9 As 185/2019 — Nejvyšší správní soud

51 A 17/2024- 30 - text 8 51 A 17/2024 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Josefa Straky a Mgr. et Mgr. Karla Ulíka ve věci navrhovatele: Spolek Kamýk IČO: 04498763 sídlem Halasova 714, 252 64 Velké Přílepy proti odpůrci: Středočeský kraj sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5 zastoupený advokátem doc. JUDr. Janem Brodcem, LL.M., Ph.D. sídlem Rubešova 162/8, 120 00 Praha 2 o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – 3. aktualizace Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, vydané usnesením Zastupitelstva Středočeského kraje ze dne 26. 6. 2023, č. 035-26/2023/ZK, a to v rozsahu textového a grafického vymezení koridoru D057 – silnice II/101 a II/240, úsek Středokluky – Tursko (+ 2x MÚK), včetně obchvatu Velkých Přílep s napojením do nové MÚK Středokluky (D7) takto: I. Návrh se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Navrhovateli se vrací soudní poplatek ve výši 5 000 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Navrhovatel se návrhem podaným dne 1. 4. 2024 podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení části v záhlaví označeného opatření obecné povahy (dále jen „napadené OOP“). Soud se však návrhem nemohl věcně zabývat, neboť tomu brání překážka věci rozsouzené, jak v tomto usnesení níže vysvětlí. Stručný obsah podání účastníků 2. Navrhovatel uvádí, že podal proti zveřejněnému návrhu napadeného OOP námitky, a to jako zástupce veřejnosti, k čemuž byl zmocněn 261 podpisy občanů obce Velké Přílepy. Dále navrhovatel přibližuje, že jako ekologický spolek vznikl již v roce 2015 a působí především na území Středočeského kraje, přičemž je spolkem občanů trvale žijících a vlastnících nemovitosti v obci Velké Přílepy. Vznikl za účelem ochrany přírody a krajiny a zdravého rozvoje území a dopravy v této obci i jejím okolí. Navrhovatel má za to, že napadeným OOP byla dotčena jeho právní sféra a zájmy, k jejichž ochraně byl zřízen, neboť napadené OOP zcela mění poměry a podmínky využití celého území Středočeského kraje (včetně Velkých Přílep a okolí). Konkrétně při realizaci nově vymezeného koridoru D057 včetně obchvatu Velkých Přílep s napojením na novou mimoúrovňovou křižovatku Středokluky dojde ke změně životního prostředí, nevratnému zásahu do krajiny, zásadnímu omezení využitelnosti a rozvoje obce, ke změně intenzity dopravy a hluku, jakož i ke zvýšení celkových emisí. Navrhovatel se přitom dlouhodobě věnuje ochraně práv a zájmů v oblasti přírody a krajiny a byl účastníkem řady správních řízení. Ohledně významu spolků při podávání návrhů na zrušení opatření obecné povahy navrhovatel odkazuje na nálezy Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 59/14 a IV. ÚS 3572/14. 3. Navrhovatel následně specifikuje zásah do vlastních práv vymezením koridoru D057, u něhož již probíhá projektová příprava a přípravné práce na jeho realizaci. V důsledku účinnosti napadeného OOP dochází ke změnám pravidel vstupů na zemědělské či lesní pozemky a umožnění postupu podle zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů. Napadené OOP je rovněž závazné pro pořizování územních a regulačních plánů a pro rozhodování v území. Navrhovatel v té souvislosti upozorňuje na závažnou škodu na životním prostředí. 4. Konkrétním důvodem pro zrušení shora uvedené části napadeného OOP je dle navrhovatele absence vymezení šíře koridoru D057 – přeložky silnice II/101 a II/240, úsek Středokluky - Tursko (+ 2xMÚK) včetně obchvatu Velkých Přílep s napojením do nové MÚK Středokluky (D7) (dále jen „koridor D057“). Navrhovatel z toho důvodu namítá vnitřní rozpor textové a grafické části napadeného OOP a jeho nepřezkoumatelnost. Navrhovatel se dále v podaných námitkách dožadoval odlišného vedení trasy koridoru D057. Avšak odpůrce tuto námitku odmítl bez řádného zdůvodnění, proč považuje argumenty navrhovatele za liché. I z tohoto důvodu je proto napadené OOP nepřezkoumatelné. 5. Odpůrce navrhuje návrh zamítnout. Předně odmítá, aby se navrhovatel v soudním řízení stavil do dvojjediné role zástupce veřejnosti a ekologického spolku. Navrhovatel podal připomínky a námitky pouze jako zástupce veřejnosti, a proto může proti napadenému OOP brojit jen z důvodů, které se vztahují k tomuto postavení. Tento závěr vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 19. 1. 2024, č. j. 59 A 48/2023-109 (dále jen „rozsudek č. j. 59 A 48/2023-109), kterým soud zamítl předchozí návrh navrhovatele na zrušení napadeného OOP. Odpůrce namítá i neurčitost navrhovatelem uváděných důvodů nezákonnosti napadeného OOP, případně jejich nesouvislost s pořizováním zásad územního rozvoje. Podle odpůrce nadto navrhovatel uvedl irelevantní, případně nekonkrétní argumenty stran dotčení právní sféry. Námitky navrhovatele na stranách 3 a 4 návrhu směřují proti samotné realizaci záměru, nikoli proti napadenému OOP. 6. K námitce absence šíře koridoru odpůrce uvádí, že navrhovatel tuto námitku v průběhu pořizování napadeného OOP neuplatnil a není zřejmé, jak se tato skutečnost negativně dotýká jeho práv. Nadto odpůrce argumentuje, že šířku koridoru D057 lze z napadeného OOP dovodit, neboť koridor D057 chrání území pro stavbu přeložky silnic II/101 a II/240, tedy silnic II. třídy, pro něž je vymezena šířka koridoru 180 m. Odpůrce nesouhlasí ani s tím, že by vypořádal námitky navrhovatele nepřezkoumatelně. V odůvodnění rozhodnutí o námitce odkázal na technickou studii, která byla vypracována za účelem změny vedení a napojení aglomeračního okruhu. Přijaté řešení má mj. umožnit bezpečný a plynulý provoz na dálnici D7 a bylo dohodnuto s dotčenými orgány. Odpůrce má proto za to, že řádně vysvětlil, proč nemůže být podané námitce vyhověno. Splnění procesních podmínek 7. Soud se v prvé řadě musel zabývat tím, zdali jsou splněny veškeré procesní podmínky pro projednání návrhu na zrušení části napadeného OOP. Přitom dospěl k závěru, že tomu tak není. 8. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. „[n]estanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat“. 9. Podle § 101b odst. 2 s. ř. s., účinného od 1. 1. 2012 (viz zákon č. 303/2011 Sb.), návrh kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) musí obsahovat návrhové body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje navrhovatel opatření obecné povahy nebo jeho část za nezákonné. Obsahuje-li návrh tyto náležitosti, nelze již v dalším řízení návrh rozšiřovat na dosud nenapadené části opatření obecné povahy nebo jej rozšiřovat o další návrhové body. Navrhovatel může kdykoli za řízení návrhové body omezit. 10. Navrhovatel se již jednou u zdejšího soudu zrušení napadeného OOP domáhal. Dne 10. 11. 2023 podal návrh na zrušení celého napadeného OOP, který zdejší soud zamítl rozsudkem č. j. 59 A 48/2023-109. Soud se proto zabýval tím, zdali věcnému projednání druhého návrhu nebrání překážka věci rozsouzené. 11. Pro posouzení překážky věci rozhodnuté je nutné zkoumat, zdali návrhy byly podány v téže věci. Totožnost věci má dvojí rozměr: prvním je totožnost účastníků řízení, druhým je totožnost předmětu řízení [srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 5. 2006, č. j. 3 Ans 8/2005-52]. 12. O totožnosti účastníků řízení nemůže být v projednávané věci pochyb, neboť nyní posuzovaný návrh a dřívější návrh ze dne 10. 11. 2023 podal týž navrhovatel. Oba návrhy současně směřují proti témuž napadenému OOP, které vydal odpůrce. První předpoklad pro konstatování existence překážky věci rozsouzené je proto naplněn. 13. Při posouzení totožnosti předmětu řízení soud vyšel z rozsudku NSS ze dne 7. 9. 2021, č. j. 9 As 185/2019-33, v němž NSS vysvětlil, že „je třeba zvážit, zda je předmět řízení vymezen pouze napadeným správním aktem (opatřením obecné povahy) a rozsahem, v němž je napaden, nebo též skutkovými či právními důvody, o něž se návrh opírá (návrhovými body).“ Závěry civilní judikatury, která tradičně vymezuje předmět řízení uplatněným nárokem v petitu žaloby a skutkovými okolnostmi (skutkem), z nichž uplatněný nárok vychází, lze do určité míry přenést i na soudní řízení správní, která také mohou mít povahu řízení nalézacího (např. řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem či donucením správního orgánu dle § 82 a násl. s. ř. s.). Dle NSS je tomu ale jinak v řízeních s přezkumným charakterem, neboť v těchto řízeních soud přezkoumává zákonnost správního aktu, jenž tak představuje předmět řízení. NSS v dané věci nakonec uzavřel, že „[t]řebaže jsou návrhové body, které jsou nezbytnou náležitostí návrhu na zrušení opatření obecné povahy, pro vlastní průběh soudního přezkumu významné, není jejich prostřednictvím utvářen předmět řízen