7 As 126/2013 — Nejvyšší správní soud

51 A 49/2023- 78 - text 10 51 A 49/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Josefa Straky a Mgr. Karla Ulíka a ve věci žalobce: Ing. Z. B. bytem X žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 5. 2023, č. j. 055881/2023/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Podstatou projednávané věci je otázka, zda byly splněny podmínky pro povolení obnovy řízení. 2. Žalobce je spoluvlastníkem pozemku parc. č. XA v katastrálním území X. Na sousedním pozemku parc. č. XB byla provedena stavba garáže rodinného domu, která spočívala v opláštění stávajícího dřevěného přístřešku se dvěma parkovacími stáními a ve vytvoření střední dělící příčky z dřevěných prken (dále jen „stavba“). Stavba byla provedena nejprve bez povolení souhlasu, proto vlastníci sousedního pozemku podali žádost o její dodatečné povolení, kterou však Městský úřad Černošice (dále jen „stavební úřad“) nejprve rozhodnutím ze dne 21. 1. 2020, č. j. MUCE 4730/2020 OSU, zamítl, neboť dotčený orgán územního plánování vydal ke stavbě negativní závazné stanovisko. Na základě odvolání žadatelů však žalovaný jakožto nadřízený orgán územního plánování změnil negativní závazné stanovisko na souhlasné (závazné stanovisko ze dne 28. 4. 2020, č. j. 060026/2020/KUSK) a následně zrušil rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 21. 1. 2020 a věc mu vrátil k novému projednání (rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 5. 2020, č. j. 072771/2020/KUSK). Stavební úřad poté rozhodnutím ze dne 3. 12. 2020, č. j. MUCE 118386/2020 OSU, stavbu dodatečně povolil. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 12. 5. 2021, č. j. 058008/2021/KUSK, zamítl pro opožděnost. Rozhodnutí stavebního úřadu o dodatečném povolení stavby tak nabylo právní moci dne 13. 1. 2021. 3. Po pravomocném skončení řízení o dodatečném povolení stavby podal žalobce podnět k přezkumu závazného stanoviska nadřízeného orgánu územního plánování ze dne 28. 4. 2020. Ministerstvo pro místní rozvoj nicméně neshledalo důvody k zahájení přezkumného řízení (sdělení ze dne 18. 11. 2021, č. j. MMR-65727/2021-81). Žalobce se rovněž obrátil na Ministerstvo životního prostředí s tím, že stavba nesplňuje zákonné požadavky na nakládání se srážkovými vodami. Ministerstvo životního prostředí však žalobci sdělilo, že ohledně této otázky není kompetentní zasahovat do postupu příslušných stavebních úřadů (sdělení ze dne 25. 9. 2022, č. j. MZP/2022/610/2144). 4. Další procesní prostředek, jímž se žalobce pokusil zvrátit pravomocné rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, byla žádost o obnovu řízení, kterou stavební úřad rozhodnutím ze dne 30. 12. 2022, č. j. MUCE 358144/2022 OSU (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), zamítl s tím, že žalobce neprokázal dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které nemohl v původním řízení uplatnit. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím ze dne 4. 5. 2023 (dále jen „napadeného rozhodnutí“) zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil, neboť se ztotožnil s jeho nosným závěrem, že zde nejsou dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které žalobce nemohl v původním řízení uplatnit. 5. Proti napadenému rozhodnutí nyní žalobce brojí žalobou podle § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“). II. Obsah podání účastníků 6. Žalobce v žalobě a doplňujících podáních zpochybňuje zákonnost postupu a věcných závěrů správních orgánů. Namítá, že napadené rozhodnutí je nicotné, nepřezkoumatelné, nezákonné, nepravdivé, příliš formalistické a nezohledňující veřejný zájem. Zejména tvrdí, že: · stavební úřad nebyl k rozhodnutí o žádosti věcně příslušný, neboť ve věci nerozhodoval v posledním stupni, · žalovaný byl z projednávání a rozhodování věci vyloučen na základě tzv. fikce souhlasu, jelikož nebyla dodržena zákonná lhůta pro vydání rozhodnutí, · existuje celkem 40 důvodů pro obnovu původního řízení o dodatečném povolení stavby [především že stavba není v souladu s územním plánem, nebylo doloženo závazné stanovisko vodoprávního úřadu, v důsledku novely č. 544/2020 Sb. byla v § 5 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v rozhodném znění (dále jen „vodní zákon“) zavedena povinnost vybudovat ke stavbě nádrž na dešťovou vodu, po provedení stavby dochází k záplavám a k propadnutí chodníku, stavba nesplňuje požadavky na požární bezpečnost, nebylo provedeno kolaudační řízení a stavba byla v červnu 2023 chybně zapsána do katastru nemovitostí], · správní orgány nepochopily předmět řízení a jednaly nezákonně, když nenařídily odstranění stavby, · žádost o dodatečné povolení stavby byla zjevně právně nepřípustná, a rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 3. 12. 2020 tak nemělo být nikdy vydáno, · závazné stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování ze dne 28. 4. 2020 je nesmyslné, · na rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 3. 12. 2020 je chybně vyznačena doložka právní moci, · odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 3. 12. 2020 bylo podáno včas, · původní řízení o dodatečném povolení stavby trpí zásadními procesními vadami, · správní orgány dostatečně nezjistily skutkový stav věci, porušily zásadu rovnosti účastníků řízení a zásadu vzájemné spolupráce, · pravomocného rozhodnutí ve věci bylo dosaženo trestným činem a zfalšováním komunikace, jelikož žalobci dosud nebylo doručeno závazné stanovisko ze dne 28. 4. 2020, proti kterému se tak nemohl odvolat. Spolu s podáním žaloby se žalobce domáhá zrušení § 140 odst. 3 písm. c), § 306, § 307, § 309 a § 310 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „nový stavební zákon“), zrušení rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 3. 12. 2020, nařízení odstranění stavby a stanovení podmínky vybudování nádrže na srážkovou vodu, aby nedocházelo k záplavám. 7. Žalovaný se žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Ve vyjádření k žalobě uvádí, že stavební úřad byl k projednání žádosti věcně příslušný, ve věci nerozhodovaly vyloučené úřední osoby, ani nedošlo k jiným procesním pochybením. Zdůrazňuje, že předmětem řízení o dodatečném povolení stavby byly pouze stavební úpravy stávajícího dřevěného přístřešku. Žalobcovy námitky navíc nesledují nápravu skutkových nesprávností, nýbrž právního hodnocení, a proto se nejedná o důvody pro obnovu řízení o dodatečném povolení stavby. 8. Žalobce v průběhu řízení učinil ještě sérii dalších podání označených jako dodatky k žalobě, v nichž rozvíjí svou argumentaci a zdůrazňuje chybnost postupu správních orgánů různých stupňů. III. Posouzení věci soudem 9. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a po vyčerpání řádných opravných prostředků. 10. Soud nepřehlédl, že se žalobce v žalobě kromě zrušení napadeného a prvostupňového rozhodnutí domáhal též zrušení rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 3. 12. 2020, nařízení odstranění stavby a stanovení podmínky vybudování nádrže na srážkovou vodu. Takový návrh však překračuje rozsah soudního přezkumu napadeného rozhodnutí, jakož i výrokové možnosti soudu ve smyslu § 78 s. ř. s. Soud proto žalobní návrh rozsudečného výroku (petit) – s přihlédnutím k obsahu žaloby i navazujících podání – interpretoval jako návrh na zrušení napadeného rozhodnutí, aniž by žalobce vyzýval k odstranění vad žaloby, neboť způsobem navrženým žalobcem není možné v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu rozhodnout. 11. Při přezkumu napadeného rozhodnutí soud vycházel v souladu s § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalovaného, přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je podle § 75 odst. 2 věty prví s. ř. s. vázán. 12. Soud o žalobě rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání. Soud nepovažoval za nezbytné nařizovat jednání, neboť veškeré rozhodné skutečnosti bylo možno zjistit z obsahu správního spisu. 13. Soud předesílá, že žalobce v obsáhlé žalobě uvedl celou řadu námitek, které se na několika místech opakují a vzájemně se prolínají, čímž činí žalobu nepřehlednou a jednotlivé námitky obtížně uchopitelnými. V podstatné části se pak žalobní argumentace míjí s předmětem soudního přezkumu, tedy otázkou, zda měla být povolena obnova řízení o dodatečném povolení stavby. V této souvislosti soud zdůrazňuje, že nemá povinnost reagovat na každou dílčí žalobní námitku a tu podrobně vyvracet. Úkolem soudu je vypořádat se s obsahem a smyslem žalobní argumentace [srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 3. 4. 2014, č. j. 7 As 126/2013 - 19]. Podstatné tedy je, aby se soud ve svém rozhodnutí zabýval všemi