6 As 136/2014 — Nejvyšší správní soud

51 A 14/2024- 46 - text 10 51 A 14/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Josefa Straky a Mgr. Karla Ulíka ve věci žalobce: Bc. M. H. narozen X bytem X proti žalovanému: Krajské státní zastupitelství v Praze sídlem Husova 11, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 3. 2024, č. j. SIN 202/2024-10, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V této věci se soud zabývá otázkou, zda je státní zastupitelství povinno disponovat dokumentem, o němž se dozvědělo v rámci výkonu dohledu nad policejním orgánem, a zda je tento dokument na základě žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), poskytnout osobě, která dala podnět k uplatnění dohledového opatření. Výchozí situace 2. Žalobce se v opatrovnickém řízení vedeném u Okresního soudu v Mělníku snažil dosáhnout úpravy styku se svým nezletilým synem O. P.. V rámci tohoto opatrovnického řízení okresní soud vycházel mj. i z psychologického posudku, který vypracovala Mgr. I. K.. 3. Podle názoru žalobce však byl předmětný posudek neoprávněně pozměněn a obsahově neodpovídá originálu vypracovaného Mgr. I. K.. Žalobce je totiž přesvědčen, že když Mgr. I. K. dne 18. 6. 2020 odeslala ze své e-mailové schránky zprávu obsahující jako přílohu zpracovaný posudek, tak tato příloha byla po doručení do emailové schránky tehdejší zaměstnankyně OSPOD Mělník Mgr. Z. L. pozměněna a bylo do ní něco dopisováno. Z tohoto důvodu žalobce usiluje o získání souboru, který měl být posílán jako původní příloha před údajnou změnou. Za tímto účelem učinil řadu podnětů a žádostí adresovaných různým orgánům veřejné moci. 4. Tyto skutečnosti jsou soudu známy z předchozích rozhodovací činnosti o jiných žalobách (téhož) žalobce, konkrétně z věcí vedených pod sp. zn. 39 A 13/2023, 51 A 86/2023, 51 A 59/2024 či 41 A 59/2024. Průběh řízení před orgány státního zastupitelství 5. Další orgán veřejné moci, na který se žalobce obrátil za účelem získání inkriminovaného souboru, bylo Okresní státní zastupitelství v Mladé Boleslavi (dále jen „OSZ Mladá Boleslav“), jemuž dne 16. 1. 2021 zaslal e-mail tohoto znění: „Žádáme ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, poskytnutí následujících informací: 1/'předmětnou E-MAILOVOU ZPRÁVU z emailové schránky Mgr. I. K.', a to VČETNĚ VEŠKERÝCH JEJÍCH PŘÍLOH, o jejímž zajištění prý policejním orgánem jsme byli informováni v přípise OSZ v Mladé Boleslavi č. j. 1 ZN 644/2023-4 ze dne 12. 10. 2023 a ve spisovém materiálu policejního orgánu sp. zn. KRPS- 163895/ČJ-2023-010079 a RPS-182674/ČJ-2023-010079, 2/ METADATA ke shora s.ifikované e-mailové zprávě a veškerým jejím přílohám Tyto informace žádáme poskytnout poskytnutím datového souboru obsahujícího požadovanou informaci podle § 4a odst. 2 písm. c) InfZ.“ V závěru tohoto e-mailu žalobce označil za žadatele sebe a současně i svého nezletilého syna O. P.. 6. Shora citovaný e-mail žalobce dne 17. 1. 2024 doplnil písemným podáním shodného obsahu, v němž kromě textu vlastní žádosti připojil též dodatek: „Žadatele nelze považovat za kverulanty, jak naznačil Staněk, žadatelé jsou presumovanými oběťmi trestného činu (§ 3 odst. 1 ZOTČ) spočívajícího v pozměnění e-mailové zprávy pro úřední účely (§ 230 odst. 2 TZR), a přesto se dosud nedozvěděli skutečnosti, které by objasnily nedisponování e-mailovou zprávou a metadaty povinným subjektem, jejichž kybernetické stopy a důkazy by mohly mít v řízení kardinální význam.“ 7. OZS Mladá Boleslav vyhodnotilo žalobcovo podání jako žádost o informaci v režimu InfZ. Svým rozhodnutím ze dne 23. 1. 2024, č. j. 0 SIN 2/2024-6 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) však žádost o poskytnutí požadované informace odmítlo. Zjisitlo, že žádost se týká materiálu obsaženého ve spise vedeném Policií České republiky, Krajským ředitelstvím policie Středočeského kraje, odborem analytiky a kybernetické kriminality, oddělením kybernetické kriminality (dále souhrnně jen „policejní orgán“). Policejním orgánem přitom bylo v minulosti prověřováno žalobcovo trestní oznámení, na jehož základě však nedošlo k zahájení úkonů trestního řízení ve smyslu § 158 odst. 3 trestního řádu. OSZ Mladá Boleslav tudíž v této věci nikdy nevykonávalo dozor nad průběhem trestního řízení. Požadovanou informací disponovalo nanejvýš přechodně, a to pouze v rámci prověřování postupu policejního orgánu na základě dřívějšího podání žalobce ze dne 1. 8. 2023. Tehdy se ale pouze seznámilo s obsahem spisového materiálu policejního orgánu a následně mu jej vrátilo, aniž by jej převzalo do své evidence. V této souvislosti OSZ Mladá Boleslav shledalo, že neexistuje žádné zákonné ustanovení, které by mu přikazovalo uchovávat žalobcem požadovaný materiál v elektronické podobě či jím dokumentovat výkon své vlastní posobnosti. Proto uzavřelo, že žalobcem požadovanou informaci nemá a ani ze zákona pro něj nevyplývá povinnost ji mít, a proto s odkazem na § 11b ve spojení s § 4a odst. 1 věty třetí InfZ rozhodlo o jejím odmítnutí. 8. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání, opět jménem svým i jménem nezletilého syna O. P.. V odvolání namítal, že se z prvostupňového rozhodnutí nedozvěděl, zda policejní orgán podvedl OSZ Mladá Boleslav, nebo zda zaměnil inkriminovanou e-mailovou zprávu, nebo zda tuto zprávu OSZ Mladá Boleslav jen nepozná. V této souvislosti zdůraznil zájem na politické obměně státních zástupců při OSZ Mladá Boleslav. Dále namítal, že nebylo dostatečně přezkoumáno, zda OSZ Mladá Boleslav vyvinulo dostatečné úsilí k tomu, aby požadovanou informaci opět vytvořilo a získalo. Dle žalobce tím došlo k porušení § 11b InZ a současně k porušení zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o archivnictví a spisové službě“). Současně žalobce otevřel otázku tzv. metadat, jež se vztahují k „hlavní“ poptávané informaci, načež shledal, že v odůvodnění prvostupňového rozhodnutí není uvedeno nic o tom, proč nejsou k dispozici metadata a zda v souvislosti s opatřováním žalobcem požadovaného dokumentu nějaká metadata existovala či nikoliv. Proto žádal, aby žalovaný coby nadřízený orgán uložil OSZ Mladá Boleslav, aby opět získalo informace, na které se odvolávalo v souvislosti s výkonem činnosti podle § 157 odst. 2 písm. a) trestního řádu. 9. Žalovaný svým rozhodnutím ze dne 5. 3. 2024, č. j. SIN 202/2024-10 (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalobcovo odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Vyložil, že ve spisovém materiálu OSZ Mladá Boleslav nenachází žádné dokumenty obsahující žalobcem požadovanou informaci. Připustil, že v souvislosti s vyřízením žalobcovy žádosti odkazovalo OSZ Mladá Boleslav na věc, kterou vedlo pod sp. zn. 1 ZN 644/2023, a která se týkala žalobcova podnětu na prověření postupu policejního orgánu. V uvedené věci byly ze strany OSZ Mladá Boleslav dočasně vyžádány k zapůjčení spisy policejního orgánu, které mu však byly po skončení prověřování vráceny, aniž by z nich byly pořizovány nějaké kopie. OSZ Mladá Boleslav tudíž žalobcem požadovanými informacemi skutečně nedisponovalo. K žalobcově námitce, že si OSZ Mladá Boleslav mělo požadované informace opět vytvořit a získat, žalovaný uvedl, že by se ve své podstatě nejednalo o informaci vytvořenou při výkonu působnosti povinného subjektu, ale o informaci vzniklou činností jiného orgánu. Vyžadování spisů od jiných orgánů veřejné moci však není činností, se kterou by zákon spojoval povinnost orgánů státního zastupitelství pořizovat či uchovat jejich kopie. Proto pokud by OSZ Mladá Boleslav mělo opět vyžadovat spis od policejního orgánu jen za účelem opatření žalobcem požadované informace, jednalo by se činnost směřující k vytváření nejen nové informace, ale současně i o vytváření zcela nové dokumentace. Tato nová dokumentace by přitom nebyla pořizována pro účely výkonu působnosti státního zastupitelství, nýbrž pouze pro potřeby zabezpečení konkrétní informace pro případ, že by ji o ni bylo žádáno podle InfZ. Žalovaný rovněž porušení zákona o archivnictví a spisové službě, naopak konstatoval, že v souvislosti s vedením spisu sp. zn. 1 ZN 644/2023 byla pravidla spisové služby dodržena, v této souvislosti poukázal též na pokyn Nejvyššího státního zástupce č. 7/2004 stanovící spisový řád pro systém státních zastupitelství. Současně shledal za by absurdní, pokud by se například v trestním řízením v souvislosti s prokazováním recidivy musely pořizovat kopie všech zapůjčených spisů a tyto kopie trvale uchovávat spolu s vlastním spisem. Přisvědčil tedy OSZ Mladá Boleslav, že žalobcem požadovanou informaci nemělo a ani pro něj ze zákona nevyplývala povinnost ji mít. Shledal proto, že důvod pro odmítnutí informace podle §11b InfZ byl správný. 10. Proti napadenému rozhodnutí nyní žalobce brojí žalobou podle a násl. zákona č. 150/2002 Sb.