9 As 66/2023 — Nejvyšší správní soud

59 A 36/2021- 43 - text 32 59 A 36/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Ing. Lenky Bursíkové a soudců Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., a JUDr. Bc. Kryštofa Horna, ve věci žalobců: a) Mgr. Z. S. bytem X b) Ing. V. S. bytem X oba zastoupeni advokátem JUDr. Michalem Bernardem, Ph.D. sídlem Klokotská 103, Tábor proti: žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 8. 2021, č. j. SZ 059924/2021/KUSK ÚSŘ/LŽ, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 8. 2021, č. j. SZ 059924/2021/KUSK ÚSŘ/LŽ, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit každému ze žalobců na náhradě nákladů řízení částku 12 546,90 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců JUDr. Michala Bernarda, Ph.D. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. J. M. a M. M. [dále jen „stavebník a)“ a „stavebník b)“ nebo společně „stavebníci“] požádali Městský úřad Kostelec nad Labem (dále jen „stavební úřad“) o povolení výjimky z § 25 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, účinné do 31. 12. 2024, a o umístění a povolení přístavby rodinného domu a pergoly na pozemcích parc. č. st. XA a parc. č. XB v katastrálním území X. Stavební úřad žádosti vyhověl nejprve rozhodnutím ze dne 11. 2. 2016, které žalovaný potvrdil rozhodnutím ze dne 18. 4. 2016. Zdejší soud však vyhověl žalobě žalobců, kteří jsou vlastníky sousedních pozemků parc. č. XC a parc. č. st. XD, a rozsudkem ze dne 27. 2. 2019, č. j. 46 A 41/201649, zrušil jak rozhodnutí žalovaného, tak jemu předcházející rozhodnutí stavebního úřadu. Stavební úřad následně v opakovaném řízení vydal dne 21. 8. 2019 v pořadí druhé společné povolení a rozhodnutí o výjimce, žalovaný jej však zrušil rozhodnutím ze dne 14. 9. 2020 a vrátil mu věc k dalšímu řízení. 2. Rozhodnutím ze dne 15. 3. 2021, č. j. Výst. 3911/346/15/B, stavební úřad opět (I) povolil výjimku z § 25 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. na stavbu označenou „přístavba rodinného domu a pergola“ na pozemcích parc. č. st. XA a parc. č. XB (nově parc. č. st. XE; dále též „přístavba“), (II) rozhodl o umístění uvedené přístavby a (III) vydal na ni stavební povolení. V popisu stavby uvedl, že projekt řeší přístavbu skladu nářadí a pergolu (pozn. soudu: vzhledem ke skutečnosti, že žalobní námitky nebrojí proti pergole, nebude soud shrnovat údaje správních rozhodnutí, které se jí týkají). Přístavba je přízemní o půdorysných rozměrech 9,3 m x 3,1 m a výšce 2,68 m od úrovně podlahy přízemí. Zastřešena je pultovou střechou. Obvodové zdivo bude z tvárnic tloušťky 300 mm. 3. K výjimce stavební úřad ve výroku uvedl, že přístavba bude umístěna 0,5 m od společné severovýchodní hranice s pozemkem žalobců parc. č. XC. Volný prostor mezi přistavovaným rodinným domem stavebníků (č. p. XF) a domem žalobců (č. p. XG) bude v nejužším místě 5,5 m. Dodržení vzdálenosti stavby od společné hranice 0,5 m stavební úřad ověřil při kontrolní prohlídce dne 18. 9. 2018 v rámci ohlášení dokončení stavby. 4. V odůvodnění pak konstatoval, že rodinný dům, k němuž je přístavba přistavena, se nachází v severozápadní části pozemku stavebníků ve vzdálenosti 6 až 12 m od hranice pozemku, na němž se nachází komunikace. Takto jsou umístěny všechny domy v dané lokalitě, pro něž bylo dne 5. 8. 1997 vydáno územní rozhodnutí, které stanoví uliční čáru. Umístění stavby v severní části pozemku by narušilo urbanistický ráz území. Pozemek se svažuje směrem od ulice k jeho jihovýchodní hranici. V územním plánu je veden jako čistě obytné území – zástavba rodinnými domy. Územní plán stanovuje také hranici záplavového území a požaduje, aby byly rodinné domy umisťovány pouze mimo záplavové území. Přestože je pozemek stavebníků dostatečně veliký (přes 1 500 m2), je jeho využití značně omezeno, protože hranice záplavového území vede těsně pod terasou navazující z jižní strany na rodinný dům stavebníků. Jakákoliv zástavba ve spodní části pozemku by proto byla v rozporu s územním plánem. Již v době původní výstavby rodinných domů vydal Okresní úřad Mělník, referát životního prostředí, dne 6. 8. 1996 vyjádření, v němž požadoval, aby byly veškeré stavby umístěny v horních částech pozemků (tj. směrem ke komunikaci) a aby byly směrem k Mratínskému potoku jen zahrady. Tento potok a jeho údolní niva jsou významnými krajinnými prvky a také jsou součástí územního systému ekologické stability jako biocentrum. 5. S ohledem na výše uvedené skutečnosti zbývá na pozemku stavebníků prostor cca 6 m od jejich domu směrem k jihozápadní hranici s pozemkem parc. č. XH a cca 3,6 m mezi jejich domem a jeho severovýchodní hranicí s pozemkem parc. č. XC. V části směrem ke komunikaci se nachází vjezd a stavba spolu s ostatními přiměřeně dodržuje uliční čáru. Přístavba byla proto po úvaze stavebníků a projektanta umístěna v místě prostoru mezi rodinným domem stavebníků a severovýchodní hranicí s pozemkem parc. č. XC, kde se již dříve nacházel prostor pro parkování sestávající ze dvou pruhů dlažby. 6. Dále stavební úřad poukázal na to, že již v předchozím řízení uvedl jako další důvod pro udělení výjimky přístup pracovníků společnosti ČEZ Distribuce, a. s. (dále jen „ČEZ“) k nadzemnímu vedení, soud mu však v rozsudku č. j. 46 A 41/201649 vytkl nevypořádání souvisejících námitek žalobců. V rámci opakovaného řízení proto stavební úřad ověřil, z které strany mohou pracovníci ČEZ vstupovat na pozemek. Podle vyjádření zmíněné společnosti ze dne 2. 5. 2019 je třeba zachovat trvalý přístup k energetickému zařízení umístěnému na pozemku parc. č. XCH, tj. volný průjezd šířky min. 4 m. Původní volný prostor mezi rodinným domem stavebníků a hranicí s pozemkem žalobců byl 3,6 m. Překážkou přístupu pracovníků ČEZ byly také původní pruhy z dlažby, které končily v místě terasy za domem, která prostor mezi domem a hranicí pozemku ještě zmenšuje. Průjezd pracovníků ČEZ z této strany tedy nebyl v minulosti možný. Umístěním přístavby z druhé strany rodinného domu stavebníků by došlo ke znemožnění přístupu pracovníků ČEZ zcela, přestože povinnost stavebníků příjezd umožnit vyplývá ze zákonného věcného břemene. Nadto, vzhledem k oknům obytných místností na této straně by se s největší pravděpodobností zhoršila kvalita bydlení stavebníků z důvodu nedostatečného denního osvětlení místností. V jižní části pak nelze stavbu umístit z důvodu již výše zmíněného záplavového území. 7. V řízení tedy podle stavebního úřadu vyšly najevo takové územně technické důvody, vlastnosti a omezení pozemku, které odůvodňují, proč není možné realizovat přístavbu jinak. Námitka, podle které mají stavebníci i jiné možnosti, jak umístit sklad nářadí, je z výše uvedených důvodů neopodstatněná. Sklad v jihovýchodní části pozemku stavebníků o velikosti 3 x 5 m, na který žalobci v této souvislosti poukázali, není stavbou, ke které by se stavební úřad vyjadřoval [viz § 79 odst. 2 písm. o) stavebního zákona]. Jedná se o výrobek plnící funkci stavby (stavební buňku), který není umístěn na pozemku parc. č. XB, ale na pozemku parc. č. XCH, který je také ve vlastnictví stavebníků. Stavba slouží jako provizorní sklad materiálu (lešení, izolace, latě atd.), který stavebníci potřebují v rámci průběžné rekonstrukce domu. 8. V nynějším řízení je však řešena přístavba, která má sloužit jako sklad nářadí, který je potřebný k řádnému a bezpečnému užívání pozemku a souvisejících staveb. Málokterý dům se obejde bez alespoň minimálního hospodářského zázemí. Při výstavbě nových domů na to není často pamatováno, většinou i z důvodu snahy snížit prvotní investici. Dříve nebo později pak vyvstane potřeba tyto chybějící prostory doplnit. Stavebníci koupili dům již zkolaudovaný, proto nemohli zasáhnout do jeho prvotního dispozičního řešení. Přístavba má sloužit pro potřeby rodiny stavebníků. Stávající garáž postačuje pouze k zaparkování automobilu. Stavebníci však potřebují také prostor pro uskladnění nářadí, jízdních kol, sekačky, křovinořezu atd. Vzhledem k tomu, že stávající rodinný dům takové prostory neobsahuje, je stavba potřebná pro uskladnění nářadí a náčiní, které využívá jak celá rodina v rámci obhospodařování zahrady, tak stavebník a) v rámci svého profesního zaměření, neboť disponuje velkým množstvím nářadí, které nemá kde uskladnit. 9. Obavu žalobců z nedodržení deklarovaného účelu stavby shledal stavební úřad nedůvodnou. Posuzoval totiž předloženou žádost a povolil stavbu pro účel stanovený v rozhodnutí. Stavba by proto měla být využívána v souladu s tímto účelem, jímž parkování osobního automobilu není. Přípojný vozík umístěný ve stavbě v době místního šetření, na který žalobci poukazují, však byl takto umístěn po předchozí telefonické dohodě se stavebním úřadem, aby nezabíral místo v rámci místního šetření. Povolovaná stavba má sloužit jako sklad zahradního nářadí, nikoliv jako garáž. Pokud by v budoucnu došlo k užívání přístavby v rozporu s vydaným povolení