6 As 165/2015 — Nejvyšší správní soud

65 A 92/2024- 38 - text  7 65 A 92/2024 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Jantoše a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Markéty Fialové ve věci žalobců: a) G. K. bytem X b) Ing. P. K. bytem X oba zastoupeni advokátkou Mgr. Barborou Klouda Jestřábovou sídlem Hlinky 57/142a, 603 00 Brno-Pisárky proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc-Hodolany o žalobách proti rozhodnutím žalovaného ze dne 30. 9. 2024, č. j. KUOK 112659/2024, a ze dne 2. 10. 2024, č. j. KUOK 113887/2024, ve věci pořádkové pokuty, takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 30. 9. 2024, č. j. KUOK 112659/2024, a ze dne 2. 10. 2024, č. j. KUOK 113887/2024, se zrušují a věci se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobkyni a) částku 9 364,60 Kč a žalobci b) částku 9 364,60 Kč, vše do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Mgr. Barbory Klouda Jestřábové, sídlem Hlinky 57/142a, 603 00 Brno-Pisárky. Odůvodnění: 1. Žalobkyně a) se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 9. 2024, č. j. KUOK 112659/2024, kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí vydané Magistrátem města Olomouce (dále jen „stavební úřad“) ze dne 11. 6. 2024, č. j. SMOL/248592/2024/OS/PS/Tic, jímž byla žalobkyni uložena pořádková pokuta ve výši 20 000 Kč z důvodu, že dne 15. 2. 2024 závažným způsobem ztížila provedení kontrolní prohlídky na administrativní a výrobní budově v areálu společnosti K. S. s.r.o. Téže problematiky, tedy pořádkové pokuty ve výši 20 000 Kč pro stejný skutek, se týká i rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 10. 2024, č. j. KUOK 113887/2024, které se vztahovalo k žalobci b) a jímž žalovaný zamítl jeho odvolání a potvrdil rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 11. 6. 2024, č. j. SMOL/248558/2024/OS/PS/Tic. 2. Žalobci namítali, že stavební úřad nebyl oprávněn kontrolní prohlídky (na tentýž den, tj. 15. 2. 2024 byly nařízeny celkem tři kontrolní prohlídky v areálu žalobců) provést, jelikož k okamžiku jejich uskutečnění nebyla vyřízena jejich námitka podjatosti. Kontrolní prohlídka přitom podle žalobců není neodkladným úkonem a v předchozích případech byly kontrolní prohlídky z důvodu nevypořádané námitky podjatosti vždy zrušeny. Žalobci podali námitku podjatosti proti všem úředním osobám Magistrátu města Olomouce dne 12. 2. 2024 a tuto nepovažují za řádně vyřízenou, neboť ji magistrát vyřídil pouhým sdělením ze dne 14. 2. 2024. Proti tomuto sdělení tohoto orgánu podali žalobci odvolání, zejm. kvůli přesvědčení, že o námitce podjatosti měl rozhodnout nadřízený správní orgán, jelikož předmětná námitka směřovala proti magistrátu jako celku. V ostatních případech byly nařízené prohlídky kvůli doposud nevyřízeným námitkám podjatosti zrušeny, žalobci proto měli legitimní očekávání, že budou zrušeny rovněž kontrolní prohlídky nařízené na den 15. 2. 2024. 3. Dále žalobci namítali, že vzhledem k tomu, že byly jednotlivé prohlídky nařízeny na tentýž den, bylo na místě je spojit. Předmětné prohlídky se měly konat dne 15. 2. 2024, a to postupně od 8:30, 9:00 a 10:00. Pro jejich spojení svědčilo podle žalobců i to, že všechny měly proběhnout na tomtéž místě. Toto „umělé“ rozdělení jednotlivých prohlídek navíc podle žalobců zapříčinilo, že každému z nich byly nesmyslně uloženy tři pořádkové pokuty po 20 000 Kč místo jedné. Celková výše uložených pořádkových pokut tak dosáhla částky 120 000 Kč, i když se materiálně jednalo toliko o jednu prohlídku, a tedy i o jeden skutek, resp. jeden prohřešek žalobců. 4. Žalobci se dále v žalobě obsáhle zabývali obecnou povahou pořádkové pokuty jakožto správně-právního institutu. Ve vztahu k pořádkovým pokutám, uloženým v rámci této věci, pak konkrétně namítali, že pořádkové pokuty byly zcela nepřiměřené vzhledem k potenciálu zásahu i vzhledem k majetku žalobců. Stavební úřad svým postupem zneužil formální rozdělenost podnětů k provedení kontrolních prohlídek k tomu, aby tak mohl žalobcům udělit vyšší pořádkové pokuty. Stavební úřad se svým postupem vůči žalobcům dopustil rovněž porušení zásady zákazu dvojího trestání za totéž jednání. Stavební úřad při ukládání pořádkových pokut postupoval odlišně, než jak tomu bylo v případě jiných účastníků řízení (sousedé žalobců Ing. arch. J. Z. a M. Z.), když těmto v obdobné situaci žádnou pořádkovou pokutu neuložil. Stavební úřad při stanovení výše každé dílčí pokuty nezohlednil to, že pokut ukládal více najednou, ani to, že žalobci mají společné jmění manželů a byli tak sankcionováni několikrát, byť jejich jmění tvoří jeden celek. Vzhledem k okolnostem se ze strany stavebního úřadu jednalo o neočekávaný postup, přičemž pokuty ve svém souhrnu několikrát překročily nejvyšší možnou hranici pořádkové pokuty. Žalobci z tohoto důvodu alternativně navrhli, aby soud v případě nezrušení napadených rozhodnutí alespoň moderoval výši uložených pokut, a to „na výši stokorun nebo nižších jednotek tisíc korun“. 5. Žalobci v žalobě dále namítali podjatost Magistrátu města Olomouce vůči jejich osobám a tvrdili, že tento orgán dlouhodobě nezákonně zvýhodňuje obyvatele sousedních pozemků, konkrétně pana Ing. arch. J. Z. a paní M. Z. Tuto podjatost magistrátu, která se podle žalobců projevila i ve všech ostatních správních řízeních, pak žalobci spatřovali zejm. v žalobě konkrétně specifikovaných skutečnostech. 6. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné. V první řadě uvedl, že oproti tvrzení žalobců není rozlišování přestupků a pořádkových deliktů toliko formalistické. Pořádkovou pokutu tak nelze zcela srovnávat s přestupkem, jak uvedli žalobci. To, že je třeba oba tyto instituty rozlišovat, vyplývá podle žalovaného rovněž z rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 26. 7. 2016, č. j. 6 As 165/2015-38. O námitkách podjatosti bylo v jiných správních řízeních se žalobci již několikrát rozhodnuto, přičemž v postupu stavebního úřadu nebylo nikdy shledáno jednostranné chování, jež by vedlo k jakémukoli znevýhodnění žalobců. Žalovaný má navíc za to, že námitka podjatosti podaná žalobci dne 12. 2. 2024 byla ke dni konání kontrolních prohlídek již vypořádána, a to formou sdělení tajemníka magistrátu ze dne 13. 2. 2024, č. j. SMOL/057098/2024. Obdobně přitom byly posouzeny i předcházející námitky podjatosti, přičemž tento postup stavebního úřadu již aproboval i žalovaný. Závěrem žalovaný k námitkám podjatosti uvedl, že si je procesních práv žalobců dobře vědom, nicméně že zároveň nelze s odkazem na výkon těchto práv odsouvat provedení kontrolních prohlídek téměř o rok. K výši jednotlivých pořádkových pokut žalovaný uvedl, že při jejím stanovování vycházel z toho, že žalobci neumožňovali provádění kontrolních prohlídek opakovaně. Výše pořádkových pokut se tak žalovanému nejeví jako nepřiměřená, a to i s ohledem na skutečnost, že ani tyto pokuty nepřiměly žalobce k umožnění kontrolních prohlídek ihned po jejich uložení, ale až po dalších šesti měsících. 7. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). V souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl soud ve věci bez jednání. 8. Ze správního spisu soud zjistil, že stavební úřad na den 15. 2. 2024 nařídil celkem tři kontrolní prohlídky v časech 8.30, 9.00 a 10.00 hod. na pozemcích ve vlastnictví žalobců a ve vztahu ke každé z nich vyzval každého z žalobců dle § 133 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2023, aby svou přítomností před hlavním (západním) vjezdem do areálu spol. K. S. s.r.o. na adrese D. 7/59, D. umožnili provedení kontrolní prohlídky. Předměty kontrolních prohlídek byly vymezeny následovně: 1) prohlídka na administrativní a výrobní budově v areálu společnosti K. S. s.r.o., na pozemku parc. č. st. X, stavba bez č.p./č.o. na pozemku parc. č. st. XA, stavba bez č.p./č.o. na pozemku parc. č. st. XB, stavba bez č.p./č.o. na pozemku parc. č. st. XC, vše k. ú. D.; 2) prohlídka stavebních úprav letních stájí v obci P., v části obce D., stavba bez č.p./č.o. na pozemku parc. č. st. XD v k. ú. D.; 3) prohlídka na přístavbě skladu na pozemku parc. č. st. X, k. ú. D., obec P., ke stávajícímu objektu stojícímu na pozemku parc. č. st. XB, k. ú. D. Jak vyplývá z veřejně přístupných údajů katastru nemovitostí a jak je současně krajskému soudu již z jeho úřední činnosti známo (krajský soud již projednával řadu sporů žalobců se stavebním úřadem) všechny uvedené pozemky a stavby na nich jsou součástí jednoho uceleného souboru pozemků a jednoho areálu. Ostatně tato skutečnost je zřejmá i z výzev samotného stavebního úřadu k zajištění přítomnosti žalobců před hlavním vjezdem do areálu spol. K. S. s.r.o. Ze správního spis