4 Ads 134/2014 — Nejvyšší správní soud

58 Ad 7/2023- 42 - text 13 58 Ad 7/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Lenkou Bursíkovou ve věci žalobce: B. Š. bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 3. 2023, č. j. MPSV-2023/65538-911, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 3. 2023, č. j. MPSV-2023/65538-911, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. V této věci se soud zabýval nárokem žalobce na doplatek na bydlení. Pro věc bylo zásadní, zda úřad práce správně vyhodnotil, že žalobce žije z hlediska zákona o pomoci v hmotné nouzi v části bytu. Žalobce naopak tvrdil, že jde o samostatný byt. Soud dospěl k závěru, že žalobce žije v části bytu. Úřad práce tedy postupoval v souladu se zákonem, pokud po něm požadoval předložení nákladů na celý byt. Ovšem správní orgány nijak nezohlednily, že žalobce v průběhu řízení sdělil, že tyto náklady z objektivních příčin nemůže předložit. Žalovaný tím způsobil nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Vymezení věci 2. Úřad práce České republiky – krajská pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „úřad práce“) rozhodnutím ze dne 28. 12. 2022, č. j. 71606/2022/AAN (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), nepřiznal žalobci dávku pomoci v hmotné nouzi – doplatek na bydlení. 3. Žalobce se proti tomu odvolal, ale žalovaný napadeným rozhodnutím jeho odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 4. Žalobce brojí proti napadenému rozhodnutí žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), a domáhá se, aby je soud zrušil. Žaloba 5. Žalobce nejprve uvádí, že o doplatek na bydlení požádal dne 1. 4. 2022 na doporučení úřadu práce. Úřad práce totiž žalobci předtím zastavil vyplácení příspěvku na bydlení, na němž byl existenčně závislý. Zdejší soud ovšem v rozsudku ze dne 6. 4. 2023, č. j. 46 Ad 14/2022-28, konstatoval, že rozhodnutí o zastavení vyplácení příspěvku na bydlení bylo nezákonné. 6. Podle žalobce došlo v řízení o žádosti o žádosti o doplatek k celé řadě procesních vad. V prvé řadě poukazuje na to, že v řízení byly značné průtahy. Žádost podal v dubnu 2022 a za tento měsíc mu také měla být první dávka vyplacena. To se však nestalo, první zamítavé rozhodnutí doručil úřad práce žalobci až v červenci, ačkoli jej datoval (resp. podle žalobcova přesvědčení antedatoval) v květnu. Toto rozhodnutí žalovaný k podanému odvolání zrušil a poté byl úřad práce další měsíc nečinný. Když se tam žalobce dostavil osobně, předložili mu neúplný spis a osoby označené ve spise jako oprávněné úřední osoby tam už nepracovaly. Při této návštěvě vedoucí oddělení žalobci sdělila, že úřad práce po něm již nebude požadovat žádné doplnění žádosti, ale později po něm v rozporu s tím úřad práce požadoval doklady k domu, v němž bydlí. Ty však žalobce nemá. 7. Žalobce pokládá napadené rozhodnutí za nezákonné. Ostře nesouhlasí se závěrem úřadu práce, že není v hmotné nouzi. Opak je pravdou: žalobce je v hmotné nouzi, do které jej přivedl právě úřad práce tím, že nezákonně zamítl jeho žádost o příspěvek na bydlení. Úřad práce také nezohlednil, že důchod se pro potřeby posuzování příjmu započítává pouze ze 70 % [§ 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi]. Žalobce každé čtvrtletí zasílal úřadu práce své náklady na bydlení, které činily 10 000 Kč. Po jejich zaplacení se žalobce dostal „do mínusu“ a nezbyly mu žádné peníze na jídlo ani jiné nezbytné výdaje. Nájem přitom platit musel, protože byl vázán nájemní smlouvou na dobu určitou. Současně pokud by jej platit přestal, přestal by splňovat předpoklady pro získání příspěvku na bydlení, o jehož získání usiloval. 8. Dále žalobce nesouhlasí se závěrem, že jeho bydlení nemá parametry, které zákon pro přiznání doplatku na bydlení požaduje. Žalobce si pronajal obytnou místnost s kuchyňským koutem a příslušenstvím, jak dokládá nájemní smlouva. Žalovaný vůbec neposoudil skutečný stav a pouze vycházel z výpisu z katastru nemovitostí. Ve svých úvahách libovolně zaměňuje pojmy dům, byt a bytová jednotka. 9. Žalobce shrnuje, že napadené rozhodnutí popírá jeho právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří, které mu garantuje Listina základních práv a svobod. Vyjádření k žalobě 10. Žalovaný uvádí, že na jeho straně k žádným průtahům nedošlo. O obou odvoláních podaných v řízení, jež předcházelo vydání napadeného rozhodnutí, rozhodl v zákonné lhůtě 30 dnů. 11. Dále žalovaný podotýká, že podstatou posuzované věci je, že žalobce užíval část bytu v rodinném domě. Tento byt je podle veřejně dostupných informací zkolaudován jako jedna bytová jednotka. To má vliv na postup úřadu práce. Bytem je podle § 33a odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi soubor místností (samostatná obytná místnost), které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu určeny podle stavebního zákona, nebo jsou zkolaudovány jako byt. Jestliže je tedy rodinný dům na adrese X kolaudován jako jeden byt, nelze jej pro potřeby této dávky účelově rozdělit na několik „bytových jednotek“ a ve vztahu ke každé z nich zkoumat nárok na dávku. Je třeba zjistit okruh osob, které byt užívají, a jejich nárok posuzovat společně (§ 8 odst. 3 zákona o pomoci v hmotné nouzi). O tom také úřad práce žalobce poučil a vyzval jej, aby doložil celkové náklady na rodinný dům coby jednu bytovou jednotku a počet osob, které ji užívají, s tím, že jinak nebude možné vyhodnotit nárok na dávku. Žalobce však trval na tom, že jeho byt je bytovou jednotkou, užívá ji sám a údaje o ostatních osobách bydlících v témže domě nejsou pro věc relevantní. Jeho žádost tedy nemohla být úspěšná. 12. Žalovaný navrhuje, aby soud žalobu zamítl. Replika 13. Žalobce v replice nad rámec již uvedeného doplnil, že požadavky úřadu práce byly nesmyslné. Žalobce užíval samostatně uzamykatelný byt se všemi funkcemi bytu, nikoli část bytu (nešlo o případ, kdy by žalobce užíval např. jeden pokoj v bytě, kde by bydlel s dalšími osobami). Zda někdo bydlel ve zbylé části domu, případně kdo to byl, žalobce neví. Není vyloučeno, že v domě bydlel sám. Pokud to bylo pro stavební úřad podstatné, měl provést místní šetření. Ani stavební úřad, který se v řízení vyjádřil, nic na místě nezjišťoval. Skutečný stav tedy nikdo nezjistil. Posouzení žaloby soudem 14. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, po vyčerpání opravných prostředků, osobou k tomu oprávněnou a má všechny zákonem požadované formální náležitosti. Proto žalobu věcně projednal. Při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době jeho vydání (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), a přezkoumal je v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). 15. O žalobě rozhodl soud bez jednání. Žalobce totiž výslovně uvedl, že s projednáním věci bez jednání souhlasí. Souhlas žalovaného s takovým postupem se předpokládá, protože ani na výzvu soudu nesdělil, že by s projednáním věci bez jednání nesouhlasil (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Podstatný obsah správního spisu 16. Dne 1. 4. 2022 požádal žalobce o doplatek na bydlení. Spolu s žádostí na předepsaném tiskopisu předložil i tiskopis Informace o užívaném bytu (obývaném prostoru), v němž uvedl, že jde o byt na adrese X, který má od 1. 11. 2021 v nájmu a využívá jej celý, platí nájemné ve výši 8 000 Kč a má náklady na služby ve výši 2 000 Kč. Dále přiložil tiskopisy Doklad o výši měsíčních příjmů, podle něhož nemá žádné příjmy (součástí formuláře je ovšem i informace, že případný nárok na výplatu důchodů od ČSSZ si úřad práce zjistí sám), a Prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech, v němž uvedl, že vlastní pozemek – zahradu o výměře 600 m2 a v hodnotě 1 250 000 Kč, automobil v hodnotě 10 000 Kč a na bankovním účtu má 6 000 Kč. 17. Dne 19. 4. 2022 úřad práce žalobce vyzval, aby se dostavil k sepsání protokolu o ústním jednání a aby doplnil řadu chybějících podkladů: doklady o výši nákladů za služby za 1. čtvrtletí roku 2022, doklady o výši záloh za energie, nájemní smlouvu, evidenční list, doklady o výši měsíčních příjmů za 1. čtvrtletí roku 2022, výpisy z bankovních účtů, prohlášení k vlastnictví bankovního účtu, prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech a informace o užívaném bytu. 18. Dne 2. 5. 2022 doručil žalobce úřadu práce přípis, v němž uvedl, že vše potřebné již doložil v rámci řízení o příspěvku na bydlení. Připojil tiskopis Doklad o výši nákladů na bydlení za 1. čtvrtletí roku 2022, podle něhož žalobce po celé období žil a hradil náklady v bytě v X ulici. V každém měsíci platil nájemné (8 000 Kč) a poplatek za plyn (1 000 Kč), elektřinu (800 Kč) a vodu (200 Kč). Dále připojil tiskopis Doklad o výši čtvrtletního příjmu, podle něhož pobíral starobní důchod. 19. Dne 12. 5. 2022 vydal úřad práce rozhodnutí, kterým žalobci doplatek na bydlení nepřiznal