8 As 34/2013 — Nejvyšší správní soud

55 A 50/2023- 219 - text  26 55 A 50/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Jana Šmakala a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobkyně: Abydos s.r.o., sídlem Hazlov 247, Hazlov zastoupena advokátem Mgr. Robertem Šupem, sídlem Klíčová 199/2, Mariánské Lázně proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, sídlem Kolářská 451/13, Opava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 7. 2023, č.j. 2520/1.30/23-3, takto: I. Žaloba se z a m í t á. II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobkyně se žalobou ze dne 8. 9. 2023, Krajskému soudu v Plzni (dále též jen „soud“) doručenou téhož dne, domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 7. 2023, č.j. 2520/1.30/23-3 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto žalobkynino odvolání proti rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj (dále jen „prvoinstanční orgán“) ze dne 10. 1. 2023, č.j. 6965/6.30/22-20 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“) a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Prvoinstančním rozhodnutím byla žalobkyně uznána vinnou z přestupku dle § 140 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), přestupků dle § 26 odst. 1 písm. c) a f) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (dále jen „zákon o inspekci práce“), přestupku dle § 33a odst. 1 písm. b) bod 1 zákona o inspekci práce, přestupku dle § 25 odst. 1 písm. a) zákona o inspekci práce a přestupků dle § 30 odst. 1 písm. r) a q) zákona o inspekci práce, za což jí byla uložena pokuta ve výši 350 000 Kč; žalobkyni byla současně uložena povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně požadovala též zrušení prvoinstančního rozhodnutí. II. Žaloba 2. Žalobkyně uvedla, že se domáhá zrušení napadeného a prvoinstančního rozhodnutí, neboť a) důkazy, které byly podkladem napadených rozhodnutí, opatřil, úkony v řízení činil a nakonec i ve věci rozhodl pro podjatost vyloučený orgán, a dále, že b) rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení a byla vydána na základě nesprávně zjištěného skutkového stavu, a to - ve výroku ad 1) prvoinstančního rozhodnutí (umožnění výkonu nelegální práce H. H.), - ve výroku ad 3) prvoinstančního rozhodnutí (neposkytnutí příplatku za noční práci ve výši nejméně 10 % průměrného výdělku) - ve výroku ad 5 písm. a) prvoinstančního rozhodnutí (sjednání práce přesčas v rozsahu 416 hodin za rok, aniž by se jednalo o řídícího zaměstnance), - v uložení pokutu ve výši neodpovídající závažnosti přestupků a nezohlednění nebo vůbec nepřihlédnutí k okolnostem polehčujícím či těm, které jsou již formou trestu pro žalobkyni, - ve výroku napadeného rozhodnutí proti těmto výrokům napadeným odvoláním. 3. K podjatosti správního orgánu uvedla žalobkyně následující: 4. Správní řízení, jež předcházelo vydání napadeného rozhodnutí a prvoinstančního rozhodnutí, je zatíženo procesní vadou spočívající v tom, že důkazy, které byly podkladem rozhodnutí, opatřil, úkony v řízení činil a nakonec i ve věci rozhodoval pro podjatost vyloučený orgán. 5. Prvoinstanční orgán provedl ve dnech 23. 6. 2021 a 14. 7. 2021 u žalobkyně mimořádně širokou kontrolu na všech úsecích dodržování předpisů v oblasti zaměstnávání a bezpečnosti práce, kterou vykonávalo nejméně 9 inspektorů inspektorátu práce. Kontrolní zjištění shrnul v protokolu o kontrole ze dne 30. 7. 2021, č.j. 10622/6.72/21-19, který byl žalobkyni doručen dne 2. 8. 2021. Žalobkyně byla poučena, že proti kontrolnímu zjištění může podat námitky ve lhůtě 15 dnů, tj. do 17. 8. 2021. Dne 17. 8. podala žalobkyně námitky, přičemž vyrozuměním prvoinstančního orgánu ze dne 15. 9. 2021, č.j. 10622/6.72/2124, doručeným právnímu zástupci žalobkyně dne 17. 9. 2021, byly námitky v plném rozsahu zamítnuty. 6. Žalobkyně zjistila, že ještě před 15. 9. 2021, kdy bylo vydáno rozhodnutí o vyřízení námitek, byly informace z neveřejného řízení prezentovány ministryní práce Janou Maláčovou, představitelkou Ministerstva práce a sociálních věcí, jako nadřízeného orgánu státní správy vůči inspektorátům a inspekci práce, a politickým pracovníkem České sociální demokracie Matějem Stropnickým. Tato prezentace spočívala v tiskové zprávě ze dne 8. 9. 2021, tiskové konferenci ministryně ze dne 8. 9. 2021 a zejména písemným a obrazovým výstupem označeným „Průběžné výsledky kontrol SÚIP ‚Férová práce‘“ ze dne 8. 9. 2021, kde je žalobkyně ve schematické mapě označena jako subjekt s výsledkem kontroly dle závažnosti kontrolních zjištění označených černě, tj. nejzávažnější porušení, systémové a týkající se většího počtu zaměstnanců. Z výstupů ministryně je zřejmé, že rozsáhlé kontroly byly nařízeny ministryní, aby je využila v rámci své předvolební kampaně. Průběžné výsledky byly též prezentovány na webových stránkách www.ferovaprace.info, jejichž zadavatelem a zhotovitelem je ČSSD podle údaje na jejich konci. Je tedy zřejmé, že informace z neveřejného kontrolního spisu byly ještě před vyřízením námitek dle § 13 a § 14 zákona č. 25/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), tedy v době, kdy byly námitky stále posuzovány nadřízeným orgánem, předány ministryni práce jako výsledek kontroly, aby byly v rámci její politické kampaně nezákonně prezentovány veřejnosti. Existuje důvodné podezření, že námitky žalobkyně nebyly vyřizovány nestranně, ale na politickou objednávku ministryně, na základě čehož lze pochybovat o nepodjatosti nejen osob podílejících se na vyřízení námitek, ale i osob jim nadřízených ve smyslu § 14 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Tyto osoby by měly být dle § 14 odst. 1 správního řádu vyloučeny ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohly výsledek řízení ovlivnit. 7. Dne 14. 10. 2021 podala žalobkyně prvoinstančnímu orgánu zprávu o odstranění nedostatků, ve které v článku II. namítla podjatost všech úředních osob kontrolního orgánu a všech nadřízených orgánů podílejících se na rozhodovacím procesu v rámci této kontroly. Žalobkyně současně požádala, aby nadřízený orgán provedl kontrolu za účelem zjištění, jakou cestou byly předány informace z neveřejného kontrolního řízení ministryni práce, kdo takové informace shromáždil, předal, jak a na základě čeho. Pokud byl porušen zákon, vyzvala nadřízený orgán, aby z takového jednání vyvodil vůči konkrétním kontrolním pracovníkům důsledky, a pokud došlo ke spáchání přestupku či trestného činu, [aby] učinil oznámení příslušnému orgánu, aby tuto věc sám prošetřil. Z neformálních informací pracovníků prvoinstančního orgánu se žalobkyně dozvěděla, že kontroly v rámci akce „Férová práce“ nařizuje přímo ministerstvo, do poslední chvíle nebylo zřejmé, jakých podniků se budou týkat, a na kontrolách a nalezení pochybení byl mimořádný politický zájem. 8. Usnesením žalovaného ze dne 6. 1. 2022, č.j. 6784/1.30/21-7, sp.zn. Q1-2021-83, bylo rozhodnuto tak, že žádná z úředních osob prvoinstančního orgánu a dále ani JUDr. J. W., vedoucí inspektorka prvoinstančního orgánu, není vyloučena z úkonů souvisejících s kontrolou zahájenou dne 23. 6. 2021 se žalobkyní jako kontrolovanou osobou a vedenou prvoinstančním orgánem pod sp.zn. I6-2021-552. Vedle toho žalovaný sdělil přípisem ze dne 6. 1. 2022, že k nezákonnému úniku informací nedošlo. 9. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně dne 31. 1. 2022 odvolání, které odůvodnila následovně: 10. Informace z neveřejného kontrolního spisu byly ještě před vyřízením námitek dle § 13 a § 14 kontrolního řádu, tedy v době, kdy byly námitky stále posuzovány nadřízeným orgánem, předány ministryni práce jako výsledek kontroly, aby byly v rámci její politické kampaně nezákonně prezentovány veřejnosti. Existuje důvodné podezření, že námitky žalobkyně nebyly vyřizovány nestranně, ale na politickou objednávku ministryně, na základě čehož lze pochybovat o nepodjatosti nejen osob podílejících se na kontrole, zpracovávajících protokol o kontrole, vyřízení námitek, ale i osob jim nadřízených ve smyslu § 14 správního řádu. Tyto osoby by měly být dle § 14 odst. 1 správního řádu vyloučeny ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohly výsledek řízení ovlivnit. 11. Jedná se o systémovou podjatost. Touto právní otázkou a výkladem pojmu podjatost se podrobně zabývá Metodická pomůcka k § 14 správního řádu zpracovaná Odborem legislativy a koordinace předpisů Ministerstva vnitra. Správní orgán z ní sice cituje, ale otázku systémové podjatosti nesprávně posoudil. Žalobkyně proto cituje z uvedené pomůcky pro podporu svého právního názoru. 12. Podjatost lze definovat jako vztah rozhodující osoby k projednávané věci či k účastníkům řízení, resp. jejich zástupcům, který vyvolává pochybnost o objektivitě projednávání a rozhodování věci. Je možné rozlišovat tzv. subjektivní a objektivní stránku podjatosti. 13. Subjektivně podjatá je taková úřední osoba, u níž jsou dány subjektivní, k její osobě se vztahující důvody podjatosti. Příkladem ad absurdum j