7 As 90/2012 — Nejvyšší správní soud

59 A 87/2020- 52 - text  59 A 87/2020 - 52 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci žalobkyně: X bytem X zastoupena obecným zmocněncem X adresa pro doručování X proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Liberci sídlem Rumjancevova 10, Liberec za účasti: I. X II. X zastoupena obecným zmocněncem X oba bytem X III. X bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 7. 2020, č. j X, takto: I. Žaloba proti rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Liberci ze dne 31. 7. 2020, č. j. X, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osobám zúčastněným na řízení se náhrada nákladů nepřiznává. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Dne 8. 10. 2019 doručila žalobkyně Katastrálnímu úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Jablonec nad Nisou (dále jen „katastrální úřad“) podání, ve kterém se domáhala provedení opravy chyby v zákresu pozemkových parcel v katastru nemovitostí, a to p. č. X (dříve st p. č. X), kterou spoluvlastní, a p. č. X (dříve st. p. č. X) ve společném jmění manželů X– osob zúčastněných na řízení I. a II. Požadovala, aby byl zákres proveden v souladu s notářským zápisem Státního notářství v Jablonci nad Nisou X ze dne X, obsahujícím dohodu X a X o zrušení spoluvlastnictví. Předmětem dohody bylo mj. rozdělení původního domu č. p. X a pozemku p. č. X. Dům byl rozdělen v souladu s rozhodnutím Komise pro výstavbu MěstNV ve Smržovce ze dne 6. 3. 1967 na dva rodinné domy s novými č. p. X a X. Na základě geometrického plánu Střediska Geodézie v Jablonci nad Nisou ze dne 9. 10. 1967 č. zak. X byl rozdělen pozemek na pozemky p. č. X a X s tím, že parcely korespondují rozdělení domu s hranicí, kterou tvoří vnitřní zeď mezi pokoji původního domu, 5 metrů od rohu budovy ze strany do dvora s vyznačením jako bod 5,00. Žalobkyně tvrdila, že bod na protější straně domu směrem do ulice byl proti polnímu náčrtu označen místo 11,60 jako 14,60, přičemž graficky je hranice vyznačena stejně v geometrickém plánu i polním náčrtu, jedná se tedy o zřejmý omyl v psaní. 2. Katastrální úřad podání posoudil jako návrh na opravu chybného geometrického a polohového určení pozemků (průběhu hranice) p. č. X a p. č. X. Přípisem ze dne 22. 11. 2019 oznámil žalobkyni a dalším vlastníkům dotčených pozemků, že návrh na opravu údajů katastru nemovitostí operátu považuje za nedůvodný a že nevyhověl žádosti o opravu v údajích katastru nemovitostí. 3. Dne 16. 12. 2019 obdržel katastrální úřad nesouhlas žalobkyně s neprovedením opravy. Žalobkyně nesouhlasila s tvrzením katastrálního úřadu, že geometrický plán je v rozporu s polním náčrtem. Pro zápis skutečné hranice podle vůle původních vlastníků je rozhodný geometrický plán, který byl součástí dohody o vypořádání bývalých spoluvlastníků. Tento projev vůle nemůže změnit ani místní šetření z roku 1974, podepsané následnými vlastníky v rámci technickohospodářského mapování. 4. Doručením nesouhlasu žalobkyně bylo zahájeno správní řízení ve věci opravy chyby v katastrálním operátu. K věci se vyjádřili manželé X, kteří souhlasili s postojem katastrálního úřadu. Uvedli, že dům č. p. X včetně místnosti v 1. p. s pozemkem p. č. X o výměře 424 m² koupili v roce 2009, hraniční linie mezi jejich domem a č. p. X byla v katastrálních mapách značena identicky jako v současné době, shodně nabyl nemovitosti i jejich právní předchůdce od původní vlastnice paní X. 5. Rozhodnutím ze dne 2. 3. 2020, č. j. X, katastrální úřad vyslovil, že se nevyhovuje nesouhlasu žalobkyně s neprovedením opravy chyby, neboť se nejedná o chybu v katastrálním operátu podle § 36 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). 6. Prvostupňové rozhodnutí napadla žalobkyně odvoláním. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 31. 7. 2020, č. j. X, žalovaný rozhodnutí změnil tak, že upřesnil výrok rozhodnutí a vyslovil, že nesouhlasu žalobkyně s neprovedením opravy geometrického a polohového určení hranic mezi pozemky p. č. X a p. č. X v k. ú. X se nevyhovuje, neboť nebyly naplněny podmínky pro opravu chyby v katastrálním operátu katastrálního zákona. 7. V odůvodnění rozhodnutí žalovaný konstatoval, že nesouhlas žalobkyně s neprovedením opravy údajů katastru je nedůvodný, neboť nebyly naplněny podmínky pro opravu chyby vzniklé zřejmým omylem při vedení katastru, tak nepřesností při podrobném měření a zobrazení předmětu měření v katastrální mapě dle § 36 odst. 1 písm. a) a b) katastrálního zákona. Žalovaný se zaměřil na posouzení, zda je zobrazení společné hranice mezi pozemky p. č. X, jehož součástí je budova č. p. X, a p. č. X, jehož součástí je budova č. p. X, v platné katastrální mapě chybné v důsledku zřejmého omylu při vedení katastru nemovitostí. Vyšel ze zjištění, že na základě dohody o zrušení spoluvlastnictví ze dne 23. 9. 1973 ve formě notářského zápisu, jehož přílohou je geometrický plán ze dne 9. 10. 1967, došlo v roce 1971 k rozdělení domu č. p. X a pozemku p. č. st. X na pozemek p. č. st. X s domem č. p. X a pozemek p. č. st. X s domem č. p. X, jak dokládá položka výkazu změn číslo X. Nová konfigurace pozemků byla vyznačena v analogové mapě vedené na papírové podložce. Porovnáním mapových podkladů žalovaný zjistil, že ke změně konfigurace pozemků došlo v 70. letech minulého století při obnově operátu mapováním metodou technickohospodářského mapování v letech 1974 až 1976. Při místním šetřením v roce 1974 v rámci technickohospodářského mapování označili vlastníci pozemků hranice svých nemovitostí a souhlas s označením stvrdili podpisy. Z náčrtu č. 29 (část mapového listu TA 9-9/33) je patrné, že byla vyšetřena podle skutečnosti hranice rozdělující původní dědictví v průběhu spojnice bodů označené křížkem soklu budovy a mezníky, rovněž je patrný vyšetřený průběh hranice probíhající budovou. Došlo ke změně konfigurace nově označeného pozemku p. č. X. Na výsledky místního šetření navazovaly geodetické a kartografické práce, protokolárně vyšetřené hranice byly zaměřeny, byly určeny souřadnice podrobných bodů systému S-JTSK a vypočteny nové výměry pozemků. Stanovené lomové body byly převzaty do evidence nemovitostí. Při obnově operátu došlo k přečíslování pozemku a změně jejich výměr. Platnost nového operátu byla vyhlášena v roce 1976, tím se předchozí výsledky zeměměřických činností staly neplatné. Případné odlišnosti mezi původní mapou a novou mapou nelze bez dalšího považovat za důkaz chybného výsledku obnovy. V roce 2010 byla katastrální mapa vedená na PET folii, vycházející z předchozího mapování v roce 1976, převedena do digitální podoby, vznikla platná digitální katastrální mapa (dále jen „ DKM“). Žalovaný prověřil zobrazení hranice v DKM oproti návrhu v geometrickém plánu tak, že posoudil dostupné hodnoty kontrolních vodorovných vzdáleností mezi lomovými body hranic, tzv. oměrných, provedl posouzení oměrných délek mezi podrobnými body polohopisu v současné DKM s hodnotami v původním geometrickém plánu. Konstatoval, že podrobný bod označený křížkem vytesaným v žulové podezdívce budovy č. p. X na straně od zahrady je zcela v souladu s výsledky rozdělující majetek původních spoluvlastníků obnovy operátů. Rozdíl je pouze v průběhu hranice rozdělující původní budovu v DKM a v geometrickém plánu, spolu s polním náčrtem, což nelze považovat za chybu vzniklou zřejmým omylem. Při tvorbě operátu technickohospodářským mapováním byl průběh hranice nesporný. Od vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu v roce 1976 se geometrické a polohové určení společné hranice nezměnilo, ta je v DKM v souladu s původním výsledkem zeměměřické činnosti, kterým je výsledek obnovy operátu technickohospodářským mapováním. Změna průběhu společné hranice mezi předmětnými pozemky tak není chybou vzniklou zřejmým omylem. K námitkám žalobkyně žalovaný poznamenal, že rozdíl hodnot ve staničení 14,6 m místo 11,6 m mezi původním geometrickým plánem a polním náčrtem lze považovat za zřejmou chybu. Žalovaný setrval na závěru, že k určení souřadnic S-JTSK došlo na podkladě výsledku obnovy technickohospodářským mapováním a závěr o správném vyšetření hranic dotčených pozemků vyplývá z toho, že vlastníci pozemků při místním šetření v roce 1974 označili hranice svých nemovitostí a s označením písemně souhlasili. K námitkám, v nichž se žalobkyně odvolávala na rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 12. 12. 2017, č. j. 4 As 194/2017- 46, a ze dne 11. 7. 2009, č. j. 7 As 71/2008-48, žalovaný uvedl, že se v tehdy řešených případech nejednalo o výsledky obnovy technickohospodářským mapování. V případu žalobkyně je zobrazení hranice v DKM v souladu s původním výsledkem zeměměřické činnosti, kterým je výsledek obnovy operátu technickohospodářským mapování. Geometrický plán pro opravu hranice využít nelze, k návrhu musí být doloženo při nespornosti souhlasné prohlášení, při spornosti roz