1 As 67/2011 — Nejvyšší správní soud

55 A 50/2022- 32 - text 9 55 A 50/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a Mgr. Martiny Kotouček Mikoláškové v právní věci žalobkyně: Colloseum Management s.r.o., IČ 03777847, se sídlem Vlastina 850/36, Praha, zastoupená Mgr. Tomášem Dvořáčkem, advokátem, se sídlem Sokolovská 32/22, Praha, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 5. 2022, č. j. 054634/2022/KUSK, takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 3. 5. 2022, č. j. 054634/2022/KUSK, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10 800 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího advokáta Mgr. Tomáše Dvořáčka, advokáta. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Žalobkyně se žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Králův Dvůr (dále jen „stavební úřad“) ze dne 23. 2. 2022, č. j. VYST-MH/1097/2022, jímž stavební úřad žalobkyni podle § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, nařídil odstranit stavbu oplocení na pozemku parc. č. XA v katastrální území X, umístěné jižně od stavby č. p. XB a č. p. XC v kat. území X, tvořené kombinací vyzděných částí podezdívky a sloupků s výplní z ocelových prutů a drátěného pletiva, umístěné ve vzdálenosti cca 6 m od společné hranice s pozemkem parc. č. XD (dále též jen „oplocení“), neboť zjistil, že je provedena bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním. Oplocení bylo částí stavby s názvem „oplocení a stavební úpravy – střešní okna Beroun, Beroun – Závodí, na Ovčíně č. p. XB“ na pozemku parc. č. XA v katastrálním území X, obec X (dále jen „stavba“; všechna níže v textu uváděná parcelní čísla se vztahují k pozemkům nacházejícím se v tomto katastrálním území, soud tedy dále nebude informaci o katastrálním území u jednotlivých parcelních čísel, vyjma nutných citací, uvádět). 2. Žalobkyně v žalobě předně namítala nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů. Žalovaný nereagoval na odvolací námitky vedené v rovině soukromoprávní a neztotožnil se s námitkou žalobkyně, že se oplocení nachází na pozemku parc. č. XD ve vlastnictví paní D. S., a nikoli na pozemku Města Beroun. Oplocení se na daném místě nachází již několik desítek let, pozemek parc. č. XD byl užíván v dobré víře až k oplocení, a proto došlo k vydržení části pozemku parc. č. XA dle § 1089 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve prospěch paní Spilkové, resp. ve prospěch jejích právních předchůdců. Žalovaný pochybil, když si učinil závěr o této otázce sám. Při procesně bezvadném postupu měl přerušit řízení do doby, než budou vyjasněny majetkové vztahy k části pozemku, na níž se oplocení nachází. Žalobkyně si je vědoma, že postup správního orgánu dle § 57 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, je fakultativní, avšak i v takovém případě je třeba řešit, zda správní orgán nevykročil z mezí a hledisek správního uvážení, či toto správní uvážení nezneužil. Posuzování otázky vlastnického práva a hranic pozemků je již za hranicí možného správního uvážení, což ostatně žalovaný potvrzuje tím, že se reakci na argumentaci žalobkyně o § 1092 občanského zákoníku důsledně vyhýbá. 3. Dle žalobkyně žalovaný rovněž pochybil, pokud označil za irelevantní její tvrzení, že pouze nahradila původní oplocení novým, a z toho důvodu je diskutabilní, zda stavba vůbec vyžaduje povolení stavebního úřadu. Žalobkyně v době, kdy byla nutně vlastníkem části pozemku (není zřejmé, jak by došlo k oddělení vlastníků předmětné části pozemku a oplocení) byla i vlastníkem tehdejšího oplocení, které se nacházelo na daném místě v podobě torz sloupků a rezavého pletiva, a současně byla zcela zřejmá linie původního oplocení (jinak by nebylo možno v této linii nové oplocení navrhnout). V daném případě nebylo prokázáno, že došlo k úplnému odstranění původního oplocení, naopak „nové“ oplocení zachovalo půdorys i výškovou linii oplocení „původního“. Jak žalobkyně vysvětlila ve svém odvolání, původní stavba oplocení nezanikla. Stavební zákon, pakliže má dojít k zániku stavby, vyžaduje úplné odstranění výsledku stavební činnosti, které byla stavba výsledkem. Mohlo se jednat maximálně o stavební úpravu stávající (nezaniklé) stavby oplocení, nikoli stavbu novou, z čehož mylně vycházely správní orgány. V tomto směru je skutkový stav, který vzal žalovaný za základ napadeného rozhodnutí, v rozporu se spisy a nemá v nich oporu. Pokud jde o výrok pod bodem II. odst. 3 prvostupňového rozhodnutí, ve kterém je uvedeno, že terén v místě oplocení na pozemku parc. č. XE bude uveden do původního stavu, tzn. před výstavbou oplocení, pak se tento požadavek v kontextu shora uvedeného jeví jako nesplnitelný, protože by znamenal povinnost žalobkyně uvést oplocení do stavu původních plotových sloupků, patrně částečně zabudovaných do stávajícího oplocení. Žádné další rozhodovací důvody žalovaný neuvádí, takže se ani jinak nelze proti rozhodnutí bránit. 4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě zdůraznil, že již bylo vedeno řízení o dodatečném povolení stavby oplocení, které bylo dne 8. 1. 2021 usnesením zastaveno, a nabylo právní moci dne 6. 2. 2021 (nebylo podáno odvolání). Stavební úřad proto musel postupovat podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona a nařídil odstranit stavbu. Tuto skutečnost žalobkyně záměrně ignoruje a neuvádí ji. Námitky žalobkyně směřují spíše do řízení o dodatečném povolení stavby, které již bylo pravomocně ukončeno. Nová žádost o dodatečné povolení stavby podána nebyla. Z toho důvodu žalovaný považuje námitky žalobkyně za irelevantní. Z procesní opatrnosti však opakuje, že žalobkyně neprokázala vlastnické právo ani jiné právo k pozemku, na kterém je nové oplocení realizováno. Žalovaný nemá žádné právo posuzovat, zda byl dotčený pozemek vydržen žalobkyní. Vychází zásadně z aktuálního zápisu v katastru nemovitostí, příp. z jiných právních dokumentů, které ale žalobkyně nedoložila. Proto žalovaný odmítá úvahy o nejasném vlastnictví pozemku. V řízení o odstranění stavby přechází důkazní břemeno na toho, kdo porušil zákon. Žalobkyně žádný důkaz, že je dotčený pozemek v jejím vlastnictví, v průběhu řízení o dodatečném povolení stavby ani v řízení o odstranění stavby, popř. odvolacího řízení, nepředložila. To samé platí i pro údajně původní oplocení pozemku, ke kterému žalobkyně nedoložila vlastnické právo. To nakonec není podstatné, protože vzhledem k technickému provedení nového oplocení s vjezdovou bránou není možné mluvit o nahrazení stávajícího drátěného oplocení, které nevyžaduje žádné povolení stavebního úřadu, nové oplocení by tak i tak vyžadovalo povolení stavebního úřadu. Co se týče stručnosti napadeného rozhodnutí, žalovaný není tím, kdo vede řízení o odstranění stavby, tím je stavební úřad. Stavba bude odstraněna na základě rozhodnutí stavebního úřadu ve spojitosti s napadeným rozhodnutí žalovaného, který správnost postupu potvrdil. Prvostupňové rozhodnutí je přehledné, dostatečně odůvodněné a žalovaný nezjistil žádnou nezákonnost jak provedeného řízení, tak vlastního rozhodnutí. Žalovaný se dostatečně zabýval i odvolacími námitkami a své rozhodnutí řádně odůvodnil. Jde o velmi jednoduchou stavbu, která nebyla dodatečně povolena, protože byla realizována bez povolení stavebního úřadu na cizím pozemku a vlastník tohoto pozemku se stavbou nesouhlasí. 5. Žalobkyně v replice ze dne 15. 8. 2022 nad rámec již uvedeného dodala, že se žalovaný od rozhodnutí o odstranění stavby snaží distancovat, a tím fakticky zdůvodňuje vytýkanou stručnost odůvodnění. Tvrzení žalovaného ve vyjádření, která nebyla v odůvodnění napadeného rozhodnutí, nemají v řízení o žalobě místo, neboť řízení před soudem neslouží tomu, aby žalovaný doplňoval argumentaci, kterou mohl uvést již v odůvodnění svého rozhodnutí. Ani takto doplněná argumentace přesto není způsobilá zpochybnit důvodnost žalobních bodů. Průběh správního řízení a obsah správního spisu 6. Ze správního spisu vyplývají následující, pro věc podstatné, skutečnosti. Řízení o odstranění stavby „oplocení a stavební úpravy – střešní okna Beroun, Beroun-Závodí, Na Ovčíně č. p. XB“ bylo zahájeno z moci úřední na základě oznámení ze dne 24. 5. 2017. Dle oznámení o zahájení řízení o nařízení odstranění stavby ze dne 24. 5. 2017, č. j. MBE/36670/2017/VÝST-Ril, Městský úřad Beroun na základě provedené kontrolní prohlídky ze dne 16. 5. 2017 spočívající v prověření navážení zeminy a úpravy terénu na pozemku parc. č. XA, zjistil, že se na tomto pozemku nachází nepo