4 As 165/2016 — Nejvyšší správní soud

45 A 44/2017- 40 - text 18 45 A 44/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a soudkyň JUDr. Věry Šimůnkové a Mgr. Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: A. S., bytem X, zastoupen advokátem Mgr. Jaroslavem Topolem, se sídlem Na Zlatnici 2, Praha, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 1. 2017, čj. 081096/2015/KUSK/DOP/ZAV, sp. zn. 081096/2015/KUSK/2, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 1. 2017, čj. 081096/2015/KUSK/DOP/ZAV, sp. zn. 081096/2015/KUSK/2, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce napadl žalobou shora označené rozhodnutí žalovaného a domáhá se jeho zrušení. Žalovaný tímto rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu v Kolíně (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 15. 4. 2015, čj. OD 30919/15-nut. Správní orgán I. stupně jím uznal žalobce vinným ze spáchání správního deliktu podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), za což mu byla uložena povinnost zaplatit pokutu ve výši 1 500 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. Správního deliktu se měl žalobce dopustit tím, že jako provozovatel vozidla tovární značky A., reg. zn. X, v rozporu s § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla silničního provozu na pozemních komunikacích stanovená zákonem, neboť dne 20. 1. 2015 v 11:35 hod. v obci Kolín v ulici Na Hradbách ve směru jízdy do centra nebylo ze strany řidiče uvedeného vozidla respektováno dopravní značení IP 11c (Parkoviště s dodatkovou tabulkou „DRŽITEL POVOLENÍ A a B“). 2. Dle žalovaného bylo spolehlivě prokázáno, že se žalobce dopustil tohoto správního deliktu. Zjištěné skutečnosti rozhodné pro naplnění skutkové podstaty jsou v souladu s pořízenou fotodokumentací a oznámením o podezření ze spáchání deliktu. Žalovaný souhlasil s postupem správního orgánu I. stupně, neboť učinil nezbytné kroky v doručování písemností osobě, jež podle žalobce měla řídit vozidlo, přičemž zjistil, že tato osoba se nikdy nenacházela na uvedené adrese. Žalobce tedy porušil § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu, čímž naplnil skutkovou podstatu § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu. Obsah žaloby a vyjádření k žalobě 3. Žalobce uvedl, že žalobou napadá rozhodnutí žalovaného v celém rozsahu. Předně namítl, že výrok rozhodnutí správního orgánu I. stupně je nepřezkoumatelný pro nesrozumitelnost spočívající v neurčitém popisu skutku (místo, jednání, chybějící právní ustanovení). Obdobné výhrady má žalobce také vůči výzvě k úhradě určené částky (viz § 125h odst. 4 zákona o silničním provozu). 4. Žalobce v dalším okruhu námitek tvrdí, že správní orgán neprovedl nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku. 5. Podle žalobce žalovaný dále pochybil tím, že mu neumožnil osobně se účastnit dokazování, čímž závažně porušil jeho procesní práva. 6. Žalobce namítl, že se žalovaný vůbec nezabýval tím, zda pro něj nebyla příznivější právní úprava, která nabyla účinnosti v době projednávání správního deliktu (srov. rozsudek NSS ze dne 24. 1. 2014, čj. 7 As 34/2013 – 29). 7. V poslední skupině námitek žalobce poukazuje na neústavnost uvedené skutkové podstaty správního deliktu, neboť § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu po provozovateli vozidla vyžaduje nesplnitelné chování. Ten totiž zpravidla nemůže zajistit, aby řidič při užívání vozidla dodržoval své povinnosti stanovené tímto zákonem. Citované ustanovení porušuje zásadu zákazu trestání per analogiam a presumpce neviny, jelikož provozovatel vozidla je automaticky shledáván vinným. 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že oznámení o přestupku a fotografické přílohy popisují skutek dostatečně. Správní orgán I. stupně učinil všechny nezbytné kroky k doručení písemností osobě označené jako řidič vozidla. Daná osoba se na sdělené adrese nenacházela a lustrací všech dostupných evidencí na ni nebyl zjištěn žádný jiný kontakt. Žalovaný zrekapituloval průběh řízení, odkázal na judikaturu správních soudů týkající se obdobných námitek a obsah správního spisu s tím, že postupoval v souladu s právními předpisy. Proto navrhl, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. Dále žádal náhradu nákladů řízení v paušální výši za písemné úkony ve věci, neboť soudní přezkum není pokračováním správního řízení a § 60 s. ř. s. přiznává nárok na náhradu nákladů správnímu orgánu, pokud by měl plný úspěch ve věci. Přiznání náhrady nákladů řízení správnímu orgánu vylučuje soudní řád správní pouze ve věcech důchodového a nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče. 9. Žalobce v replice rozvedl argumentaci ohledně nepřesného označení místa, způsobu spáchání správního deliktu a absenci rozhodných právních ustanovení. K tomu odkázal na judikaturu NSS a předložil otisky obrazovky z internetového webu mapy.cz. Žalobce dále uplatnil zcela novou námitku, podle níž se správní orgány nezabývaly tím, zda byly splněny podmínky pro zpoplatnění parkování podle § 23 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), což způsobilo nepřezkoumatelnost správních rozhodnutí pro nedostatek důvodů (viz rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 28. 3. 2019, sp. zn. 31 A 72/2017). Přitom na námitku nepřezkoumatelnosti se nevztahuje koncentrace řízení, neboť správní soud je povinen přihlédnout k ní i bez návrhu. Žalobce považuje za protiústavní, že mu nebylo umožněno osobně se účastnit dokazování, nikoliv absenci konání ústního jednání (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 3. 4. 2012, čj. 7 As 57/2010 – 82). Skutečnost, že námitky byly uplatněny poprvé až v žalobě, není důvodem pro zamítnutí žaloby, neboť žalobce je zastoupen advokátem až v řízení před soudem. Nadto namítá nezákonnost a nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu I. stupně, k níž je žalovaný povinen přihlédnout z úřední povinnosti. 10. Žalobce dále v replice poprvé tvrdí, že dodatková tabulka dopravní značky nemůže stanovit povinnost nad rámec toho, co vyplývá ze značky samotné [srov. § 63 odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu]. Přitom sama značka upravuje pouze způsob parkování, nikoliv kdo zde nesmí parkovat. Tato námitka může být uplatněna nyní poprvé, neboť došlo k nepředvídatelnému judikatornímu vývoji (viz rozsudky Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 25. 4. 2018, čj. 65 A 24/2017 – 26, ze dne 27. 4. 2018, čj. 65 A 108/2016 – 39, a již citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 A 72/2017). Na danou věc je třeba aplikovat také nález Ústavního soudu ze dne 12. 1. 2016, sp. zn. II. ÚS 2732/15, a rozsudek NSS ze dne 10. 4. 2019, čj. 2 As 234/2018 – 36. Žalobce uzavřel, že v případě této námitky nelze uplatnit koncentraci řízení. Kdyby mu totiž byla uvedená judikatura známa, uvedl by ji již v žalobě. Nadto přihlédnutí k ní se jeví jako spravedlivé. 11. Podáním ze dne 10. 12. 2019 žalobce soudu předložil informaci ze dne 2. 12. 2019 poskytnutou Městským úřadem v Kolíně na základě žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, podle níž v lednu 2015 nebylo v ulici Na Hradbách v Kolíně žádné parkoviště pro držitele parkovacích karet PA a PB. Žalobce tedy nemohl porušit dopravní značení, jež se zde v té době nenacházelo. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 12. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. 13. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného [§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)], přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). 14. Soud projednal žalobu při jednání, které nařídil na žádost žalobce. Jelikož se zástupce žalobce, ač řádně předvolán, k jednání nedostavil, stejně jako žalobce, projednal soud věc v jejich nepřítomnosti (§ 49 odst. 3 s. ř. s.). Při jednání setrval žalovaný na svém dosavadním procesním stanovisku. Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu 15. Z obsahu správního spisu soud zjistil následující skutečnosti relevantní pro rozhodnutí ve věci. 16. Dne 20. 1. 2015 v 11:35 hod. v ulici Na Hradbách před budovou Steaklandu v Kolíně byl řidičem vozidla tov. zn. A., reg. zn. X, porušen § 4 písm. c) zákona o silničním provozu z důvodu nerespektování dopravní značky IP 11c „Parkoviště“ (podélné stání) s dodatkovou tabulk