33 Az 34/2025 – Krajský soud v Plzni

33 Az 34/2025- 49 - text  7 33 Az 34/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci žalobce: A. D., narozený X, toho času pobytem v ČR Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty 234, 739 51 Vyšní Lhoty, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, IČO: 00007064, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, v řízení o žalobě ze dne 9. 11. 2025 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 10. 2025, č. j. OAM-1017/BA-BA07-ZA03-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 31. 10. 2025, č. j. OAM-1017/BA-BA07-ZA03-2025 byla žádost žalobce o mezinárodní ochranu zamítnuta jako zjevně nedůvodná dle § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen zákon o azylu), neboť žalobce neuvedl skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a, a zároveň uvedl pouze ekonomické důvody. II. Žaloba 2. V úvodu žaloby vytýkal žalobce žalovanému nedostatečně zjištěný skutkový stav, kdy žalovaný neprovedl úplné zjištění skutečností rozhodných pro posouzení žádosti o mezinárodní ochranu. Zejména nezohlednil osobní situaci žalobce, jeho dlouhodobé odloučení od vlasti, ani aktuální politickou a ekonomickou situaci v Moldavsku. Dále žalobce namítal porušení zásady individuálního posouzení, kdy žalovaný vyhodnotil žádost pouze podle obecných kritérií, aniž by individuálně posoudil osobní důvody, které vedly žalobce k odchodu z Moldavska. Dále se měl žalovaný dopustit porušení mezinárodních závazků ČR, a to konkrétně zásady non-refoulement, když nezkoumal, zda by vyhoštění žalobce do Moldavska nebylo v rozporu s článkem 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a článkem 33 Úmluvy o právním postavení uprchlíků. Za nesprávné považoval žalobce i právní posouzení „ekonomických důvodů" ze strany žalovaného, který zjednodušeně uzavřel, že žalobce žádá o azyl jen z ekonomických důvodů. Přitom ekonomická nouze může být důsledkem diskriminace nebo nedostupnosti základních životních podmínek. Dále pokračoval žalobce tím, že v Moldavsku je velmi špatná sociální a ekonomická situace, korupce a časté zneužívání moci. Životní podmínky jsou velmi těžké, práce je málo a lidé bez kontaktů nemají žádnou šanci se uživit. Žalobce sám měl mít problémy s místními úřady a policií, tito zneužívají pravomoci, vybírají úplatky a jednají s lidmi nespravedlivě. V souvislosti s tím vyjádřil žalobce obavu, že pokud bude vrácen, bude vystaven špatnému zacházení, zadržení nebo násilí, v ČR se snaží žít slušně, má tu známé a chce pracovat. Nikomu neublížil a nechce mít problémy. Z výše uvedených důvodů poté žalobce soudu navrhl, aby napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení žalovanému. III. Vyjádření žalovaného 3. Ve vyjádření k žalobě dne 11. 12. 2025 vyjádřil žalovaný svůj nesouhlas s žalobou, neboť při rozhodování vzal v úvahu skutečnosti, které žalobce tvrdil, shromáždil k nim relevantní a aktuální informace o situaci v zemi původu. Rovněž vycházel z dostatečně zjištěného stavu věci a má za to, že přijaté řešení odpovídá konkrétním okolnostem daného případu a je patřičným způsobem odůvodněno. Dále žalovaný uvedl, že žalobce při otázce, z jakých důvodů žádá o mezinárodní ochranu v ČR, sdělil: „V Moldavsku je těžké najít práci a pokud se ji podaří najít, tak je velice špatně placená. Já žiji sám s matkou, která nepracuje a já ji materiálně zabezpečuji. Z každé výplaty, kterou jsem zde na fuškách dostal, jsem část mamince odesílal. V ČR se mi líbí, chtěl bych zde založit rodinu a legálně žít, chtěl bych si najít trvalé zaměstnání, platit všechny daně a zdravotní pojištění.“ Z citovaného dospěl poté žalovaný k závěru, že hlavním motivem žalobce jsou pouze ekonomické důvody, kdy neuvedl žádné skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a zákona o azylu. Žalovaný také zdůraznil, že azyl je zcela výjimečným institutem, jehož účelem rozhodně není řešení situace osob, které jsou zasaženy nepříznivou ekonomickou situací ve své zemi nebo kterým se nedaří nalézt si ve své vlasti zaměstnání. Žalovaný také poznamenal, že žalobce je zdravý muž, nejedná se o osobu v pokročilém věku či strádající závažným onemocněním, nedoložil, že by jeho pracovní způsobilost byla jakýmkoliv způsobem omezena. V případě, že by měl zájem pracovat na území ČR, měl postupovat dle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, jehož prostřednictvím si může zajistit na území ČR legální pobyt a následně i povolení k výdělečné činnosti. Na základě provedeného správního řízení dospěl žalovaný k závěru, že žalobce využívá své žádosti o mezinárodní ochranu k legalizaci pobytu. Žalovaný také upozornil na to, že žalobce mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany již dříve, když přicestoval na území ČR v dubnu 2022, ale žádost o mezinárodní ochranu podal až dne 10. 9. 2025 (tj. po 39 měsících). Z výše uvedených důvodů žalovaný soudu navrhl, aby žalobu zamítl. IV. Posouzení věci soudem 4. Řízení v projednávané věci je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.). 5. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, neboť byly pro takový postup splněny podmínky dle § 51 odst. 1 s.ř.s. V. Rozhodnutí soudu 6. Žaloba je nedůvodná. 7. Ze správního spisu zjistil soud následující. Dne 10. 9. 2025 podal žalobce žádost o udělení mezinárodní ochrany v ČR, dne 16. 9. 2025 poskytl údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany v ČR a mimo jiné sdělil, že nebyl členem politické strany ani nevyvíjel žádnou politickou činnost. Je svobodný, bezdětný a posledním místem jeho bydliště byla obec F., okres C., M. Nepamatuje si přesně, kdy do ČR přicestoval, ale domnívá se, že to bylo v dubnu 2022. Cestoval linkovým autobusem z Kišiněva do Prahy, nikdy neměl uděleno vízum, má dobrý zdravotní stav, nemá žádná omezení ani zvláštní potřeby. Nebylo proti němu nikdy vedeno trestní stíhání. O mezinárodní ochranu žádá poprvé a ke svým důvodům sdělil, že je v Moldavsku těžké si nalézt zaměstnání nebo je práce málo placená. Žije sám se svou matkou, kterou materiálně zabezpečuje. Z každé výplaty, kterou zde na fuškách dostal, jí část odesílal. V ČR se mu líbí, chce zde založit rodinu a legálně žít. Chtěl by si také nalézt stálé zaměstnání, platit daně a zdravotní pojištění. Pohovor k žádosti o udělení mezinárodní ochrany byl s žalobcem proveden dne 25. 9. 2025. V průběhu pohovoru uvedl, že ve vlasti nakládal a vykládal vagóny, později si nalezl zaměstnání v Kišiněvě v továrně. V Moldavsku byl naposledy v roce 2022, poté zemi opustil, neboť si chtěl vydělat více peněz, aby mohl pomáhat své matce. Odcestoval na základě biometrického cestovního dokladu a neměl potíže ani při odjezdu z vlasti, ani při hraniční kontrole. Ve vlasti neměl potíže z důvodu své rasy, národnosti, náboženství, pohlaví, příslušnosti k sociální skupině nebo politickému přesvědčení. Neměl problémy ani se státními orgány, úřady, soudy nebo s policií. Do ČR přicestoval na základě dobrých referencí od svých krajanů a pracoval zde ve stavebnictví nebo opravoval byty. V případě návratu do vlasti se obává, že si nenajde zaměstnání. Doplnil, že v Moldavsku je možné se obrátit na pracovní úřad, ale čeká se na práci 5 a více měsíců, tato je současně málo placená. Průměrný plat v Moldavsku dosahuje okolo 500 euro. Ve vlasti si hledal zaměstnání, které by odpovídalo jeho kvalifikaci, jelikož studoval programování. Takovou práci však nenašel, neboť požadovali delší praxi. V ČR chtěl požádat o nějakou formu legalizace pobytu, byl ale zadržen policií. Správní vyhoštění obdržel již v prosinci 2024. Upřesnil, že z Moldavska odcestoval z ekonomických důvodů a o udělení mezinárodní ochrany žádá kvůli legalizaci pobytu na území. Jeho hlavním cílem je zde legálně žít a založit rodinu. 8. Podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu „Žádost o udělení mezinárodní ochrany se zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a, a zároveň uvádí pouze ekonomické důvody.“ 9. Podle § 16 odst. 3 věta první zákona o azylu „Jsou-li důvody pro zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné, neposuzuje se, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany splňuje důvody pro udělení azylu podle § 13 a 14 nebo doplňkové ochrany podle § 14b.“ 10. Soud má za to, že žalovaný řádně zjistil skutkový stav věci dle § 3 správního řádu. Za tímto účelem provedl se žalobcem pohovor, při kterém mu umožnil sdělit všechny skutečnosti týkající se okolností jeho odchodu z vlasti, jeho života v zemi původu i v ČR a důvodů podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Rovněž shromáždil informace o politické a bezpečnostní