1 As 40/2007 — Nejvyšší správní soud

54 A 86/2019- 66 - text 6 54 A 86/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lenky Oulíkové a soudců JUDr. Davida Krysky a Mgr. Miroslava Makajeva ve věci žalobce: K. M., bytem X, proti žalovanému: Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Praze, se sídlem Pod Sídlištěm 1800, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 6. 2019, č. j. ZKI-PR-O-32/515/2019-5, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a podání účastníků 1. Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo k jeho odvolání změněno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště Benešov (dále jen „katastrální úřad“) č. j. OR-858/2018-201-49. Katastrální úřad svým rozhodnutím nevyhověl nesouhlasu žalobce s neprovedením opravy chyby v katastrálním operátu podle § 36 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“), týkající se pozemku parc. č. X v katastrálním území Č. (dále též „Pozemek“). Žalovaný napadeným rozhodnutím upravil formulaci výroku, věcně se s rozhodnutím katastrálního úřadu ztotožnil. 2. Žalobce namítá, že katastrální úřad zrušil lomový bod (určený hraničním kamenem), který zde byl od nepaměti, v důsledku zpracování dat pořízených fotogrammetrickou metodou, kdy pracovník (chybně) určil průběh části východní hranice Pozemku podle oplocení. Žalovaný v odůvodnění rozhodnutí tvrdí, že tehdejší vlastníci svým podpisem v soupisu nemovitostí potvrdili souhlas s výsledkem šetření a s vyznačeným průběhem hranic. Ve skutečnosti podpis na str. 104 soupisu nemovitostí č. 188 nedává souhlas se změnou hranic (v soupisu není uvedena změna ani důvod změny). Dále v žalobě a v replice žalobce popisuje pochybení, jichž se měly správní orgány při obnově katastrálního operátu dopustit. 3. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že z obsahu žaloby není zřejmé, jaký lomový bod byl zrušen. Z obsahu náčrtů o místním šetření č. 188, 189 a 208 je zřejmé, že za východní hranici pozemkové parcely č. X bylo jejím vlastníkem a uživatelem pozemkové parcely č. X označeno oplocení pozemku, které bylo následně zaměřeno jako spojnice podrobných bodů č. 188-143 (severovýchodní lomový bod pozemkové parcely č. X), 188-204 (v náčrtu označen jako „lom“) a 188-203 (jihovýchodní lomový bod pozemkové parcely č. X). Jak již bylo uvedeno v rozhodnutí katastrálního úřadu, souhlas s výsledkem šetření a s vyznačeným průběhem hranic pozemku svým podpisem potvrdil v soupise nemovitosti č. 188 M. K. (nar. 28. 10. 1929) za vlastníka pozemkové parcely č. X, v soupise nemovitostí č. 189 Č. V. za vlastníka pozemkové parcely č. X a v soupise nemovitostí č. 208 zástupce Středočeských státních lesů Benešov, Lesní závod K. za uživatele pozemkové parcely č. X. Východní hranice je evidována v souladu s výsledky nového mapování. Jak již bylo uvedeno v napadeném rozhodnutí, vlastníci a jíní oprávnění měli možnost v souladu s ustanovením § 16 odst. 3 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy skončilo vyložení obnoveného katastrálního operátu, podat proti obsahu obnoveného katastrálního operátu námitky. Podle Protokolu o výsledcích řízení o námitkách č. j. 201 02648/97 založeného ve spisu katastrálního úřadu pod č. j. OR-858/2018-201-28 bylo podáno 11 námitek. Námitku nepodal nikdo z vlastníků předmětných hranic parcel. Platnost obnoveného katastrálního operátu byla vyhlášena dne 3. 11. 1997. 4. Žalovaný dále uvedl, že obnova operátu novým mapováním nemůže být již z podstaty věrnou kopií operátu, který má nahradit, což plyne z § 3 zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, protože orgány geodézie měly při obnově operátu evidence nemovitostí postupovat v souladu se skutečným právním stavem. Jak již bylo uvedeno v napadeném rozhodnutí, v případě hranic parcely č. X (a tím i hranice této parcely s parcelou č. X) nešlo o změnu hranic pozemku, ale o proces obnovy operátu novým mapováním. Tento proces nelze hodnotit jako změnu, která vyžaduje souhlas příslušných vlastníků a při které dochází ke změně vlastnických práv. Žalovaný k tomu uvádí, že dle náčrtu o místním šetření č. 188 nedošlo ke změně hranic stavební parcely č. 574 pouze k jejímu novému geometrickému a polohovému určení v rámci nového mapování. 5. Při jednání před soudem dne 18. 6. 2021 setrval žalobce na svém procesním stanovisku (žalovaný se jednání neúčastnil). Soud neprovedl důkaz listinami předloženými žalobcem, neboť tyto listiny jsou dílem součástí správního spisu, který měl soud k dispozici a jímž se v soudním řízení důkaz neprovádí, dílem je pak vyhodnotil jako nadbytečné, jelikož nemohou nic změnit na níže uvedeném závěru, že vytýkanou vadu nelze odstranit pomocí opravy zřejmého omylu. Skutková zjištění 6. V letech 1987 až 1993 proběhlo v katastrálním území Č. mapování Základní mapy velkého měřítka. Dle tehdy platné právní úpravy bylo provedeno místní šetření, jehož výsledky jsou zdokumentovány v soupisech nemovitostí a v náčrtech o místním šetření. Výsledky této činnosti byly využity pro vyhlášení obnoveného katastrálního operátu. Proti operátu bylo podáno celkem 11 námitek, žádná z nich se netýkala Pozemku. Platnost obnoveného katastrálního operátu byla vyhlášena dne 3. 11. 1997. 7. Dne 4. 12. 2018 podal žalobce návrh na opravu chyby podle § 36 katastrálního zákona. Katastrální úřad po prošetření neshledal důvody k provedení opravy chyby ve smyslu ustanovení § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona, a proto dne 7. 1. 2019 vydal oznámení o neprovedení opravy chyby v údajích katastru nemovitostí č. j. OR-858/2018-201-19. Dne 6. 2. 2019 byl katastrálnímu úřadu doručen nesouhlas žalobce s neprovedením opravy chyby datovaný dnem 5. 2. 2019. Dne 21. 3. 2019 vydal katastrální úřad rozhodnutí, kterým nesouhlasu žalobce s neprovedením opravy nevyhověl. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o kterém žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím. V odůvodnění uvedl, že k opravě chyby dle § 36 odst. 1 katastrálního zákona lze přistoupit jen tehdy, pokud se jedná o chybné údaje, které vznikly zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, nebo chyba vznikla nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím předpisem. Otázkou, co to je zřejmý omyl, se zabýval již Nejvyšší správní soud, který uvedl, že obecně sem lze zařadit jak omyl týkající se skutkových okolností (případy chyb v psaní a počítání, zápis jiných údajů, zápis údajů neobsažený v podkladové listině či opomenutí zapsat údaj obsažený v podkladové listině), tak omyl právní (zápis právního vztahu, který právní řád nezná, nebo zápis skutečnosti na základě listiny, která nesplňuje požadavky stanovené katastrálním zákonem). Jedná se o omyl způsobený činností pracovníka katastru. Nejvyšší správní soud také uvedl, že omyl je charakteristický tím, že je v něm obsažen lidský činitel, a proto nelze posuzovat objektivní skutečnosti způsobující nesoulad katastru se skutečným stavem. Omyl musí být zřejmý. Katastrální úřad tedy nesmí přistoupit k opravě chyby, která je nejasná nebo sporná. K námitce, že katastrální úřad nedoložil souhlas vlastníka se změnou hranic Pozemku, žalovaný uvedl, že tehdejší vlastníci svým podpisem v soupisu nemovitostí potvrdili souhlas s výsledkem šetření a s vyznačeným průběhem hranic. I tato skutečnost je podrobně uvedena na třetí straně napadeného rozhodnutí. V případě hranic Pozemku nešlo o změnu hranic, ale o proces obnovy operátu novým mapováním. Tento proces nelze hodnotit jako změnu, která vyžaduje souhlas příslušných vlastníků, a při které dochází ke změně vlastnických práv. Dle náčrtu o místním šetření č. 188 nedošlo ke změně hranic, pouze k jejímu novému geometrickému a polohovému určení v rámci nového mapování. Posouzení žalobních bodů 8. Soud po zjištění, že žaloba je včasná a jsou splněny i další podmínky jejího věcného projednání napadené rozhodnutí přezkoumal a dospěl k závěru, že podaná žaloba není důvodná. 9. Úvodem soud pokládá za nezbytné vymezit rozsah soudního přezkumu v projednávané věci. Napadené rozhodnutí je rozhodnutím, kterým nebylo vyhověno žádosti o opravu zřejmého omylu dle § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona. Úkolem soudu je tudíž v prvé řadě posoudit nikoli to, zda proces obnovy katastrálního operátu v devadesátých letech proběhl zcela v souladu se zákonem a věcně správně, ale to, zda namítané pochybení je možné odstranit v řízení dle § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona. Z důvodů uvedených níže dospěl soud k závěru, že takový postup možný není. 10. Podle § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona na písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly zřejmým omy