9 As 65/2019 — Nejvyšší správní soud

51 A 63/2023- 37 - text 8 51 A 63/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. et Mgr. Karla Ulíka a Mgr. Josefa Straky ve věci navrhovatele: J. B. bytem X zastoupený Mgr. Marií Vrecionovou, LL.M., advokátkou sídlem Bratří Nejedlých 220/18, 266 01 Beroun proti odpůrkyni: obec Hýskov sídlem Na Břasích 206, 267 06 Hýskov o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2022, územního plánu obce Hýskov, vydaného usnesením zastupitelstva odpůrkyně ze dne 27. 7. 2022, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Shrnutí návrhu 1. Navrhovatel podal ke zdejšímu soudu návrh na zrušení části v záhlaví označeného územního plánu podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále „s. ř. s.“). 2. Navrhovatel v něm uvedl, že je vlastníkem pozemku parc. č. X v k. ú. H. o výměře 1 508 m2. Ten zakoupil v roce 2018 v dobré víře za účelem výstavby cukrářské výrobny s prodejnou a výrobou zmrzliny. Za tímto účelem požádal o změnu využití území z „ostatní plocha (dráha)“ na „jiná plocha“, čemuž bylo rozhodnutím Městského úřadu Beroun ze dne 28. 5. 2019 vyhověno. Dále tentýž úřad vydal k jeho žádosti dne 23. 11. 2020 územní souhlas s umístěním stavby vodovodní a kanalizační přípojky na předmětný pozemek. V neposlední řadě mu dne 16. 6. 2022 vydala Agentura ochrany přírody a krajiny souhlasné závazné stanovisko s vydáním územního rozhodnutí pro stavbu „Skladovací hala“ na předmětném pozemku. 3. Napadený územní plán však předmětný pozemek zahrnul do plochy X-P (ZV – veřejná zeleň) se zdůvodněním, že se jedná o významný koncepční prvek nového centra obce, včetně zajištění prostupnosti zastavěným územím. Tím odpůrkyně omezila možnost využití pozemku v rozporu s legitimním očekáváním navrhovatele, který již učinil shora uvedené kroky k realizaci svého záměru. 4. Dne 26. 6. 2019 navrhovatel podal připomínky, v nichž vyjádřil nesouhlas se zařazením pozemku do plochy ZV (veřejná zeleň) a požadoval jeho zařazení jako SC (plochy smíšené obytné) či VD (výroba drobná a řemeslná). Současně požadoval vyřazení pozemku z veřejných prostranství, pro která lze uplatnit předkupní právo. Připomínce nebylo vyhověno se shora citovaným odůvodněním. Navrhovatel však poukazuje na sdělení Správy železnic ze dne 12. 6. 2020, která k dotazu odpůrkyně sdělila, že je z důvodu bezpečnosti nemožné, aby se ve stísněném prostoru mezi kolejištěm a přilehlými oplocenými pozemky pohybovaly cizí osoby. Z toho navrhovatel dovozuje, že plánovaný záměr prostupnosti směrem k místnímu vlakovému nádraží není a nebude možný. Územní plán by měl dle ustálené judikatury respektovat požadavky proporcionality zásahu do vlastnických práv. Navíc navrhovateli vznikla majetková újma v důsledku zrušení určení pozemku k zastavění. 5. Navrhovatel z těchto důvodů navrhuje soudu, aby zrušil napadený územní plán v části týkající se regulace předmětného pozemku plochou X-P. Vyjádření odpůrkyně 6. Odpůrkyně ve vyjádření k návrhu uvedla, že u ploch ZV se skutečně předpokládá jejich využití hlavně jako veřejných prostranství, převážně nezpevněných (zejména parky, pobytové louky, lesoparky a jiné veřejně přístupné plochy zeleně, doplněné stezkami pro pěší a nemotorizovanou dopravu). Toto omezení je však přiměřené a důvodné. 7. Souběžně s tím, jak navrhovatel připravoval svůj záměr, probíhaly práce na nyní napadeném územním plánu. V létě 2017 bylo zjištěno, že železniční vlečka vedoucí z železniční zastávky H. do areálu P. je dlouhodobě mimo provoz a nepočítá se s její obnovou. Bylo proto zvažováno, jak s daným nevyužívaným prostorem naložit. Výsledkem byla plocha přestavby XP, což je podrobně zdůvodněno v kapitole G odůvodnění územního plánu. Pozemek má být využit k dotvoření centrálního veřejného prostranství. 8. Předmětný pozemek byl v předchozím územním plánu zařazen do funkční plochy OD (dopravní vybavenost). Tato plocha byla vymezena za účelem stabilizace železniční vlečky do výrobního areálu P. Navrhovatelův záměr cukrářské výroby by tak sotva byl souladný s předchozím územním plánem. 9. Naopak dle napadeného územního plánu jsou do podmíněně přípustného využití zahrnuty drobné objekty občanského využití, mezi které patří podružné stavby obsahující prostor pro obchod či služby dílčího sortimentu (např. stánek s občerstvením u cyklostezky). Napadený územní plán tak pozici navrhovatele z hlediska jím chystaného záměru spíše vylepšil, než omezil. Předmětný pozemek také zajišťuje napojení obecního pozemku parc. č. X. Výsledné řešení tak vytváří podmínky pro komplexní dotvoření uspořádaného a uživatelsky přívětivého veřejného prostranství. 10. Současně plochy X-P a X-P vytvářejí podmínky pro možnou realizaci pěšího a cyklistického propojení mezi tzv. novým centrem obce a železniční zastávkou. Tento návrh nebyl ze strany Správy železnic nijak připomínkován. Odpůrkyně podotýká, že tím ani nebylo vymezení plochy X-P zdůvodněno, ani tím nebylo reagováno na připomínku navrhovatele. K tomuto argumentu je také třeba dodat, že územní plán je koncepčním dokumentem s významem i pro vzdálenější budoucnost. Byť tedy napojení stanice v dané trase přes plochu X-P není aktuálně reálné, může se situace změnit. Může dojít k reorganizaci prostoru kolejiště a k postupnému vykoupení částí přilehlých zahrad. Je tak legitimní chránit případnou budoucí přístupovou cestu na železniční stanici jakožto nejkratší cestu propojující nástupiště s novým centrem obce. 11. Odpůrkyně z těchto důvodů navrhla, aby soud návrh zamítl. Replika navrhovatele 12. Navrhovatel v replice konstatoval, že jeho plánovaný podnikatelský záměr napadený územní plán vylučuje. Přitom do něj vložil nemalé úsilí, včetně finančních prostředků. Dobrou víru nabyl v důsledku souhlasu Městského úřadu Beroun se změnou využití území. 13. Dále znovu odkázal na vyjádření Správy železnic k propojení nového centra s železniční zastávkou. V tomto ohledu podle něj nelze argumentovat tím, že se možná v dlouhodobém horizontu něco změní. 14. Konečně navrhovatel poukazuje na to, že zatímco jeho pozemek odpůrkyně začlenila do plochy ZV, naopak své dva pozemky parc. č. XA a XB zařadila do plochy X-P (OV – občanské vybavení veřejné). To je vůči navrhovateli jednoznačně diskriminační. Posouzení návrhu soudem 15. Soud ověřil, že návrh byl podán včas (§ 101b odst. 1 s. ř. s.), osobou k tomu oprávněnou (§ 101a odst. 1 s. ř. s.) a je po obsahové stránce projednatelný. V takovém případě již nelze v dalším řízení po jeho podání návrh rozšiřovat o další návrhové body (§ 101b odst. 2 s. ř. s.). Soud rozhodl o návrhu bez jednání v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. 16. Při posuzování návrhu je soud vázán jeho rozsahem a důvody návrhu (§ 101d odst. 1 s. ř. s.). Při jejich hodnocení soud vychází ze skutkového a právního stavu ke dni vydání napadeného územního plánu (§ 101b odst. 3 s. ř. s.). 17. Navrhovatel je vlastníkem pozemku, který je regulován napadeným územním plánem, přičemž myslitelně tvrdí, že předmětná regulace představuje nepřiměřený zásah do jeho vlastnického práva k tomuto pozemku, protože omezuje jeho využití dle představ navrhovatele. Soud tak neměl pochyb o jeho aktivní procesní legitimaci k podání návrhu. Tu ostatně nezpochybnila ani odpůrkyně. 18. Sporné ploše X-P, kam byl primárně začleněn navrhovatelův pozemek, bylo přiřazeno využití ZV – veřejná zeleň. Hlavní využití této plochy je vymezeno takto: veřejná prostranství převážně nezpevněná, zejména parky, pobytové louky, lesoparky a jiné veřejně přístupné plochy zeleně. Jako podmíněně přípustné jsou uvedeny „činnosti, zařízení a stavby urbanisticky dotvářející veřejnou zeleň a zvyšující její uživatelskou či estetickou hodnotu (drobné objekty občanského vybavení, drobná architektura, vodní prvky, venkovní kulturní zařízení, umělecké instalace apod.), za podmínky, že jejich umístění nenaruší prostupnost a veřejnou přístupnost plochy“. 19. Vymezení plochy X-P bylo odůvodněno v napadeném územním plánu takto: „Plocha je vymezená z důvodu vytvoření nové lineární parkové návsi obce Hýskov, podél plochy vymezené pro rozšíření areálu obecního úřadu, jako součást Nového centra obce. Plocha je vymezena v rozsahu pozemku již nefunkční vlečky do areálu bývalé P. H. Nové centrum obce Hýskov dnes nedisponuje žádným reprezentativním pobytovým veřejným prostranstvím charakteru návsi či náměstí, určeného pro veřejné setkávání obyvatel obce, konání společenských a kulturních akcí apod. Předprostor stávající budovy obecního úřadu je spíše parkovištěm než representativním prostranstvím v jednom z dílčích center obce. Z toho důvodu je vymezená plocha veřejné zeleně za areálem obecního úřadu, která je skrytá před ruchem průjezdního úseku silnice II/X a zároveň je z Nového centra obce velmi dobře přístupná.“ 20. Vymezení sousední plochy X-P, s přiřazeným využitím PV (veřejná prostranství), bylo vysvětleno následovně: „Plocha j