8 Ao 1/2008 — Nejvyšší správní soud

55 A 10/2022- 183 - text 34 55 A 10/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a soudců Mgr. Lenky Oulíkové a Mgr. Miroslava Makajeva v právní věci navrhovatelů: a) J. P., b) J. P., oba bytem X, oba zastoupeni advokátem JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D., se sídlem Karlovo náměstí 28, Praha, proti odpůrkyni: obec Nová Ves, se sídlem Nová Ves 154, okres Mělník, zastoupena advokátem Mgr. Davidem Zahumenským, se sídlem třída Kpt. Jaroše 3, Brno, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ředitelství silnic a dálnic České republiky, se sídlem Na Pankráci 56, Praha, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – územního plánu Nová Ves – schváleného usnesením Zastupitelstva obce Nová Ves ze dne 26. 7. 2021 č. 3/7/2021, takto: I. Návrh se odmítá v části, v níž se navrhovatelé domáhají zrušení opatření obecné povahy – územního plánu Nová Ves – schváleného usnesením Zastupitelstva obce Nová Ves ze dne 26. 7. 2021 č. 3/7/2021 v rozsahu vymezení plochy P – „přírodní“, plochy U40 – veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace a prvku LBC 208 – lokální biocentrum nefunkční s indexem, to vše na pozemcích p. č. Xa, Xb, Xc, Xd, Xe, Xf, Xg, Xh, Xch, Xi, Xj, Xk, Xl a Xm v katastrálním území N. V. u N.. II. Opatření obecné povahy – územní plán Nová Ves – schválené usnesením Zastupitelstva obce Nová Ves ze dne 26. 7. 2021 č. 3/7/2021 se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší v části, v níž je na pozemcích p. č. Xn a p. č. st. Xo v katastrálním území N. O. vymezena plocha R – „rekreace“. III. Ve zbytku se návrh zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Společným návrhem podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), se navrhovatelé domáhají zrušení opatření obecné povahy – územního plánu Nová Ves – schváleného usnesením Zastupitelstva obce Nová Ves ze dne 26. 7. 2021 č. 3/7/2021 (dále jen „územní plán“ nebo „OOP“), in eventum (dospěl-li by soud k závěru, že nejsou dány důvody pro zrušení územního plánu jako celku) toliko vyjmenovaných částí územního plánu, a to konkrétně: - části c) výroku územního plánu, bodu 4, věty „Pro rozvoj zástavby jsou vymezeny zastavitelné plochy (Z01, Z02, Z03, Z04, Z05 a Z20)“; - části f/1.2.4 výroku územního plánu, v níž navrhovatelé požadují zrušit celý bod O1.2; - přílohové části výroku územního plánu, v níž navrhovatelé požadují zrušit přílohu 1 „Schéma zastavitelných ploch, ploch přestavby a etapizace“; a - části c) 4 textové části odůvodnění územního plánu, v níž navrhovatelé požadují zrušit body Z01, Z02, Z03, Z04, Z05, Z20, Z11 a Z10. Obsah návrhu 2. Navrhovatelé uvádějí, že jsou vlastníky pozemků nacházejících se v obci Nová Ves (okres Mělník). Dle jejich tvrzení, doloženého výpisy z katastru nemovitostí, má navrhovatelka ve výlučném vlastnictví pozemky p. č. Xp, Xq, Xr a Xs v katastrálním území N. O. (dále také jen „pozemky O.“) a pozemek p. č. Xt v katastrálním území V. (dále také jen „pozemek V.“). Ve spoluvlastnictví obou navrhovatelů je pozemek p. č. Xu v katastrálním území N. O. (dále také jen „pozemek SJM“). Všechny tyto pozemky (dále společně také jen „dotčené pozemky“) byly před vydáním územního plánu zařazeny do zastavitelných ploch, popřípadě do ploch malovýroba a podnikání. Takovéto zařazení pozemků bylo dle navrhovatelů logické a koncepční. Územní plán však vyřadil dotčené pozemky ze zastavitelných ploch, resp. ploch malovýroba a podnikání, ačkoli většinu ploch z předchozího územního plánu převzal. To navrhovatelé považují za selektivní a ničím neodůvodněný zásah do jejich vlastnického práva. Akceptují, že územní plánování musí zahrnovat revizi stávajícího stavu, nicméně v daném případě došlo dle jejich slov k „překotné změně“, která odporuje principům právní jistoty a legitimního očekávání a která nota bene není přezkoumatelně odůvodněna. Odůvodnění, proč došlo k vyřazení dotčených pozemků ze zastavitelných ploch, mělo být dle navrhovatelů mimořádně kvalitní tím spíše, že se v nepříliš dlouhém časovém úseku mezi zařazením dotčených pozemků do zastavitelných ploch a následným vyřazením na základě územního plánu zásadně nezměnily poměry v dané lokalitě. 3. Dle mínění navrhovatelů představuje vyřazení dotčených pozemků ze zastavitelných ploch libovůli zasahující do ústavně garantovaného práva navrhovatelů vlastnit majetek ve smyslu čl. 11 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku. Odůvodnění této změny (navrhovatelé citují konkrétní výňatky z odůvodnění územního plánu na stranách 116, 119 a 121) je naprosto „vágní, nekonkrétní a nepřezkoumatelné“, protože z něj v nejmenším nevyplývá, proč byly právě dotčené pozemky vyřazeny ze zastavitelných ploch. Závěr o redukci rozsahu zastavitelných ploch předchozího územního plánu s ohledem na skutečný potenciál rozvoje obce i dopad na charakter území a ráz krajiny mají navrhovatelé za nepřezkoumatelný, neboť územní plán neobsahuje vysvětlení, co se „skutečným potenciálem obce Nová Ves“ rozumí, stejně jako nevysvětluje, jaký dopad měly zastavitelné plochy dle původního územního plánu na charakter území a ráz krajiny. Došlo-li k vymezení nových zastavitelných ploch o výměře 1 301 ha, měla odpůrkyně řádně vysvětlit, proč plochy dosud vymezené jako zastavitelné nelze využít k výstavbě, ale i to, proč se u konkrétních pozemků mění jejich charakteristika z nezastavitelných na zastavitelné. Odpůrkyně ignorovala § 55 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), jakož i judikaturu Nejvyššího správního soudu. Argumentaci Politikou územního rozvoje České republiky mají navrhovatelé za chybnou, neboť z ní vyplývá nezbytnost vytváření podmínek pro územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi. Vyřazením dotčených pozemků ze zastavitelných ploch, zvláště jsou-li tyto pozemky vhodné pro stavbu na ochranu před povodněmi, jsou cíle této politiky popírány. Za nepochopitelnou označují navrhovatelé argumentaci odpůrkyně, že územní plán nevymezuje nové zastavitelné plochy v záplavovém území Q100. K tomu navrhovatelé připomínají, že v případě zastavitelné plochy Z03 byla vymezena plocha o rozloze 2,14 ha pro cca 17 rodinných domů. Tato plocha se však nachází rovněž v záplavovém území. V této souvislosti pak vyřazení dotčených pozemků ze zastavitelných ploch navrhovatelé označují za libovolné a nepřípustné. Odpůrkyně dle navrhovatelů vymezuje zastavitelné plochy „na základě neznámých algoritmů.“ Omezení svého vlastnického práva mají navrhovatelé z výše uvedených důvodů za diskriminační. Hovoří též o neproporcionalitě přijatého opatření, neboť územní plán omezuje jejich vlastnické právo k dotčeným pozemkům nad míru přiměřenou poměrům. 4. Za nekonzistentní ve svých názorech navrhovatelé označují přístup Povodí Vltavy, s. p. (dále také „správce toku“), které v letech 2016 a 2020 vydalo kladná stanoviska ke stavebním záměrům v záplavovém území (což muselo být odpůrkyni známo) a které současně vydalo stanoviska o nepřípustnosti zastavování záplavového území. K důkazu navrhovatelé navrhují stanovisko Povodí Vltavy ze dne 29. 5. 2020, č. j. PVL-33887/2020/240-Ma, ve kterém správce toku dospěl k závěru, že stavební záměr (navrhovateli blíže nespecifikovaný) je možný, a stanovisko Povodí Vltavy ze dne 6. 4. 2016, č. j. 18395/2016-242-Ka SP-2016/3838, v němž správce toku dospěl k závěru, že výstavba rodinného domu navrhovatelů na pozemku SJM je přípustná i přes existenci záplavového území. K této skutečnosti měla odpůrkyně dle názoru navrhovatelů přihlédnout. 5. Navrhovatelé nesouhlasí ani s tím, jak byly vypořádány jejich námitky proti návrhu územního plánu. V návrhu své námitky, které uplatnily ve vztahu k jednotlivým dotčeným pozemkům, rekapitulují a uvádějí i to, jakým způsobem na ně odpůrkyně reagovala (v podrobnostech níže). Navrhovatelé jsou názoru, že odpůrkyně nedostála povinnosti vypořádat námitky řádným způsobem, a zatížila tak napadené OOP závažnou procesní vadou, která má vliv na zákonnost územního plánu. 6. Navrhovatelé se rovněž domnívají, že návrh územního plánu měl být posouzen v procesu tzv. strategického posuzování vlivů na životní prostředí (z angl. strategic environmental assessment; dále jen „SEA“) dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. V dané lokalitě se totiž nachází evropsky významná lokalita Veltrusy, a územní plán tak musí být posouzen z hlediska jeho vlivů na tuto lokalitu. Pominutí procesu SEA má za důsledek negativní ovlivnění vlastnického práva navrhovatelů. 7. Konečně navrhovatelé namítají procesní vady, k