5 Afs 5/2005 — Nejvyšší správní soud

39 Af 2/2023- 91 - text 29 39 Af 2/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Petra Šuránka, soudce Mgr. Richarda Galise a soudkyně Mgr. Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci žalobkyně: Crystal BOHEMIA, a.s., IČO 28486722, sídlem Jiráskova 223, Poděbrady, zastoupená společností Rödl Tax, k. s., IČO 61246115, sídlem Platnéřská 191/2, Praha, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova 427/31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 5. 2023, č. j. 15980/23/5200-11433-713239, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 5. 2023, č. j. 15980/23/5200-11433-713239, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 32 463,50 Kč k rukám společnosti Rödl Tax, k. s., a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Soud posuzoval, zda žalobkyně prokázala, že jako daňově účinné náklady oprávněně uplatnila náklady za práce na podpůrné konstrukci hutní haly, za opravu chladicí pásové pece, za činnost spočívající v obchodním zastoupení, propagaci a marketingu, za zprostředkování zákazníků na japonském a brazilském trhu a za správu a údržbu nemovitostí podle mandátní smlouvy. 2. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně unesla důkazní břemeno toliko ve vztahu k nákladům na opravu chladicí pece. Vymezení věci 3. Finanční úřad pro Kraj Vysočina (dále „finanční úřad“) provedl u právní předchůdkyně žalobkyně (CRYSTALITE BOHEMIA a.s., dříve CRYSTALITE BOHEMIA s.r.o.) daňovou kontrolu. Po jejím ukončení předal věc Finančnímu úřadu pro Středočeský kraj (dále „správce daně“). Pro lepší srozumitelnost soud v rozsudku za žalobkyni označuje bez rozlišení i právní předchůdkyni žalobkyně ve všech jejích formách. 4. Správce daně dodatečným platebním výměrem ze dne 13. 4. 2021, č. j. 1626312/21/2119-50523-201862, doměřil žalobkyni daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2016 ve výši 5 664 280 Kč a uložil jí povinnost zaplatit penále 1 132 856 Kč. 5. Žalovaný rozhodnutím ze dne 21. 12. 2021, č. j. 48670/21/5100-41451-706445, prohlásil dodatečný platební výměr ze dne 13. 4. 2021 za nicotný. 6. Dodatečným platebním výměrem ze dne 7. 1. 2022, č. j. 27577/22/2119-50523-201862, správce daně doměřil žalobkyni daň ve výši 5 664 280 Kč a uložil jí povinnost zaplatit penále 1 132 856 Kč. 7. Odvolání žalobkyně správce daně zčásti vyhověl. Rozhodnutím ze dne 31. 1. 2022, č. j. 332362/22/2100-11430-203428, snížil daň na 1 970 870 Kč a penále na 394 174 Kč. 8. Proti tomuto rozhodnutí brojila žalobkyně odvoláním, kterému správce daně opět částečně vyhověl. Rozhodnutím ze dne 16. 8. 2022, č. j. 3935593/22/2100-11430-203428, snížil daň na 1 850 030 Kč a povinnost platit penále na 370 006 Kč. 9. Na základě dalšího odvolání žalobkyně žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví (dále „napadené rozhodnutí“) změnil daňovou povinnost žalobkyně na 1 795 120 Kč a povinnost platit penále na 359 024 Kč. Žalovaný jako daňově uznatelné náklady ve smyslu § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 2016 (dále „ZDP“) neuznal náklady na tvrzenou opravu podpůrné konstrukce podlahy hutní haly dle faktur od Q-mont HB v.o.s. (dále „Q-mont“), tvrzenou opravu pásové chladicí pece dle faktury od CAR-MET s.r.l. (dále „CAR-MET“), odměnu pro T. C. za obchodní zastoupení, propagaci a marketing, provize společnosti King Yip Investments Company Limited (dále „King Yip“) za zprostředkování zákazníků na japonském a brazilském trhu a na odměnu vyplacenou Z. D. dle mandátní smlouvy za správu a údržbu nemovitostí. Náklady na práce na podpůrné konstrukci a na opravu pece neuznal proto, že žalobkyně neprokázala, že se jednalo o opravu. Vyhodnotil je jako technické zhodnocení majetku. U ostatních nákladů konstatoval, že žalobkyně neprokázala, že pro ni byly tvrzené činnosti provedeny. 10. Proti napadenému rozhodnutí podala žalobkyně žalobu podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“). Podstata žalobních bodů 11. Žalobkyně namítala, že žalovaný dospěl k nesprávnému závěru, že oprava podpůrné konstrukce od Q-mont a oprava pásové pece od CAR-MET byly technickým zhodnocením. Žalobkyně prokázala, že šlo o opravu ve smyslu, jak ji soudy vykládají ve své judikatuře. V případě Q-mont byla předmětem plnění výroba a montáž vzpěr, které byly za účelem dorovnání nosnosti montovány ke stávajícím podpěrám pod stropem hutní haly. Žalovaný opomněl, že opravu je možno zajistit i jinak než výměnou. V případě CAR-MET šlo o tři chladicí zóny do chladicí pece, které sloužily jako náhradní díly a které byly vyměněny za nevyhovující zóny stávající pece FR2100. 12. Žalovaný chybně hodnotil výpověď L. C. Výpověď podle žalobkyně prokázala, že společnost King Yip pro žalobkyni prováděla zprostředkovatelskou činnost. Pan C. potvrdil přínos King Yip i v podobě zprostředkování kontaktu na zákazníky na japonském a brazilském trhu. Žalovaný chybně hodnotil důkazy, které podle ní prokázaly, že pan D. vykonával správu a údržbu nemovitostí na základě mandátní smlouvy. Chybně hodnotil i důkazy, které prokázaly, že pan C. pro žalobkyni v roce 2016 vykonával činnost spočívající v obchodním zastoupení, propagaci a marketingu. Historický postup finančního úřadu založil legitimní očekávání daňové účinnosti nákladů na činnost pana D. a pana C. 13. Žalovaný měl minimálně u nákladů na služby aplikovat koncept esenciálních výdajů. Vyjádření žalovaného 14. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobní námitky odpovídají námitkám uplatněným v odvolání. S nimi se vypořádal v napadeném rozhodnutí, na jehož odůvodnění odkázal. Žalovaný odmítl, že by došlo v průběhu daňového řízení k porušení základních zásad daňového řízení. Důkazy hodnotil v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů. Žalobkyně nepředložila věrohodné důkazní prostředky s přesvědčivou vazbou na jiné důkazy. Nerozptýlila pochybnosti, které vznesl finanční úřad. Žalovaný má též za to, že řádně zjistil skutkový stav. V souvislosti s námitkou založení legitimního očekávání uvedl, že to zakládá jednotná, ustálená a dlouhodobá činnost nebo nečinnost správního orgánu, která opakovaně potvrzuje určitý výklad a použití právních předpisů. V případě legitimního očekávání ohledně uznatelnosti nákladů spojených s panem D. se žalobkyně odvolává na místní šetření za zdaňovací období červen 2015. Za toto období však nebyl zahájen postup k odstranění pochybností ani daňová kontrola. Legitimní očekávání proto nemohlo žalobkyni podle žalovaného vzniknout. Pokud jde o postup ve vztahu k činnosti pana C., žalovaný připustil, že se k odvolací námitce v napadeném rozhodnutí explicitně nevyjádřil, nicméně pro ni platí stejné důvody jako u postupu vůči činnosti pana D.; ani v tomto případě žalobkyni nemohlo vzniknout legitimní očekávání ohledně uznatelnosti tohoto nákladu. 15. K námitkám týkajícím se oprav žalovaný uvedl, že se ztotožnil s judikaturou předestřenou žalobkyní, nicméně má za to, že jsou dány objektivní skutečnosti, které vedly žalovaného k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno. Žalovaný se dostatečně zabýval rozlišením opravy od technického zhodnocení. Nebyl prokázán stav majetku před opravou a po opravě, jednalo se o značné částky za opravy, nelze tak vyloučit, že šlo o zhodnocení případně o pořízení dlouhodobého majetku. 16. K obchodnímu zastoupení T. C. žalovaný uvedl, že předložená smlouva byla velmi obecná a neobsahovala žádnou specifikaci akcí, na kterých měla propagace probíhat. Žalobkyně nepředložila fotodokumentaci ani vyhodnocení marketingové činnosti, což bylo ve smlouvě nastaveno jako kontrolní plnění. Žalovaný nijak nerozporoval historickou spolupráci s panem C., avšak ani tu žalobkyně podle žalovaného neprokázala. Ohledně společnosti King Yip žalovaný poukázal na to, že nebylo prokázáno, jaké práce byly skutečně provedeny, nebyl předložen ani žádný kontrakt o zprostředkování, přičemž provizi shledal jako nadstandardně vysokou. 17. Ke správě a údržbě nemovitostí, kterou měl provádět na základě mandátní smlouvy Z. D., žalovaný uvedl, že šlo o značnou částku za práce, které nebyly na fakturách konkrétně specifikovány. Také v nich nebyl uveden žádný odkaz na smlouvu nebo objednávku. Žalovaný poukázal i na to, že mandátní smlouva byla uzavřena podle neúčinného zákona (obchodní zákoník). V předmětu smlouvy byla popsána správa nemovitostí velmi obecně. Smlouva neprokazovala, co konkrétně měl mandatář v rámci správy nemovitostí konat ani co skutečně konal. Položková specifikace prací nebyla dodána. Ačkoli žalobkyně tvrdila, že byl rok 2016 natolik mimořádný, že probíhala celá řada investic a oprav, že musela tuto činnost vyčlenit zvlášť mimo pracovní poměr pana D., tak je zřejmé, že uvedenou činnost nijak neevidovala ani nekontrolovala. 18. Nakonec žalovaný uvedl, že nebyl důvod pro uplatnění esenciálních výd