1 As 56/2008 — Nejvyšší správní soud

58 A 9/2017- 75 - text  58 A 9/2017 - 75 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Karolínou Tylovou, LL.M., ve věci žalobce: B.P. bytem XX zastoupen advokátem JUDr. Vladimírem Doležalem sídlem Matouškova 264, Rovensko pod Troskami proti žalovaný: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 7, Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 6. 2017, č. j. 37732-2/2017-900000-304.8, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Celního úřadu pro Liberecký kraj (dále jen „celní úřad“ či „správní orgán I. stupně“) ze dne 9. 5. 2017, č. j. 21628-10/2017-560000-12, kterým byl žalobce uznán vinným z přestupku podle § 42a odst. 4 písm. c) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění platném pro projednávanou věc, kterého se měl dopustit užitím jízdní soupravy, u níž bylo zjištěno překročení hodnot stanovených vyhláškou č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. 2. Dne 24. 3. 2017 v 9:20 hod. řídil žalobce na pozemní komunikaci č. XX u obce XX jízdní soupravou sestávající z motorového nákladního vozidla tovární značky XX, XX, registrační značky (CZ) XX, se třemi nápravami a přípojného vozidla (nákladního návěsu) tovární značky XX, XX, registrační značky (CZ) X se třemi nápravami, s rozvorem 2 x 1,41 m, u nějž bylo při nízkorychlostním kontrolním vážení provedeném celním úřadem na kontrolním vážním stanovišti v ulici XX, XX, zjištěno překročení největší povolené hmotnosti stanovené zvláštním právním předpisem (§ 37 odst. 1 písm. g) bod 3 vyhlášky č. 341/2014 Sb.), konkrétně překročení největší povolené hmotnosti u trojnápravy přípojného vozidla, neboť součet zatížení tří náprav této trojnápravy překročil při jejich dílčím rozvodu 2 x 1,41 m hodnotu 27 t o 1 380 kg (5,1 %). 3. Dne 27. 3. 2017 obdržel celní úřad, oddělení správního trestání, podnět obsahující protokol o zjištěném důvodném podezření z porušení právních předpisů sepsaný dne 24. 3. 2017 oddělením mobilního dohledu celního úřadu (dále jen „kontrolní hlídka“) a další dokumentaci, kterou tvořil doklad o provedeném nízkorychlostním kontrolním vážení ze dne 24. 3. 2017, vážní lístek ze dne 24. 3. 2017, fotodokumentace a technická zpráva - geodetické zaměření lokality pro místo kontrolního vážení - odstavná plocha u nádraží ČD v Hodkovicích nad Mohelkou. Správní orgán I. stupně na podkladě předaného spisového materiálu zahájil s žalobcem řízení o přestupku a žalobce předvolal k ústnímu jednání. 4. Ústní jednání se konalo dne 26. 4. 2017 a správní orgán I. stupně při něm provedl dokazování listinami založenými ve spisovém materiálu. Zástupce žalobce při ústním jednání uvedl, že vážení považuje za neprůkazné a nevěrohodné vzhledem k neprůkaznému umístění vážicího zařízení a určení přibližovací zóny. Řidič v místě nakládky provedl veškerá vymahatelná opatření, užití vozidla v daný okamžik nic nebránilo. Postupným najížděním na mostovou váhu zjistil zatížení na jednotlivých nápravách vozidla a návěsu, potvrdil si nepřekročení celkové povolené hmotnosti jízdní soupravy a pohledem prověřil rovnoměrné rozložení nákladu. V době jízdy bylo užito všech řádně schválených, doporučených a povolených zajišťovacích systému k uložení nákladu. Řidič neměl žádné informace, ze kterých by mohl vyvodit, že by se událo něco, co by bránilo v užití vozidla. Řidič v místě vážení rozporoval vážicí místo, co do sklonu i povrchu vážicí zóny, na jeho výtky ale nebyl brán zřetel. Nerovnoměrné rozložení zjištěné při kontrolním vážení lze přisoudit sypným vlastnostem naloženého materiálu. Tyto vlastnosti ovšem řidič při jízdě nemůže nijak ovlivnit. 5. Po provedeném dokazování uznal správní orgán I. stupně rozhodnutím ze dne 9. 5. 2017 žalobce vinným z přestupku podle § 42a odst. 4 písm. c) zákona o pozemních komunikacích, kterého se měl dopustit jako řidič tím, že předmětná jízdní souprava překročila při nízkorychlostním kontrolním vážení hodnoty stanovené vyhláškou č. 341/2014 Sb., konkrétně byla překročená největší povolená hmotnost u trojnápravy přípojného vozidla o 1 380 kg (5,1 %), za což mu byla podle § 42a odst. 7 písm. a) zákona o pozemních komunikacích uložena pokuta ve výši 2 000 Kč a dále povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Správní orgán I. stupně vyšel z důkazů provedených při ústním jednání, uvedl, že vozidlo přepravovalo náklad drobného kameniva frakce 0/4 mm o hmotnosti 32 300 kg. Nízkorychlostní kontrolní vážení provedla kontrolní hlídka celního úřadu na kontrolním vážním stanovišti v ulici Nádražní, Hodkovice nad Mohelkou, popsaném v technické zprávě, splňujícím v době kontroly parametry pro kontrolní vážení odpovídající metrologickému předpisu MP 009/04. Vážicí zóna je umístěna cca 300 m od hlavní komunikace, povrch zpevněný asfaltem, rozměr 44 x 4,5 m, maximální podélný sklon 0,06 %, maximální příčný sklon 2,66 %, prostor vyhovuje zadaným kritériím v celém prostoru vážicí zóny, jež podle pořízených snímku nevykazuje od okamžiku jejího zaměření změny, výtluky, vyjeté koleje či jiné nečistoty. Vyjádření žalobce při provedeném nízkorychlostním kontrolním vážení, v němž rozporuje prostor vážení: „…místo vážení nakloněno ve směru vážení na pravou stranu. Asfaltový plac nerovný“, lze dle správního orgánu I. stupně přisvědčit do té míry, že podle technické zprávy je maximální příčný sklon vážicí zóny 2,66 %. Tato hodnota příčného sklonu vážicí zóny splňuje požadavek definovaný v bodě 6. 2 MP 009-04, kde je uvedeno, že příčný sklon musí být menší než 3 %. Umístění kontrolního stanoviště odpovídá geodetickému zaměření lokality popsanému podrobně v technické zprávě jako místa vhodného pro provádění nízkorychlostního kontrolního vážení. Výběr stanoviště pro kontrolní vážení byl proveden podle požadavků na prostor, povrch a sklon proškolenými příslušníky celní správy. Celní úřad měl za prokázané, že žalobce jako řidič ve výroku označené jízdní soupravy porušil obecný zákaz daný § 52 odst. 2 věty první zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), podle kterého nesmí být při přepravě nákladu překročena maximální přípustná hmotnost vozidla a maximální přípustná hmotnost na nápravu vozidla. Celní úřad zdůraznil, že v okamžiku, kdy byl žalobce seznámen s výsledky měření, nezpochybnil ani neučinil spornými skutečnosti zaznamenané v dokladu o provedeném nízkorychlostním vážení ani ve vážním lístku. Celní úřad dále konstatoval, že žalobce zanedbal obvyklou míru opatrnosti, kterou lze na něm požadovat při předvídání způsobení poruchy zájmu chráněného zákonem o pozemních komunikacích, a spáchal tak přestupek ve formě nevědomé nedbalosti. V průběhu řízení žalobce ani jeho zástupce na podporu svých tvrzení neoznačili ani nepředložili žádný důkazní prostředek. Z dodacího listu není patrno, že před užitím pozemní komunikace předmětným vozidlem byly odesílatelem nákladu prováděny a zaznamenávaný hodnoty zatížení jednotlivých náprav či skupin náprav, okamžité hmotnosti motorového vozidla či jízdní soupravy tak, jak uváděl zástupce žalobce při ústním jednání, neboť v předloženém dodacím listu byl uveden pouze údaj o hmotnosti nákladu kameniva 32 300 kg. Z uvedeného dodacího listu nejsou patrny ani žádné údaje o použitém vážicím zařízení u odesílatele nákladu a nevyplývá z něj tudíž, zda vážicí zařízení v místě nakládky bylo vůbec schopno změřit zatížení jednotlivých náprav či skupin náprav. Konkrétní hodnoty zjištěného zatížení jednotlivých náprav či skupin náprav a předmětného vozidla zástupce žalobce také neuvedl. 6. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 16. 6. 2017 bylo prvostupňové rozhodnutí o přestupku potvrzeno. Žalovaný konstatoval, že po prostudování spisového materiálu včetně metrologického předpisu MP 009-04 vydaného Českým metrologickým institutem dne 1. 1. 2005 dospěl k závěru, že celní úřad se při výběru místa realizace kontrolního vážení ani při samotném kontrolním vážení žádného pochybení nedopustil. Celní úřad neměl pochybnosti o umístění vážicího zařízení v prostorách vážicí zóny, když popsal, že nízkorychlostní kontrolní vážení bylo provedeno na vážním stanovišti v ulici Nádražní, Hodkovice nad Mohelkou, popsaném v technické zprávě, což je patrné z pořízené fotodokumentace a dokladu o provedeném nízkorychlostním kontrolním vážení z inkriminovaného dne. Porovnáním fotodokumentace a polohopisného a výškopisného zaměření okolního prostoru i vážicí zóny a jejího umístění ve vztahu k vlastnickým hranicím (výkres č. CZ/LI/6), jež tvoří součást zmíněné technické zprávy, dospěl žalovaný k závěru, že vážicí zařízení bylo řádně umístěno v rozmezí hranic vážicí zóny. Z výkresu CZ/LI/6 vyplývá, že délka vážicí zóny je 44 m, přičemž při