plně zjištěn zdravotní stav žalobce. Žalovaná dále odkázala na podrobné odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení („zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení“). IV. Obsah správních spisů a řízení před krajským soudem 6. V průběhu řízení si krajský soud vyžádal správní (posudkový) spis OSSZ a také správní (dávkový) spis žalované, z nichž vyplývají následující skutečnosti. 7. Dne 17. 8. 2023 požádal žalobce o změnu výše invalidního důchodu poskytovaného pro invaliditu I. stupně z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Žalobce byl do té doby invalidní v I. stupni invalidity od 31. 5. 2021. 8. Lékař oddělení LPS OSSZ Opava posoudil zdravotní stav žalobce a vydal posudek ze dne 6. 10. 2023 se závěrem, že se u žalobce nadále jedná o invaliditu prvního stupně. Pokles pracovní schopnosti žalobce hodnotil dle kapitoly XIII., odd. A, položky 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, míru poklesu pracovní schopnosti stanovil na 35 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšil procentní hodnotu o 10 %, celkově tak pokles pracovní schopnosti žalobce stanovil na 45 %. 9. Žalovaná na základě závěrů shora uvedeného lékařského posudku LPS OSSZ Opava prvostupňovým rozhodnutím rozhodla, že žalobci nadále náleží invalidní důchod I. stupně. 10. Žalobce proti tomuto rozhodnutí brojil námitkami ze dne 6. 11. 2023 s tím, že nesouhlasí se s přiznaným stupněm invalidity. Měl za to, že jeho zdravotní stav odůvodňuje přiznání třetího stupně invalidity. 11. Pro účely námitkového řízení žalovaná nechala vypracovat posudek o invaliditě ze dne 21. 12. 2023. Posudkový lékař dospěl k závěru, že žalobce je nadále invalidní pro invaliditu v I. stupni. Lékař shledal, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. A, položce 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Dospěl k závěru, že pracovní schopnost žalobce poklesla o 35 %. Vzhledem k dalšímu postižení zvýšil lékař tuto hodnotu o 10 % na celkových 45 %. Lékař hodnotil dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce zcela shodně s posudkem z 6. 10. 2023. Nejprve shrnul posudek lékaře LPS OSSZ z 6. 10. 2023, a poté také četnou lékařskou dokumentaci, která zahrnovala zejména rehabilitační a neurologická vyšetření, načež i psychiatrické a psychologické vyšetření. Posudkový lékař dospěl k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je koxartróza bilat., vpravo III. stupeň s indikací k TEP. Pro zařazení do položek 1c nebo 1d není dle posudkového lékaře prokázáno těžké postižení ani zvláště těžké postižení s funkčně těžkým postižením. K tomu dále uvedl, že mezi doloženými lékařskými nálezy nejsou rozpory, které by se dotýkaly skutečnosti významných pro posudkový závěr. V námitkách nebo v průběhu řízení o námitkách nebyla prokázána skutečnost, týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků, významná pro posudkový závěr. Ani přezkumem zdravotního stavu posudkový lékař nezjistil funkční postižení takové závažnosti, aby odůvodňovalo přiznání vyššího než prvního stupně. 12. Na základě posudku o invaliditě ze dne 21. 12. 2023 vydala žalovaná dne 10. 1. 2024 napadené rozhodnutí, proti kterému žalobce brojil žalobou. 13. Krajský soud nechal vypracovat posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, pracoviště v Ostravě (dále jen „posudek PK MPSV“). Posudková komise zasedala poprvé dne 19. 6. 2024. Na jednání byl žalobce pozván, ze zdravotních důvodů se omluvil a souhlasil s tím, aby PK MPSV věc projednala v jeho nepřítomnosti. Toto jednání bylo odročeno, jelikož PK MPSV považovala za nutné pro řádné posouzení žalobcova zdravotního stavu vyžádat zdravotní dokumentaci z ortopedické ambulance. 14. Druhé jednání PK MPSV se uskutečnilo dne 31. 7. 2024, komise jednala ve složení předsedkyně komise, dalšího lékaře s odborností v oblasti psychiatrie a tajemnice. Žalobce nebyl na jednání přítomen. 15. PK MPSV měla k dispozici dosavadní správní spisovou dokumentaci OSSZ a ČSSZ, zdravotní dokumentaci a další lékařské zprávy. V posudku komise shrnula průběh předchozího řízení, závěry prvostupňového rozhodnutí a napadeného rozhodnutí a také námitky žalobce uplatněné v žalobě. PK MPSV do posudku uvedla diagnostický souhrn žalobce. Na straně 8-11 posudku následně zpracovala posudkové hodnocení. 16. K psychickým obtížím PK MPSV mimo jiné uvedla, že psychiatrická zpráva ze dne 8. 11. 2023 MUDr. M. D. neobjektivizovala psychický stav jako takový, k současnému psychickému stavu (SPP) neobsahovala zprávu vyjádření ani v minimální míře, nebyly prokázány známky psychopatologie, nebylo objektivně prokázáno středně těžké či těžké postižení, natož pak zvláště těžké postižení. 17. PK MPSV považovala za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu oboustrannou artrózu kyčelního kloubu, horší vpravo, dle RTG II. – III. stupně. Uvedla, že se jedná o středně těžké funkční postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl A, položka 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, tj. osteoartróza s funkčně významným postižením dvou a více velkých/nosných kloubů, kdy jsou zachovány pohybové schopnosti, je snížení celkové výkonnosti, některé denní aktivity jsou vykonávány s obtížemi nebo s využitím kompenzačních mechanismů nebo prostředků. Pro toto zdravotní postižení je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 20-35 %. PK MPSV stanovila pokles na horní hranici, tedy 35 %, kvůli profesi žalobce. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu, zejména poruše přizpůsobení, anxiózně depresivní symptomatologii se somatizací u disponované osobnosti s poruchou přizpůsobení, smíšenou poruchou osobnosti a chronickému bolestivému syndromu páteřnímu zvýšila PK MPSV procentní pokles pracovní schopnosti o 10 %. Cekově tak došlo k poklesu pracovní schopnosti o 45 %. Nadále se tak u žalobce jednalo o invaliditu I. stupně. Žalobce je schopen vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné a duševní schopnosti, je schopen rekvalifikace. Podle PK MPSV u