— Nejvyšší správní soud

54 A 188/2018- 97 - text 8 54 A 188/2018 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lenky Oulíkové a soudců JUDr. Davida Krysky a Mgr. Miroslava Makajeva ve věci žalobce: P. D., bytem X, zastoupen advokátem JUDr. Josefem Kešnerem, se sídlem Litoměřická 15, Praha, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Česká telekomunikační infrastruktura a. s., se sídlem Olšanská 6, Praha, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 10. 2018, č. j. 137325/2018/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a podání účastníků 1. Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Mníšek pod Brdy (dále jen „stavební úřad“), ze dne 23. 3. 2018, č. j. MMpBSÚ/777/17294/2017-Rys. Stavební úřad svým rozhodnutím na základě žádosti Mgr. J. N. a Ing. P. N. (dále jen „stavebníci“) rozhodl o umístění stavby rodinného domu včetně vodovodní a kanalizační přípojky, elektrických rozvodů, dešťové kanalizace, zpevněných ploch a oplocení na pozemky parc. č. X a X v katastrálním území K. (dále jen „stavba“) a současně tuto stavbu povolil. 2. Podstatou sporu je otázka, zda je stavba v souladu s územním plánem obce K. a zda narušuje krajinný ráz této obce. 3. Žalobce namítá, že ač je stavba stavebním úřadem i stavebníky popisována jako přízemní rodinný dům s půdní vestavbou, z projektové dokumentace je patrné, že se o přízemní rodinný dům s půdní vestavbou nejedná. V územním plánu obce K. je podle žalobce maximální výšková hladina zástavby limitována na dvě nadzemní podlaží s plochou střechou nebo jedno nadzemní podlaží a obytné podkroví. Tato výšková hladina rovněž odpovídá již existující okolní zástavbě. Stavba s výškou přes 9 metrů je z tohoto důvodu podle názoru žalobce nepřípustná, neboť odporuje regulativu územního plánu. Konečně žalobce namítá, že stavba rodinného domu vysokého více než 9 metrů naruší celkový ráz krajiny, kde bude umístěna, přičemž územní plán obce K. počítá s nutností respektování krajinného rázu a ohledem na zachování přírodních hodnot, identity obce a rekreačního potenciálu krajiny. 4. Žalobce uvádí, že žalovaný o stavbě již jednou rozhodoval a ztotožnil se s žalobcem v tom, že jde o stavbu o dvou nadzemních podlažích s valbovou střechou, která je v rozporu s regulativem územního plánu. Rozhodnutí stavebního úřadu proto zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. Stavebníci se s tímto právním výkladem žalovaného o maximální hladině výškové zástavby vypořádali pouze tak, že upravili výkres projektové dokumentace D.1.1.05 Řezy, v němž toliko „odstranili“ podhled na spodním líci příhradových vazníků. Kóta horní hrany železobetonového věnce druhého nadzemního podlaží i kóta hřebene zůstaly v původních výškách 5,62 m a 9,128 m. Podle žalobce se tak nadále jedná o stavbu dvoupodlažního objektu s plnohodnotným druhým nadzemním podlažím zastřešeného valbovou střechou, který nemůže být definován jako rodinný dům s jedním nadzemním podlažím, resp. přízemím, a obytným podkrovím. Stavba proto odporuje územnímu plánu obce K.. 5. Žalobce má za to, že projektové úpravy stavebníků nelze hodnotit jinak než jako zcela formální a účelové. Jejich smyslem bylo formálně splnit definici obytného podkroví, a to zcela bez ohledu na smysl a účel územního plánu, jenž formou vymezení výškové hladiny sledoval celkovou výšku zástavby v předmětné oblasti. Jelikož však ke změně vnějších parametrů stavby v důsledku úprav projektu nedošlo, má žalobce za to, že stavba odporuje územnímu plánu obce K., a právě v tom spatřuje nezákonnost napadeného rozhodnutí, jímž bylo umístění a povolení předmětné stavby potvrzeno. Názor žalobce potvrzuje rovněž stanovisko zpracovatele územního plánu, které žalovaný ignoroval s odůvodněním, že zpracovatel, resp. projektant územního plánu není účastníkem stavebního řízení ani dotčeným orgánem. 6. Na podporu svého závěru žalobce dále uvádí, že sporný prostor rodinného domu je ve výkresových částech projektové dokumentace označován jako „2. NP“, a to zpracovatelem projektové dokumentace i zpracovateli jednotlivých „profesních“ částí projektové dokumentace. V technické zprávě architektonickostavebního řešení stavebník, respektive projektant uvádí: „konstrukci stropu 2. NP tvoří sponkované příhradové vazníky… Jednotlivé vazníky budou křížem zavětrovány – prkna 28/120“, což dále specifikuje ve výkresu střechy. Z uvedeného je patrné, že se jedná pouze o nevyužitý půdní prostor vyjma přístupu ke komínovému tělesu, který nenaplňuje definici podkroví dle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj (dále též „MMR“). Podle té je obytným podkrovím pouze přístupný vnitřní prostor nad posledním nadzemním podlažím vymezeným konstrukcí krovu a dalšími stavebními konstrukcemi, určený k účelovému využití. Prostor pod šikmou střechou, kdy konstrukce krovu je tvořena příhradovými vazníky, rozhodně nelze využít k obytným účelům. 7. Dále žalobce uvádí, že denní osvětlení prostoru, který stavebníci označují jako podkroví, je zajištěno výlučně okny umístěnými v obvodovém zdivu. Z metodiky („MMR“) lze odvodit, že denní osvětlení podkroví je zajištováno vikýři, případně střešními okny, které navrhovaná stavba neobsahuje. 8. Závěrem žalobce upozorňuje, že při přijetí závěrů žalovaného ohledně definice podkroví by přízemním domem s obytným podkrovím mohl být i dům vysoký 15 metrů. I ten by se totiž mohl skládat z přízemí a podkroví, neboť otázka, jak vysoko nad podlažím se nachází šikmá část střechy, není podle žalovaného podstatná. Tímto výkladem podle žalobce dochází k obcházení regulativu výškové hladiny zástavby, jenž je závaznou částí územního plánu. 9. Žalovaný navrhuje žalobu zamítnout. K námitce žalobce, že předmětná stavba nesplňuje prostorový regulativ maximální výšky hladiny zástavby, uvádí, že z územního plánu vyplývá, že maximální hladina zástavby je stanovena počtem podlaží, nikoliv výškou stavby metrech. Územní plán přitom umožňuje dvě nadzemní podlaží, nebo jedno nadzemní podlaží a podkroví. 10. Sporný prostor podle žalovaného splňuje definici podkroví dle stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj ČR, a proto je předmětem řízení rodinný dům, který obsahuje jedno nadzemní podlaží a podkroví. 11. K námitce žalobce, že stavba narušuje krajinný ráz, žalovaný uvádí, že krajinný ráz se podle § 12 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“), neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody. V bezprostředním okolí domu žalobců jsou již postaveny stavby, které mají přibližně stejnou výšku jako navrhovaný stavební záměr, například č. p. X, X, X. 12. Žalobce v replice setrval na svém stanovisku, že stavba je dvoupodlažní objekt s plnohodnotným druhým nadzemním podlažím a nevyužitým podkrovím nad druhým nadzemním podlažím vymezeným konstrukcí krovu valbové střechy, a nemůže být proto definována jako rodinný dům s jedním nadzemním podlažím a obytným podkrovím. Vyjádření žalovaného považuje žalobce za účelové a poukazuje na vyjádření zpracovatele územního plánu obce Klínec, který je osobou k výkladu příslušného územního plánu povolanou a nezávislou. Žalovaný podle názoru žalobce pouze účelově ohýbá územní plán a další obecně závazné právní předpisy. Skutková zjištění 13. Územní plán obce Klínec ze dne 22. 9. 2014 vydaný jako opatření obecné povahy č. 1/2014 (dostupný na http://www.obecklinec.eu/obec/uzemni-plan) stanoví podmínky prostorového uspořádání zástavby v ploše B Bydlení, kde se nachází i sporná stavba. Mezi tyto podmínky patří „maximální výšková hladina zástavby: 2 NP, 1+P (1 nadzemní podlaží plus obytné podkroví), maximálně jedno podzemní podlaží“ (str. 19 textové části územního plánu). Pojmy nadzemní podlaží a podkroví vymezuje územní plán odkazem na normu ČSN 734301 Obytné budovy a citací příslušných pasáží této normy. 14. Dne 23. 1. 2017 podali stavebníci žádost o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení pro stavbu rodinného domu. Žalobce uplatnil své námitky proti stavbě obsahově shodné s žalobními námitkami. Stavební úřad vydal dne 3. 5. 2017 rozhodnutí o umístění a povolení stavby. Žalobce se proti rozhodnutí stavebního úřadu odvolal, přičemž k odvolání přiložil mimo jiné vyjádření zpracovatele územního plánu Foglar Architects. Zpracovatel uvedl, že regulativy pro plochu B Bydlení byly stanoveny tak, aby novou výstavbou nebyla narušena stávající výšková hladina sídla. Územní plán proto umožňuje rodinný dům o dvou podlažích s plochou střechou nebo přízemní dům o jednom podlaží a podkroví, které může sloužit i jako obytné, a je ukončené