59 Af 19/2017

59 Af 19/2017- 17 - text

59 Af 19/2017-17

U s n e s e n í

Krajský so ud v Ústí nad Labem - pobočka v Libe rc i ro zhod l v senátu složeném z předsedkyně M gr. Luc ie Tre jba lo vé a soudkyň Mgr. Karolíny Tylo vé, LL. M. a Mgr. Hany Ptáčkové v právní věci I ng. J.H., tr va le bytem X, adresa pro doručo vá ní X, proti žalo vanému Odvolacímu fina nč nímu ředitelství, se sídlem Mas aryko va 31, 602 00 Brno, v řízení o ža lobě proti ro zho dnutí žalova né ho ze dne 16. 11. 2016, č. j. 51303/16/5100-31462- 707633,

t a k t o :

O d ů v o d n ě n í :

Žalobo u poda no u faxem d ne 6. 2. 2017, dop lně no u písemným podáním Krajskému soud u v Brně dne 13. 2. 2017, a zdejšímu soudu posto upe no u us ne se ním Krajského soudu v Br ně ze dne 1. 3. 2017, č. j. 62 Af 18/2017-11, se žalobce domáhal p řezko umání shora spec ifiko va né ho ro zhod nutí ža lo va né ho, kterým bylo zamítnuto odvo lá ní ža lobce a potvrze no rozhodnutí F ina nč ního úřad u pro Libereck ý kraj, Územního pracoviště v Semilech (dále jen „sp rá vce da ně “) č. j. 219197/16/2607-00460-603498 ze dne 25. 2. 2016. Uved e ným prvo stup ňo vým rozhodnutím správce da ně b ylo zasta ve no řízení ve věc i žádosti o na vrác e ní lhůty k podání odvolání v předešlý stav ze dne 23. 12. 2015.

Ža lobc e v ža lob ě uved l, že napadené rozhodnutí bylo vydáno, aniž by měl mo žnos t řádně se se zná mit s podk lad y ro zhod nutí, ro vně ž na míta l je ho nico t nost, dále po žado va l přiznání odk lad né ho úč ink u ža lobě.

Podle § 103 zákona č. 99/1963 Sb., občanského so ud ního řád u, ve spojení s § 64 zákona č. 150/2002 Sb., so ud ního řádu správního (dá le jen „s. ř. s.“), kdykoli za řízení přihlíží so ud k tomu, zda jsou sp lně ny podmínky, za nichž může ro zhod no ut ve věc i samé (podmínky řízení).

Soud se nejp r ve muse l zab ýva t tím, zda jsou dány podmínky, za nic hž může rozhodovat ve věc i samé. Pod le § 46 odst. 1 p ísm. d) s. ř. s. so ud us nes e ním odmítne ža lob u, jestliže je podle to hoto zákona nepřípustná. Dle § 68 p ísm. e) s. ř. s. je žaloba nepř íp ust ná také

Pokračování 2 59 Af 19/ 2017

te hd y, do má há-li se pře zko umá ní rozhodnutí, které je z přezkoumání pod le to hoto nebo zvláštního záko na vylo uče no. Ze so ud ního pře zko umá ní jsou dle § 70 p ísm. c) s. ř. s. vylo uče ny úko ny správního or gá nu, jimiž se upra vuj e vedení říze ní před správním orgá ne m.

Ro zš íře ný se nát Nejvyššího správního soudu ve svém ro zsudk u ze dne 26. 10. 2005, č.j. 1 Afs 86/2004-54, publ. pod č. 792/2006 ve Sb. NSS, uved l nás led ujíc í:

„Z článku 36 odst. 2 Listiny, čl. 4 Ústavy, čl. 13 Úmluvy a čl. 1 dodatkového protokolu č. 1 k této Úmluv ě tedy vyplývá, že ve správním soudnictví jsou vždy přezkoumatelná ta rozhodnutí, která se dotýkají základních práv a svobod podle citovaných dokumentů. V tomto smyslu je nutno vykládat i § 65 odst. 1 s. ř. s., tj. že rozhodnutím podle tohoto ustanovení jsou především takové úk ony správního orgánu, které se dotýk ají základních práv a svobod. Krom toho jsou samozřejmě rozhodnutími podle § 65 odst. 1 s. ř. s. i takové úk ony správních orgánů, jimiž se zakládají, mění nebo závazně určují i taková subjektivní práv a a povinnosti, jež postrádají ústavně či mezinárodně právní základ, tj. která toliko vyplývají z jednoduchého práva.

Krajský soud je proto povinen v každém jednotlivém případě zkoumat, zda se úkon správního orgánu, proti němuž žalobce brojí, dotýká subjektivních práv a povinností - ať již je jejich pramenem ústavní, mezinárodní či jednoduché právo – žalobce, a zda tedy je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. Paušální přístup, který by celou kategorii rozhodnutí (např. právě rozhodnutí o zastavení řízení) vylučoval ze soudní ochrany, není na místě a je v příkrém rozporu s principy právního státu. Vyloučení určitých úkonů ze soudního přezkumu podle § 70 s. ř. s. totiž představuje výjimku z generální klauzule, zužující pravomoc soudů jednajících a rozhodujících ve správním soudnictví; jako kteroukoliv jinou výjimku v právu je zapotřebí vykládat ji restriktivně. Proto nabízejí-li se dvě interpretace, z nichž jedna hovoří ve prospěch soudního přezkumu a druhá proti němu, je vždy zapotřebí upřednostnit tu první, resp. v pochybnostech, zda se určitý úkon dotýk á práv a povinností žalobce podle § 65 odst. 1 s. ř. s. a tedy podléhá přezkumu, je na místě usuzovat, že tomu tak je.“

Z uvede né ho má so ud za to, že v případě napade né ho ro zhod nutí ža lo va né ho, které potvrdilo prvostup ňo vé ro zhod nutí o zas ta ve ní ř íze ní, je po vine n zkoumat, zda napadené rozhodnutí má v konkrétním p rojed ná va né m případu po vahu ro zhod nutí ve s mys lu § 65 s. ř. s. či se ho naopak týká ko mpe te nč ní výluka ze so ud ního přezkumu, přičemž podstatné po takové posouzení je charakter požadavku, resp. podání žalobce, o němž b ylo řízení zas ta ve no.

V so uze né m případu so ud z napadeného ro zhod nutí ža lo va né ho zjis til, že ro zhod nutí správce da ně o za sta ve ní řízení se týka lo žádosti ža lobce ze dne 23. 12. 2015 o na vrác e ní lhůty k podání od vo lání v předešlý stav ve smyslu § 37 záko na č. 280/2009 Sb., da ňo vé ho řádu (dá le jen „da ňo vý řád “), která byla obsahem podání na zva né ho „od vo lá ní“. Žalobce chtěl tímto od vo lá ním bro jit proti platebnímu výmě ru na daň z ne mo vitýc h věc í za rok 2015, který vyda l F inanční úřad pro Liberecký kraj, Úze mní pra co viš tě v Se mile c h. Vzhlede m k to mu, že žádost o navrácení lhůty v předešlý stav pod lé há správnímu poplatku podle záko na č. 634/2004 Sb., o správních pop la tc íc h, ve zně ní po zdě jšíc h předp is ů, vyzval žalo vaný dne 15. 1. 2016 ža lobce k uhra ze ní správního poplatku se sta no ve no u lhůtou k zaplacení do 15. 2.

[OBRÁZEK]Pokračování 3 59 Af 19/ 2017

2016. Dne 12. 2. 2016 doručil žalobce sp rávci daně podá ní, jeho ž obsahem b ylo mj. i od vo lání proti výzvě k zap lace ní správního pop latk u a žádost o prod lo uže ní lhůty k zaplacení poplatku. Správce da ně vyda l dne 25. 2. 2016 rozhodnutí č. j. 224003/16/2607- 00460-603498, kterým b ylo řízení o žádosti o prod lo uže ní lhůty k zap lace ní správního poplatku zas ta ve no. Ve věc i žádosti o na vráce ní lhůty v předešlý stav vyda l sp rá vce da ně rozhodnutí ze dne 25. 2. 2016 č. j. 219197/16/2607-00460-603498, kterým bylo řízení o žádosti o na vráce ní lhůty k podání od vo lání v předešlý stav podle § 106 odst. 1 p ísm. b) daňo vé ho řádu za sta ve no. Žalo vaný ro zhod nutí správce da ně p řezko umal z hled iska splnění podmínek pro zas ta ve ní říze ní o žádosti o navrácení lhůty z d ůvod u ne uhra ze ní správního poplatku, dospěl k zá věr u, že tyto podmínky byly bezezb ytk u splněny, od vo lání žalobce proto za mítl a rozhodnutí správce daně o zasta ve ní řízení potvrdil.

Lze tedy shrno ut, že zasta ve no bylo da ňo vé říze ní o žádosti ža lobce o na vráce ní lhůty k podání od vo lání proti platebnímu výmě ru na daň z ne mo vitýc h věc í za rok 2015 v předešlý sta v, podané podle § 37 da ňo vé ho řádu so učas ně s od vo lá ním.

Usta no ve ní § 37 da ňo vé ho řádu upravuje ins titut navrácení lhůty v předešlý sta v. Obdobný institut je pro úče ly správního říze ní up raven v § 41 záko na č. 500/2004 Sb., správního řád u. Povahou rozhodnutí správního orgánu o žádosti o na vráce ní v předešlý stav – prominutí zmeškání úko nu se zab ýva l Nejvyšší správní so ud v ro zsudk u ze dne 15. 9. 2016, č. j. 3 As 248/2015-22, publ. ve Sb NSS č. 3467/2016. Nejvyšší správní so ud kons tato va l, že: „S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty podle § 41 odst. 6 správního řádu není v obecné rovině rozhodnutím s atributy podle § 65 odst. 1 s. ř. s. a nepodléhá tedy samostatně soudnímu přezkoumání. Násled ně Nejvyšší správní so ud odlišil s ituac i, kdy se žádost o navrácení v předešlý stav netýká např. prominutí zmeškání úko nu odvo lá ní, ale podání odporu proti příka zu, a uvedl: „V dané věci je však třeba vzít v úv ahu i specifické okolnosti projednávaného případu. Je zřejmé, že pokud by účastník řízení podával žádost např. o prominutí zmeškání úk onu odvolání, bylo by zamítnutí žádosti spojeno i se zamítnutím souběžně podaného odvolání pro opožděnost podle § 92 správního řádu, tak že by bylo možné podat správní žalobu proti tomuto rozhodnutí a v ní namítat nezákonnost podkladového usnesení o zamítnutí žádosti o prominutí zmeškání úkonu. Zde se ov šem žádost o prominutí zmeškání úkonu vztahovala k odporu, o němž správní orgán následně nerozhoduje, ale již samotným podáním odporu se vydaný příkaz ruší (viz § 150 odst. 3 správního řádu, případně § 87 odst. 4 zákona o přestupcích). Rozhodnutí o žádosti o prominutí zmeškání úkonu tak má v tak ov ém případě přímý dopad do hmotných práv účastníka, neboť v závislosti na výsledku rozhodnutí o žádosti buď existuje pravomocný příkaz o uložení sankce, nebo v důsledku podaného odporu ještě není o uložení povinnosti rozhodnuto. Jedině v tomto specifickém a výjimečném případě lze tedy usnesení o žádosti o prominutí zmeškání úk onu podle § 41 odst. 6 správního řádu pov ažov at za rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., kdy následné rozhodnutí o odvolání je přímo přezkoumatelné v řízení o žalobě.“ (pozn. soudu podtržení dop lně no krajským so ude m).

Uvede né zá věry o hled ně po vahy ro zhod nutí o navrácení v předešlý stav – prominutí zmeškání od vo lání je třeba ap liko va t i na rozhodnutí sprá vc e daně o navrácení lhůty v předešlý stav pod le § 37 da ňo vé ho řád u. Ro zhod nutí sp rá vce da ně o žádosti o na vrác e ní lhůty k podání od vo lání v předešlý stav pod le § 37 daňo vé ho řádu ne nap lňuje podmínky § 65 odst. 1 s. ř. s., nepod lé há proto přezkumu ve správním so ud nic tví, neboť se na ně vztahuje

Pokračování 4 59 Af 19/ 2017

komp ete nč ní výluka pod le § 70 pís m. c) s. ř. s. Ro zhod nutí správce da ně o zastavení řízení o takové žádosti (zde pro ne zap lace ní správního pop la tk u) je také rozhodnutím, kterým se jen upravuje vedení řízení před správním orgánem ve smyslu § 70 p ísm. c) s. ř. s. a ro vně ž podléhá kompetenční výluce. Správnost závěrů sp rá vce daně a ža lo va né ho o hled ně splnění podmínek pro zastavení řízení o žádosti pro ne zap lace ní správního pop latk u může být soudnímu p řezk umu podrobena v řízení o ža lob ě proti rozhodnutí ža lo va né ho o od vo lání proti platebnímu výměru správce da ně, které žalobce podal so učas ně se žádostí o navrácení lhůty k odvolání v předešlý sta v, a to dle § 75 odst. 2 s. ř. s.

Podanou ža lob u proto soud odmítl v souladu s § 46 odst. 1 pís m. d) s. ř. s. jako nepříp ustno u prá vě z d ůvod u kompetenční výluk y.

S ohled e m na to, že so ud odmítl ža lob u b e zpros třed ně poté, co mu byla pos to upe na k vyř íze ní, nebylo na místě ro zhodo va t o podaném ná vrhu na přiznání odk lad né ho úč ink u žalobě ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s..

Výrok o náhradě nák lad ů řízení se op írá o usta no ve ní § 60 odst. 3 s. ř. s., dle které ho žád ný z účastníků ne má prá vo na ná hrad u nák lad ů ř íze ní, bylo-li řízení zas ta ve no nebo žaloba odmítnuta.

Protože žalobce ne zap la til za ža lob u so ud ní pop la tek sp latný s podáním ža lob y, so ud nero zhodo va l o vrácení so ud ního pop la tk u, ačkoli poda no u ža lob u odmítl.

K vydá ní to hoto us nese ní ne muse l so ud na řizo va t jed ná ní, protože nero zhodo va l ve věc i samé. Zákon v tomto případě uvedený procesní po stup do vo luje (§ 49 odst. 1 s. ř. s.).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týd nů ode dne je ho do ruče ní. Kasační stížnost se podává ve dvou (více ) vyhoto ve níc h u Nejvyššího správního so ud u, se sídlem Moravské ná mě stí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní so ud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím d ne, který se svým označením s hod uje se d nem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li po sled ní den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty ne jb líže nás led ujíc í pracovní de n. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti ne lze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z d ůvod ů uvede nýc h v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných ná le žito stí podání mus í obsa ho va t o značení rozhodnutí, proti ně muž směřuje, v jakém ro zsa hu a z jak ýc h d ůvod ů jej stě žo vate l napadá, a úd aj o to m, kdy mu bylo rozhodnutí do ruče no.

V řízení o kasační stížnosti mus í být stě žo vate l zasto upe n ad vokáte m; to neplatí, má-li stě žo vate l, je ho za měs tna nec nebo člen, který za něj jed ná nebo jej zas tup uje, vysokoškolské p rá vnické vzdě lá ní, které je pod le zvláštních zákonů vyžado vá no pro výko n advokacie.

Pokračování 5 59 Af 19/ 2017

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní so ud. Variabilní symbo l pro zaplacení so ud ního pop latk u na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na je ho inte r neto výc h strá nká c h: www. nsso ud.c z.

V Liberci dne 4. dubna 2017.

Mgr. Luc ie Tre jba lo vá,

předsedkyně senátu