4 As 157/2013 — Nejvyšší správní soud

41 Ad 1/2024- 96 - text 8 41 Ad 1/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové a soudců Martiny Kotouček Mikoláškové a Richarda Galise ve věci žalobkyně: Penny Market s.r.o., IČO 64945880 sídlem Počernická 257, 250 73 Radonice zastoupena advokátem Mgr. Davidem Cigánkem sídlem Pod dráhou 1637/2, 170 00 Praha 7 proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce sídlem Kolářská 451/13, 746 01 Opava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 3. 2024, č. j. 9636/1.30/23-3, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 3. 2024, č. j. 9636/1.30/23-3 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl její odvolání a potvrdil usnesení Oblastního inspektorátu práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 31. 8. 2023, č. j. 3908/6.30/23-17 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Správní orgán I. stupně prvostupňovým rozhodnutím zamítl žádost žalobkyně o přiznání postavení účastníka řízení v přestupkovém řízení vedeném pod sp. zn. S6-2023-119 proti společnosti BEGINDAT s.r.o. (dále jen „BEGINDAT“). Uvedené řízení bylo zahájeno dne 28. 2. 2023 na základě výsledku kontroly provedené u BEGINDAT doručením oznámení o zahájení řízení č. j. 3908/6.30/23-3 zmocněnci společnosti BEGINDAT. Ta byla obviněna z přestupku podle § 140 odst. 1 písm. g) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění do 30. 6. 2023 (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), jehož se měla dopustit tím, že zastřeně zprostředkovala zaměstnání podle § 5 písm. g) zákona o zaměstnanosti, když pronajala pracovní sílu žalobkyni, aniž byly dodrženy podmínky pro zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti, a dále z přestupku podle § 140 odst. 1 písm. d) zákona o zaměstnanosti. 2. Žalobkyně žádala o přiznání postavení účastníka řízení podle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) v uvedeném řízení a v řízení se společností Nik Company s.r.o. s tím, že je přímo dotčena. Podle žalobkyně je přestupkové řízení vůči žalobkyni subsidiární, neboť se mohla dopustit přestupku podle § 140 odst. 1 písm. f) zákona o zaměstnanosti, jen pokud došlo k výkonu zastřeného zaměstnávání uvedenými společnostmi. 3. Správní orgán I. stupně dospěl k závěru, že žalobkyně není osobou, jíž má rozhodnutí ve věci obviněné BEGINDAT založit, změnit nebo zrušit právo nebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost má nebo nemá, jak předpokládá § 27 odst. 1 písm. b) správního řádu. Nemůže být ani osobou přímo dotčenou ve smyslu § 27 odst. 2 správního řádu. Dodal, že předmětem řízení je i podezření z jiného přestupku a s ohledem na šetření práv obviněné je účastenství žalobkyně vyloučeno. 4. Žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí podala odvolání, v němž namítla, že by jí mělo být přiznáno postavení účastníka řízení podle § 27 odst. 2 správního řádu, neboť nemůže dojít ke shledání přestupku umožnění výkonu zastřeného zprostředkování zaměstnání, aniž byl shledán přestupek zastřeného zprostředkování zaměstnávání. Žalobkyně má právo uplatnit veškerou argumentaci proti naplnění znaku přestupku zastřeného zprostředkování zaměstnání v souvislosti se smlouvou o dílo, kterou má uzavřenou se společností BEGINDAT. Pokud se ukáže, že se BEGINDAT přestupku nedopustila, bude muset být řízení s žalobkyní zastaveno. 5. Žalovaný v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že účastníky řízení o přestupku vymezuje taxativně § 68 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“) a obecná úprava § 27 správního řádu se nepoužije. Žalobkyně není účastníkem řízení, neboť není obviněnou, poškozenou ani vlastníkem věci, která může být nebo byla zabrána. Obsah podání účastníků 6. Žalobkyně namítá, že jí v rozporu se zákonem nebyla umožněna účast v přestupkovém řízení sp. zn. S6-2023-119, v němž je posuzováno spáchání přestupku podle § 140 odst. 1 písm. f) zákona o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů [písm. g) ve znění účinném do 30. 6. 2023] společností BEGINDAT. Uvedené ustanovení vymezuje jednak přestupek zastřeného zprostředkování zaměstnávání, jednak přestupek umožnění výkonu zastřeného zprostředkování. Aby se žalobkyně mohla dopustit přestupku umožnění výkonu zastřeného zprostředkování zaměstnání, musí být postaveno na jisto, že se BEGINDAT dopustila přestupku zastřeného zprostředkování zaměstnání, neboť mezi těmito přestupky je příčinná souvislost. Žalobkyně se nemohla účastnit řízení vedeného s BEGINDAT a uplatňovat v něm svá procesní práva, ačkoli je jeho výsledek rozhodující pro posouzení její viny. Žalobkyně byla zkrácena na právech, neboť jí správní orgán I. stupně dne 3. 10. 2023 uložil pokutu 300 000 Kč za přestupek, jehož se měla dopustit tím, že umožnila výkon zastřeného zprostředkování zaměstnání, tedy spáchání přestupku společností BEGINDAT, a žalovaný dne 23. 4. 2024 toto rozhodnutí potvrdil. 7. Dne 3. 6. 2024 žalobkyně dodala do datové schránky soudu doplnění žaloby. Zopakovala, že máli být obviněna z přestupku podle § 140 odst. 1 písm. f) zákona o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů, jehož se měla dopustit umožněním výkonu zastřeného zprostředkování zaměstnání, musí být účastníkem řízení vedeného s BEGINDAT, jež se měla dopustit přestupku zastřeného zprostředkování zaměstnání. Jelikož žalobkyně nemohla uplatňovat svá práva v řízení vedeném s BEGINDAT, bylo porušeno její právo na spravedlivý proces dle čl. 6 odst. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Pro správní trestání platí obdobné ústavní principy jako pro trestání soudní. K tomu poukazuje na nález Ústavního soudu ze dne 11. 3. 2004, sp. zn. II. ÚS 788/02, podle nějž musí mít obviněný z přestupku právo obhajovat se, vyslýchat nebo dát vyslýchat svědky proti sobě a dosáhnout předvolání a výslechu svědků ve svůj prospěch za stejných podmínek jako svědků proti sobě, přičemž efektivní uplatnění těchto práv předpokládá, že obviněnému budou vytvořeny podmínky pro to, aby mohl být projednání trestního obvinění přítomen. Žalobkyně má za to, že jí byla tato ústavně zaručená práva odepřena, neboť nemohla uplatňovat práva v řízení o přestupku, jehož spáchání měla umožnit. 8. S odkazem na komentářovou literaturu žalobkyně uvádí, že výčet účastníků přestupkového zákona je pouze zdánlivě taxativní a může být rozšířen o další účastníky zvláštním zákonem. Domnívá se, že její právo být účastníkem přestupkového řízení, respektive rozšíření okruhu účastníků vypočtených v § 68 přestupkového zákona, by bylo možné dovodit za použití § 27 odst. 2 správního řádu. Dále poukazuje na to, že pokud by bylo její jednání trestným činem, bylo by posuzováno jako účastenství na trestném činu BEGINDAT podle § 24 odst. 1 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“). Přestupkový zákon termín „účastník přestupku“ nezná, obsahuje však blízký institut spolupachatele v § 11 přestupkového zákona, který je významný též pro určení druhu a výměry trestu dle § 37 písm. e) přestupkového zákona. V prvostupňovém a napadeném rozhodnutí nebylo hodnoceno, zda má být žalobkyně účastníkem řízení ve smyslu trestního práva nebo spolupachatelem BEGINDAT. Žalobkyně opakuje, že nemůže-li se účastnit řízení o přestupku, jehož spáchání měla umožnit, nemůže efektivně hájit svá práva. Pokud by bylo rozhodnuto, že se BEGINDAT přestupku nedopustila, nebylo by možné vést přestupkové řízení proti žalobkyni. Výsledek přestupkového řízení ve věci přestupku BEGINDAT má zásadní dopad na posouzení spáchání přestupku žalobkyní. 9. Dále žalobkyně doplnila, že správní orgán I. stupně mohl obě přestupková řízení zahájit a vést jako společné řízení podle § 88 přestupkového zákona s tím, že případné další přestupky BEGINDAT, jichž se měla dopustit samostatně, mohl podle § 88 odst. 5 přestupkového zákona projednat v samostatném řízení. Uvedla také, že soud, případně příslušný správní orgán, se bude muset vypořádat též s dopadem zrušení napadeného a prvostupňového rozhodnutí na přestupkové řízení vedené proti BEGINDAT. V této souvislosti navrhla zrušit i veškerá navazující rozhodnutí správních orgánů v řízení sp. zn. S6-2023-119, aby mohla uplatnit svá práva v řízení o přestupku, jehož spáchání měla umožnit. 10. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta a v podrobnostech odkázal na napadené rozhodnutí. Dodal, že nelze přihlížet k doplnění žalobních bodů učiněnému po lhůtě pro podání žaloby ve smyslu § 72 odst. 1 s. ř. s. Napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 14. 3. 2024, a lhůta pro dop