1 Ao 7/2011 — Nejvyšší správní soud

37 A 74/2025- 342 - text 123 37 A 74/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Kryštofa Horna, soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové a soudce Jana Peroutky ve věci navrhovatelů: a) Městys Kounice sídlem Kounice 127, 289 15 Kounice b) Obec Nepoměřice sídlem Nepoměřice 48, 285 11 Nepoměřice c) Obec Opatovice I sídlem Opatovice I 35, 286 01 Čáslav d) Obec Paběnice sídlem Paběnice 16, 285 43 Paběnice e) Obec Úmonín sídlem Úmonín 31, 285 46 Úmonín f) Obec Vidice sídlem Vidice 6, 284 01 Vidice g) Obec Košice sídlem Košice 46, 285 04 Uhlířské Janovice všichni zastoupeni advokátem Mgr. Luďkem Šikolou sídlem Ovocný Trh 1096/8, 110 00 Praha proti odpůrci: Středočeský kraj sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha zastoupený advokátem doc. JUDr. Janem Brodcem, LL.M., Ph.D. sídlem Rubešova 162/8, 120 00 Praha o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Aktualizace č. 9 Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, vydané usnesením Zastupitelstva Středočeského kraje ze dne 9. 9. 2024, č. 040-36/2024/ZK, takto: I. Návrh navrhovatele a) se zamítá. II. Opatření obecné povahy – Aktualizace č. 9 Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, vydané usnesením zastupitelstva Středočeského kraje ze dne 9. 9. 2024, č. 04036/2024/ZK, se ruší dnem právní moci tohoto rozsudku v rozsahu vymezeném územím povodí nádrže Vrchlice, které tvoří katastrální území Předbořice, Opatovice I, Dobřeň u Kutné Hory, Suchdol u Kutné Hory, Malešov, Polánka u Malešova, Týniště u Malešova, Bylany u Kutné Hory, Mezholezy u Kutné Hory, Chlístovice, Chroustkov, Zdeslavice u Chlístovic, Košice u Nepoměřic, Nepoměřice, Onomyšl, Rozkoš u Onomyšle, Bahno, Černíny, Hetlín, Štipoklasy u Černín, Zdeslavice u Černín, Bludov v Čechách, Červené Janovice, Vilémovice u Červených Janovic, Zhoř u Červených Janovic, Kralice, Vernýřov, Všesoky, Žandov, Bykáň, Korotice, Roztěž, Tuchotice, Vidice u Kutné Hory, Rápošov, Zbraslavice, Miletice u Nepoměřic, Kamenná Lhota u Čestína, Březová u Úmonína, Lomec u Úmonína a Úmonín. III. Návrh navrhovatelů b) až g) se ve zbytku zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Soud se v projednávané věci zabýval bezmála 400stránkovým návrhem na zrušení aktualizace zásad územního rozvoje, která vymezila koridory pro vysokorychlostní železniční trať. Soud vyhodnotil jako důvodný návrhový bod týkající se nedostatečného vyhodnocení vlivu na nádrž Vrchlice, neboť vyhodnocení tohoto vlivu nebylo podloženo žádným odborným podkladem, ačkoli i dotčený orgán (Ministerstvo zemědělství) a jiné odborné subjekty [např. Povodí Labe, státní podnik (dále jen „Povodí Labe“)] poukazovaly na odbornou nedostatečnost podkladů odpůrce. Dále soud shledal důvodným návrhový bod navrhovatele g), který odpůrci vytýkal nepřezkoumatelnost rozhodnutí o jeho námitce, že z návrhu napadeného OOP nebylo možné zjistit, zda je v mezích koridoru i jím preferovaná varianta a odpůrce na tuto námitku věcně nijak nezareagoval, čímž mu znemožnil uplatnit argumentaci ve prospěch konkrétní varianty koridoru. Ostatní návrhové body, přestože jsou všechny strukturovány obdobně, soud důvodné neshledal. Soud poukazuje na to, že zejména v případě posouzení dopadů koridoru VRT na nádrž Vrchlice je skutkový stav oproti jiným návrhovým okruhům odlišný, neboť jsou námitky navrhovatelů ve správním spise podpořeny i konkrétními odbornými stanovisky (Ministerstva zemědělství či Povodí Labe) a nejsou tak založeny na zpravidla zcela obecných konstatováních. Ve zbývajícím posouzení návrhu tak soud dospěl k závěru, že vymezení koridorů, vyhodnocení vlivů a odůvodnění jejich přijetí odpovídá povaze aktualizace zásad územního rozvoje. Ostatní námitky a požadavky navrhovatelů zjednodušeně řečeno svojí podrobností přesahují měřítko zásad územního rozvoje. Odpůrce nepochybil, pokud v ostatních částech předmět jejich řešení slovy navrhovatelů „odsunul“ do navazujících povolovacích procesů, neboť tomu odpovídá povaha vymezených koridorů. Pro snazší orientaci soud přikládá strukturu následujícího textu: I. Vymezení věci 4 II. Návrh 4 III. Vyjádření odpůrce 6 IV. Další podání účastníků 6 V. Jednání před soudem 7 VI. Posouzení věci soudem 12 1. Povaha aktualizace zásad územního rozvoje a obecná východiska soudního přezkumu 13 2. Formálně-procesní námitky navrhovatelů 14 2.1. Koridory VRT nemusely být předně vymezeny v územním rozvojovém plánu 14 2.2. Povinností odpůrce nebylo pořídit územní studii 16 2.3. Soud neshledal ve výběru variant vedení koridorů rozpor s PÚR 17 2.4. Předmětem AZÚR nemusely být varianty řešení 20 2.5. Nebylo nutné provést opakované veřejné projednání 23 2.6. K namítaným vadám Studie proveditelnosti 24 2.7. Ostatní námitky 27 3. Posouzení vlivu koridorů na životní prostředí z obecného hlediska 29 3.1. Vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů 29 3.2. Neaktuální skutkový stav – terminál Bečváry-Kořenice 36 3.3. Kompenzační opatření a pravidla pro sledování odpovídají povaze zásad územního rozvoje 38 3.4. VVURÚ a stanovisko SEA jsou dostatečně zpracovaná 40 3.5. Stanoviska dotčených orgánů byla vypořádána dostatečně 46 3.5.1. Stanoviska MŽP 46 3.5.2. Stanoviska KHS 47 3.5.3. Stanovisko AOPK 48 3.5.4. Stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí 48 3.5.5. Stanovisko MPO 49 4. Vyhodnocení dopadů koridorů VRT na jednotlivé složky životního prostředí 50 4.1. Zatížení hlukem 50 4.1.1. Společné námitky navrhovatelů k ochraně před hlukem 50 4.1.2. K argumentaci jednotlivých navrhovatelů k zatížení hlukem 58 4.2. Ochrana před vibracemi 61 4.3. Dopady na ZPF 63 4.4. Vliv na krajinu a krajinný ráz; fragmentace a nepropustnost krajiny 68 4.5. Vyhodnocení vlivů na faunu, flóru, biodiverzitu a ekosystémy 73 4.5.1. Ke společné argumentaci navrhovatelů 73 4.5.2. Památné stromy 75 4.5.3. Lokální biokoridory a biocentra; mokřady 76 4.6. Vyhodnocení dopadů na PUPFL a lesy 77 4.6.1. Společné námitky navrhovatelů 78 4.6.2. Střet s lesy na území navrhovatelů d) a e) 83 4.7. Vyhodnocení vlivů na podzemní a povrchové vody, vodní toky a zranitelné oblasti 84 4.7.1. Námitky nedostatečného a nepodloženého vyhodnocení vlivu VRT na nádrž Vrchlice 84 4. 7. 2. Společné další námitky navrhovatelů týkající se ochrany vod 90 4.7.3. K námitkám jednotlivých navrhovatelů 90 4.8. Vyhodnocení dopadů na kulturní a historické hodnoty, archeologická naleziště, regiony lidové architektury 93 4.9. Vlivy na hmotný majetek, plochy pro bydlení, zastavěné oblasti, infrastrukturu a obecní cesty 96 4.9.1. Společné námitky týkající se vlivu na hmotný majetek 96 4.9.2. Střet s plochami pro bydlení a s lokálními sídly 99 4.9.3. Střet s plynovody, elektrickým vedením a jinou infrastrukturou 104 5. Koridory VRT obstojí z hlediska testu proporcionality 105 VII. Závěr a náklady řízení 110 VIII. Správa železnic uplatnila práva osoby zúčastněné na řízení opožděně 110 I. Vymezení věci 2. Navrhovatelé se společným návrhem podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“) domáhali zrušení opatření obecné povahy – Aktualizace č. 9 Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, vydané usnesením Zastupitelstva Středočeského kraje z 9. 9. 2024, č. 040-36/2024/ZK (dále „napadené OOP“ nebo „AZÚR“; v dokumentaci odpůrce také „9. AZÚR SK“). Současně navrhli, aby soud odpůrci uložil bezodkladně upravit úplné znění Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (dále „ZÚR“ nebo „ZÚR SK“) podle tohoto rozsudku. 3. Napadeným OOP odpůrce zjednodušeně řečeno v ZÚR vymezil jako veřejně prospěšné stavby koridor D216 pro vysokorychlostní železniční trať (VRT) Praha – Brno v úseku Poříčany – hranice Středočeského kraje a koridor D217 pro vysokorychlostní železniční trať Praha – Hradec Králové/Pardubice – Wrocław v úseku VRT (spojka) – Nymburk. Zároveň ze ZÚR vypustil územní rezervu koridoru pro VRT Praha – Brno v úseku Poříčany – hranice Středočeského kraje. II. Návrh 4. Návrh je velmi obsáhlý. Čítá bezmála 400 stran textu (1 609 číslovaných odstavců). Zástupci navrhovatelů přitom i Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) v jiných věcech opakovaně vytkl přístup k formulaci návrhů/kasačních stížností a dokonce si do budoucna vyhradil možnost autory podobných kasačních stížností vyzvat, aby „kasační stížnost zkrátili a odstranili nadbytečnosti a opakování, a to vše proto, aby kasační stížnost nabyla podoby, jaká se od kvalifikovaného advokátního zastoupení dá v normálním případě očekávat (srov. např. rozsudek ze dne 15. 3. 2023, č. j. 10 As 92/2022-86). Řada tvrzení a námitek je navíc velmi obecná. Současně se celým textem prolíná a bezúčelně opakuje. Při řádné redakci mohly být podstatné argumenty navrhovatelů shrnuty na významně menším prostoru. Návrh je sice strukturován a členěn na části, avšak tato „struktura“ je jen zdánlivá a orientaci v návrhu příliš nepomáhá. Je to dáno především repetitivním stylem a prolínáním jednotlivých (většinou obecných) argumentů napříč návrhem. Zjednodušeně řečeno, zvítězila kvantit