5 As 30/2011 — Nejvyšší správní soud

54 A 56/2023- 38 - text 12 54 A 56/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Davida Krysky a Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., ve věci žalobce: JUDr. J. N., Ph.D. bytem X zastoupen advokátem JUDr. Tomášem Matouškem, Ph.D. sídlem Baškirská 1404/1, 101 00 Praha 10 proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5 za účasti: Ing. et Ing. O. J., MBA bytem X zastoupena advokátem JUDr. Filipem Svobodou sídlem U Demartinky 1, 150 00 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 5. 2023, č. j. 068057/2023/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) dodanou dne 28. 6. 2023 do datové schránky soudu domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 5. 2023, č. j. 068057/2023/KUSK (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil I. výrok rozhodnutí Městského úřadu Jesenice (dále jen „stavební úřad“) ze dne 10. 3. 2023, č. j. MUJ/03096/2023/ŠkK (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým stavební úřad osobě zúčastněné na řízení (dále jen „stavebník“) nenařídil odstranění stavby betonového oplocení o výšce 2 m mezi pozemky p. č. XA a XB v k. ú. X a obci X (dále jen „sporná stavba“, všechny nemovitosti uvedené v tomto rozsudku se nachází v témže katastrálním území a obci). II. výrokem prvostupňového rozhodnutí, který žalobce odvoláním nenapadl, stavební úřad nařídil stavebníkovi odstranění stavby nazvané „psí kotec“ umístěné převážně v jihovýchodní části pozemku p. č. XB (dále jen „pozemek žalobce“) a částečně v severovýchodní části pozemku p. č. XA (dále jen „pozemek stavebníka“). Obsah žaloby 2. Žalobce namítal, že ve správním řízení od počátku dochází k nedůvodným průtahům. Upozornil na to, že stavebník měl 17 měsíců na předložení titulu dokládajícího vlastnictví jeho pozemku. 3. Dále žalobce namítal podjatost žalovaného, kterou dovodil z toho, že žalovaný odmítl opakované žádosti o opatření proti nečinnosti a od samého počátku vystupoval jako obhájce stavebníka. Bezdůvodně zohledňoval námitky a návrhy, které stavebník nikdy nevznesl. Žalovaný též ignoroval žádosti žalobce o uvedení skutečného stavu do souladu se stavem zapsaným v katastru nemovitostí. Žalovaný též poskytl lhůty, které nemohly skončit, protože jejich konec stanovil na neexistující den. Namísto přezkumu merita věci měl navíc žalovaný nezákonně zjišťovat osobní údaje žalobcova zástupce a následně je úmyslně zveřejňovat. 4. Žalobce též považoval za nesprávné vymezení sporné stavby ve vztahu k hranicím pozemků. Správní orgány podle něj jen nekriticky převzaly vyjádření stavebníka z 30 let starého správního spisu a neautorizovaných stavebních podkladů. Nákresy údajného oplocení správní orgány dezinterpretovaly díky tomu, že zdánlivě postrádají přesné vymezení (vzdálenosti) k hranicím pozemku, stavbám či jiné pevně situované věci, aby bylo možné spornou stavbu zaměřit. 5. Žalobce rovněž rozporoval nekonzistentní přístup žalovaného k informacím z katastru nemovitostí a neprovedení ohledání na místě. Stavební úřad při místním šetření zjistil, že podklady stavebníka neodpovídají skutečnosti, přesto ale vycházel ze záznamů katastru nemovitostí o zakreslených stavbách, které ale na pozemku nejsou situovány. 6. Z toho žalobce dovodil, že žalovaný ignoroval nevěrohodnost podkladů pro ohlášení stavby ve spojení s faktickým stavem kotců pro psy, přestože při místním šetření zjistil, že stavby jsou užívány jako skladiště a postaveny na pozemku žalobce (k pozemku stavebníka byly neoprávněně přičleněny části pozemku žalobce). To rozhodnutí Komise pro výstavbu Místního národního výboru ve Zvoli (dále jen „MNV“) ze dne 22. 4. 1975, č. j. 71/75, neumožňovalo. Správní orgány přesto ignorovaly žalobcův návrh na materiální restituci. 7. Závěrem žalobce zdůraznil, že žalovaný nedůvodně rozhodl o ponechání sporné stavby, která byla povolena pouze jako dočasná stavba, jež bude neprodleně na pokyn stavebního úřadu odstraněna. Zcela ignoroval, že povolení sporné stavby bylo zneužito ke zbudování nepovoleného skladiště na cizím pozemku. Správní orgány se tak nevypořádaly s možnou legalizací nepovolených staveb a se zásahem do vlastnického práva žalobce. Účelově také přehlédly naprostou nedostatečnost podkladů pro vydání stavebních povolení ke stavbě skladiště. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. S odkazem na odůvodnění prvostupňového rozhodnutí uvedl, že s účinností od 1. 1. 2018 podle § 79 odst. 2 písm. f) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 30. 6. 2023 (dále jen „stavební zákon“) nevyžadují opěrné zdi do výšky 1 m nebo oplocení do výšky 2 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím a které se nacházejí v zastavěném území či zastavitelné ploše, rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. Tyto stavby podle § 103 odst. 1 písm. a) stavebního zákona nevyžadují ani ohlášení či stavební povolení. Sporná stavba se přitom skládá z betonového oplocení výšky 2 m, nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi ani s veřejným prostranstvím a nachází se v zastavěném území. Nemůže jít proto o nepovolenou stavbu. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) neupravuje možnost ukončení řízení zahájeného z moci úřední v případech zjištění, že nebyly dány důvody pro jeho zahájení. Zná pouze zastavení řízení o žádosti podle § 66 odst. 2 správního řádu. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 28. 7. 2011, č. j. 5 As 30/2011-93, ale vyplývá, že v případě zahájení řízení o nařízení odstranění stavby lze podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona též vydat výrok, kterým stavební úřad odstranění stavby nenařídí. Žalovaný proto nenařídil odstranění sporné stavby, byť může být stavbou neoprávněnou. 9. Žalovaný vycházel ze zjištění stavebního úřadu, že stavba psího kotce obsahuje zastřešení sedlovou střechou, betonovou podlahu, stěny na jižní a západní straně z kari sítí na ocelových sloupcích ukotvených do sporné stavby (betonového oplocení). Sporná stavba mohla sloužit i jako boční část kotce, nicméně má samostatný účel – oplocení pozemku stavebníka. Nikde není stanoveno, že oplocení nemůže být využito jako podpěrný bod přiléhající stavby, čímž ovšem neztrácí funkci oplocení. Žalobce neuvedl žádný argument k tvrzení, že spisový materiál nekoresponduje s napadeným rozhodnutím. Jednoznačně bylo zjištěno, že sporná stavba nepřesahuje 2 m výšky, tvoří rozhradu mezi sousedními pozemky, které nejsou veřejně přístupnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, a nachází se v zastavěném území. Pokud žalobce se spornou stavbou nesouhlasí, tak i pokud byla postavena na cizím pozemku, není v pravomoci stavebního úřadu spornou stavbu řešit a zůstává pouze v občanskoprávní rovině, zda to budou řešit osoby, kterých se sporná stavba týká. Podstatný obsah správního spisu 10. Dne 26. 2. 2021 žalobce podal stavebnímu úřadu podnět k zahájení řízení o nařízení odstranění sporné stavby a stavby psího kotce (poznámka soudu: psí kotec byl původně označován jako „garáž či dílna“, pro lepší přehlednost jej soud uvádí pouze jako psí kotec) na pozemcích stavebníka. Uvedl, že svůj pozemek zdědil a na pozemku stavebníka je nepovolená stavba garáže či dílny zasahující i na jeho pozemek. K tomu doložil vytyčovací geodetický náčrt ze dne 18. 2. 2021 (výřez z něj s doplněnými čísly pozemků viz níže), na kterém je vyznačena část pozemku žalobce, jež měla být oddělena spornou stavbou plotu a zastavěna stavbou psího kotce. Podle katastrální mapy má být jižní hranice pozemků p. č. XB a XC přímá a severozápadní roh pozemku p. č. XD se má zarývat v součtu 4,05 m do žalobcova pozemku p. č. XB. Reálně se však linie oplocení na hranici pozemků p. č. XC a XB láme a roh plotu pozemku p. č. XD za linii sporného plotu ční severním směrem jen 0,97 m. [OBRÁZEK] 11. Dne 30. 3. 2021 stavební úřad provedl kontrolní prohlídku. V protokolu uvedl, že hranice pozemku žalobce a pozemku stavebníka je vymezena betonovým oplocením (sporná stavba), které se na místě dle stavebníka nachází nejméně od roku 1980. Část sporné stavby tvoří jednu stranu přistavěného psího kotce (nyní sklad) o rozměrech cca 2,4 x 5 m, který se na místě také nachází minimálně od roku 1980. Zlom v oplocení je 1 m široký. V návaznosti na toto zjištění stavební úřad vyzval stavebníka k doložení dokladů legálnosti staveb ve lhůtě 30 dnů. Stavebník prohlásil, že stavby na jeho pozemku jsou ve stavu, v jakém je koupil v roce 2000. 12. Přílohu protokolu tvoří fotodo