§ 66 zákon ČNR o přestupcích – Odložení věci
Zákon České národní rady o přestupcích · 200/1990 Sb. · Správní právo
Stručně: Paragraf 66 zákona o přestupcích stanoví, kdy správní orgán musí nebo může odložit věc týkající se přestupku, aniž by zahájil řízení, a jakým způsobem se o tom vydá rozhodnutí. Správní orgán nezahájí řízení o přestupku, pokud je osoba podezřelá chráněna imunitou, je příliš mladá, má duševní poruchu bránící rozpoznání protiprávnosti, nebo zemřela před zahájením řízení. (§ 66 zákona č. 200/1990 Sb., zákon ČNR o přestupcích, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Odložení věci
- Týká se: správní orgán
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „nezjistí do šedesáti dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodňující zahájení řízení…“
- Odkazuje na: § 9, § 67, § 71, § 68
- Judikatura: na § 66 odkazuje 345 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 200/1990 Sb.
(1) Správní orgán, aniž řízení zahájí, věc odloží, jestliže osoba podezřelá z přestupku
a) požívá výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, nejde-li o osobu uvedenou v § 9 odst. 3,
b) v době spáchání přestupku nedovršila patnáctý rok svého věku nebo trpěla duševní poruchou, pro niž nemohla rozpoznat, že svým jednáním porušuje nebo ohrožuje zájem chráněný zákonem, nebo ovládat své jednání,
c) zemřela před zahájením řízení.
(2) Správní orgán může věc odložit, jestliže sankce, kterou lze za přestupek uložit, je bezvýznamná vedle trestu, který byl nebo bude podle očekávání uložen osobě podezřelé z přestupku za jiný čin v trestním řízení.
(3) Správní orgán věc dále odloží, jestliže
a) došlé oznámení (§ 67 odst. 2) neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku nebo postoupení věci podle § 71,
b) o skutku se koná trestní stíhání nebo řízení u jiného příslušného správního orgánu,
c) o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem nebo orgánem činným v trestním řízení anebo v blokovém řízení,
d) o skutku již bylo rozhodnuto v disciplinárním řízení a uložené opatření se považuje za postačující,
e) odpovědnost za přestupek zanikla,
f) nebyl podán návrh na zahájení řízení o přestupku, jde-li o přestupek, který může být projednán jen na návrh (§ 68 odst. 1 až 3),
g) nezjistí do šedesáti dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě.
(4) O odložení věci podle odstavců 1 až 3 se vydá usnesení, které se pouze poznamená do spisu. O odložení věci se vyrozumí osoby dotčené jednáním osoby podezřelé ze spáchání přestupku, jsou-li správnímu orgánu známy; správní orgán tyto osoby nevyrozumí, pokud by to bylo spojeno s neúměrnými obtížemi nebo náklady.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Správní orgán nezahájí řízení o přestupku, pokud je osoba podezřelá chráněna imunitou, je příliš mladá, má duševní poruchu bránící rozpoznání protiprávnosti, nebo zemřela před zahájením řízení.
- Věc může být odložena, pokud je sankce za přestupek bezvýznamná ve srovnání s trestem, který byl nebo bude uložen za jiný čin v trestním řízení.
- Správní orgán odloží věc také v situacích, kdy oznámení neopravňuje k zahájení řízení, probíhá trestní stíhání nebo jiné správní řízení o stejném skutku, o skutku již bylo rozhodnuto, odpovědnost za přestupek zanikla, nebyl podán návrh na zahájení řízení (pokud je vyžadován), nebo se do 60 dnů nezjistí skutečnosti pro zahájení řízení proti konkrétní osobě.
- O odložení věci se vydá usnesení, které se pouze poznamená do spisu, a dotčené osoby (pokud jsou známy a vyrozumění není spojeno s neúměrnými obtížemi) jsou o tom vyrozuměny.
Na co si dát pozor
- Pokud správní orgán do 60 dnů od zjištění přestupku nezjistí, kdo je za něj odpovědný, musí věc odložit.
- V případě, že je přestupek projednáván pouze na návrh a takový návrh není podán, správní orgán věc odloží.
- Vyrozumění o odložení věci se neprovádí vždy, zejména pokud by to bylo příliš obtížné nebo nákladné.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 66
Jak soudy aplikují § 66
Nepřípustnost trestního stíhání pak podle názoru státní zástupkyně nemohlo založit ani rozhodnutí správního orgánu o odložení věci podle § 66 odst. 3 písm. f) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále jen „zákon o přestupcích“).
Takovým rozhodnutím pak není ovšem rozhodnutí o odložení věci § 66 odst. 3 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., v platném znění, neboť takové rozhodnutí nepředstavuje meritorní rozhodnutí ve věci, když jím bylo rozhodnuto, že došlé oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku nebo postoupení věci [nyní § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb.]. Je tomu tak proto, že při odložení věci podle § 66 odst. 3 písm. a) zákona č. 200/1990 …
Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 17. 2. 2011, sp. zn. 6 Tdo 152/2011, vyslovil, že „[p]ři odložení věci podle § 66 odst. 3 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, se nevydává žádné formální rozhodnutí, takže se nemůže jednat o konečný osvobozující nebo odsuzující rozsudek ve smyslu čl. 4 odst. 1 Protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, jenž by zakládal překážku věci rozhodnuté.
Související
§ 159a Odložení nebo jiné vyřízení věci (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 369 Odložení výkonu (Zákon o mezinárodní justiční spolupráci )§ 53 Odložení podnětu (Zákon o některých opatřeních při vývozu )§ 11 Odložení podnětu (Zákon o některých opatřeních při vývozu )§ 43 Doručení usnesení o odložení vykonatelnosti (Organizační a jednací řád Ústavního soud)