1 As 17/2012 — Nejvyšší správní soud

57 A 22/2024- 27 - text  3 57 A 22/2024 USNESENÍ Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce (soudce zpravodaj), soudkyně JUDr. Veroniky Burianové a soudce Mgr. Aleše Smetanky ve věci žalobkyně: ProSpánek SE sídlem Hybernská 1271/32, 110 00 Praha zastoupená advokátem JUDr. Radomilem Mackem sídlem nám. J. M. Marků 92/0, 563 01 Lanškroun proti žalované: Česká obchodní inspekce, ústřední inspektorát sídlem Gorazdova 1969/24, 120 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 2. 2024, č. j. ČOI 28638/24/O100/Svo/Št, takto: Návrh na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá přezkumu rozhodnutí žalované ze dne 29. 2. 2024, č. j. ČOI 28638/24/O100/Svo/Št (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila rozhodnutí Inspektorátu České obchodní inspekce Plzeňského a Karlovarského ze dne 7. 11. 2023, č. j. ČOI 137841/23/2200, jímž jí byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč pro porušení § 12 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v rozhodném znění a povinnost nahradit paušální částku nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. Konkrétně byla žalobkyně uznána vinnou z porušení právní povinnosti, kterého se dopustila tím, že dne 25. 5. 2023 v provozovně na adrese U Letiště 1074/2, Plzeň, kde podniká, neinformovala spotřebitele v souladu s cenovými předpisy o ceně veškerého nabízeného sortimentu po slevě, když deklarovala „ZAVÁDĚCÍ SLEVY – 20 % NA VŠE“, délka trvání slevové akce od 29. 4. 2023 do 31. 5. 2023, a spotřebitel nebyl seznámen s konečnou cenou po slevě platnou v době nabídky, což bylo prokázáno kontrolním nákupem 4 druhů výrobků, čímž naplnila skutkovou podstatu přestupku podle § 24 odst. 7 písm. l) zákona o ochraně spotřebitele. 2. Žalobkyně učinila součástí žaloby návrh na přiznání odkladného účinku žalobě. K jeho odůvodnění uvedla, že nepřiznání [sic!] odkladného účinku nepředstavuje jakoukoli újmu jakékoli jiné osobě. Naopak jedinou osobou, která může v daném případě v souvislosti s vydáním napadeného rozhodnutí utrpět újmu, je žalobkyně. Uvedené není v rozporu s žádným veřejným zájmem. 3. Žalovaná ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku navrhla odkladný účinek žalobě nepřiznat. Žalobkyně ve svém návrhu nijak nespecifikovala, jaká újma jí může vzniknout v důsledku splnění povinnosti zaplatit pokutu ve výši 5 000 Kč a paušální částku nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. Žalované nejsou známé žádné skutečnosti, v důsledku nichž by zaplacení uvedených částek, které pro podnikající právnickou osobu provozující dle jejích internetových stránek 113 prodejen nelze považovat za nijak vysoké, mělo žalobkyni způsobit újmu. Samotné zaplacení uložené pokuty a nákladů řízení nelze bez dalšího považovat za újmu, na kterou dopadá § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). 4. Podle právě zmíněného ustanovení soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. 5. Z citovaného ustanovení zákona plynou dvě hmotněprávní podmínky přiznání odkladného účinku žalobě, a sice 1) že právní následky napadeného rozhodnutí by znamenaly pro žalobkyni nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) že přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. 6. Z ustanovení § 73 odst. 2 s. ř. s. dále vyplývá, že je na žalobkyni, aby tvrdila (tzv. břemeno tvrzení) a prokázala (tzv. důkazní břemeno) naplnění první z podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě, tj. že by výkon nebo právní následky rozhodnutí pro ni znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Je tudíž na žalobkyni, aby specifikovala, v čem má tato újma spočívat, a aby tyto tvrzené skutečnosti náležitě doložila. Jen tak může soud posoudit, zda neprodleným výkonem nebo jinými právními následky správního rozhodnutí může nepoměrně větší újma, resp. těžko nahraditelná či kompenzovatelná újma žalobkyni vzniknout. 7. Po posouzení obsahu návrhu soud shledal, že žalobkyně neuvedla jakékoli konkrétní a individualizované skutečnosti dokládající vznik újmy v souvislosti s výkonem či jinými právními následky napadeného rozhodnutí. Vůbec nespecifikovala, jak se napadené rozhodnutí bezprostředně projevuje v její sféře a proč je nezbytné odložit do vydání rozhodnutí soudu účinky předmětného rozhodnutí. Vzhledem k výroku napadeného, či přesněji prvoinstančního rozhodnutí netvrdila, proč lze v jejím případě uložení pokuty ve výši 5 000 Kč považovat za zásadní, nevratnou, nepoměrně větší újmu. Není přitom úkolem soudu, aby za žalobkyni domýšlel, jak má návrh na přiznání odkladného účinku odůvodnit. Parafrázování zákonného ustanovení k tomu rozhodně nestačí. 8. Pro úplnost soud dodává, že z procesní opatrnosti žalobkyni na vady návrhu na přiznání odkladného účinku upozornil usnesením ze dne 29. 4. 2024, č. j. 57 A 22/2024-18. Ani poté žalobkyně návrh nedoplnila. 9. Protože nebyla naplněna první z podmínek přiznání odkladného účinku a protože obě podmínky musejí být naplněny kumulativně, nezabýval se již soud případným rozporem přiznání odkladného účinku s důležitým veřejným zájmem a návrh na přiznání odkladného účinku podle § 73 odst. 2 s. ř. s. a contrario zamítl. 10. O nákladech řízení o návrhu na přiznání odkladného účinku soud nerozhodoval, když bude postupovat analogicky podle § 145 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 64 s. ř. s. a o případných nákladech vzniklých v této souvislosti rozhodne v rozhodnutí o věci samé. Poučení: Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná. Plzeň 16. května 2024 Mgr. Lukáš Pišvejc v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.