1 Ao 2/2010 — Nejvyšší správní soud

57 A 17/2023- 262 - text  46 57 A 17/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce a soudců JUDr. Veroniky Burianové a Mgr. Aleše Smetanky ve věci navrhovatelky: SITULI, a.s., IČ 25605500 sídlem Pod dálnicí 469/12, 140 00 Praha 4 zastoupena JUDr. Ladislavem Chundelou, advokátem sídlem Libušská 225/51, 142 00 Praha 4 proti odpůrkyni: obec Kyšice sídlem Horní Náves 136, 330 01 Kyšice zastoupena Mgr. Vojtěchem Metelkou, advokátem sídlem Martinská 608/8, Plzeň za účasti osoby zúčastněné na řízení: ČEPS, a. s., IČ 25702556 sídlem Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha 10 o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – změny č. 1 územního plánu obce Kyšice, vydané usnesením zastupitelstva odpůrkyně ze dne 21. 9. 2022, č. 3/5/2022, takto: I. Návrh na zrušení změny č. 1 územního plánu obce Kyšice, vydané zastupitelstvem odpůrkyně formou opatření obecné povahy usnesením ze dne 21. 9. 2022, č. 3/5/2022, se zamítá. II. Navrhovatelka je povinna zaplatit odpůrkyni náhradu nákladů řízení ve výši 12 342 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce odpůrkyně Mgr. Vojtěcha Metelky, advokáta. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Včas podaným návrhem ve smyslu § 101a a násl. s. ř. s. se navrhovatelka domáhala zrušení shora uvedeného opatření obecné povahy odpůrkyně – změny č. 1 územního plánu obce Kyšice, vydané usnesením zastupitelstva odpůrkyně ze dne 21. 9. 2022, č. 3/5/2022, která nabyla účinnosti dne 11. 11. 2022 (dále jen „opatření obecné povahy“ nebo i „OOP“). 2. Vydání opatření obecné povahy předcházel rozsudek zdejšího soudu ze dne 8. 9. 2020, č. j. 59 A 2/2020-191, který nabyl právní moci dne 5. 10. 2020 (dále také jako „zrušující rozsudek“), jímž soud zrušil územní plán odpůrkyně vydaný formou opatření obecné povahy usnesením zastupitelstva odpůrkyně ze dne 15. 4. 2020 č. 17/2/2020, který nabyl účinnosti dne 1. 5. 2020, v části vymezení zastavitelné plochy Z13. II. Návrh na zrušení opatření obecné povahy 3. Navrhovatelka odůvodnila svůj návrh následovně. 4. Navrhovatelka vlastní od roku 2001 v katastrálním území Kyšice u Plzně pozemky parc. č. Xa, Xb, Xc, Xd, Xe, Xf, Xg, Xh, Xi, Xj, Xk, Xl, Xm, Xn, Xo, Xp, Xq, Xr, Xs, Xt, Xu, Xv, Xw, Xx, Xy, Xz, Xaa, Xab, Xac, Xad, Xae, Xaf, Xag, Xah, Xai, Xaj, Xak, Xal, Xam, Xan, Xao, Xap, Xaq, Xar, Xas a Xat (dále také jako „dotčené pozemky“). Dotčené pozemky koupila navrhovatelka od odpůrkyně, jejích občanů a rodin stávajících zastupitelů odpůrkyně. 5. Navrhovatelka nejprve konstatovala běh událostí před zahájením řízení o přijetí OOP: Navrhovatelka disponuje platným územním rozhodnutím o umístění stavby „Středisko obchodu a služeb PLZEŇ - KYŠICE“, a to ve znění vyplývajícím ze změny územního rozhodnutí č. 3403, č. j. 3599/2004-MMP/STAV-SIR, ze dne 28. 1. 2005, které nabylo právní moci dne 11. 3. 2005 (dále jen „územní rozhodnutí“). Projekt navrhovatelky dle územního rozhodnutí měl původně podporu odpůrkyně, která s výstavbou souhlasila, zavázala se umožnit napojení výstavby na obecní kanalizaci a jednala s navrhovatelkou o výstavbě in-line dráhy na dotčených pozemcích pro občany odpůrkyně. Po obecních volbách v roce 2018 odpůrkyně změnila svůj postoj a od té doby projektu navrhovatelky aktivně brání, např. v řízení o žádosti navrhovatelky o změnu územního rozhodnutí nebo novým územním plánem obce Kyšice, vydaným usnesením zastupitelstva ze dne 15. 4. 2020 (dále jen „územní plán“). Územní plán změnil podle navrhovatelky způsob funkčního využití dotčených pozemků v ploše Z13 zejména stanovením restriktivních výškových regulativů, což vylučovalo výstavbu projektu navrhovatelky i v rozsahu požadované změny územního rozhodnutí. Zrušujícím rozsudkem bylo k návrhu navrhovatelky vymezení zastavitelné plochy Z13 včetně regulativů zrušeno. Opatřením obecné povahy byly pro dotčené pozemky stanoveny ve srovnání s předchozím územním plánem obce Kyšice ze dne 15. 12. 2003 (dále jen „ÚP 2003“) přísnější regulativy, kdy z ÚP 2003 nevyplývala pro výstavbu na dotčených pozemcích žádná významná omezení. Opatřením obecné povahy byla nově vymezena plocha Z13, zahrnující dotčené pozemky, kdy ve spojení s novou definicí staveb a zařízení pro obchodní účely a služby byl nově stanoven požadavek na minimální podíl 70% prodejní plochy a ve spojení s novou definicí skladu byla vyloučena na dotčených pozemcích výstavba hal internetových obchodů. 6. Navrhovatelka v návrhu uvedla následující návrhové body. 7. Odůvodnění opatření obecné povahy považovala navrhovatelka za nepřezkoumatelné, neboť chybělo odůvodnění změn výroků v kapitolách c.1, c.4, d.2, f.1 a f.3 územního plánu. Nesrozumitelně a neurčitě je popsán pojem výškové hladiny zástavby u plochy Z13. Rozhodnutí odpůrkyně o navrhovatelčiných námitkách odpovídalo jen v minimální míře, pokud vůbec, požadavkům na jeho odůvodnění. Odůvodnění vykazovalo znaky diskriminace navrhovatelky a bylo projevem libovůle odpůrkyně. Odpůrkyně neodůvodnila přezkoumatelně, proč právě ve vztahu k dotčeným pozemkům má dojít k zásadní změně ve funkčním využití plochy, v čem převažuje veřejný zájem nad zájmem navrhovatelky, v čem spočívá nalezená rovnováha mezi urbanistickými, ekologickými a ekonomickými požadavky. Jelikož je opatření obecné povahy nepřezkoumatelné, nelze z nich zjistit jeho důvod a ověřit přiměřenost zvolené regulace. 8. Řešení dopravního napojení plochy Z13 dle kapitoly c.4 je dle navrhovatelky neurčité a zakládá možnosti svévolného rozhodování o záměrech umísťovaných v této ploše. Opatření obecné povahy zejména nestanovuje, podle jakých kritérií bude posuzováno, zda objemové a architektonické zpracování zástavby odpovídá stávajícímu charakteru krajiny a přírody a zda měřítko staveb zohledňuje blízkost sídla. 9. Opatření obecné povahy v rozporu s § 58 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), nevymezuje v kapitole a) na str. 5 aktualizované zastavěné území. 10. Ve výrokové části jsou v rozporu se zákonem investorovi stanoveny povinnosti projednat zahájení projekčních prací a možnosti a podmínky umístění stavby. 11. Při svolání zastupitelstva odpůrkyně, které přijalo opatření obecné povahy, nebyla dodržena lhůta dle § 93 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (dále jen „zákon o obcích“), neboť informace o konání zastupitelstva byla zveřejněna na úřední desce dne 14. 9. 2022 a zastupitelstvo se mělo konat dne 21. 9. 2022. Mezi zveřejněním a konáním tak neuplynulo celých sedm kalendářních dnů. Zápis ze zasedání zastupitelstva uvádí, že se zasedání konalo dne 22. 9. 2022. Není tak postaveno na jisto, kdy se zasedání zastupitelstva odpůrkyně konalo a co skutečně schválilo. 12. O pořízení opatření obecné povahy rozhodlo zastupitelstvo odpůrkyně na zasedání dne 16. 12. 2020, kdy opatření obecné povahy mělo reagovat na zrušující rozsudek. Přesto opatření obecné povahy ale řeší daleko více, čímž nejsou dodrženy požadavky stavebního zákona. 13. Dle navrhovatelky odpůrkyně ignorovala závazné právní závěry zrušujícího rozsudku tím, že regulativy dle opatření obecné povahy bez přiměřeného důvodu nadměrně omezují využití dotčených pozemků a ve své podstatě se neliší od regulativů obsažených ve zrušeném územním plánu. 14. Opatření obecné povahy podle navrhovatelky zasáhlo do jejího legitimního očekávání a zásady rovného zacházení, vlastnického práva a práva na podnikání a nebylo přijato v souladu s principem minimalizace zásahů a proporcionality. Podle navrhovatelky opatření obecné povahy vykazuje znaky svévole a je v rozporu s principem kontinuity územního plánování, jeho důvody se neopírají o zákonné cíle. Navrhovatelka poukázala na to, že se dotčené pozemky nacházejí přímo u nájezdu na dálniční přivaděč a s odstupem od zastavěného území obce Kyšice, v důsledku čehož jsou minimalizovány dopady na obyvatele obce. 15. Podmínky prostorového uspořádání uvedené v opatření obecné povahy se sice podle opatření obecné povahy neuplatní na stavbu dle územního rozhodnutí, avšak tato podmínka nemá pro navrhovatelku většího významu, neboť takovou stavbu může realizovat i bez ní na základě pravomocného územního rozhodnutí. 16. Dle navrhovatelky nebylo zřejmé, proč odpůrkyně stanovila výškový limit právě na 9,5 m, oproti dřívějším 9 m, který byl zdejším soudem ve zrušujícím rozsudku shledán nezákonným. Striktní výškový limit neodůvodňuje krajinný ráz, kdy dotčené pozemky přiléhají k dálničnímu přivaděči a jsou prostorově i pohledově odděleny od zastavěného území obce Kyšice. Stoupající terén též nemůže stanovený limit odůvodnit, protože i terén obce stoupá k dálničnímu přivaděči a výškový limit zástavby v obci není snižován. Územní rozhodnutí povoluje stavby s výškou nad 20 m a navrhovatelka od roku 2015 usiluje o změnu územního rozhodnutí na stavby s výškou cca 15 m. Pro stavbu dle územního rozhodnutí je opatřením obecné povah