10 Afs 33/2021 — Nejvyšší správní soud

51 Af 12/2022- 66 - text 13 51 Af 12/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. et Mgr. Karla Ulíka a Mgr. Josefa Straky ve věci žalobce: J. S. bytem X zastoupený JUDr. Mojmírem Přívarou, advokátem sídlem Kovářská 1253/4, 301 00 Plzeň proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 6. 2022, č. j. 23159/22/5100-41453-711866, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 6. 2022, č. j. 23159/22/5100-41453-711866, a rozhodnutí Finančního úřadu pro Středočeský kraj ze dne 13. 3. 2020, č. j. 1133378/20/2119-00540-209415, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 19 456 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce JUDr. Mojmíra Přívary, advokáta. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení výše označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Finančního úřadu pro Středočeský kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 13. 3. 2020, č. j. 1133378/20/2119-00540-209415, o udělení příklepu v elektronické dražbě nemovité věci (dále jen „rozhodnutí o udělení příklepu“). Skutková zjištění ve správním řízení 2. Z obsahu správního spisu vyplývá, že správce daně vydal dne 13. 1. 2020 dražební vyhlášku č. j. 21269/20/2118-00540-203959, kterou nařídil elektronickou dražbu nemovité věci (pozemků zapsaných na listu vlastnictví č. X pro katastrální území X), jež se měla konat od 11. 3. 2020 10:00 hod. do 13. 3. 2020 12:00 hod. 3. Ještě před skončením elektronické dražby žalobce zaslal dne 12. 3. 2020 e-mail Generálnímu finančnímu ředitelství - provozovateli Aplikace elektronických dražeb (APED) s následujícím zněním: „Pokud zvolím „automatické přihazování“, tedy, zadám částku o několik max. příhozů vyšší, než která aktuálně je jako nevyšší, v kolonce „nabízím maximálně“ a stisknu tlačítko „potvrdit“, projeví se tato transakce téměř ihned s krátkou odezvou? Podle draž. řádu mi přijde o tom mail, a já nejsem schopen nyní zjistit, zda bude kupř. nutné přijatý mail potvrdit či učinit nějaké mezikroky. Jinými slovy řečeno, při zadání jakékoliv částky (…) se toto projeví zadáním částky a stiskem tlačítka „PŘIHODIT“ v systému pro ostatní případné dražitele, okamžitě?“ V odpovědi provozovatel APED mj. uvedl, že „v případě volby „automatické přihazování“ se Vámi zadaná částka v systému projeví téměř okamžitě (záleží na rychlosti Vašeho připojení k internetu). Je důvěrná, to znamená, že se ostatním dražitelům, ale ani uživatelům z řad zaměstnanců správce daně nezobrazí. Částku nemusíte nijak potvrzovat.“ 4. Podle protokolu o průběhu elektronické dražby se k dražbě přihlásilo 14 osob zúčastněných na dražbě, z toho 4 se staly dražiteli (učinily dražební podání). Nejvyšší podání bylo učiněno v částce 310 000 Kč dne 13. 3. 2020 v 11:59:58. Žalobcův příhoz byl v aplikaci zaznamenán až 2,663 vteřiny po skončení dražby. Ten samý den vydal správce daně rozhodnutí o udělení příklepu ve prospěch vydražitelky T. K. 5. Žalobce dne 25. 3. 2020 zaslal správci daně emailovou zprávu s žádostí o sdělení čísla účtu pro učinění nabídky předražku a zaslání odkazu na elektronickou úřední desku, kde je zveřejněno rozhodnutí o udělení příklepu. Žádost zopakoval dne 30. 3. 2020 datovou zprávou. Správce daně reagoval přípisem ze dne 31. 3. 2020, jímž žalobci sdělil, že zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 111/2019 Sb. (dále jen „daňový řád“), neobsahuje úpravu předražku, ustanovení § 336ja zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), se neužije. Žádosti žalobce o sdělení odkazu na elektronickou úřední desku a zaslání kopie rozhodnutí o udělení příklepu nevyhověl, neboť toto rozhodnutí se doručuje pouze osobám uvedeným v § 222 odst. 4 daňového řádu. 6. Proti rozhodnutí o udělení příklepu podal žalobce odvolání. Namítal, že jeho příhoz nebyl uskutečněn včas, neboť v rozporu s ujištěním provozovatele APED bylo po kliknutí na ikonu „PŘIHODIT“ třeba příhoz ještě potvrdit. Též uvedl, že mu rozhodnutí o udělení příklepu nebylo doručeno a že APED nebyla nastavena tak, aby bylo možné vznést výhrady proti průběhu a výsledku dražby. Podle žalobce měl nadto být aplikován § 62a odst. 5 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 37/1992 Sb.“), tedy ukončení dražby mělo být posunuto. Dále bylo žalobci znemožněno uplatnit předražek. 7. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uplatněným námitkám nepřisvědčil. Žalobce byl informován, že funkce „automatické přihazování“ je odvislá od rychlosti připojení k internetu, a tudíž užití této funkce neposkytuje garanci úspěchu v dražbě. Přistoupil-li žalobce k realizaci příhozu na poslední chvíli, jde tato volba k jeho prospěchu/tíži. Před účastí v dražbě žalobce musel souhlasit s dražebním řádem, který odkazuje na volně dostupný postup pro ovládání APED. Je jeho odpovědností, že se s nimi neseznámil. Vyhlášku č. 37/1992 Sb. nelze aplikovat, neboť § 177 odst. 1 daňového řádu odkazuje na o. s. ř., nikoli na s ním spjaté podzákonné předpisy. Správce daně a žalovaný byli povinni se řídit předpisy vlastními, a sice dražebním řádem ze dne 10. 12. 2019, č. j. 103988/19. Závěrem žalovaný poměrně rozsáhle zdůvodnil, proč dle něj není možné v případě daňové exekuce využít institutu předražku. Obsah podání účastníků 8. Žalobce v žalobě uvádí, že mu žalovaný v rozporu se závěry, které vyslovil Krajský soud v Praze (dále jen „soud“ nebo „zdejší soud“) v rozsudku ze dne 7. 12. 2021, č. j. 55 Af 4/2021-23, č. 4299/2022 Sb. NSS, dosud nedoručil rozhodnutí o udělení příklepu. Sama tato skutečnost představuje podstatnou vadu řízení. Dále namítá, že se v průběhu dražby řídil sdělením Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“) ze dne 12. 3. 2020, v důsledku čehož byl fakticky eliminován z úspěšné účasti na dražbě. Pokud by se neobjevilo potvrzovací okno, které žalobce vyvedlo z míry a způsobilo krátkou prodlevu, mohl mít značnou šanci na úspěch. Taktika příhozu na poslední chvíli je legitimní a hojně využívána. Žalobce vyjádřil souhlas toliko s dražebním řádem, v němž se o potvrzení příhozu nic nepíše. Nelze mu vyčítat, že se řídil jednoznačnou odpovědí provozovatele APED. 9. V dalším žalobním bodě žalobce zpochybňuje výklad žalovaného o nemožnosti užít vyhlášku č. 37/1992 Sb. v daňové exekuci. Dle žalobce je stěžejní, že daňový řád v § 177 odst. 1 výslovně odkazuje na použití o. s. ř. Pokud § 374 o. s. ř. výslovně počítá s konkretizací podzákonným právním předpisem, utvářejí oba právní předpisy důležitý celek z hlediska úpravy daného postupu. Oproti tomu dražební řád není právním předpisem. Ustanovení § 194a daňového řádu nezmocňuje k vydání podzákonného právního předpisu. Pouze určuje, že správce daně zveřejní podmínky a postup pro provádění elektronické dražby, nikoli že bude modifikovat obsah právního řádu. 10. Poslední žalobní námitkou žalobce brojí proti závěru žalovaného, že nelze v dražbě dle daňového řádu uplatnit předražek. 11. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odkazuje na obsah napadeného rozhodnutí, v němž vznesené námitky vyvrátil. K nedoručení rozhodnutí o příklepu uvedl, že se s ním žalobce dostatečně a natolik seznámil, že byl schopen podat odvolání. Nadto toto rozhodnutí obsahuje prakticky pouze výrokovou část. Pro žalobce je podstatné, že se nestal vydražitelem, čehož si musel být vědom vzhledem k průběhu dražby. Absence doručení rozhodnutí o udělení příklepu tak nehraje žádnou roli. 12. V replice žalobce konstatuje, že žalovaný ve vyjádření k žalobě demonstruje svůj nepříkladný přístup k ne/respektování procesních pravidel. Namísto toho, aby jednoduše dodatečně zajistil doručení rozhodnutí o udělení příklepu, obsáhle vysvětluje, na základě čeho se mohl žalobce seznámit s jednotlivými údaji rozhodnutí. V průběhu konání dražby se žalobce dotazoval, zda bude třeba kupř. přijatý e-mail potvrdit či činit nějaké mezikroky. Pokud nadřízený žalovaného odpověděl, že se částka projeví téměř okamžitě, jde o zjevný rozpor s následnou realitou. 13. Žalovaný v průběhu soudního řízení vyrozuměl soud, že hodlá uspokojit žalobce postupem podle § 124 odst. 1 daňového řádu vzhledem ke změně správní praxe vycházející z aktuální judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) stran aplikovatelnosti předražku v rámci daňové exekuce. Od tohoto záměru však žalovaný následně ustoupil a ve sdělení o změně stanoviska argumentoval tím, že sice v teoretické rovině bylo možné institut předražku využít, ale za situace, kdy u správce daně nebyl podán žádný kvalifikovaný návrh na předražek, neexistuje příčinná souvislost mezi porušením zákona při n