57 Af 8/2024 – Krajský soud v Plzni

57 Af 8/2024- 56 - text  22 57 Af 8/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Veroniky Burianové a soudců Mgr. Aleše Smetanky a Mgr. Jana Šmakala ve věci žalobkyně: MOSASTAV s.r.o., IČO 04806000, sídlem Jarní 356, 362 25 Nová Role, zastoupena JUDr. Mgr. Petrou Novákovou, Ph.D., advokátkou, sídlem Chodská 1366/9, 120 00 Praha, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova 31, 602 00 Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 3. 2024, č. j. 9510/24/5200-11434-713180, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí a vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou ze dne 25. 5. 2024, doručenou Krajskému soudu v Plzni (dále jen „soud“) dne 26. 5. 2024, domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 3. 2024, č. j. 9510/24/5200-11434-713180 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl podle § 116 odst. 1 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) odvolání žalobkyně a potvrdil dva dodatečné platební výměry Finančního úřadu pro Karlovarský kraj (dále jen „správce daně“) na daň z příjmů právnických osob (dále též jen „DPPO“), a to konkrétně (i) výměr ze dne 4. 11. 2020, č. j. 933379/20/2401-50523-401180 (dále jen „dodatečný platební výměr č. 1“) a (ii) výměr ze dne 3. 11. 2020, č. j. 933382/20/2401-50523-401180 (dále jen „dodatečný platební výměr č. 2“; oba dodatečné platební výměry dále společně jen „předmětné dodatečné platební výměry“). 2. Dodatečným platebním výměrem č. 1 byla žalobkyni doměřena za zdaňovací období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016 (dále jen „zdaňovací období 2016“) z moci úřední daň vyšší o částku 878 370 Kč a dodatečně zrušena daňová ztráta z příjmů právnických osob v částce 668 856 Kč a současně jí byla uložena zákonná povinnost uhradit penále ve výši 20 % z částky doměřené daně (tj. 175 674 Kč) a ve výši 1 % z částky doměřené daňové ztráty (tj. 3 881 Kč), tedy penále celkem 179 555 Kč. 3. Dodatečným platebním výměrem č. 2 byla žalobkyni doměřena za zdaňovací období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 (dále jen „zdaňovací období 2017“) z moci úřední daň vyšší o částku 1 064 380 Kč a současně jí byla uložena zákonná povinnost uhradit penále ve výši 20 % z částky doměřené daně, tj. 175 104 Kč. 4. Správce daně žalobkyni doměřil daňovou povinnost poté, co na základě u ní provedené daňové kontroly daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) týkající se několika měsíčních období v letech 2016 a 2017 zjistil, že žalobkyně zahrnula do daňově uznatelných nákladů rovněž náklady (i) na pronájem strojů od dodavatele DR Technik s.r.o. (dále jen „DR Technik“) za zdaňovací období 2016 ve výši 5 011 270 Kč, a (ii) na pronájem strojů od dodavatele DR Technik a na pomocné a úklidové práce od dodavatele DR Technik – invest s.r.o. (dále jen „DR Technik – invest“) za zdaňovací období 2017 v součtu ve výši 4 608 350 Kč. Správce daně dospěl k závěru, že tyto náklady nelze akceptovat jako daňově účinné ve smyslu § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen „ZDP“), neboť žalobkyně neprokázala oprávněnost uplatnění těchto nákladů jako daňově uznatelných. Žalovaný se po provedeném odvolacím řízení ztotožnil se závěry správce daně, tj. neakceptoval předmětné náklady na deklarovaná plnění od DR Technik a DR Technik – invest jako daňově uznatelné ve smyslu § 24 odst. 1 ZDP, a současně shledal žalobkyní uplatněné odvolací námitky nedůvodnými. 5. Pro úplnost soud uvádí, že jiný senát zdejšího soudu se zabývá přezkumem doměření DPH téže žalobkyni za zdaňovací období měsíců srpen, listopad a prosinec 2016 a duben, květen a prosinec 2017, které se rovněž týkalo přijetí zdanitelného plnění od DR Technik a DR Technik – invest. Soudní řízení doposud neskončilo, neboť původní zamítavý rozsudek soudu ze dne 28. 2. 2024, č. j. 77 Af 21/2021-80, byl zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 4. 2025, č. j. 7 Afs 111/2024-45, aniž by se však kasační soud zabýval meritem věci (srov. bod 27 zrušujícího rozsudku). II. Žaloba 6. Žalobkyně po úvodní stručné rekapitulaci skutkových okolností a průběhu daňového řízení konstatovala, že považuje za nesporné, že v rozhodných zdaňovacích obdobích se zabývala poskytováním prací na stavbách a opravách silnic, zejména šlo o opravy odvodnění a příkopů, přičemž práce realizovala i za pomoci dalších poskytovatelů služeb. Označila za běžné, že při realizaci dopravních staveb je kooperováno s několika poskytovateli služeb, a proto nerozumí tomu, proč správce daně akceptoval jako daňově uznatelné náklady od některých jejích dodavatelů a naopak zpochybnil poskytnutí služeb od dodavatelů DR Technik a DR Technik – invest. Žalobkyně namítala, že v průběhu daňového řízení předložila řadu důkazů, které prokazují, že dané služby byly dodány a že byly dodány deklarovanými dodavateli, a dále že některé další důkazy získal správce daně, především kontrolní hlášení společnosti DR Technik. Poté provedla obecný výčet dle jejího názoru zásadních důkazů a následně se některými z nich blíže zabývala. 7. Předně žalobkyně akcentovala výslech D. S., který, coby jednatel obou „sporovaných“ dodavatelů, měl potvrdit dodání služeb. Jeho výslech byl uskutečněn v jiném daňovém řízení, když protokoly z výslechu byly do předmětného daňového řízení toliko přeřazeny. Žalobkyně namítala, že návrhy na výslech pana S. či alespoň jeho prohlášení byly žalovaným zamítnuty s tím, že pan S. již byl jednou vyslechnut (viz bod 96 napadeného rozhodnutí), což žalobkyně považuje za nezákonný postup a vadu řízení odůvodňující zrušení napadeného rozhodnutí. Poté žalobkyně argumentovala protokoly o výslechu tohoto svědka ze dne 2. 8. 2019 a 26. 9. 2019, ze kterých vyzdvihla některé pasáže, a odmítla hodnocení daňových orgánů, že pan S. sděloval jen obecné informace. Poukázala rovněž na omyl správce daně, že pan S. měl být jednatelem společnosti DOUBLE SERVICE, s. r. o. (dále jen „Double Service“), od které si měla dané stroje pronajímat společnost DR Technik, neboť tím podle obchodního rejstříku byl M. H.. 8. K rozporu výpovědi pana S. s výpovědí pana H. žalobkyně uvedla, že řada tvrzení druhého ze jmenovaných byla zjevně nepravdivá a celá jeho výpověď nevěrohodná. Upozornila též na omyl správce daně, že pan H. byl vlastníkem společnosti Double Service, neboť z obchodního rejstříku vyplývá, že jmenovaný nebyl společníkem, ale jen jednatelem uvedené společnosti. Žalobkyně má za to, že se jí podařilo zpochybnit výpověď pana H. z důvodu nepravdivých tvrzení, přičemž ona ale neví, proč pan H. nepravdivá tvrzení uváděl (především že si danou společnost „koupil“ a že tato společnost následně nevykonávala danou činnost). S panem H. žalobkyně nic nesjednávala, nebyla s ním ani se společností Double Service ve smluvním vztahu. Podle žalobkyně není možné důvěřovat tvrzení pana H., že společnost Double Service nepronajímala stavební stroje společnosti DR Technik, neboť on jako jednatel společnosti Double Service musel vědět, že tento pronájem byl uveden v kontrolních hlášeních společnosti DR Technik. Výpověď pana H. žalobkyně označila za klíčový stavební kámen konstrukce, kterou žalovaný zpochybňoval jí předložené důkazní prostředky. 9. Dále žalobkyně uvedla, že nad rámec výslechu pana H. žalovaný zpochybňuje její důkazní prostředky pouze „okrajovými nesrovnalostmi administrativního charakteru“. Žalobkyně odmítá úvahy daňových orgánů o zpětném vytvoření důkazních prostředků založené na tom, že zjištěné nesrovnalosti nebyl schopen pan S. vysvětlit. Označuje za nelogické, aby při „účelovém vytvoření“ důkazů byly takové listiny opatřovány administrativními nesrovnalostmi (např. odkazy na starý občanský zákoník nebo stará sídla společností). Poté upozorňuje, že chyby v psaní a počtech nejsou na újmu právnímu jednání a dále že i písemné smlouvy lze měnit ústně (týká se nesrovnalostí mezi sjednanou a fakturovanou cenou služeb, pracovních pomůcek, pronájmu stavebních strojů a etapizace prací). 10. Žalobkyně na jedné straně připouští, že do spisového materiálu byly založeny „podklady“ označené razítkem a bez podpisu, zatímco pan S. předložil při výslechu stejné „podklady“ již doplněné o podpisy. Na druhé straně to nepovažuje za důkaz o zpětném vytváření dokumentů, neboť podpis lze na právní jednání dodatečně doplnit a tím konvalidovat právní jednání. Žalobkyni pak není známo, proč pan S. podpisy na „podklady“ doplňoval. Podle žalobkyně manipulaci s písemnostmi nic nenasvědčuje. Zjištění správce daně, že společnost Double Service neodváděla za své pracovníky pojistné a ti ani neměli povolení k pobytu v ČR, nepovažuje pro nyní řešenou věc za relevantní. Žalobkyně poukázala na čestné prohlášení pana S., ve kterém znovu potvrdil spolupráci s žalobkyní a zdůraznil, že od skončení této spolupráce v době vyhotovení prohlášení v říjnu 2023 uplynulo cca 7 let. Žal