2 Ao 4/2008 — Nejvyšší správní soud

77 A 74/2025- 119 - text  15 77 A 74/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaroslava Škopka a soudců JUDr. Veroniky Burianové a Mgr. Aleše Smetanky ve věci navrhovatelů: a) Mgr. J. P. bytem X b) E. P. bytem X oba zastoupeni JUDr. Petrem Bauerem, advokátem sídlem Purkyňova 10, 301 00 Plzeň odpůrkyně: za účasti osoby zúčastněné na řízení: Obec Vejprnice sídlem Mírová 17, 330 27 Vejprnice zastoupena Mgr. Martinem Svobodou, advokátem sídlem Nádražní 2495/20, 301 00 Plzeň J. S. bytem X o návrzích navrhovatelů na zrušení části opatření obecné povahy – územního plánu Vejprnice, vydaného usnesením zastupitelstva odpůrkyně ze dne 24. 4. 2025, č. 130/2025, takto: I. Územní plán Vejprnice, vydaný usnesením zastupitelstva odpůrkyně ze dne 24. 4. 2025, č. 130/2025, se dnem právní moci tohoto rozsudku zrušuje v textové části podmínek prostorového uspořádání v odstavci IA. f) u plochy „rekreace – zahrádkářské osady (RZ)“ v bodě d) v rozsahu „všechny plochy, na nichž budou umisťovány novostavby pro individuální rekreaci, budou přímo dopravně napojeny na veřejně přístupnou pozemní komunikaci minimálně šířky 2,5 m, která bude součástí veřejného prostranství minimálně šířky 6,0 m při obousměrném provozu. Přímé dopravní napojení jednoho pozemku bude minimálně šířky 2,5 m a maximálně délky 15 metrů“. II. Návrh navrhovatele a) se zamítá v rozsahu, kterým se navrhovatel domáhal zrušení územního plánu Vejprnice, vydaného usnesením zastupitelstva odpůrkyně ze dne 24. 4. 2025, č. 130/2025, v textové části odstavce IA. f) u plochy „rekreace – zahrádkářské osady (RZ)“ v bodě d) u podmínek prostorového uspořádání v rozsahu „zastavitelnost jednotlivých pozemků max. 40 m2, max. však 10% celkové výměry pozemku s výškovým omezením staveb na 1,5 NP, v případě oddělení pozemku musí i oddělený pozemek se stavbami splňovat podmínku zastavěnosti max. 40 m2 a max. 10% nové výměry“ a všech v bodě e) uvedených podmínek nepřípustného využití. III. Návrh navrhovatelky b) se zamítá v rozsahu, kterým se navrhovatelka domáhala zrušení územního plánu Vejprnice, vydaného usnesením zastupitelstva odpůrkyně ze dne 24. 4. 2025, č. 130/2025, v textové části odstavce IA. f) u plochy „rekreace – zahrádkářské osady (RZ)“ v bodě d) u podmínek prostorového uspořádání v rozsahu „zastavitelnost jednotlivých pozemků max. 40 m2, max. však 10% celkové výměry pozemku s výškovým omezením staveb na 1,5 NP, v případě oddělení pozemku musí i oddělený pozemek se stavbami splňovat podmínku zastavěnosti max. 40 m2 a max. 10% nové výměry“ a všech v bodě e) uvedených podmínek nepřípustného využití. IV. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. V. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci, návrhy a vyjádření odpůrkyně a osoby zúčastněné na řízení 1. Dne 30. 5. 2025 nabylo účinnosti opatření obecné povahy – územní plán Vejprnice (dále jen „Územní plán“). Navrhovatelé se svými návrhy na zrušení části opatření obecné povahy ve smyslu § 101a a násl. s. ř. s. domáhali zrušení části Územního plánu v rozsahu podmínek prostorového uspořádání a nepřípustného využití plochy rekreace – zahrádkářské osady (RZ), stanovených v textové části Územním plánu v oddílu IA. f) odstavci s nadpisem „rekreace – zahrádkářské osady (RZ)“ (dále jen „Plocha RZ“) pod body d) a e). 2. Navrhovatelé ve svých návrzích tvrdili, že napadená část Územního plánu zasahuje do jejich vlastnického práva k pozemku parc. č. Xa v k. ú. V. (dále jen „Pozemek“), neboť nepřiměřeně omezuje zastavitelnost Pozemku a stanovuje nemožnou podmínku veřejně přístupné komunikace. 3. Odpůrkyně ve vyjádření k návrhům navrhovatelů odmítla své pochybení při tvorbě Územního plánu. Navrhovatelé přes dostatek času nevyužili regulaci původního územního plánu k realizaci svého záměru. Územním plánem došlo jen ke změně v zastavitelnosti Pozemku. K rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 2. 2009, č. j. 2 Ao 4/2008-88, odpůrkyně uvedla, že nejde o nepřiměřený zásah, protože navrhovatelé mohou Pozemek využívat jako zahradu a každý vlastník je povinen akceptovat určitou míru nuceného omezení. Soud není oprávněn politické jednotce vnucovat jinou variantu využití území, jelikož odpůrkyně nepřekročila zákonné mantinely územního plánování. Navrhovatelé neprokázali pokles ceny Pozemku a nespecifikovali tvrzenou povinnost odpůrkyně poskytnout náhradu za tvrzené znehodnocení Pozemku. Odpůrkyně navrhla, aby soud návrhy pro nedůvodnost zamítl. 4. Osoba zúčastněná na řízení jako vlastník pozemků parc. č. Xb, Xc a Xd v k. ú. V., též zařazených Územním plánem do Plochy RZ, uvedla, že Územní plán negativně zasáhl i její vlastnická práva. Podala žádost o povolení rekreační stavby za účinnosti původního územního plánu, ale správní orgány o ní rozhodly v rozporu se zákonem až po nabytí účinnosti Územního plánu, tudíž žádost zamítly. Realizace jejího záměru tak byla znemožněna, přestože byl v době podání žádosti v souladu s tehdy platnými podmínkami využití území. Osoba zúčastněná na řízení neměla dostatečný časový prostor k realizaci svého záměru dle původního Územního plánu, jelikož žádost o povolení záměru podala ještě za účinnosti původního územního plánu. Napadená regulace Plochy RZ tudíž může mít nepřiměřené dopady i na vlastníky, kteří své záměry uplatnili aktivně a včas. II. Rozhodnutí soudu bez jednání 5. Vzhledem k tomu, že navrhovatelé ve lhůtě jim k tomu soudem poskytnuté výzvou ze dne 10. 12. 2025, č. j. 77 A 74/2025-65, nevyjádřili svůj nesouhlas s rozhodnutím o věci samé bez jednání a odpůrkyně i osoba zúčastněná na řízení s tímto postupem vyslovily výslovný souhlas (odpůrkyně v podání ze dne 22. 1. 2026 a osoba zúčastněná na řízení v podání ze dne 10. 1. 2026), rozhodl soud v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání. Soud mohl rozhodnout o věci samé bez jednání, jelikož bylo lze ve věci rozhodnout jen na základě listinných důkazů, k nimž měli účastníci možnost se vyjádřit nebo které jim byly známy. III. Posouzení věci soudem 6. Odpůrkyně byla ve věci pasivně legitimována, neboť napadené opatření obecné povahy vydalo její zastupitelstvo usnesením ze dne 24. 4. 2025, č. 130/2025 (srov. § 101a odst. 5 s. ř. s.). 7. Odpůrkyně oznámila vydání Územního plánu formou opatření obecné povahy veřejnou vyhláškou, která byla vyvěšena na úřední desce dne 15. 5. 2025 a sejmuta dne 2. 6. 2025. Napadené opatření obecné povahy tak nabylo účinnosti dne 30. 5. 2025, a proto byly návrhy podané dne 9. 12. 2025 včasné (srov. § 101b odst. 1 s. ř. s.). Obecná východiska pro posouzení soudu 8. Při přezkoumání opatření obecné povahy vyšel soud podle § 101b odst. 4 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy. 9. V souladu s § 101b odst. 3 ve spojení s § 101d odst. 1 s. ř. s. byl soud vázán jednak rozsahem, v jakém navrhovatelé Územní plán svými návrhy napadli, a jednak návrhovými body uvedenými v návrzích navrhovatelů (tvrzeními o skutkových a právních důvodech nezákonnosti Územního plánu). 10. Opatření obecné povahy má soud podle § 101d odst. 2 s. ř. s. zrušit, pokud jsou opatření obecné povahy nebo jeho části v rozporu se zákonem, nebo ten, kdo je vydal, překročil meze své působnosti a pravomoci, anebo opatření obecné povahy nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem. 11. Ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon (§ 2 s. ř. s.). 12. Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je podle § 101a odst. 1 věty první s. ř. s. oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen. 13. Soudní řízení správní, jehož předmětem je přezkum opatření obecné povahy či jeho části, je vázáno dispoziční zásadou a spojeno s přísnou koncentrací řízení, což klade důraz na odpovědnost jednotlivých účastníků řízení, zejména navrhovatele při formulování návrhu. Je zcela v dispozici navrhovatele, v jakém rozsahu opatření obecné povahy napadne, nesmí však svůj návrh rozšiřovat co do rozsahu a důvodů. Petitem (rozsahem návrhu), jakož i důvody návrhu, je soud vázán a není jeho úkolem za navrhovatele domýšlet chybějící či dokonce optimální argumentaci a tomu odpovídající petit. Současně omezíli navrhovatel přezkum opatření obecné povahy pouze na jeho část, může účinně namítat jen takové nedostatky, které se skutečně vztahují k napadené části (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 3. 2023,  č. j. 9 As 49/2021-39, body 26 a 27 a tam uvedená judikatura). 14. Návrh na zrušení opatření obecné povahy nepředstavuje actio popularis. Navrhovatel musí být podle § 101a odst. 1 s. ř. s. opatřením obecné povahy dotčen na svých veřejných subjektivních právech. Je proto nutné, aby napadaná regulace měla vztah ke konk