4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

17 Ad 13/2024- 42 - text  7 17 Ad 13/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou ve věci žalobce: L. P., narozen dne X, bytem X zastoupen JUDr. Lenkou Kamišovou, LL.M., advokátkou se sídlem v Plzni, Veverkova 2707/1 proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00, Praha 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 7. 2024, č. j. MPSV-2024/154004-914, takto: I. Žaloba se zamítá II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení výše označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Plzni ze dne 22. 5. 2024, č. j. 43677/24/DO, kterým byl odejmut žalobci příspěvek na bydlení od 1. 4. 2024, protože nárok na dávku zanikl ke dni 30. 9. 2023, a to podle § 7 odst. 5, § 24, § 25, § 26, § 27, § 49 § 51 odst. 5, § 52 a § 70 odst. 4 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 4 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. 2. Žalobce v žalobě namítal, že dávka Kindergeld vyplácená rodiči, který nežije ve společné domácnosti se žadatelem o příspěvek na bydlení, není podle jeho názoru dávkou obdobnou přídavku na dítě ve smyslu ust. § 5 odst. 1 písm. h) zákona č. 117/1999 Sb. (dále jen jako „ZSPP“). Podle žalobce Kindergeld je daňové zvýhodnění rodiče. Německá úprava rozlišuje mezi přídavkem na dítě ve smyslu zákona ze dne 28.1.2009, BGB1.IS.142,3177 a dávkou Kindergeld dle zákona o dani z příjmů (Einkommensteuergesetz). Ve věci žalobci bylo rozhodnutí o dávce Kindergeld vydáno podle zákona o dani z příjmu (pokud má jeden z rodičů nárok na dávku Kindergeld podle zákona o dani z příjmu a druhý rodič podle zákona o přídavku na děti, upřednostňuje se nárok podle zákona o dani z příjmu). Takto přiznaná dávka Kindergeld je primárně určena jako podpora pro rodiče, kterému vznikají zvýšené náklady v souvislosti s tím, že vychovává a vyživuje dítě. V konkrétním případě žalobce a matka dětí, která tuto dávku Kindergeld v rozhodném období pobírala, si děti mezi sebou střídají po třech dnech. Zároveň příjemcem dávky Kindergeld na nezletilé děti M., D. a S. byla jejich matka N. P., nar. X, která však žije se svým přítelem jinde než žalobce jakožto žadatel o příspěvek na bydlení. Paní N. P. zároveň žalobci žádnou část této dávky Kindergeld dobrovolně nevydala. Až následně v roce 2023, kdy německé úřady zjistily, že nezl. S. žije výlučně s otcem, byla povinna dát alespoň za měsíce listopad a prosinec dávku Kindergeld na nezl. S. otci dětí, tj. žalobci. Správní orgán v rozporu s dříve uvedeným ovšem započítal do příjmů žalobce veškeré dávky Kindergeld na všechny tři nezletilé děti, které ovšem pobírala výlučně jejich matka žijící v samostatné domácnosti a v jiném bydlišti. To, že příjemcem dávky Kindergeld je rodič a nikoli dítě, vyplývá z ust. § 1612b německého občanského zákoníku (dále jen „BGB“). Podle německé judikatury se dávka Kindergeld nepovažuje za příjem dítěte. S tím souvisí i to, že dítě nemá možnost požadovat dávku Kindergeld od rodiče, kterému je vyplácena, a situace, že uvedená dávka vyplácena některému z rodičů není tímto rodičem ve prospěch dítěte použita, není dokonce ani žádným způsobem sankcionována. Peněžní prostředky tvořící dávku Kindergeld jsou německou veřejnoprávní úpravou pojímány jako prostředky vyplácené rodiči. S odkazem na uvedené vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 8.2.2022, č.j. 22 Cdo 3127/2020-98 jednoznačný závěr, že dávka Kindergeld není shodná s tzv. přídavky na dítě poskytovanými jako dávka státní sociální podpory podle ZSPP. Kindergeld žalobce až do jara 2024 neobdržel. Až následně díky jeho žádosti o pomoc mu začala být vyplácena dávka Kindergeld alespoň na nezl. S., která byla po celou dobu v jeho výlučné péči. To však s projednávaným rozhodnutím nesouvisí, neboť v případě posuzovaného nároku se řeší příjem žalobce za třetí čtvrtletí 2023. 3. Žalobce v žalobě dále připomněl, že správní orgán odkazuje vzhledem ke společné péči rodičů na dohodu v rámci uplatňování nároku na dávky Kindergeld. Žalobce vůbec netuší, na základě čeho dospěl správní orgán k takovému zjištění. Žalobce neví o tom, že by s matkou dětí N. P. měl jakoukoli dohodu o vyplácení dávek Kindergeld. Naopak velmi složitě se dostával alespoň k části dávek Kindergeld na nezl. Sabinu, která byla v jeho výlučné péči. Žalobce se o informaci, že správní orgán vychází z nějaké dohody rodičů o uplatňování nároku na dávky Kindergeld dozvěděl až napadeného rozhodnutí. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce měl s matkou dětí N. P. jakoukoli dohodu ohledně výplaty dávek Kindergeld. To znamená, že žalovaný dostatečně nezjistil stav věci, a v důsledku toho vydal nezákonné rozhodnutí. Tím podle žalobce žalovaný porušil ust. § 3 a § 50 odst. 3 správního řádu. 4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí s tím, že žalobci jako nájemci bytu na P., byl na základě žádosti ze dne 15. 09. 2023 a rozhodných skutečností oznámením ze dne 03. 10. 2023, č. j. 78606/23/DO, přiznán příspěvek na bydlení ode dne 15. 06. 2023. V žádosti podané online prostřednictvím klientské zóny žalobce neuvedl žádné osoby, které s ním společně užívají byt. V rámci kontrolní činností bylo zjištěno, že podle rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne 09. 06. 2022, č. j. 13 Nc 2223/2022-66, byla schválena dohoda rodičů a nezletilé děti S. P., narozena 29. 08. 2006, M. P., narozen X, a D. P., narozen X, byly svěřeny pro dobu před a po rozvodu manželství rodičů do společné péče rodičů. Matka dětí, N. P., narozena X, dne 17. 02. 2024 písemně prohlásila, že neuplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované děti za rok 2023 a 2024 a souhlasí s tím, že pro účely daňových a sociálních předpisů budou děti posuzovány společně s otcem. Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je u příspěvku na bydlení období kalendářního čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje, tj. 3. čtvrtletí 2023 pro posouzení nároku na nárok dávku ode dne 01.10.2023. Podle úředního záznamu ze dne 17. 04. 2024 paní N. P. sdělila, že dávku Kindergeld pobírá ve výši 250 € na každé dítě od srpna 2022. O starší dceru S. již fakticky nepečuje, proto byla výplata dávky Kindergeld ukončena a za měsíce prosinec 2023 a leden 2024 byl vyčíslen přeplatek. Na mladší dva syny dávku Kindergeld nadále pobírá a zaslala kopii výpisu z účtu o přijetí platby v březnu 2024 ve výši 500 €, tj. na dvě děti. V rámci elektronické výměny informací o sociálním zabezpečení (EESSI) bylo institucí Federal Employment Agency, Family Benefits Office Baden-Wuerttemberg West potvrzeno, že matka dětí pobírala Kindergeld od 22. 08. 2022 na každé dítě ve výši 250 € měsíčně. 5. Podle žalované přídavek na dítě podle národního předpisu se řadí mezi stěžejní rodinné sociální dávky, jejichž prostřednictvím stát přispívá rodinám s nezaopatřenými dětmi na pokrytí životních nákladů nezaopatřeného dítěte. Přídavek na dítě je dávkou státní sociální podpory, na který má za splnění ostatních zákonných podmínek nárok nezaopatřené dítě. Přídavek na dítě náležející nezletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatření, a to do konce kalendářního měsíce, v němž nezaopatřené dítě dovršilo zletilosti. Přídavek na dítě náležejícímu zletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí tomuto dítěti. Má-li nezletilé nezaopatřené dítě v přímém zaopatření více osob, vyplácí se přídavek na dítě osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí krajská pobočka Úřadu práce, která o přídavku na dítě rozhoduje, které z těchto osob se bude přídavek na dítě vyplácet. Přídavek na dítě se vyplácí měsíčně. Z pohledu sociálního systému je Kindergeld coby přídavek na děti v Německu dávka vyplácená státem a má za cíl pokrýt rodinné výdaje a zaručit tak dítěti minimální životní úroveň. Podmínky nároku na Kindergeld jsou upraveny v zákoně o daní z příjmu Einkommensteuergesetz (dále též „EStG“) a ve Spolkovém zákoně o přídavcích na děti Bundeskindergeldgesetz (dále též „BKGG“). Rodiče, kteří žijí v Německu a podléhají neomezené dani z příjmu dostávají přídavky na děti jako slevu na dani v souladu s ustanovením § 62 a násl. zákona o dani z příjmu (EStG). Kindergeld podle ustanovení § 1 zákona o přídavcích na děti (BKGG) pobírá na své děti osoba, která není plně plátcem daně a zároveň není považována za plně povinnou daňovou povinnost podle příslušných ustanoveních EStG. Kindergeld se vyplácí na každé dítě pouze jedné oprávněné osobě, od narození do 18 let věku automaticky, při splnění zákonného nároku může samo požádat dítě starší 18 let. Je-li dítě ve společné domácnosti rodičů, určí si oprávněnou osobu mezi sebou. Kindergeld se vyplácí měsíčně. 6. Žalovaný