— Nejvyšší správní soud

37 A 62/2024- 29 - text 6 37 A 62/2024 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Kryštofa Horna a Jana Peroutky ve věci navrhovatelky: M. Ch. bytem X proti odpůrcům: 1. Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Praha 5 2. SPD, Trikolora a PRO za které jedná zmocněnkyně Mgr. M. Z., bytem X 3. STAČILO! – SPOJENÁ LEVICE KSČM, ČSSD A ČSNS koalice Komunistické strany Čech a Moravy, ČSSD – České suverenity sociální demokracie a České strany národně sociální za které jedná zmocněnec C. S., bytem X 4. ANO 2011 za které jedná zmocněnkyně J. F., bytem X 5. STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ za které jedná zmocněnkyně E. M., bytem X 6. SPOLU (ODS + TOP 09 + KDU-ČSL) za které jedná zmocněnec Bc. L. T. P., bytem X o návrhu na neplatnost voleb do Zastupitelstva Středočeského kraje konaných ve dnech 20. a 21. 9. 2024 takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Svoboda a přímá demokracie (SPD), politické hnutí, není osobou zúčastněnou na řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Navrhovatelka se návrhem doručeným soudu dne 1. 10. 2024 domáhala určení neplatnosti voleb do Zastupitelstva Středočeského kraje konaných ve dnech 20. a 21. 9. 2024 podle § 53 odst. 1 zákona č. 130/2000 Sb. o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o volbách do zastupitelstev krajů“), ve spojení s § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). 2. Navrhovatelka pokládá za nezákonné, že ve volbách kandidovaly kromě politických stran i politická hnutí a koalice. Článek 5 Ústavy totiž stanoví, že politické soutěže se mohou účastnit pouze politické strany. Tím byla porušena rovnost kandidujících subjektů. Navrhovatelka navrhuje, aby soud prohlásil volby za neplatné. 3. Odpůrce 1 v pozici příslušného volebního orgánu, který vyhlašuje výsledek voleb [§ 90 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. g) zákona o volbách do zastupitelstev krajů] ve vyjádření k návrhu uvedl, že podle § 20 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů mohou kandidátní listiny pro volby do zastupitelstev krajů podávat registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice. V poznámce pod čarou se odkazuje na zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, který stanoví zcela totožné podmínky jak pro politické strany, tak pro politická hnutí. Mimo odlišné formální označení mezi nimi není žádný rozdíl, navzdory dezinformacím vyznívajícím v opačném smyslu, které odpůrce 1 v poslední době zaznamenal ve veřejném prostoru. I podmínky pro registraci politické strany a politického hnutí jsou totožné. V tomto kontextu je třeba vykládat čl. 5 Ústavy ve spojení s § 20 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů. Odpůrce 1 uzavírá, že všechny volební subjekty, jejichž kandidátní listiny registroval, splňují podmínky § 20 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů. K žádnému porušení rovnosti kandidujících subjektů nedošlo. 4. K návrhu se dále vyjádřilo jako člen odpůrce 2 politické hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). K návrhu uvedlo, že podle usnesení volebního senátu ze dne 2. 7. 2004, č. j. Vol 6/2004-12, č. 354/2004 Sb. NSS, může soud vyhovět návrhu na neplatnost voleb jen v případě, že shledá nějakou protizákonnost, která má přímý vliv na výsledek voleb a zásadně jej zpochybňuje. Žádná z těchto podmínek nebyla naplněna, neboť fakt, že ve volbách kandidovala politická hnutí a koalice politických stran a politických hnutí, nepředstavuje nezákonnost. SPD navrhuje, aby soud návrh zamítl. 5. Ostatní odpůrci se k návrhu nevyjádřili. Posouzení žaloby soudem Splnění podmínek řízení 6. Podle § 90 odst. 1 s. ř. s. za podmínek stanovených zvláštními zákony se může občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. 7. Soud ověřil, že návrh byl podán včas. Státní volební komise vyhlásila výsledky voleb sdělením ve Sbírce zákonů pod č. 276/2024 Sb. dne 24. 9. 2024. Podle § 53 odst. 1 poslední věty zákona o volbách do zastupitelstev krajů lze návrh na neplatnost voleb podat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb. Podle § 61 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev krajů je lhůta určená podle dnů zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin. Posledním okamžikem pro podání návrhu tedy byl pátek 4. 10. 2024 v 16.00 hodin. Návrh doručený soudu dne 1. 10. 2024 je tudíž včasný. 8. Soud dále ověřil, že byl návrh podán osobou oprávněnou. Podle § 53 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů je návrh oprávněn podat každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva kraje volen. Soud si od odpůrce 1 vyžádal výpis ze stálého seznamu voličů a ověřil, že navrhovatelka je v něm zapsána a ve volbách hlasovala. Návrh byl tedy podán osobou oprávněnou. 9. Návrh byl také podán soudu věcně i místně příslušnému a má i další zákonem požadované formální náležitosti. Soud tedy přistoupil k jeho věcnému projednání. O návrhu rozhodl soud bez nařízení jednání (§ 90 odst. 3 s. ř. s.). Obecná východiska 10. Ustálená judikatura Ústavního soudu vychází z demokratického principu legitimity veřejné moci, podle něhož je lid jejím zdrojem a v této roli se podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb (čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 1 Ústavy). Pro volební soudnictví proto platí vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04). Řízení ve věcech volebního soudnictví vychází z ústavního principu ochrany rozhodnutí, které vzešlo z vůle většiny vyjádřené svobodným rozhodováním a respektujícím práva menšiny. Úprava ověřování voleb je založena na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti (princip potenciální kauzality), přičemž možnou příčinnou souvislost nelze vykládat jako pouhou abstraktní možnost. Z čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod vyplývá právo zvoleného kandidáta na nerušený výkon funkce po stanovené časové období. Rozhodnutí voličů může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát (viz např. nálezy Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, a ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. III. ÚS 3673/14). 11. Judikatura NSS (srov. např. usnesení ze dne 2. 7. 2004, č. j. Vol 6/2004-12, č. 354/2004 Sb. NSS), vymezila v obecné rovině tři základní předpoklady pro vyhovění volební stížnosti: 1. nezákonnost, tzn. porušení některých ustanovení volebního zákona, popř. zákonů souvisejících; 2. vztah mezi touto nezákonností a zvolením kandidátů, jejichž zvolení je napadeno volební stížností a 3. zásadní intenzita této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat volbu kandidátů. Podmínky pro vyhovění volební stížnosti byly dále zpřísněny novelou volebních zákonů provedenou zákonem č. 322/2016 Sb. Zásah volebního soudu již není podmíněn pouhou potencialitou vlivu zjištěné protizákonnosti na výsledek voleb, hlasování či volby kandidáta, nýbrž je nutné, aby porušení zákona výsledek skutečně ovlivnilo, a to hrubým způsobem (v podrobnostech viz body 19 až 23 usnesení NSS ze dne 15. 2. 2018, č. j. Vol 16/2018-33, č. 3717/2018 Sb. NSS). 12. Soud proto posuzoval, zda navrhovatelka předložila dostatečné důkazy, tedy prokázala existenci takových indicií, z nichž by plynuly významné pochybnosti o platnosti voleb. Kandidatura politických stran, politických hnutí a jejich koalic je v souladu s právními předpisy 13. Navrhovatelka spatřuje nezákonnost v tom, že ve volbách kandidovaly mimo politických stran také politická hnutí a koalice politických stran a politických hnutí. Bez dalších podrobností uvádí, že tím došlo k porušení rovnosti kandidujících subjektů. 14. Podle čl. 5 Ústavy je politický systém založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. Podle čl. 20 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod je zaručeno právo svobodně se sdružovat. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích. Občané mají právo zakládat též politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich. Podle § 20 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů mohou kandidátní listiny pro volby do zastupitelstev krajů podávat registr