51 A 35/2024 – Krajský soud v Praze

51 A 35/2024- 77 - text 13 51 A 35/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Šuránka a soudců Karla Ulíka a Josefa Straky ve věci žalobkyně: Mgr. R. O. bytem X zastoupená advokátem Mgr. Filipem Kábrtem sídlem Uruguayská 416/11, 120 00 Praha proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha za účasti: 1) CETIN a.s. sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha 2) Ing. arch. J. D. bytem X 3) V. D. bytem X 4) M. H. bytem X zastoupená advokátkou Mgr. Leonou Venturiero sídlem Hlavní 102, 252 07 Štěchovice 5) F. P. bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 4. 2024, č. j. 005973/2024/KUSK-DOP/Svo, takto: I. M. D., MArch, Ph.D., bytem X, není osobou zúčastněnou na řízení. II. Ve vztahu mezi M. D., MArch, Ph.D., bytem X, a účastníky řízení nikdo nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 4. 2024, č. j. 005973/2024/KUSK-DOP/Svo, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce Mgr. Filipa Kábrta, advokáta. V. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. V této věci se soud zabývá otázkou, zda žalobkyně prokázala, že je pro uplatnění jejích práv nezbytné určení existence veřejně přístupné účelové komunikace na pozemku parc. č. XA v k. ú. X (všechny dále uváděné pozemky se nacházejí v témže katastrálním území). Žalobkyně vlastní sousední pozemky parc. č. XB a st. XC, na kterých realizuje stavební záměr. Správní orgány dovodily, že žalobkyně neprokázala právní zájem na určení veřejně přístupné účelové komunikace. Soud níže vysvětlí, proč považuje tento závěr za nesprávný. Průběh správního řízení 2. Žalobkyně požádala dne 25. 8. 2021 Městský úřad Černošice (dále „městský úřad“) o určení existence veřejně přístupné účelové komunikace na pozemku parc. č. XA, který v té době spoluvlastnily osoby zúčastněné na řízení 2), 3) a paní M. D., MArch, Ph.D. V žádosti uvedla, že tento pozemek používá k přístupu ke svým pozemkům parc. č. XB a st. XC, jehož součástí je stavba rodinného domu. Současně měla za splněné všechny předpoklady pro vznik veřejně přístupné účelové komunikace. Ve vztahu k naplnění znaku nutné komunikační potřeby argumentovala, že je při přístupu ke svým nemovitostem z místní komunikace (ulice X) zcela odkázána na pozemek parc. č. XA. 3. Pro přehlednost soud přikládá náhled z ortofotomapy z portálu www.nahlizenidokn.cuzk.gov.cz: (náhled anonymizován) 4. Městský úřad provedl dne 19. 9. 2021 místní šetření, při kterém mj. zjistil, že k nemovitostem žalobkyně existuje alternativní přístup přímo z ulice X. V oplocení jejího pozemku parc. č. XB jsou umístěna vrátka a vstup pro pěší. 5. Vlastníci pozemku parc. č. XA existenci veřejně přístupné účelové komunikace na tomto pozemku sporovali. Rozporovali naplnění každého znaku nutného pro její existenci. Namítali, že je jejich pozemek užíván živelně, bez jejich souhlasu. Nikdy se ale nejednalo o obecné, nýbrž o individuální užívání omezeným okruhem osob (vlastníky přilehlých nemovitostí). Jim by mohl být povolen přístup pouze skrze instituty soukromého práva, k čemuž směřovala i dosavadní jednání. 6. Městský úřad následně spojil řízení o žádosti žalobkyně s řízením vedeným na základě žádosti osoby zúčastněné na řízení 4) ze dne 2. 6. 2021, která se rovněž domáhala deklarace veřejně přístupné účelové komunikace na pozemku parc. č. XA. 7. Rozhodnutím ze dne 29. 6. 2022, č. j. MUCE 92519/2022 OSU, městský úřad obě žádosti zamítl. Neshledal, že by cesta na pozemku parc. č. XA byla veřejně přístupnou účelovou komunikací, neboť neplní nutnou komunikační potřebu a není stálá a patrná v terénu. 8. Navrhovatelka se proti tomuto rozhodnutí odvolala. Mj. namítala, že městský úřad vadně posoudil naplnění znaku nutné komunikační potřeby. Z ulice X je totiž umožněn jen přístup, nikoli příjezd. Dopravně obsluhovat přilehlé nemovitosti je možné pouze z pozemku parc. č. XA, a to kvůli parametrům ulice X, na které je vyloučeno i jen zastavení osobních vozidel (natož např. sanitek či požárních vozidel). Na příjezd po pozemku parc. č. XA jsou tak odkázána všechna vozidla obsluhující přilehlé rodinné domy (např. popeláři, pošta, fekální vůz, dovoz paliva apod.). 9. Žalovaný rozhodnutím ze dne 6. 1. 2023, č. j. 131334/2022/KUSK-DOP/Svo, rozhodnutí městského úřadu ze dne 29. 6. 2022 zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Učinil tak z více důvodů. Jedním z nich byla skutečnost, že dle žalovaného ze žádosti žalobkyně nevyplývalo, v čem je pro uplatnění jejích práv nezbytné vést řízení o určení existence veřejně přístupné účelové komunikace ve smyslu § 142 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále „správní řád“). Městský úřad proto měl žalobkyni vyzvat k doplnění žádosti. 10. V dalším řízení městský úřad vyzval žalobkyni, aby prokázala právní zájem na vedení řízení. 11. V podání ze dne 18. 4. 2023 žalobkyně k výzvě uvedla, že vlastní přímo sousedící pozemky parc. č. XB a st. XC, které jsou obsluhovány z veřejně přístupné účelové komunikace ležící na pozemku parc. č. XA. To nesporně vyplývá již ze správního spisu. Za zásadní ovšem žalobkyně považovala to, že ji Úřad městyse Štěchovice (dále „stavební úřad“) v řízení o dodatečném povolení stavby na jejích pozemcích vyzval k doložení listiny prokazující právo přístupu a vjezdu na pozemek parc. č. XB, neboť jeho vlastníci v řízení o dodatečném povolení stavby nesouhlasili s užíváním pozemku parc. č. XA jakožto příjezdové cesty k pozemkům parc. č. XB a st. XC. Z toho plyne, že vydání deklaratorního rozhodnutí o existenci veřejně přístupné účelové komunikace je nezbytné pro uplatnění jejích práv spočívajících v možnosti řádně užívat vlastní pozemky a úspěšně pokračovat v řízení o dodatečném povolení stavby. 12. Usnesením ze dne 17. 5. 2023 městský úřad vyloučil žádost žalobkyně k samostatnému projednání. 13. Žalobkyně podáním ze dne 16. 6. 2023 doplnila svou argumentaci ve vztahu k existenci veřejně přístupné účelové komunikace. Uvedla, že v ulici X platí zákaz zastavení po celé délce hranice jejích pozemků. Z toho je patrné, že přístup na ně je možný pouze z pozemku parc. č. XA. 14. Rozhodnutím ze dne 12. 9. 2023, č. j. MUCE 150602/2023 OSU (dále „prvostupňové rozhodnutí“), městský úřad žádost žalobkyně opět zamítl, a to pro absenci právního zájmu na určení existence veřejně přístupné účelové komunikace. V odůvodnění vysvětlil, že stavební úřad nemá podle § 129 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále „stavební zákon“) nárok na doložení deklaratorního rozhodnutí, které by bylo podkladem pro dodatečné povolení stavby. Nejedná se o obligatorní náležitost žádosti o dodatečné povolení stavby. Z fotografií doložených žalobkyní sice vyplývá, že je pozemek parc. č. XA užíván. Uživatelům ale může svědčit soukromoprávní titul, což nepřísluší do kompetence silničního správního úřadu. Ke všem přiléhajícím nemovitostem je zajištěn alternativní přístup z ulice X, k níž mají zřízeny schody, případně betonové rampy. Městský úřad proto nespatřuje důvod pro vydání deklaratorního rozhodnutí. Dle sdělení osoby zúčastněné na řízení 2) bylo žalobkyni nabídnuto oprávnění průjezdu přes pozemek parc. č. XA na základě soukromoprávního titulu, což žalobkyně odmítla. 15. V odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí žalobkyně namítala, že městskému úřadu vůbec nepříslušelo přezkoumávat důvodnost výzvy stavebního úřadu. Z jeho odůvodnění ani nelze zjistit, proč by právě ve věci žalobkyně neměl být právní zájem na deklaraci jediné skutečné příjezdové cesty k její nemovitosti. Zajištění příjezdu je přitom podmínkou k tomu, aby byla její stavba rodinného domu dodatečně povolena a nebyla odstraněna. Žalobkyně se nadto dovolávala dalších skutečností, které městský úřad pominul. I v podání ze dne 18. 4. 2023 opětovně uváděla, že právní zájem spatřuje i v možnosti řádně a plnohodnotně užívat vlastní pozemky. Spoluvlastníci pozemku parc. č. XA v řízení o dodatečném povolení stavby namítali, že nesouhlasí s vjezdem na pozemek žalobkyně z pozemku parc. č. XA. To je další okolnost prokazující, že má žalobkyně na deklaraci veřejně přístupné účelové komunikace právní zájem. Tvrdil-li městský úřad, že ostatní uživatelé užívají daný pozemek na základě soukromoprávního titulu, bylo na něm, aby tuto okolnost prokázal. To však neučinil. K poukazu na přístup z ulice X žalobkyně uvedla, že se domáhá plnohodnotného komunikačního spojení. To z ulice X není možné. Napadené rozhodnutí 16. V záhlaví označeným rozhodnutím (dále „napadené rozhodnutí“) žalovaný odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Konstatoval, že deklaratorní rozhodnutí ve věci veřejně přístupné účelové komunikace nenahrazuje souhlas vlastníka s jejím užíváním. I v