7 Afs 31/2012 — Nejvyšší správní soud

51 A 65/2025- 25 - text 11 51 A 65/2025 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Josefa Straky, soudkyně Johany Jandusové a soudce Karla Ulíka ve věci navrhovatele: Přípravný výbor pro konání místního referenda v obci Řisuty zastoupený advokátem JUDr. Viktorem Štěpánem sídlem Lidická 1023/63c, 602 00 Brno proti odpůrkyni: obec Řisuty sídlem Řisuty 84, 273 78 Řisuty zastoupena advokátem JUDr. Janem Holubem sídlem Kleinerova 150/24, 272 01 Kladno o návrhu na vyhlášení místního referenda, takto: I. Vyhlašuje se místní referendum na území obce Řisuty ve dnech 3. 10. 2025 a 4. 10. 2025 o otázce „Souhlasíte s tím, aby v katastrálním území Řisuty u Slaného byly postaveny a provozovány větrné elektrárny?“ II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. V této věci se soud zabývá návrhem na vyhlášení místního referenda podle § 91a odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“). Ve věci je sporu o tom, zda zastupitelstvo odpůrkyně bylo oprávněno v reakci na formálně bezvadný návrh přípravného výboru na konání místního referenda nevyhlásit tzv. občanské referendum ve smyslu režimu § 13 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu (dále „ZoMR“), a namísto něj z vlastní iniciativy vyhlásit tzv. obecní referendum ve smyslu § 14 ZoMR o formulačně odlišné otázce vztahující se ke stejnému tématu. Shrnutí návrhu 2. Navrhovatel uvádí, že dne 18. 6. 2025 doručil odpůrkyni návrh na konání místního referenda, který považoval za řádný, tedy podaný řádně ustanoveným přípravným výborem a podpořený podpisy více než 30 % oprávněných voličů. Otázka navržená k referendu zněla takto: „Souhlasíte s tím, aby v katastrálním území Řisuty u Slaného byly postaveny a provozovány větrné elektrárny?“ 3. Odpůrkyně na podání návrhu nejprve nijak nereagovala. Až po veřejném jednání svého zastupitelstva konaném dne 17. 7. 2025 vyhlásila místní referendum, přičemž dle zápisu ze zasedání zastupitelstva se jednalo o referendum vyhlášené v režimu § 14 ZoMR, tedy z vlastní iniciativy zastupitelstva, a nikoliv z iniciativy přípravného výboru ve smyslu § 13 ZoMR. Zároveň přeformulovala položenou otázku, která nově zněla: „Souhlasíte s tím, aby v katastrálním území Řisuty u Slaného byla postavena a provozována větrná elektrárna?“ Navrhovatel upozorňuje, že tato nově formulovaná otázka hovoří pouze o jedné elektrárně, ačkoliv původní formulace zohledňovala více zařízení. Právě oprávněné obavy občanů z výstavby vícero větrných elektráren vedly k iniciaci referenda. O této změně však navrhovatel nebyl informován, ačkoliv tím došlo ke zkreslení jeho původního záměru. Dle navrhovatele lze přitom ze zápisu o zasedání zastupitelstva odpůrkyně dne 17. 7. 2025 dovodit, že starostka a někteří zastupitelé považovali původní znění otázky za zavádějící a příliš obecné, a proto změnili původní otázku na znění v jednotném čísle, tedy o jedné větrné elektrárně. To vše z vlastní iniciativy, bez vyrozumění navrhovatele. Tím došlo k obcházení zákonné úpravy, neboť i když dle reálné posloupnosti byl dříve doručen návrh podaný přípravným výborem ve smyslu § 13 ZoMR, tak přesto nakonec došlo k vyhlášení referenda z vlastní iniciativy obce ve smyslu § 14 ZoMR. V této souvislosti navrhovatel poukazuje na rozpor mezi prohlášením starostky odpůrkyně a skutečným postupem, neboť z audiozáznamu ze zasedání zastupitelstva ze dne 17. 7. 2025 (jenž navrhuje k důkazu) je zřejmé, že starostka prohlásila, že bude akceptována verze otázky dle návrhu navrhovatele. I přes toto prohlášení starostky však došlo k vyhlášení referenda obcí, tedy v režimu § 14 ZoMR namísto § 13 ZoMR. 4. Právě s poukazem na skutečnost, že došlo k vyhlášení referenda zastupitelstvem, a nikoliv na základě návrhu občanů, odmítla starostka odpůrkyně předat navrhovateli usnesení o vyhlášení referenda, jak vyplývá z jejího e-mailu ze dne 31. 7. 2025. V dalším e-mailu zaslaném v témže dni starostka sdělila, že se skutečně snažila prosadit změnu původní referendové otázky, učinila tak ale až po jednání zastupitelstva kvůli údajně opožděnému právnímu stanovisku, které si nechala opatřit. Přitom trvala na tom, že otázka má odpovídat „skutečnosti“, za kterou považuje zájem obce o výstavbu jedné větrné elektrárny. Dle navrhovatele tímto starostka sama přiznala vědomý zásah do formulace otázky připravené občany. 5. Navrhovatel má za to, že shora popsané skutečnosti svědčí o porušení ZoMR hned v několika rovinách, tedy že · odpůrkyně v rozporu s § 12 odst. 1 ZoMR nevyrozuměla navrhovatele v zákonné lhůtě 15 dnů o tom, zda jejich návrh má či nemá nedostatky, a ani jej jinak nevyrozuměla o výsledku projednání jeho návrhu; · odpůrkyně nevydala rozhodnutí podle § 13 odst. 2 ZoMR o tom, zda o navržené otázce lze či nelze konat referendum; · odpůrkyně neoprávněně změnila právní režim referenda tím, že jej nevyhlásila v režimu § 13 ZoMR, nýbrž v režimu § 14 ZoMR, čímž fakticky obešla návrh občanů; · odpůrkyně změnila obsah referendové otázky bez zákonného zmocnění a bez vyrozumění navrhovatele; · odpůrkyně odmítla poskytnout navrhovateli informaci o přijatém usnesení. 6. S ohledem na popsaný postup odpůrkyně má navrhovatel za to, že na jeho návrh na konání místního referenda je třeba nahlížet jako na bezvadný, a tedy jsou splněny podmínky k tomu, aby soud rozhodl o vyhlášení referenda ve smyslu § 91a odst. 1 písm. b) s. ř. s. Proto žádá, aby soud rozhodl o vyhlášení místního referenda v obci Řisuty ve věci jím navržené otázky, která zní „Souhlasíte s tím, aby v katastrálním území Řisuty u Slaného byly postaveny a provozovány větrné elektrárny?“, a to v termínu 3. a 4. 10. 2025. Vyjádření odpůrkyně 7. Odpůrkyně nečiní sporným, že dne 18. 6. 2025 obdržela od navrhovatele návrh na konání místního referenda včetně podpisových archů. Nesporuje ani původní znění navrhovatelem zadávané otázky. Rovněž nečiní sporným, že šlo o řádný návrh splňující zákonné náležitosti, dokonce připouští, že nastala fikce formální bezvadnosti ve smyslu § 12 odst. 3 ZoMR. 8. Odpůrkyně se nicméně ohrazuje proti tomu, že by její starostka byla jakkoli osobně motivována k výstavbě elektráren, naznačuje navrhovatel. V této souvislosti poukazuje na obsah smlouvy o spolupráci ze dne 26. 10. 2023 včetně dodatku ze dne 19. 9. 2024, která byla uzavřena mezi ní a mezi investorem Nová Energie s. r. o. (dále „investor“). Z této smlouvy vyplývá, že jejím předmětem je výstavba pouze jedné větrné elektrárny. Odpůrkyně rovněž poukazuje na proces přijímání změny č. 2 jejího územního plánu, v jehož průběhu bylo v rámci vypořádání připomínek a námitek rovněž zdůrazňováno, že má jít pouze o jednu větrnou elektrárnu. 9. Odpůrkyně připouští, že její zastupitelstvo částečně pochybilo, jestliže na svém zasedání dne 10. 7. 2025 nerozhodlo žádným ze způsobů dle § 13 odst. 1 písm. a) nebo b) ZoMR. To ale nemění nic na tom, že otázka k zodpovězení dle návrhu navrhovatele odporuje § 8 odst. 3 ZoMR, neboť je jednak neurčitá, a jednak se v kontextu jejího postupu v souvislosti s výstavbou větrné elektrárny jeví jako zavádějící. Není totiž zřejmé, zda volič odpovědí na položenou otázku souhlasí či nesouhlasí s výstavbou byť jen jedné větrné elektrárny v jejím katastrálním území. V konečném důsledku by se dal jakýkoliv výsledek referenda vykládat tak, že se netýká výstavby jedné elektrárny, ale pouze více elektráren (tedy až té druhé) a že výstavba jedné elektrárny je výsledkem referenda nedotčena. V daném kontextu je znění otázky ve verzi navrhovatele rovněž kapciózní, jelikož činnost a úsilí odpůrkyně směřuje k tomu, aby byla v obci vystavěna pouze jedna elektrárna. Je zřejmé, že otázka položená v referendu nemusí mít návaznost na konkrétní projekt. V případě varianty navrhovatele však otázka může v běžném voliči vyvolat falešný dojem, že „hrozí invaze větrných elektráren“, které se může chtít z pochopitelných důvodů bránit. Běžný volič tak může na základě navrhovatelem nečestně vyvolané obavy svým hlasem „shodit ze stolu“ i reálný záměr odpůrkyně umožnit výstavbu jedné elektrárny, třebaže s výstavbou jedné elektrárny by mohl souhlasit. Verze navrhovatele však záměrně implikuje více „hrozících“ elektráren, a to bez opory ve stávajícím územním plánu či v jeho probíhající změně, resp. v rozporu s nimi, popř. i bez opory uzavřené smlouvy s investorem či v rozporu s ní. To, že i v návrhu se střídá jednotné a množné číslo, vypovídá dle odpůrkyně o tom, že i navrhovatel je sám svým návrhem poněkud zmaten. Nemůže legitimně očekávat od „průměrného voliče“, že se s takto vyvolanou zmatečností nějak popasuje. 10. S poukazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) odpůrkyně připomíná, že při posuzování určitosti otázky položené v referendu se přihlíží k místním reáliím, a tedy srozumitelnosti otázky pro konkrétní osoby oprávněné hlasovat v referendu (rozsudek NSS ze dne 31. 8. 2017, č. j. Ars 2/2012-43), přičemž stejně formulovaná otázka tak v jednom případě může být s ohledem na místní poměry nejednoznačná, zatí