10 Afs 304/2019 — Nejvyšší správní soud

55 Af 28/2020- 31 - text 8 55 Af 28/2020 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a soudců Mgr. Lenky Oulíkové a Mgr. Miroslava Makajeva ve věci žalobce: J. S., bytem X, zastoupen advokátem JUDr. Mojmírem Přívarou, se sídlem Kovářská 4, Plzeň, proti žalovaným: 1) Finanční úřad pro Středočeský kraj, se sídlem Na Pankráci 17, 19, Praha, 2) Generální finanční ředitelství, se sídlem Lazarská 7, Praha, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaných, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 2 000 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Žalobou na ochranu před nezákonným zásahem dle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou dne 13. 5. 2020, se žalobce domáhá, aby soud určil, že 1) zásah žalovaných spočívající v nesprávném poučení o fungování aplikace elektronických dražeb (dále jen „APED“) a v neumožnění vznést výhrady proti udělení příklepu byl nezákonný a 2) zásah žalovaného 1) spočívající v nepřipuštění předražku byl nezákonný. 1. Žalobce uvedl, že se účastnil elektronické dražby nemovitých věcí nařízené dražební vyhláškou žalovaného 1) ze dne 13. 1. 2020, která se konala dne 11. 3. 2020 od 10:00 hod. do dne 13. 3. 2020 do 12:00 hod., v rámci daňové exekuce. Žalobce se v průběhu dražby řídil sdělením žalovaného 2) jakožto provozovatele APED ze dne 12. 3. 2020, podle nějž se v případě volby automatického přihazování projeví zadaná částka v systému téměř okamžitě v závislosti na rychlosti internetového připojení. Žalobce proto zvolil taktiku příhozu na poslední chvíli. Po stisknutí tlačítka „Přihodit“ však došlo k přesměrování na jinou webovou stránku, kde se objevila výzva k potvrzení příhozu. V důsledku tohoto prodlení žalobce neprovedl příhoz včas, čímž byl fakticky eliminován z účasti na dražbě. Prostřednictvím APED nebylo možné vznést výhrady proti průběhu a výsledku dražby v rozporu s § 199 odst. 3 a § 200 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Podmínkou zachování práva osoby zúčastněných na dražbě na odvolání proti rozhodnutí o příklepu je vznesení výhrad proti příklepu. Žalobce má za to, že dražitelem je i osoba, která byla připravena učinit dražební podání, ale správní orgán jí to znemožnil. Jelikož žalobce nemohl vznést výhrady proti příklepu prostřednictvím APED, vznesl tyto výhrady až dne 9. 4. 2020. Žalovaný 1) považuje výhrady žalobce za bezpředmětné (viz vyjádření ze dne 6. 5. 2020). Přestože nebylo žalobci doručeno rozhodnutí o příklepu, podal proti němu odvolání jakožto opomenutý účastník řízení, aniž by znal jeho obsah. V odvolání uplatnil čtyři odvolací námitky, tj. proti zmíněnému nesprávnému poučení, nemožnosti uplatnit výhrady, neposunutí konce dražby podle § 62a odst. 5 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 37/1992 Sb.“), a znemožnění uplatnění institutu předražku. 2. Cílem žalobce je zrušení rozhodnutí o příklepu, proto sám nepovažuje v dané věci podání zásahové žaloby za adekvátní. Avšak s ohledem na atypičnost případu a z toho plynoucí nejistotu podal vedle odvolání proti rozhodnutí žalovaného 1) o příklepu také zásahovou žalobu. Zdůraznil, že poskytnutí nesprávného poučení o fungování APED představuje procesní vadu samotného průběhu dražby. Žalobce uzavřel, že žalovaný 1) jakožto exekuční orgán a žalovaný 2) jakožto provozovatel APED, jejíž funkcionalitou je exekuční orgán vázán, se v několika krocích dopustili nezákonného zásahu spočívajícího ve vyloučení žalobce z efektivní účasti na předmětné dražbě. 3. Žalovaný 1) ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce zvolil riskantní strategii příhozu na poslední chvíli, čímž si sám znemožnil provést příhoz včas. Žalobce se měl bránit námitkou podle § 159 daňového řádu. Správce daně jakožto exekuční orgán podle § 177 odst. 2 daňového řádu nemohl aplikovat institut předražku podle § 336ja zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Dražební řád ani daňový řád neupravují prodloužení trvání dražby. Závěrem zdůraznil, že nejsou splněny podmínky pro podání zásahové žaloby, přičemž případného nezákonného zásahu se nedopustil žalovaný 1). Žalovaný 1) správně zastavil řízení pro nepřípustnost výhrad proti příklepu. Vydal o tom rozhodnutí, proti němuž se žalobce odvolal. 4. Žalovaný 2) ve vyjádření k žalobě navrhl, aby soud žalobu odmítl, neboť jednání žalovaného popsané v žalobě nemůže být vzhledem ke své povaze zásahem podle § 82 s. ř. s. Žalovaný odpověděl žalobci správně tak, že příhoz není nutné potvrdit prostřednictvím e-mailové zprávy. Veřejně přístupný průvodce APED, jenž se nachází přímo v aplikaci, popisuje proces zadání maximální nabízené ceny, který odpovídá postupu, s nímž se žalobce setkal v aplikaci. Ustanovení § 62a odst. 5 vyhlášky č. 37/1992 Sb. se v dané věci nepoužije, neboť se vztahuje na civilní exekutory. Finanční úřady postupují podle daňového řádu, který obsahuje komplexní úpravu dražeb, včetně elektronických. Pravidlo posunutí konce dražby daňový řád neupravuje, je třeba aplikovat § 195 odst. 2 písm. a) a § 194a odst. 3 daňového řádu. Tento postup potvrdilo Ministerstvo financí přípisem ze dne 7. 4. 2015. Dále žalovaný 2) odkázal na Podmínky pro provádění elektronických dražeb (Dražební řád) ze dne 10. 12. 2019. Do systému APED nebyla zavedena funkcionalita výhrad, protože v elektronické dražbě postrádá tento institut smysl. Žalobce se může bránit jednak odvoláním proti rozhodnutí o příklepu (§ 109 daňového řádu), jednak námitkou podle § 159 daňového řádu. 5. Žalobce v replice setrval na svém procesním stanovisku a zdůraznil, že kdyby dříve obdržel informaci poskytnutou až dne 1. 4. 2020, nedošlo by ke zmaření příhozu. Zvolená strategie příhozu nemůže být žalobci na újmu, neboť je zcela běžná, jak potvrzuje záznam o průběhu předmětné dražby. Odkazem na dražební vyhlášku a dražební řád nelze obhájit protiprávní správní činnost. Na posouzení věci nic nemění skutečnost, že žalovaný 1) postupoval podle podzákonného právního předpisu. Žalobcovo odvolání proti rozhodnutí o příklepu bylo posouzeno jako doplnění dříve učiněných výhrad proti příklepu, a to zcela v rozporu s výslovným označením podání jako odvolání, odkazy na odpovídající zákonná ustanovení a vlastním obsahem podání. Žalovaný 1) se odvoláním věcně vůbec nezabýval a řízení o něm zastavil podle § 106 odst. 1 písm. b) daňového řádu, neboť jej vyhodnotil jako zjevně právně nepřípustné podání. Pokud nebylo možné zajistit průběh elektronické dražby v souladu se zákonem, měla proběhnout klasickým způsobem. Žalobci není jasné, proč žalovaný 1) vzhledem ke své argumentaci neposoudil jeho výhrady jako námitky podle § 159 daňového řádu. Postup správních orgánů znemožnil žalobci uplatnit řádný opravný prostředek. Žalobce dále uvedl, že námitku proti průběhu dražby odpovídající obsahem žalobnímu bodu projednávané žaloby uplatnil i jiný dražitel. Žalobce rozvedl důvody, kvůli nimž je možné v dané věci aplikovat institut předražku. Pro určení konce času dražby je rozhodující zákon, nikoliv dražební vyhláška či dražební řád. Žalovaný 1) vyhodnotil odvolání žalobce jako nepřípustné podání, čímž popřel svou argumentaci ohledně přednosti žaloby proti rozhodnutí. Žalobci se nedostalo včasného poučení o existenci příručky k fungování APED. Přiměřený výklad § 194a daňového řádu neodůvodňuje zbavení neúspěšných dražitelů uplatňujících výhrady práva podat řádný opravný prostředek proti rozhodnutí o příklepu. Tvrzení žalovaného 2) o vyřazení institutu výhrad z občanského soudního řádu je zavádějící, neboť daňový řád podmiňuje užití odvolání podáním výhrad. Závěrem žalobce doplnil návrh výroku tak, aby soud žalovanému zakázal pokračovat v porušování žalobcova práva. 6. Z obsahu správního spisu soud zjistil následující skutečnosti relevantní pro rozhodnutí věci: Žalovaný 1) nařídil ve věci daňové exekuce elektronickou dražbu nemovité věci dražební vyhláškou ze dne 13. 1. 2020. Podle otisku obrazovky zobrazující záložku seznam dražitelů v APED se žalobce zúčastnil této dražby. Z protokolu o průběhu elektronické dražby ze dne 13. 3. 2020 se podává, že žalobce neprovedl v průběhu dražby žádný příhoz, neboť jeho ID (2438… viz otisk obrazovky APED) se nachází jen v seznamu osob zúčastněných na dražbě v příloze č. 1 protokolu. Dne 13. 3. 2020 žalovaný 1) vydal rozhodnutí o udělení příklepu. Dne 25. 3. 2020 žalobce požádal žalovaného 1) prostřednictvím e-mailové zprávy (o pět dnů později na elektronickou podatelnu), aby mu sdělil příslušné údaje pro učinění nabídky předražku a zaslal elektronický odkaz na rozhodnutí o příklepu. Žalovaný 1) odvětil žalobci, že daňový řád neumožňuje aplikovat institut předražku podle občanského soudního řádu, a odmítl poskytnout žalobci rozhodnutí o přík