— Nejvyšší správní soud

15 A 308/2017- 36 - text [OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK] 8 15 A 308/2017 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D., a JUDr. Martiny Vernerové ve věci žalobce: Ústecké šrouby, z. s., IČO: 04316509, sídlem Velká Hradební 322/53, 400 01 Ústí nad Labem, zastoupený advokátkou JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D., sídlem Panská 895/6, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem, za účasti osob zúčastněných na řízení: 1. Myslivecký spolek Chabařovické jezero, sídlem Masarykova 62/109, 400 01 Ústí nad Labem, 2. Palivový kombinát Ústí, státní podnik, sídlem Hrbovická 2, 403 39 Chlumec, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 9. 2017, č. j. 4294/ZPZ/2016/ODP-432, JID: 193581/2016/KUUK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím právní zástupkyně domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 9. 2017, č. j. 4294/ZPZ/2016/ODP-432, JID: 193581/2016/KUUK, kterým bylo změněno rozhodnutí Magistrátu města Ústí nad Labem, odboru životního prostředí (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 25. 10. 2016, č. j. MM/OŽP/59219/OP/2016/PerM, vydané podle § 5 odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody“) a § 42 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“) ve věci povolení odlovu geograficky nepůvodních živočichů v honitbě PKÚ tak, že se počet jedinců ulovených za kalendářní rok nadále neomezuje. Současně žalobce navrhl zrušení i uvedeného rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Žaloba 2. Žalobce uvedl, že dodatečně zjistil, že ve věci v I. stupni rozhodoval podjatý správní orgán. Mgr. M. P., vedoucí oddělení ochrany přírody, lesů, myslivosti, rybářství a zemědělského půdního fondu odboru životního prostředí Magistrátu města Ústí nad Labem, která zpracovala prvostupňové rozhodnutí, na poradě mysliveckých hospodářů dne 7. 2. 2017 „seznámila přítomné s odvoláním org. Ústecké šrouby do rozhodnutí o povolení lovu zavlečených druhů v honitbě Chabařovické jezero“. Podle žalobce aktivní účast na schůzkách konkrétního mysliveckého spolku spojená dokonce s porušením zásady neveřejnosti správního řízení nepochybně zakládá pochybnosti o nepodjatosti. 3. Dále žalobce konstatoval, že je obecně známou skutečností, že jezero Milada a jeho širší okolí tvoří biotop řady zvláště chráněných druhů, které se zde pravidelně vyskytují. Rovněž je podle něj bez dalšího zřejmé, že lov, který může být dle podmínky č. 2 prvostupňového rozhodnutí prováděn „pouze s použitím lovecké zbraně (tj. dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo kombinovanou, určenou k loveckým účelům)“, je nutně spojen s hlasitými výstřely. Tyto výstřely představují zakázané rušení dle § 50 odst. 2 zákona o ochraně přírody. Zákonodárce podle něj nezakázal rušení pouze v určité době, ani pouze v určité intenzitě. Navzdory tomu však rušivá činnost povolená celoročně, probíhající z velké části v noci a navíc za použití loveckých zbraní, která představuje podle žalobce rušení par excellence, byla povolena bez výjimky dle § 56 odst. 1 zákona o ochraně krajiny. Žalovaný v žalobcem citované části odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že možný rušivý vliv odlovu nelze vyloučit vůči avifauně, rušivá činnost během odlovu však podle něj výrazně nepřevýší míru obvyklou při běžném mysliveckém hospodaření v této honitbě a její případné negativní dopady na zvláště chráněné živočichy svým významem nepřevýší ohrožení, které pro ně představuje další nekontrolovaná invaze předmětných nepůvodních druhů. Na rozdíl od něj se žalobce domníval, že rušivá činnost bude dopadat na všechny zvláště chráněné druhy, včetně malých savců. Konstatoval, že v případě zvláště chráněných ptáků žalovaný rušení sám připustil. To, zda bude rušivá činnost překračovat míru rušení způsobovanou běžným mysliveckým hospodařením, nemá podle žalobce na potřebnost výjimky vliv. 4. Žalobce uzavřel, že reakce na další argumentaci žalovaného není předmětem tohoto řízení, neboť měla být vypořádána v řízení o výjimce. I tak se k ní ale chtěl stručně vyjádřit. Uvedl proto, že veškeré informace o výskytu nepůvodních druhů pocházejí od Ing. V. Š., který je zároveň členem výboru Mysliveckého spolku Chabařovické jezero. I pokud by nezávislým zoologickým průzkumem byly zjištěny totožné údaje, jde o tak malý výskyt invazivních druhů, že jejich dopady na zvláště chráněné druhy budou zanedbatelné a naprosto nesrovnatelné s dopady způsobenými prováděním odstřelu, zvláště v noci. Pokud by došlo k nárůstu početnosti invazivních druhů, nepochybně existuje jiné uspokojivé řešení směřující k jejich eradikaci spočívající v odchytu do živolovných pastí, který již byl ověřen v případě norka amerického. Vyjádření žalovaného k žalobě 5. Žalovaný k výzvě soudu předložil správní spis a písemné vyjádření k žalobě s tím, že navrhl, aby soud žalobu zamítl. K vzneseným námitkám uvedl, že termín podjatost správního orgánu právní úprava nezná. Žalobce podle něj nijak neozřejmil, proč by ze skutečnosti, že se vedoucí oddělení ochrany přírody, lesů, myslivosti, rybářství a zemědělského půdního fondu zúčastnila porady mysliveckých hospodářů, vystoupila zde s příspěvkem a přítomné myslivecké hospodáře informovala o odvolání žalobce v této věci, měl být vyvozován závěr, že má zvláštní zájem na výsledku řízení v této věci. Tato skutečnost nezakládá poměr úřední osoby k věci či účastníkům ve smyslu § 14 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). 6. Dále uvedl, že otázkou rušení zvláště chráněných druhů se zabýval v odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde uvedl, že možný rušivý vliv odlovu nelze vyloučit vůči avifauně. Naprosto se však neztotožnil se způsobem, jakým žalobce na tento skutkový stav aplikoval zákon o ochraně přírody. Podle jeho výkladu je porušením zákazu dle § 50 odst. 2 tohoto zákona situace, kdy se jedinec zvláště chráněného druhu ptáka nachází v dosahu akustického účinku střelby. Činností zakázanou podle § 56 odst. 2 tohoto zákona pak podle žalobce musí být každý lov střelnou zbraní, ale i další lidské aktivity provázené hlukem probíhající na doslech zvláště chráněných druhů ptáků. Takto „absolutní“ výklad právní normy a celkový náhled žalobce na uplatňování veřejnoprávní regulace v podobě administrativních nástrojů ochrany zvláště chráněných druhů žalovaný považoval za nepřiměřený a nerozumný. 7. V napadeném rozhodnutí je odůvodněno, proč nelze předpokládat, že rušivá činnost během odlovu výrazně převýší míru obvyklou při běžném mysliveckém hospodaření v honitbě. V té je loveno např. prase divoké, jehož lov probíhá celoročně a převážně v noci. Žalovaný podotkl, že mu vlastně ani není jasné, proč žalobce shledává za obzvláště rušivou právě noční střelbu. Pakliže však žalobce sám tvrdí, že jedinců invazivních druhů je v honitbě málo, tím spíš dojde i ke zcela nevýznamnému růstu intenzity střelby. V řízení podle něj nebyly zjištěny žádné okolnosti, na základě kterých by se dalo předpokládat, že by odlov mohl škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů ve smyslu § 50 odst. 2 zákona o ochraně přírody. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení 8. Myslivecký spolek Chabařovické jezero (dále i jen „spolek“) jakožto osoba zúčastněná na řízení se ve svém vyjádření plně ztotožnil s vyjádřením žalovaného. Uvedl, že náplň porady mysliveckých hospodářů ze dne 7. 2. 2017 nepochybně spadala do činnosti odboru životního prostředí magistrátu a bez dalšího nepředstavuje důkaz o podjatosti uvedené osoby v jejím rozhodování. To platí tím spíš, že tato porada se konala až několik měsíců po vydání prvostupňového rozhodnutí. Spolek navíc byl účastníkem řízení a s obsahem odvolání byl seznámen již před konáním této porady. Dodal, že účast zástupců odboru životního prostředí magistrátu probíhala pravidelně a umožňuje důležitou výměnu názorů zástupců orgánů veřejné moci s potenciálními adresáty norem. 9. Uvedl, že lov za použití lovecké zbraně je používán celosvětově, přičemž dosud nebyl prokázán žádný negativní vliv na zvlášť chráněné živočichy. Zároveň jde o jediný plošně použitelný způsob regulace početných druhů zvěře, když proporcionální alternativa spočívající např. v podobě lovu zvěře lukem či za použití tlumičů výstřelů dosud nebyla v České republice uzákoněna. Okamžité provádění odstřelu nepůvodních druhů po jejich objevení je vysoce účinným a de facto jediným způsobem jejich rychlé eradikace. Jako odtržené od reality kritizoval řešení, které podle něj žalobce navrhl, když odkázal na Závěrečnou zprávu projektu „Regulace norka amerického v PP Černíč a v EVL Šlapanka a Zlatý potok“. 10. Výklad norem pro