4 As 171/2014 — Nejvyšší správní soud

37 A 17/2025- 24 - text 6 37 A 17/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové a soudců Jana Peroutky a Kryštofa Horna ve věci žalobce: K. F. X zastoupený advokátem JUDr. Martinem Plchem sídlem Vojtěšská 245, Mýto proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 1. 2025, č. j. 004141/2025/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá práva na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Městský úřad Černošice (dále jen „městský úřad“) rozhodnutím ze dne 1. 2. 2024, č. j. MUCE 71369/2024 SO (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), zamítl žalobcovu žádost o udělení řidičského oprávnění a vydání řidičského průkazu podle § 51 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, neboť žalobce neprokázal existenci obvyklého bydliště na území České republiky podle § 82 odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). 2. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání až dne 28. 6. 2024. Žalovaný proto žalobcovo odvolání v záhlaví uvedeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) jako opožděné zamítl. 3. Žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se žalobce domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení. 4. Pro včasnost žalobcova odvolání je stěžejní posoudit, zda městský úřad prvostupňové rozhodnutí správně doručil jen žalobcovo zmocněnci, tj. zda žalobce svému zmocněnci udělil plnou moc i pro doručování (přijímání) prvostupňového rozhodnutí. Obsah podání účastníků 5. Žalobce v žalobě uvedl, že prvostupňové rozhodnutí nemělo být doručováno jeho tehdejšímu zmocněnci, jemuž bylo doručeno fikcí dne 22. 4. 2024. Již v odvolání namítal, že zmocněnec nebyl oprávněn k převzetí prvostupňového rozhodnutí, a proto měl městský úřad doručovat prvostupňové rozhodnutí přímo žalobci. Plná moc zmocňovala žalobcova zmocněnce, aby jednal s městským úřadem, nahlížel do správního spisu, a dokládal podklady k udělení řidičského oprávnění a vydání řidičského průkazu. Z rozsahu zmocnění neplyne, že žalobcovu zmocněnci mohlo být prvostupňové rozhodnutí i doručováno. Poukazuje-li žalovaný na to, že zmocněnec při jednání s městským úřadem uvedl, že je zmocněn i k doručování písemností, zmocněnec vlastním prohlášením nemůže rozšiřovat rozsah svého oprávnění. Plná moc je jednostranné prohlášení zmocnitele, z něhož rozsah zmocnění musí vyplývat. Pokud měl městský úřad o rozsahu zmocnění pochybnosti, měl žalobce vyzvat k jejich odstranění. To však neučinil. Plná moc nebyla žalobcem udělena ke všem záležitostem týkajícím se řidičského oprávnění. To nelze dovozovat ani z plné moci ze dne 11. 4. 2024, která se vztahuje na „vydání řidičského oprávnění“. Podle žalobce nelze ani vycházet z § 34 odst. 3 správního řádu, neboť podle odborné literatury má mít před užitím tohoto ustanovení přednost odstranění pochybností o rozsahu zmocnění. 6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že je žalobcovou odpovědností, koho si zvolí, aby jej zastupoval. Musí nést i následky toho, že si za zmocněnce zvolil někoho, který má adresu na ohlašovně. Druhá plná moc nemá zpětný účinek. Podle žalovaného se jedná o zneužití práva související s řidičskou turistikou, kdy řidiči v jednom členském státě Evropské unie, kde je jim zakázáno řízení motorových vozidel, si nechají vystavit řidičský průkaz v jiném členském státě, aby tímto tento zákaz obešli. Posouzení věci soudem 7. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). 8. V rámci jediného žalobního bodu žalobce namítá, že prvostupňové rozhodnutí neměl (nemohl) městský úřad doručovat zmocněnci žalobce, ale přímo žalobci, jelikož jeho zmocněnec nebyl k doručení prvostupňového rozhodnutí zplnomocněn. 9. Podle § 33 odst. 1 správního řádu účastník si může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce. 10. Podle § 33 odst. 2 správního řádu zmocnění může být uděleno a) k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení, b) pro celé řízení, c) pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu; podpis na plné moci musí být v tomto případě vždy úředně ověřen a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popřípadě udělena do protokolu, nebo d) v jiném rozsahu na základě zvláštního zákona. 11. Žalobce v řízení před soudem i správními orgány nezpochybňoval, že svého zmocněnce ve správním řízení skutečně zmocnil, že jeho podpisy jsou autentické (na druhé plné moci je navíc jeho podpis ověřen německým notářem) a že se věci neudály tak, jak plyne ze spisu i z úředních záznamů, které v tomto řízení sepsal městský úřad (úřední záznamy ze dne 6. 12. 2023 a ze dne 19. 4. 2024). Ani soud nemá důvod o skutkových okolnostech (tak, jak jsou popsány ve správním spise) pochybovat. Spor se tedy vede jen o rozsah zmocnění žalobcova tehdejšího zmocněnce. 12. Žalobcův zmocněnec se k městskému úřadu (po zahájení řízení podáním žádosti ze dne 2. 10. 2023) poprvé dostavil dne 6. 12. 2023 a předložil první plnou moc ze dne 21. 11. 2023. Podle plné moci žalobce zmocnil zmocněnce: „Aby mě zastupoval na Úřadu Města Černošice Podskalská 19, 120 00 Praha 2 odbor dopravy oddělení řidičské průkazy.“ Podle úředního záznamu ze dne 6. 12. 2023, který městský úřad vyhotovil v souvislosti s návštěvou žalobcova zmocněnce, žalobcův zmocněnec při předložení plné moci uvedl, že „zastupování obsahuje veškeré úkony správního řízení vč. doručování příslušných písemností.“ Ačkoli mu byla předložena spisová dokumentace, neseznámil se s ní. Jen se dotázal, zda je řidičský průkaz připraven k vyzvednutí. Prvostupňové rozhodnutí bylo pro žalobcova zmocněnce na jeho poštovním úřadě připraveno k vyzvednutí dne 11. 4. 2024, avšak žalobcův zmocněnec si jej nevyzvedl. Dne 19. 4. 2024 se ale osobně dostavil k městskému úřadu a předložil další (druhou) plnou moc. Na ní byl dne 11. 4. 2024 notářkou v Aschersleben ověřen žalobcům podpis. Podle druhé plné moci žalobce zmocněnce zmocnil: „K jednání na Úřadu Města Černošice Podskalská 19, 120 00 Praha 2 odbor dopravy oddělení řidičské průkazy včetně nahlédnutí a dokládání podkladů k udělení řidičského oprávnění a vydání řidičského průkazu.“ Podle úředního záznamu ze dne 19. 4. 2024 se zmocněnec seznámil s obsahem správního spisu a pořídil jeho kopii. 13. Jelikož v době vydání prvostupňového rozhodnutí – bylo pro žalobcova zmocněnce připraveno k vyzvednutí dne 11. 4. 2024 (§ 71 odst. 2 správního řádu) měl městský úřad ve své dispozici jen první plnou moc ze dne 21. 11. 2023, znění druhé plné moci předložené žalobcovým zmocněncem dne 19. 4. 2024 není pro posouzení toho, komu mělo být doručeno prvostupňové rozhodnutí, relevantní (vůči správnímu orgánu je plná moc účinná až od okamžiku, kdy mu byla předložena) srov. rozsudek NSS ze dne 16. 7. 2015, č. j. 7 As 86/2015-22 . 14. Ustanovení § 33 odst. 1 správního řádu umožňuje zastoupení účastníka správního řízení zvoleným zmocněncem na základě plné moci, kterou lze učinit buď v písemné formě, nebo může být udělena ústně do protokolu. NSS v rozsudku ze dne 17. 10. 2014, č. j. 4 As 171/2014-26, uvedl, že „[o]bsahem průkazu plné moci musí být konkrétní rozsah zmocnění (viz ust. § 33 odst. 2 správního řádu), uvedení osoby, která je k zastupování účastníka zmocněna, podpis zmocnitele a je také třeba, aby plná moc obsahovala datum (není-li její časové omezení vyjádřeno ve vlastním textu), aby bylo zřejmé, od kterého konkrétního okamžiku je zmocněnec oprávněn úkony za zastoupeného činit.“ Též lze poukázat na závěry rozsudku NSS ze dne 27. 7. 2005, č. j. 7 As 13/2005-62, kde uvedl, že „[p]ři posuzování, jestli písemná plná moc nebo ústní prohlášení účastníka o udělení plné moci (do protokolu) mají potřebné náležitosti, je třeba vzít především v úvahu, zda spolehlivě prokazují oprávnění označeného zástupce jednat za účastníka řízení. V případě, že je možné bez pochybností takové oprávnění dovodit z obsahu plné moci, popřípadě z okolností, za kterých byla písemná plná moc soudu doručena nebo za kterých bylo učiněno ústní prohlášení, nemají případné vady plné moci za řízení význam.“ 15. Stěžejní je tedy posoudit (i) obsah první plné moci i (ii) okolnosti, za nichž byla městskému úřadu předložena. 16. Soud má za to, že první plná moc splň