— Nejvyšší správní soud

59 A 87/2010- 43 - text Pokračování 11 59A 87/2010 59A 87/2010-43 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Karla Kosteleckého a soudců JUDr. Pavla Vacka a Mgr. Lucie Trejbalové v právní věci žalobce M.K., bytem O. xx, T., zast. Mgr. Filipem Smějou, advokátem se sídlem Helénská 1799/4, 120 00 Praha 2, proti žalovanému Krajskému úřadu Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 8. 2010, sp. zn. OŽPZ/1518/2009, č.j. KULK/58306/2010, takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 31. 8. 2010 sp. zn. OŽPZ/1518/2009, č.j. KULK/58306/2010, se pro vady řízení zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 7.760,-Kč, k rukám právního zástupce Mgr. Filipa Směji, advokáta se sídlem Helénská 1799/4, Praha 2, ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu v Turnově, odboru životního prostředí (dále jen ,,vodoprávní úřad“) ze dne 3. 8. 2009, č.j. OZP/09/258/HOJ-ER 99. Tímto prvostupňovým rozhodnutím bylo žalobci podle § 72 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), uloženo v termínu do 1 měsíce od právní moci rozhodnutí provést odstranění výsadby rakytníku řešetlákového z celkem 34 zde označených pozemků v k.ú. Příšovice. Žalobce namítal, že rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné a nezákonné. Za prvé žalobce namítal, že žalovaný jej před vydáním rozhodnutí neseznámil s podklady svého rozhodnutí podle § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Žalovaný až v odvolání citoval některé důležité podklady, žalobce odkázal na spis č.j. KULK1912/2004 ze dne 20. 4. 2004 o stanovení záplavového území Jizery, podle žalobce je takový postup vadný, neboť žalovaný v odvolacím rozhodnutí vycházel i z listin, jejichž obsah žalobci před vydáním rozhodnutí nesdělil. Tutéž vadu žalobce vytýkal také vodoprávnímu úřadu, rovněž ten porušil § 36 odst. 3 správního řádu a žalobce před vydáním rozhodnutí neseznámil s podklady. V důsledku postupu žalovaného, který tuto vadu správního orgánu I. stupně nenapravil, nebyl řádně zjištěn stav věci a žalobci bylo znemožněno uplatnit návrhy na doplnění dokazování a žalobce nemohl realizovat procesní práva. Další vadu řízení žalobce spatřoval v tom, že žalovaný odmítl provést žalobcem navržené důkazy s tím, že skutečnosti označil za notoriety. Jako další žalobní bod žalobce uplatnil vadu řízení spočívající v tom, že žalobci nebylo řádně oznámeno zahájení správního řízení vodoprávním úřadem. Také tuto vadu žalovaný v rámci svého postupu neodstranil. Žalobce dovozoval, že musí existovat písemný doklad o tom, že písemnost o zahájení správního řízení mu byla doručena, pokud se tak nestalo, měl být žalobci podle § 32 odst. 2 písm. h) správního řádu ustanoven opatrovník s tím, že usnesení o ustanovení opatrovníka mělo být doručeno veřejnou vyhláškou. Odůvodnění vodoprávního orgánu o doručení písemnosti žalobci fikcí podle § 24 odst. 1 správního řádu je nepřezkoumatelné a z rozhodnutí nevyplývá, kdy a jak bylo doručováno, a nevyplývá z něj splnění zákonných podmínek pro uložení písemnosti podle § 23 odst. 1 správního řádu. Dále žalobce namítal, že k některým částem odvolání a zde uvedené argumentaci se žalovaný nevyjádřil, proto je jeho rozhodnutí v rozporu s § 90 správního řádu a odůvodnění rozhodnutí postrádá náležitosti podle § 68 odst. 3 správního řádu. Správní orgány neuvedly, jaké úvahy je vedly v závěru o nutnosti odstranit bez náhrady z pozemků kompletní výsadbu plodiny, jejíž pěstování představuje obživu žalobce. Rozhodnutí vodoprávního úřadu navíc ukládá odstranit výsadbu rakytníku řešetlákového z podstatně širšího okruhu pozemků, než na kterých to požadoval správce povodí ve stanovisku ze dne 21. 4. 2008. Rozhodnutí postrádají důvody určení pozemků, ke kterým se váže ukládaná povinnost, z rozhodnutí není patrné, na kolik se stanoviska dotýkají konkrétní výsadby, ke kterému datu či k jakému období, zda se týkají obecně rakytníku řešetlákového nebo konkrétní výsadby a o jaké poznatky a zjištění se závěry správce povodí opírají. Rozhodnutí jsou v tomto směru nepřezkoumatelná. Nabízelo se poměřovat požadavek správce povodí s reálným průběhem povodí za poslední období ve vztahu k území, kde je žalobcem provedena výsadba. K tomu žalobce navrhoval důkaz znaleckým posudkem, tento důkaz však žalovaný odmítl provést. Žalovaný se vůbec nevypořádal s námitkou, proč je nezbytně nutné provést odstranění celé výsadby a učinit tak zásadní zásad do majetkové sféry žalobce, proč by pro naplnění tvrzeného protipovodňového účelu nepostačilo uložit opatření méně drastické, např. odstranění části výsadby, v tomto ohledu je rozhodnutí nepřezkoumatelné. Žalobce přitom odkázal na článek 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nucené omezení vlastnického práva je možné toliko ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu. Žalobce také správním orgánům obou stupňů vytýkal, že nepřihlédly k tomu, že při výsadbě postupoval v dobré víře, měl písemný souhlas s výsadbou od vodoprávního úřadu ve formě souhrnného stanoviska Městského úřadu Turnov, odboru životního prostředí, ze dne 20. 4. 2004, sp. zn. OŽP/1328/201/04. Žalobce namítal porušení § 72 odst. 3 vodního zákona, když žalovaný citované ustanovení vyložil extenzivně. Toto ustanovení dopadá na předměty a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku, této definici však rostliny rakytníku vysázené na uvedených pozemcích neodpovídají. Ze spisu není patrno, zda byly skutečně naplněny všechny podmínky aplikace tohoto ustanovení. Pokud se žalovaný odvolává na ust. § 67 vodního zákona, rovněž toto ustanovení podle žalobce na daný případ nedopadá, neboť jeho výstavba nemá ani vzdáleně charakter živého plotu či oplocení. Naposledy žalobce zpochybnil jako nedoložený i fakt, že pozemky, ze kterých má odstranit výsadbu, se nacházejí v aktivní zóně záplavového území. Žalobce ukončil tím, že ve správním řízení byly porušeny základní zásady činnosti správních orgánů ve smyslu § 2 odst. 1, 3, 4, § 3, § 4 odst. 4 správního řádu. Žalovaný se také nepokusil o smírné řešení rozporů ve smyslu § 5 správního řádu a porušil zásadu rovnosti účastníků ve smyslu § 7 právního řádu, když bez dalšího vzal za své tvrzení správce povodí. Z uvedených důvodů se žalobce domáhal zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného a požadoval náhradu nákladů řízení. K podané žalobě se písemně vyjádřil žalovaný, jeho vyjádření se buď shoduje s odůvodněním napadeného rozhodnutí nebo na toto odůvodnění odkazuje. Nad rámec žalovaný uvedl, že nesouhlasí s tvrzením, že nedal žalobci možnost seznámit se s podklady rozhodnutí, zejména s listinou č.j. KULK1912/2004 ze dne 20. 4. 2004 o stanovení záplavového území Jizery. Nejednalo se o důkaz, který by byl nově pořízen do spisu, jednalo se pouze o informativní sdělení odůvodnění rozhodnutí. Jedná se o skutečnost známou, kterou nebylo třeba dokazovat, listina nebyla do spisu vůbec vložena. K odstranění výstavby rakytníku řešetlákového žalovaný uvedl, že skutečnosti vyplývají nejen ze zkušeností žalovaného, ale i zkušeností obce Příšovice a z povodňových prohlídek. Žalovaný uvedl, že rakytník řešetlákový vysázený na velkém množství pozemků oblasti přiléhající k vodní nádrži Velký Píseček tvoří na základě povodňových prohlídek, vyjádření Povodí Labe, s.p. a zkušeností občanů obce Příšovice výrazný bezpečností problém. V předmětné oblasti dochází k aktivnímu pohybu záplavových vod, což dokládají fotografie ve spisovém materiálu ze srpna 2006, žalovaný dále podrobně popsal následky této povodně. K námitce žalobce, že výsadba nemá charakter živého plotu či oplocení, žalovaný odkázal na výsledky provedené povodňové prohlídky a stanovisko správce povodí ze dne 21. 4. 2008 o tom, že porosty v celé šíři vytvářejí neprostupnou stěnu. Žalovaný uvedl, že toto stanovisko společně s vyjádřením obce Příšovice a fotodokumentací a kopií katastrální mapy, na které jsou vyznačeny pozemky dotčené činností žalobce, žalobce dobře znal a žalovaný odkázal na protokol o nahlížení do spisu ze dne 26. 2. 2009. K námitce stanovení okruhu pozemků, ze kterých má být výsadba odstraněna, žalovaný uvedl, že se vycházelo především z výsledků povodňové prohlídky ze dne 4. 4. 2008. V zápisu z této prohlídky jsou uvedeny pozemky, na kterých byl zjištěn žalobcem vysázený rakytník řešetlákový. Vodoprávní úřad tak neopíral své rozhodnutí pouze o stanovisko správce povodí, vycházel i z povodňové prohlídky a vlastní úvahy, přičemž aplikoval ust. § 67 odst. 2 písm. c) vodního zákona. Ze stanoviska správce povodí vyplývá, že se jedná o předmětnou lokalitu a vodoprávní