1 Ao 5/2010 — Nejvyšší správní soud

41 A 111/2025- 67 - text 20 41 A 111/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové a soudců Miroslava Makajeva a Richarda Galise ve věci navrhovatelů: a) Ing. M. H. bytem X b) R. M. bytem X proti odpůrkyni: obec Petříkov sídlem č. p. 61, 251 69 Petříkov zastoupená advokátem JUDr. Jakubem Klatovským, LL.M. sídlem Senovážné náměstí 978/23, 110 00 Praha 1 za účasti: L. N. bytem X o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – Územního plánu obce Petříkov vydaného usneseními Zastupitelstva obce Petříkov ze dne 21. 11. 2024, č. 7A/20/2024, 7B/20/2024 a 7C/20/2024, takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatelé jsou povinni nahradit odpůrkyni náklady řízení ve výši 12 269,40 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Jakuba Klatovského, LL.M., advokáta. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Navrhovatelé se návrhem podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhají zrušení části opatření obecné povahy – Územního plánu obce Petříkov vydaného usnesením Zastupitelstva obce Petříkov ze dne 21. 11. 2024, č. 7C/20/2024 (dále jen „napadený územní plán“) v rozsahu, ve kterém vymezuje plochy SV 51 a DI 52. 2. Uvádí, že navrhovatelka a) vlastní pozemek p. č. X1 v k. ú. Y (všechny dále uvedené pozemky se nachází v témže katastrálním území) a navrhovatel b) pozemek p. č. X2, které se nachází v ploše SV Y. Tvrdí, že napadený územní plán nevymezuje reálné dopravní napojení pozemku (patrně míněno navrhovatelky) a podmiňuje jeho využití zpracováním územní studie vyžadující přístup přes pozemky třetích osob, k nimž odpůrkyně ani navrhovatelka nemají právní titul, čímž fakticky znemožňuje jeho využití k obytné zástavbě, k níž byl určen předchozím územním plánem. 3. Navrhovatelé popisují, že plocha SV 51 byla historicky dopravně přístupná z veřejné komunikace na pozemku p. č. X3, z níž byl přístup dále veden po pozemcích p. č. X4, X5, X6, X7 a X8. V minulých letech došlo ke změnám vlastnických vztahů, parcelacím a omezení průchodnosti a průjezdnosti této přístupové cesty. Odpůrkyně nepřistoupila k žádným opatřením, která by umožnila přístup k pozemkům v ploše SVY „stabilizovat či majetkoprávně zajistit“, a dřívější cesta tak již není reálně využitelná. V minulosti probíhala jednání s odpůrkyní, která měla řešit zřízení přístupu přes jiné pozemky, avšak tato jednání nebyla odpůrkyní dokončena. Dle navrhovatelů bylo uvažováno o zřízení přístupu přes pozemky p. č. X9 a X10, případně využití pozemku p. č. X11, jehož vlastník projevil vůli umožnit společné řešení, odpůrkyně však neučinila kroky k dohodě či zajištění právního titulu pro budoucí komunikaci. Navrhovatelé i další vlastníci pozemků v ploše SVY v průběhu pořizování napadeného územního plánu upozorňovali na neexistenci reálné dopravní obsluhy lokality a na to, že přístup přes pozemky třetích osob není bez jejich souhlasu možný. Z podaných námitek bylo zřejmé, že vlastníci dotčených pozemků odmítají zřízení nového přístupu přes své pozemky. 4. Napadený územní plán přesto vymezil plochu SVY a podmínil její využití zpracováním územní studie, která má mj. prověřit dopravní napojení lokality přes koridor DI Y WT Y. Napadený územní plán předpokládá vedení přístupu přes pozemky třetích osob, aniž by existoval právní titul takové řešení realizovat. Podmínka stanovená v územním plánu spočívající v prověření dopravního napojení územní studií je dle navrhovatelky objektivně nesplnitelná, neboť odpůrkyně ani navrhovatelka nedisponují pozemky, přes které by dopravní obsluha mohla být vedena, a vlastníci těchto pozemků s vedením přístupu přes ně nesouhlasili. Územní plán ukládá podmínku, jejíž splnění by bylo možné pouze při zásahu do práv třetích osob. To je v rozporu s usnesením rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále též jen „NSS“) č. j. 1 Ao 1/2009-120, podle něhož je zákonnou podmínkou územního plánu, že veškerá omezení vlastnických a jiných věcných práv z něho vyplývající musí mít ústavně legitimní a o zákonné cíle opřené důvody a musí být činěna jen v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším ze způsobů vedoucích ještě rozumně k zamýšlenému cíli, nediskriminačně a s vyloučením libovůle (zásada subsidiarity a minimalizace zásahu). Napadený územní plán nedefinuje jiné dopravní napojení plochy a nezabývá se tím, že územní studie nemůže překonat absenci majetkoprávního oprávnění k užití cizích pozemků. Územní plán tak vytváří podmínku, kterou nelze bez zásahu do cizího vlastnictví splnit, a činí tak pozemek navrhovatelky stavebně nevyužitelným. Navrhovatelka dále uvádí, že v době projednávání územního plánu realizovala správní řízení týkající se povolení stavby vodovodu a kanalizace, která měla technicky obsloužit i její pozemek. Přestože odpůrkyně byla o těchto řízeních informována, napadená část územního plánu záměry fakticky znemožnila. Výsledné řešení vede k tomu, že pozemek navrhovatelky v ploše SV Y nemá žádné reálné dopravní napojení, nelze jej využít k obytné zástavbě podle jeho funkčního určení, a navrhovatelka je tak zbavena možnosti svůj majetek využívat v souladu s jeho povahou a ekonomickou hodnotou. 5. Navrhovatelé namítají, že napadená část územního plánu nerespektuje cíle a úkoly územního plánování vymezené v § 18 odst. 1 a § 19 odst. 1 písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), neboť pro pozemek navrhovatelky nevymezuje žádné reálné dopravní napojení ani technickou infrastrukturu, ačkoli plocha SV Y je vymezena jako plocha obytné zástavby. Bez dopravní obslužnosti není možné v území realizovat žádnou zástavbu, což vede k faktickému vyprázdnění určení pozemku a k jeho znehodnocení. Tím došlo k nepřiměřenému a neodůvodněnému zásahu do vlastnického práva navrhovatelky, který není vyvážen žádným legitimním veřejným zájmem. 6. Dále navrhovatelé namítají, že v napadené části nebyl územní plán řádně odůvodněn ve smyslu § 173 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), neboť v jeho odůvodnění zcela chybí vysvětlení, proč došlo k opuštění dříve existujícího dopravního napojení lokality a nebylo vymezeno žádné nové řešení dopravní obsluhy plochy SV Y. Odůvodnění neobsahuje žádné úvahy o tom, jaký veřejný zájem má být tímto postupem sledován, ani jak byla posouzena přiměřenost zásahu do vlastnického práva navrhovatelky. Omezuje se jen na obecné konstatování o nutnosti zpracování územní studie, postrádá však jakoukoli úvahu o tom, zda je tato podmínka reálně splnitelná a jak má územní studie odstranit absenci dopravního napojení, když odpůrkyně nedisponuje pozemky potřebnými pro vedení přístupové komunikace. Územní plán tak v napadené části nesplňuje požadavek přezkoumatelnosti. 7. Odpůrkyně navrhuje, aby byl návrh jako nedůvodný zamítnut. Navrhovatelé neprokazují, že by napadený územní plán přímo zasahoval do jejich veřejných subjektivních práv. Právní režim jejich pozemků se nemění. Pozemky jsou nadále vymezeny jako plochy určené k bydlení. Odpůrkyně není povinna v územním plánu řešit konkrétní dopravní napojení jednotlivých pozemků ani zajišťovat právní titul k pozemkům třetích osob. Tvrzená nemožnost realizace stavebního záměru, resp. případná absence přístupu přes cizí pozemky vyplývá ze soukromoprávních poměrů, nikoli z napadeného územního plánu. To, že pozemky byly v předchozím územním plánu určeny k obytné zástavbě, nezakládá legitimní očekávání jejich bezpodmínečné okamžité zastavitelnosti ani povinnost odpůrkyně trvale zajišťovat konkrétní dopravní přístup k jednotlivým pozemkům. Územní plánování je koncepční činností, která se vyvíjí v návaznosti na změny v území, vlastnických vztazích a veřejných zájmech. Tvrzená existence historicky užívané přístupové trasy po soukromých pozemcích neprokazuje existenci veřejné komunikace ani právního titulu k jejímu užívání. Její postupné omezení v důsledku změn vlastnických vztahů je výsledkem soukromoprávních poměrů, za něž odpůrkyně nenese odpovědnost a nemůže je územním plánem zhojit. Odpůrkyni nelze přičítat nečinnost spočívající v nezajištění alternativního přístupu, neboť nemá povinnost iniciovat či dokončovat majetkoprávní jednání mezi soukromými vlastníky ani zajistit právní titul k pozemkům třetích osob za účelem dopravního napojení konkrétní lokality. Napadený územní plán není příčinou tvrzené nevyužitelnosti pozemků. Tvrzení navrhovatelů tak neprokazují nezákonnost ani nepřiměřenost přijatého řešení. 8. Územní plán není nástrojem k individualizovanému řešení majetkoprávních vztahů mezi soukromými vlastníky. Podmínění využití plochy SV Y zpracováním územní studie je standardní nástroj územního plánování, jehož účelem je analyzovat možnosti dopravního napojení, včetně hypotetických variant, a koordinovat rozvoj území. Skutečnost, že část pozemků třetích osob není majetkoprá