37 Af 16/2024 – Krajský soud v Praze

37 Af 16/2024- 72 - text 19 37 Af 16/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Lenky Bursíkové a soudců Kryštofa Horna a Jana Peroutky ve věci žalobkyně: Tříska spol. s r.o., IČO 48952923 sídlem Libušina 248, Kladno zastoupená společností BD Consult, s.r.o., IČO 25615955 sídlem Jeseniova 1196/52, Praha proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 9. 2024, č. j. 29067/24/5300-21444-713385, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečně nezpochybnila hodnocení důkazů (zejména výpovědí svědků) provedené žalovaným, a neprokázala, že od deklarovaného dodavatele přijala zdanitelné plnění v podobě vibračního válce. Vymezení věci 2. Dne 12. 5. 2023 vydal Finanční úřad pro Středočeský kraj (dále „správce daně“) dodatečný platební výměr č. j. 3025500/23/2110-52521-203512, kterým žalobkyni doměřil DPH za zdaňovací období února 2019 ve výši 136 500 Kč a rozhodl o povinnosti žalobkyně uhradit penále 27 300 Kč. 3. Žalobkyně se proti platebnímu výměru bránila odvoláním, které žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím ze dne 12. 1. 2024 zamítl a dodatečný platební výměr potvrdil (dále „napadené rozhodnutí“). Dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že od deklarovaného dodavatele ELINDA servis s.r.o. (dále „ELINDA“) nebo od jiného dodavatele v postavení plátce DPH přijala v únoru 2019 zdanitelné plnění v podobě vibračního válce, a nesplnila tak hmotněprávní podmínku nároku na odpočet podle § 72 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále „zákon o DPH“). 4. Z napadeného rozhodnutí plyne, že společnost ELINDA vystupovala v podvodných řetězcích tím, že vystavovala pro další společnosti fiktivní daňové doklady. Ačkoli byl jejím jediným evidovaným jednatelem a společníkem pan T., jednalo se o tzv. bílého koně. Společnost ovládal svědek B., který instruoval účetního J., aby dle jeho pokynů podával kontrolní hlášení a daňová přiznání k DPH a vyhotovoval fiktivní daňové doklady a doprovodné dokumenty včetně dokladů elektronické evidence tržeb a výdajových pokladních dokladů. Takto bylo postupováno i ve vztahu k daňovému dokladu č. PF 23/19 (č. 190100078) a souvisejícím dokladům k vibračnímu válci. Žalobkyně neprokázala pořízení vibračního válce od společnosti ELINDA. Nebylo ani prokázáno, že válec byl pro žalobkyni uskladněn v areálu Pod Plynojemem (kde mělo být podle daňového dokladu místo jeho vyzvednutí), jak vypověděl svědek B. Žalovaný vycházel zejména z výpovědi svědka J., svědka T. a svědkyně Ř. Neuvěřil výpovědi svědka B. z daňového řízení, neboť byla v rozporu s výpověďmi dalších svědků a též s tím, co pan B. vypověděl v přípravném řízení v souběžně vedené související trestní věci v postavení obviněného. 5. Proti napadenému rozhodnutí podala žalobkyně žalobu podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“). Žaloba 6. Žalobkyně namítala, že předložila všechny důkazy, které po ní bylo možné požadovat. Prokázala dodání válce od společnosti ELINDA. Daňové orgány hodnotily důkazy jednostranně v neprospěch žalobkyně. Nesprávně vyhodnotily důkazy, zejména výpovědi svědků, které žalobkyně zpochybňovala. 7. Daňové orgány uvěřily tvrzení tehdejšího jednatele společnosti ELINDA pana T. (údajného bílého koně), že o činnosti společnosti nic nevěděl, a že účetní J. vystavoval doklady a další písemnosti podle pokynů pana B., aniž by o reálnosti plnění či činnosti společnosti ELINDA cokoli věděl, přičemž pan B. nebyl oprávněn jednat za ELINDA, tudíž dokumenty k vibračnímu válci ze strany dodavatele jsou nevěrohodné. 8. Podle žalobkyně byl pan B. oprávněn jednat za společnost ELINDA. Pan B. ve výpovědích potvrdil dodávku válce i účast na ní, stejně jako své postavení vůči společnosti ELINDA. Vypověděl, že vstupní jednání proběhlo za účasti pana T., kterého žalobkyni představil jako dodavatele válce. Z jednání bylo zřejmé, že pan B. je oprávněn za společnost ELINDA jednat. Pan B. následně úkoloval účetního J. k zajištění formálních a dokladových záležitostí uskutečněného plnění. Společnost ELINDA plnění vykázala v kontrolním hlášení a v daňovém přiznání. Úhrada plnění byla doložena pokladními doklady. Byla zaevidována v systému elektronické evidence tržeb (dále „EET“). Odpovědné osoby dodavatele uskutečnění plnění nevyloučily. Přepravu válce potvrdil svědek M., který půjčil vozidlo pro přepravu. S ohledem na časový odstup výslechu je nepodstatné, že si nepamatoval některé okolnosti půjčení. Navrhovaný svědek V., který mohl potvrdit výskyt válce na adrese Pod Plynojemem, vyslechnut nebyl. Namísto toho daňové orgány vycházely z výpovědi jednatelky společnosti GES24 s.r.o. (dále „GES24“) paní Ř., která neměla s transakcí nic společného a kterou nikdo od žalobkyně nezná. Svědkyně, jež na téže adrese provozovala ubytovnu, vypověděla, že se v místě vyskytovala nepravidelně, a že se v areálu nenacházela nákladní auta ani stroje. V areálu se však nacházely sklady a haly, tudíž nepřítomnost nákladních aut a strojů není pravděpodobná. Její výpověď tak není věrohodná. Navíc měl být vyslechnut J. T., který mohl osvědčit podrobnosti o obchodu. Pan T. je sice nositelem firmy žalobkyně a jejím jednatelem, tím se však stal až po provedené transakci dne 18. 10. 2024. Trestní stíhání svědků J., B. a T. není provázáno s daňovým řízením. V době vydání napadeného rozhodnutí nebylo pravomocně ukončeno. Účetní J. jako spolupracující obviněný vypovídal ve snaze získat lepší pozici v trestním řízení. 9. V napadeném rozhodnutí není uvedeno, zda byla daň uhrazena. Společnost ELINDA plnění vyfakturovala, uvedla v kontrolním hlášení a v daňovém přiznání. V EET je potvrzeno, že faktura byla uhrazena. Tyto skutečnosti daňové orgány nepřičetly žalobkyni ku prospěchu. Žalobkyni nelze klást k tíži, že společnost ELINDA od září 2019 nepodávala daňová přiznání. V době uskutečnění plnění byla kontaktní. Platby v hotovosti daňové orgány kladly k tíži žalobkyně, ačkoli současně tvrdily, že byly uskutečněny do zákonného limitu pro hotovostní platby. Vyjádření žalovaného 10. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Ve vyjádření k žalobě odkázal na napadené rozhodnutí. Důkazy hodnotil ve vzájemné souvislosti, nikoli pouze v neprospěch žalobkyně. Žalovaný setrval na hodnocení svědeckých výpovědí z napadeného rozhodnutí. Výpověď svědka B. není věrohodná. Vykazuje zásadní rozpory s výpověďmi ostatních svědků, které do sebe zapadají, jakož i s jeho výpovědí v trestním řízení. Výpovědi svědka T., svědka J. a svědkyně Ř. byly věrohodné. Svědkyně vypovídala k relevantním okolnostem, protože byla jednatelkou společnosti, která provozovala areál ubytovny, kde měl být válec uskladněn. Svědek M. sice v obecné rovině potvrdil, že žalobkyni zapůjčil vozidlo k přepravě válce, avšak nesdělil podrobnosti. Přislíbil, že nahlédne do záznamů s podrobnostmi a požadované informace dodatečně poskytne. To však neučinil. Pan V. vyslechnut nebyl, protože žalobkyně nesdělila, co má výpověď prokázat. Výslech pana T. žalobkyně nenavrhla. 11. Společnost ELINDA plnění ve prospěch žalobkyně sice v kontrolním hlášení vykázala, ale DPH neuhradila. Uhrazení daně nicméně není rozhodující, protože napadené rozhodnutí je postavené na tom, že žalobkyně neprokázala, že přijala plnění od společnosti ELINDA či jiného plátce DPH, nikoli že se účastnila daňového podvodu. Jednání před soudem 12. Při jednání konaném dne 16. 6. 2025 setrvali účastníci na svých procesních stanoviscích. 13. Žalobkyně zdůraznila, že předložila řádné primární daňové doklady a fotografii vibračního válce. Poukázala na kontrolní hlášení a daňová přiznání deklarovaného dodavatele. Žalobkyně nesouhlasí s hodnocením svědeckých výpovědí. Svědek T. ze sebe udělal bílého koně. Z výpovědi svědka B. však vyplynulo, že seznámil pana T. a pana T. Pan T. musel být přítomen založení společnosti ELINDA, musel mu být udělen přístup do datové schránky. Z trestního řízení nevyplynulo, že by všechny obchody měly být fiktivní. První výslech svědka B. byl ovlivněn tím, že byl vazebně stíhán a snažil se zlepšit své postavení. Následně však potvrdil, že dodání stroje proběhlo tak, jak je uvedeno na dokladech. Svědek M. potvrdil zapůjčení vozidla na přepravu stroje, byť si nepamatoval detaily. Tento svědek uvedl, že má záznamy, do kterých se může podívat a které může předložit. Finanční úřady jej již však dodatečně nevyzvaly k předložení těchto dokumentů, což je v rozporu s právním názorem vyjádřeným v rozsudku NSS ze dne 22. 9. 2023, č. j. 2 Afs 41/2022-38 (ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 3. 2025, č. j. 77 Af 8/2024-74). Žalovaný toliko napadal čestné prohlášení tohoto svědka. V době, kdy došlo k dodání zboží, nebylo nutno vytvářet žádné čestné prohlášení. Svědkyně Ř. nepředložila žádné tvrzení k tomu, že pana T. označi